 |
Právě je 433 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116472415
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Epištola Jakubova pro Kalolika Rimskeho (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Pondělí, 25. únor 2008 @ 08:21:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Ahoj Katoliku Rimsky,
Koukam, ze jsi nedocetl clanek do konce.
Tak specialne pro Tebe jeste jednou:
Na tomto místě se hodí připomenout, že křesťanské/reformované učení v žádném případě neodtrhává spasitelnou víru od skutků. Existují totiž římští katolíci, kteří se snaží vytrhnout z kontextu Bible několik veršů z Jakubova listu a postavit je jakoby proti celé Bibli. Takto manipulovat s Božím Slovem nelze. Jakubova epištola samozřejmě nepopírá ospravedlnění z pouhého rozhodnutí Boží milosti. Naopak nás učí, že spasitelná víra se projevuje dříve či později skutky a ve skutcích dochází dokonalosti.
Jk 2,18:
Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
Učí nás tedy, že skutky jsou projevem živé, tedy spasitelné víry. To je v souladu s ostatním biblickým učením podle kterého je spasitelná víra projevující se skutky pouhým důsledkem Boží spasitelné milosti. Je to v souladu i s obyčejnou lidskou zkušeností. Pokud uvěříte informaci, že vaše banka zítra zkrachuje, tak to vyvolá skutek - poběžíte si rychle vyzvednout své úspory. Pokud nic neuděláte, tak jste informaci o krachu banky neuvěřili. Vlastností spasitelné víry tedy je, že se projevuje skutky. Naopak nikde v Bibli nenajdeme tvrzení, že bychom si spasení, byť jen z nepatrné části, mohli svými skutky odpracovat nebo odspolupracovat. To by pak totiž spása již nebyla pouhou Boží milostí, ale byla by mzdou. Spásu by bylo možné si zčásti koupit, ať už za peníze nebo za skutky, v duchu hesla: "Když zazvoní pokladnička, letí duše do nebíčka." Kristův kříž by tak pozbyl významu!
Krásně nám vztah spasitelné milosti, víry a skutků osvětluje následující biblická pasáž:
Ef 2,8-10
Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.
Závěr
Dnešní oficiální učení římskokatolické církve nám předkládá jiné evangelium, než Boží Slovo. Stojíme před volbou, zda věřit evangeliu podle Říma nebo Evangeliu podle Bible.
Nevěřme tedy římskokatolickým lžím, ale Božímu Slovu, které na otázku: "Co mám dělat abych byl spasen?", odpovídá (viz Sk 16,31a) slovy:
Věř v Pána Ježíše Krista a budeš spasen
Spoléhejme se tedy v otázce naší spásy pouze a jedině na dílo Pána Ježíše Krista, buďme poslušni Božího Slova a s vděčností za své spasení čiňme dobré skutky, které nám Bůh připravil.
Boží milost přeje čtenářům
reformovaný
|
| Nadřazený |
|
Re: Re: Re: ŘÍMSKOKATOLICKÁ CÍRKEV SE ROZEŠLA S KŘESŤANSTVÍM; TRIDENTSKÝ KONCIL V ČEŠ (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 25. únor 2008 @ 15:38:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) |
A jsme u toho: Katolíci a také (kupodivu) drtivá většina protestantů věří ve skutečnosti ve věčnou spásu ze skutků. Věří, že člověk bude před Bohem odpravedlněn ze skutků zákona (Mojžíšova, Kristova, katolického, protestantského.....).
Divím se, že si dnes ještě někdo může myslet, že může být tak dokonalý, aby za to mohl být na základě svých skutků spasen. Přece každý ví, ze své zkušenosti, že nic takového není možné.
Jestliže si kdokoli ze zde přítomných ctihodných křesťanů myslí, že může být věčně spasen na základě svých "spravedlivých skutků", nebo např. z víry, ale ke které ještě přidá své vlastní skutky (aby nebyla mrtvá) - tak se na tomto místě PŘIHLAŠTE - jsem jedno ucho a rád bych nějakého takového světce rád poznal. Rád bych poznal někoho, kdo si myslí, že bude věčně spasen a nějak k tomu přispěje. Kdo si myslí, že by měl na takové spasení nějakou šanci? Kdo v sobě živí takovou marnou naději?
Což ještě nevíte, že bez Boží milosti bychom šli všichni do věčné záhuby? Nevíte, že jinak než skrze víru v Kristovo dílo, jinak než z nezasloužené milosti, nemůže být nikdo věčně spasen, ospravedlněn a mít věčný život?
Jestliže by byla pravda, že věčná spása pramení z víry, která se projevuje skutky, tak kolik skutků, by bylo zapotřebí, abychom byli spaseni? Anebo, bratři katolíci, kolik peněz? Kde je ta hranice, kdy by už nemohl být někdo věčně spasen? Proč tedy Bůh poslal Krista? Vždyť v tom případě mohl klidně nechat v platnosti Mojžíšův zákon (pro věčnou spásu).
"Ze skutků je člověk ospravedlněn, ne z pouhé víry" - ano, to je svatá pravda, ale ne ve vztahu k věčné spáse. Je to pravda ve vztahu ke vstupu do Tisíciletého Království nebes na zemi. Tam se na skutky skutečně hraje. A Jakub má také na mysli právě tuto spásu, věčný život v budoucím věku Království (Mk 10,30). Apoštol Pavel a Jakub si vůbec neodporují. Ani apoštol Pavel si neodporuje, protože sám mnohokrát mluví také o spáse ze skutků (Ř 13,11 // 1Kor 1,6 // 2Kor 7,10 // Fil 1,19 // Fil 1,28-30 // Fil 2,12-13 // 2Tes 2,13-15 // 2Tim 3,15 // Žd 1,14 // Žd 2,3 // Žd 9,28). Ale rozhodně tím nemá na mysli věčnou spásu. Také Petr a Juda píši o tomto tématu (1Pt 1,3-13 // 1Pt 4,17-19 // 2Pt 3,10-18 // Ju 23).
Je to téma spásy duše. Spása ducha je ZDARMA, na základě prvotního uvěření v Krista a znovuzrození (Jan 3,5-6). Je to milost. Ale na spáse duše, se musí pracovat s Bohem - o tom píší tato místa Písma: Jak 1,21 // Mt 10,28-33+37-39 // Mt 16,24-27 // Mt 22,37 // Mk 8,34-38 // Lk 9,23-26 // Lk 17,20-37 // Lk 14,12-35 // Lk 21,6-36 // Jan 12,23-26 // Ef 6,6 // Kol 3,23 // Žd 6,19 // Žd 10,39 // Jak 5,20 // 1Pt 1,22). Jde o spásu duše v Království.
|
| Nadřazený |
|
|
|
