Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Středa, 14. červenec 2010 @ 12:55:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
   Istota spásy,

Pred niekoľkými rokmi mi jeden brat,ktorý veril,že stačí uveriť v Krista a spása je zaručená,zaslal pohľadnicu.Bolo na nej napísané: Ján 3:36  „Kto verí v Syna, má večný život;“Otvoril som Bibliu a skontroloval či je tomu tak.S prekvapením som zistil,že mi napísal iba polovicu výroku .Cele znenie výroku je následovné: Ján 3:36  „Kto verí v Syna, má večný život; ale kto nie je vo viere poslušný Synovi, neuzrie života, ale hnev Boží zostáva na ňom.“Z tohto výroku jednoznačne vidieť ,že bez poslušnosti Kristu žiadna spása nebude. Potvrdzujú to aj Sk.3:22-23 „ Lebo Mojžiš povedal otcom: Proroka vám vzbudí Pán, váš Bôh, z vašich bratov, ako mňa, toho budete poslúchať vo všetkom, čokoľvek vám bude hovoriť,23  a bude, že každá duša, ktorá by neposlúchala toho proroka, bude vyplienená z ľudu“,/ Kralický preklad/

Tým prorokom je samozrejme P.Ježíš a neposlušnosť k jeho príkazom znamená istú smrť.

Po prečítani týchto výrokov som získal podozrenie o správnosti tohto učenia.Začal som kontrolovať niektoré výroky Písma z ktorých je toto učenie odvodené a s ktorými najčastejšie operujú zástancovia tohto učenia.Jedná sa o následovné výroky:Jan 10,28-29 „ …  a ja im dávam večný život, a nezahynú na veky, a nikto ich nevytrhne z mojej ruky. Môj Otec, ktorý mi ich dal, je väčší od všetkých, a nikto ich nemôže vytrhnúť z ruky môjho Otca.“Po kontrole týchto výrokou som zistil,že sú vytrhnuté z kontextu.V predchádzajúcich  veršoch tej istej kapitoly je uvedené následovné: „26…,ale vy neveríte, pretože nie ste z mojich oviec, ako som vám už povedal.27  Moje ovce čujú môj hlas, a ja ich znám, a nasledujú ma,“

V 27 verši je jasne ukázané ktoré ovce nebude môcť nikto vytrhnúť z ruky Synovej a Otcovej.Sú to tie ovce,ktoré čujú hlas Pána Ježíša a ktoré ho následujú.Tie ovce,ktoré nie sú poslušné Kristu a nechodia v Jeho šľapajách tých sa toto zasľúbenie netíka.

Podobne sa píše i o zapečatení v Ef.1,12-13  "aby sme boli na chválu jeho slávy, my, ktorí sme sa prv nadejali v Kristovi,13  v ktorom aj vy počujúc slovo pravdy, evanjelium svojho spasenia, v ktorom aj, uveriac, zapečatení ste Svätým Duchom zasľúbenia,"
V týchto dvoch veršoch je jasná podmienka,koho sa zapečatenie tíka:
Sú to tí ,ktorí uverili evanjeliu:Ja môžem s istotou povedať,že 80 percent protestantov nevie,kde sa v Biblii presné znenie evanielia nachádza.Nehovoriac už o vysvetlení jeho zmyslu a význame pre našu spásu.To ovláda len veľmi malé percento kresťanov.

V SB je viacero výrokov,ktoré naznačujú,že s istotou spásy je to zložitejšie,ako sa na prvý pohľad zda.Uvádzam následovné výroky:

Luk.6,46-49 „ A čo ma voláte: Pane, Pane, a nečiníte, čo hovorím? 47  Každý, kto prichádza ku mne a čuje moje slová a činí ich - ukážem vám, komu je podobný.48  Podobný je človekovi, staväjúcemu dom, ktorý kopal a išiel hlboko a položil základ na skale. A keď prišla povodeň, oborila sa rieka na ten dom, ale nemohla ním pohnúť, pretože bol dobre založený na skale.49  Ale ten, kto počul a neučinil, podobný je človekovi, postavivšiemu dom na zemi bez základu, na ktorý sa oborila rieka, a hneď sa zrútil, a pád toho domu bol veliký.“Z tohoto výroku  je jednoznačne potvrdené,že musíme nielen poznať Kristove slová ,ale hlavne ich musíme činiť.

1 Peter 4:17 „ Lebo je čas, aby sa začal súd od domu Božieho; ale ak najprv od nás, čo bude koniec tých, ktorí neposlúchajú evanjelia Božieho?!18  A jestli aj spravedlivý sotva býva zachránený, bezbožník a hriešnik kde sa ukáže?

Aj z tohto výroku vyplýva,že nestačí len sama viera ,ak nie sme vo viere poslušní plniť Božiu voľu žiadna spása nebude.Sme spasení z milosti skrze vieru v Krista je to dar od Boha,ale je nám daný s podmienkou poslušnosti.
Ďalej chcem uviesť príklad zo SZ o strašných dôsledkoch neposlušnosti syna voči svojim rodičom.

5Moj. 21:18-21  „Keby mal niekto nezdarného syna spurného a nepoddajného, ktorý by nepočúval na hlas svojho otca a na hlas svojej matere, a hoci by ho káznili, predsa by ich len neposlúchal,19  vtedy ho pochytia jeho otec a jeho mať a vyvedú ho von ku starším jeho mesta a ku bráne jeho miesta20  a povedia starším jeho mesta: Tento náš syn je spurný a nepoddajný, nepočúva na náš hlas, je žráč a pijan.21  Vtedy ho ukameňujú všetci mužovia jeho mesta, a zomrie.“ 

Tento syn patril do vyvoleného Božieho národa a pretože neposlúchal svojich rodičov musel zomrieť.Čo sa asi stane s človekom,ktorý odmieta poslúchať samotného Boha, keď už neposlušnosť k rodičom bola potrestaná smrťou.Najtvrdšie slová sú  uvedené v 10 kap.1 Kor.

1 Kor. 10:1 „ Lebo nechcem, aby ste nevedeli, bratia, že všetci naši otcovia boli pod oblakom a všetci prešli cez more2  a všetci boli pokrstení v Mojžiša v oblaku a v mori3  a všetci jedli ten istý duchovný pokrm4  a všetci pili ten istý duchovný nápoj, lebo pili z duchovnej skaly, ktorá išla za nimi, a tou skalou

bol Kristus.5  Ale vo väčšine z nich sa nezaľúbilo Bohu, lebo boli pobití a rozmetaní na púšti.6  A to všetko sa nám stalo výstražným príkladom...“

Akého asi trestu dôjde ten, kto neposlúcha Syna Božieho.? Odpoveď je v ep.Žid.10, 26-30... „ Lebo keď dobrovoľne hrešíme po prijatí známosti pravdy, nepozostáva už viacej obeti za hriechy,27  ale jakési strašné očakávanie súdu a prudká pálivosť ohňa, ktorý má žrať protivníkov.28  Keď niekto pohŕdol zákonom Mojžišovým, bez milosrdenstva zomrie na dvoch alebo na troch svedkov, a o koľko, domnievate sa, prísnejšieho trestu bude uznaný za hodného ten, kto zašliapal Syna Božieho a krv zmluvy, ktorou bol posvätený, za obecnú povážil a Duchu milosti urobil potupu?!30  Lebo známe toho, ktorý povedal: Mne pomsta; ja odplatím, hovorí Pán. A zase: Pán bude súdiť svoj ľud.“

Najvážnejšie varovanie pre tých, ktorí nie sú ochotní poslúchať Kristove prikázania je uvedené v 2 Tes.1,7-9  „….keď sa zjaví Pán Ježiš s neba s anjelmi svojej moci,8  v plamennom ohni dávajúc pomstu tým, ktorí neznajú Boha, a tým, ktorí neposlúchajú evanjelia nášho Pána Ježiša Krista,9  ktorí ponesú pomstu, večné zahynutie, preč od tvári Pánovej a od slávy jeho mocnosti,..“

Ap.Pavol počas svojho života nehovoril o istote spásy,ale robí všetko preto, aby tohto cieľa dosiahol.

Pavol v ep.Fil.3,11-14 píše následovne:“...  ak by som len nejako došiel ku vzkrieseniu mŕtvych.12  Nie že by som už bol dosiahol alebo že by som už bol dokonalý, ale sa ženiem, ak by som len aj mohol uchvátiť, k čomu som aj uchvátený Kristom Ježišom.13  Bratia, ja nemyslím o sebe, že by som už bol uchvátil. 14  Ale jedno robím: na to, čo je za mnou, zabúdajúc a po tom, čo je predo mnou, sa vystierajúc ženiem sa za cieľom k víťaznému, k odmene horného povolania Božieho v Kristu Ježišovi.“

Pavol si bol istý svojou spásou až tesne pred smrťou.A vtedy prehlásil následovnú vetu:“

2 Tim. 4:7  Bojoval som dobrý boj, beh som dokonal, vieru som zachoval.8  Za týmto už mi je odložená koruna spravedlivosti, ktorú mi dá Pán odplatou v ten deň, on, ten spravedlivý sudca, a nie len mne, ale aj všetkým, ktorí milujú jeho príchod.Pavol splnil Božie pdmienky pre spásu.Zachoval vieru až do smrti a jeho poslušnosť Božím príkazom a plnenie Božej vôle je príkladom pre všetkých kresťanov.

Ak máme istotu spásy,čo potom s výrokmi ktoré hovoria o nadeji ???

Uvádzam  výroky, ktoré hovoria o nadeji na večný život v Kristu Ježišovi:Kol.1:5 „.. pre nádej, ktorá vám leží odložená v nebesiach, o ktorej ste prv počuli v slove pravdy evanjelia,“Kol. 1:23 „.. akže trváte založení na viere a pevní a neuchyľujúci sa od nadeje evanjelia, ktoré ste počuli, a ktoré sa zvestuje každému stvoreniu, ktoré je pod nebom, ktorého evanjelia som sa ja Pavel stal služobníkom,“ 1Tes.4:13 „ Ale nechceme, bratia, aby ste nevedeli o tých, ktorí zosnuli, aby ste sa nermútili jako aj ostatní, ktorí nemajú nádeje.“Tít. 1:2  „…na nádeji večného života, ktorý zasľúbil neklamný Bôh pred večnými časy“Tít. 2:13 „ očakávajúc blahoslavenú nádej a príchod slávy veľkého Boha a nášho Spasiteľa Ježiša Krista,“Tít. 3:7  „aby sme súc ospravedlnení jeho milosťou boli dedičmi podľa nádeje večného života.“

1Pet. 1:3  „Požehnaný Bôh a Otec nášho Pána Ježiša Krista, ktorý nás podľa svojho mnohého milosrdenstva znova splodil cieľom živej nádeje vzkriesením Ježiša Krista z mŕtvych,“1 Pet. 3:15 „… ale posväcujte Pána Boha vo svojich srdciach a buďte vždycky hotoví zodpovedať sa každému, kto žiada od vás počet o nádeji, ktorá je vo vás, s krotkou tichosťou a bázňou“

Nádej a istota spásy si navzájom odporujú.Nemôže byť pravda jedno i druhé.

Na záver výrok,ktorý rieši celý problém:

Jan 14,24 „ Kto ma nemiluje, ten neostríha mojich slov“. Nerešpektovanie Kristových príkazov znamená neposlušnosť proti najdôležitejšiemu príkazu Biblie: Mar.12, 30 „ A: milovať budeš Pána, svojho Boha, z celého svojho srdca, z celej svojej duše, z celej svojej mysli a z celej svojej sily. „
 

 
 
 
 
 
 

 



Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 15. červenec 2010 @ 00:13:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  To jsou dobré otázky a výzvy.

  V bibli je několik desítek míst, které jasně říkají, jak se pozná, že člověk a Bůh uzavřeli tu věčnou smlouvu, že je člověk Božím dítětem a Kristovým učedníkem, že je spasen od soudu a smrti a přijal věčný život, že je nové stvoření. Je fakt dost blbá fikce, pokud život člověka neodpovídá těmto místům, podle kterých se spasení pozná a člověk si přesto myslí, že to dobře dopadne, protože si to myslí a věří, že je spasen, protože věří.

  Po světě chodí velké množství lidí, kteří se pro Krista nikdy nerozhodli, svůj život mu nevydali, věčný život nepřijali, pokoj s Bohem neznají, ve svém životě nemají moc ke spasení a v jejich životě nenastala žádná změna od smrti k životu a přestou jsou "věřící" v tzv. "církvi" a spoléhají na svoji víru či dokonce na víru druhých okolo sebe. Dost blbá iluze.



Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Čtvrtek, 15. červenec 2010 @ 10:54:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Spousta lidí je přesvědčená o tom, že půjdou do nebe, protože věří v Boha a chodí do kostela. Jiní věří trochu a chodí do kostela a taky věří, že budou v nebi, protože přece si to zaslouží. Píšu tady nejen o své rodině (katolíci), ale i o jiných, kteří vyznávají totéž.

Moje mamka patří do té první kategorie. Věří v Boha a chodí do kostela. I několikrát v týdnu, pak na různé akce a tak. Modlím se za ni a věřím, že když vyznává při mši, že " věří v Boha všemohoucího, ....., v Ježíše Krista,.....", že to myslí a vyznává upřímně, a že jednou opravdu v nebi bude. Říkat jí cokoliv o skutcích (poutě, různé sebezápory, modlení růžence denně a zvlášť 13. v každém měsíci - to si přála "Panna Maria" ve Fatimě) je zbytečné a vyvolává to v ní jen přesvědčení, že jsem v sektě (čtu Bibli a nečtu katolické doktríny - tedy už ne:-)).

Horší je to s mojí sestrou. Ta vpodstatě ani moc nevěří, ale pro jistotu chodí do kostela, protože tak si zajistí nebe. Nedělá jiné skutky, ani se moc nemodlí (podle ní to stejně nemá cenu, i když se modlila, nic se nestalo. Říkat jí něco o odpuštění, které by měla vůči různým lidem projevit, než se bude modlit, je marné - tedy aspoň v současnosti).

Jediná jistota spásy je Ježíš Kristus, vyznání Jeho svým Pánem a Spasitelem, přijetí Jeho věčné krevní smlouvy a toho, že se On sám stane v nás Životem věčným. A pak chození v Jeho vůli, v poznání plánu pro náš život a jeho naplnění. Konání skutků víry - tedy skutků, které pramení z toho, že jsem Božím dítětem a chci konat vůli Otce - "navštívit nemocné , dát najíst  potřebným, ....". Za tyto skutky pak budeme v nebi sklízet odměnu.

Do nebe půjdeme pro to, kým jsme (v Kristu), odměnu vezmeme pro to, co tady na zemi pro Pána uděláme.

Irena



Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 15. červenec 2010 @ 12:22:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Skuteční praví věřící, kteří jsou v Bibli nazýváni také svatí, kteří jsou znovuzrození, tzn. že se narodili z vody a Ducha/Boha a Bůh jim dal díky /skrze přijetí Pána Ježíše Krista pravomoc stát se Božími dětmi/syny, tj. těm, kteří uvěřili v Jeho jméno, nejsou na cestě do nebe, nýbrž do Království Božího.

Tou Cestou je Pán Ježíš Kristus jako Pravda a Život a je to cesta kříže za Beránkem, cesta následování Beránka Božího při splnění dvou podmínek - zapření sebe sama (nežiju už já, ale Kristus žije ve mně - Ga 2:20) a braní/nesení našeho kříže (= Boží moc těm, kteří jsou na cestě spásy - 1K 1:18) každý den! Je to cesta života či chození s Bohem, na níž rosteme v životě, který nám byl v Kristu a spolu s Kristem jako Božím dětem při znovuzrození Bohem dán, který je věčným/božským životem, životem vzkříšení a který jsme do našeho znovuzrození neměli a neznali. Jinak řečeno, tímto živote, je sám Bůh v Kristu, který nám byl dán, abychom Jím/skrze Něj žili (J 6:57). Je to také život utrpení, které je tu kvůli naší proměně a připodobnění obrazu Syna Božího, který se skrze vzkříšení stal Prvorozeným bratrem mezi mnoha bratry. který sám tou úzkou cestou kříže a utrpení šel před námi, vede nás stejnou cestou a chce, abychom Mu byli ve všem podobní.

Skrze růst v tomto životě nám podle Písma Svatého v 2P 1:11 bude bohatě vybaven vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. Každý, kdo přešel ze smrti do života, rozuměj do tohoto života, by měl přestat žít svým vlastním životem ve své duši a žít věčným životem a růst v tomto životě, aby mohl vejít do Božího Království. Na jednu stranu v Království Božím už jsme, na druhou stranu, jak píše Petr, na cestě do Božího Království stále jsme, poněvadž Král ještě nepřišel a své Království ještě neustanovil. 

Kdo se jednou stal Božím dítětem, dítětem věčného Boha, nemůže jím někdy v budoucnu přestat být, poněvadž má věčný život. Může však být v budoucím věku pro svou neposlušnost, neochotu podrobit se v tomto věku Boží výchově, která je tu proto, aby Boží dítě mělo podíl na Boží svatosti, rostlo, dospělo a dozrálo do potřebné způsobilosti stát se Božím dědicem, spoludědicem s Kristem kvůli vyjádření Boha, podrobeno trestu, který má stejný cíl, ale vzhledem k tomu, že je třeba dokončit proces proměny, který se nepodařilo dokončit během života na zemi, je nutno v tomto procesu pokračovat do zdárného ukončení ve věku budoucím. Tož tak.

willy





Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: Mikael v Čtvrtek, 15. červenec 2010 @ 16:52:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://pistis.webnode.cz

Kdo věří v Ježíše, má věčný život! Amen.

Kdo ale opravdu věří, a kdo si to jen namlouvá?

Odpověď je jednoduchá. Ten, jehož víra je mrtvá (tzn. bez skutků), věčný život nemá, ani kdyby si byl svým spasením sebevíce. jist! Kdo má víru živou, žádnou jistotu spasení mít nemusí, a o věčný život stejně nepřijde.

Jakub 2,26  Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

A ti, kteří mají skutky, ale mrtvé (tj. bez víry), se taky spoléhají marně... :-(

Židům 9,14 ... čím více krev Kristova očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu! Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí.





Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 18. červenec 2010 @ 18:45:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zase se tady mnozí ohlupujete nesprávně pochopenou jistotou spasení.

BŮH VŠAK ČLOVĚKU PONECHÁVÁ MOŽNOST SVOBODNÉ VOLBY DO POSLEDNÍHO OKAMŽIKU. I tehdy, když se rozhodneme plně spolehnout na Krista, i tehdy, když se od Krista odvrátíme. Kristus je naše naděje věčné spásy, nikoli jistota naší spásy, jako by na nás už nezáleželo. Jakoby náš další život už nebyl záležitostí naší, ale výhradně záležitostí Boží.

Tak to není.
I když svůj život vědomě vložím do Božích rukou, stejně u svého rozhodnutí pro Boha musím vydržet až do poslední chvilky. Rozhodnutí pro Boha není záležitostí jednoho okamžiku - a všechno je vyřešeno, ale je to záležitostí vytrvalosti v dobrém po celý zbytek života. Znovu a znovu se pro Boha rozhodovat v každém okamžiku svého života.


Tedy ještě znovu pár dalších slov apoštola Pavla:
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se (z toho), protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět )do plné míry) Kristových útrap; (má z toho prospěch) jeho tělo, to jest církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo, totiž to tajemství, které bylo skryté od věků a od pokolení, ale které te´d bylo odhaleno jeho věřícím: těm Bůh chtěl oznámit, jaké bohatství (božské) slávy je pro pohany v tomto tajemství, ŽE KRISTUS JE VE VÁS, NADĚJE NA VĚČNOU SPÁSU.



Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Středa, 21. červenec 2010 @ 22:35:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutečně demagogické !  Sami sebe zkoušejte, zda vskutku žijete z víry, sami sebe otestujte. Jestliže nerozeznáte, že Ježíš Kristus je ve Vás, pak jste v testu neobstáli! 2. Kor 13,5

V Korintě vynikaly v duchovních darech, ale přitom mezi nimi byly tělesné hříchy, které jejich kredit před pohany degradovaly. Proto ap.Pavel píše tento verš ( pasáž). Podívejte se na sebe a to bez brýlý mámení a uvidíte, že to je špatně. V testu jste neobstáli. Ale to nemá nic společného s "nejistotou spasení". Běžně jsem prohlédl diskuzi a ti kdo tvrdí, že Boží dítko ( znovuzrozený křesťan) nemá jistou spásu ve víře v dokonalou oběť Kristovu .... tak je ubožák ! 1 Korintským 15:19  Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí. Paralerně s tímhle běží diskuze v jiném komentáři na stejné téma. Nezaměňujte výklady za vytržené verše z kontextu, nedegradujte Boha na "nespravedlivého" a nezlehčujte si hřích. Spasení je z milosti, bez skutků, aby se nikdo nechlubil a na druhé straně; skutky dokazujeme , že milujeme Boha a  prožíváme spasení z milosti.

Znáte vůbec charakter Boha ? Jak by zůstal Spravedlivý, kdyby např. v mém případě rozhodl, že 12.10.1988 v 22.10 hod. jsem ztratil spasení. Byla by dovržena míra mých poklesků, které jsem nějak neustál a já přitom jel na plná pecky v Božím díle dál v domnění, že mám " spasení" ?  Kdybych to věděl, že jsem mimo hru, tak se můj život bude odvíjet jinak. Dy´t by nebylo cesta zpět, cesty ke spáse ! Asi bych se žalem a vztekem upil k smrti a šel do pekla ! To si fakt, všichni borci kdo tady tvrdíte, že znovuzrozený křesťan může ztratit spasení myslíte, že Bůh je  NESPRAVEDLIVÝ ? Že nedá šanci na nápravu ? Dyť to by bylo spasení ze skutků ! A navíc ještě z druhé strany ! Nejprve spasen vírou v Krista...a pak ,  pro mě sumou neznámého množství prohřešků  vyhazov z nebe ? A  "nespravedlivý Bůh", šklebící se na mé snahy zvěstovat Krista a ignorace mého života obětovaného pro evangelium, pro šíření Božího král. , pro Boha Otce ?  Tohle je úplný fantasmagorismus, ó Bože, kde jsi ! Kam Církev Boží ( žádná universální v Bibli není) nebo - li Kristova došla !  Všechny verše tzv. zpochybňující jistotu spásy je potřeba vyložit podle pravidel hermeneutiky a číst v kontextu Písem. Nevytrhávat verše  z děje ( viz. 2 Kor. 13:5 výše) . Je zase mnoho veršů, které potvrzují jistotu spasení .... a tou nejvyšší jistotou je Boží charakter. Pokud Boha neznám , neznám Jeho charakter a dostanu se na území nejistoty ! Je to degradace Boží milosti, která samozřejmě není laciná, ale naopak, umožňuje vstoupit to svobody synů Božích v moci Ducha sv.



Re: Paul Washer - O jistotě spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 25. červenec 2010 @ 17:49:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh nám však nikdy nevezme svobodu v rozhodování, nikdy nám ani nevezme svobodu se rozhodnout špatně. Taková je jeho touha abychom opětovali jeho lásku svobodně z vlastního popudu (jinak láska nemůže existovat), že kvůli tomu omezil i svou všemohoucnost. Dostali jsme tedy svobodu jeho vůli nenaplnit (k vlastní škodě). I toto riziko Bůh s námi podstupuje, jen abychom ho mohli alespoň někteří svobodně milovat.