Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Úterý, 11. leden 2011 @ 10:31:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Toníku.
Díky za vysvětlení i zjednodušení :-). V mnohém s tebou souhlasím, některé bych formuloval jinak.
Dovol mi malé zamyšlení.
Bůh zdrojem strachu a nejistoty . . . nesetkal jsi se s tím někdy ? Myslíš, že takový člověk věří v jiného boha ? Mnohdy se jedná o hluboce věřící lidi a ta chyba je někde uvnitř, v jejich psychice a je třeba jim pomoci, zejména božím slovem a ukázat jim i místa v písmu, kde Bůh hovoří o lásce, naději a případně pomoci i jinak.
Jsou lidé kteří mají jiné překážky ve své osobnosti, které jim brání plně prožívat Boží přítomnost a mnohdy to těžce nesou.
Příčin strachu z Boha může být mnoho a je potřeba těmto lidem pomáhat.
Můžeme se také ptát, zda toto nemá i nějaký smysl, zda nám takto "postižení" lidé nemohou být i přínosem, nebo proč je Bůh vede touto cestou ale to už jsme někde jinde - další široké téma.
Honza
|
| NadřazenýBůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 11. leden 2011 @ 23:26:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tak nevím, Honzo. Jak ti na takový nejzákladovější základ křesťanství co snad jen je, mám odpovědět?
Ten člověk má překroucené slovo Boží, nepoznal pravdu a hyne, protože mů bůh tohoto věku, kterému patří, zaslepil mysl, aby mu nevzešlo světlo evangelia. To, co prožívá je to nejzákladnější, co nazýváme hřích: To je odloučení od Boha bez Božího pokoje, v nepřátelství, minul se v poznání Živého Boha, minul se věčného života ve společenství s Bohem. Tím "hříchem" teď nemyslím že by nutně (u)dělal něco špatně, nějaký hříšný skutek: Ten hřích (jednotné číslo), je život bez Boha.
Sám jsem v tomhle několik let žil a když se podívám zpět, tak můžu odpovědně a naplno říci, že to nemělo absolutně, ale absolutně žádný smysl, byl to nesmysl. Bohu můj pokřivený pohled na něj nebyl absolutně k ničemu. Mně také ne. Lidem okolo sebe jsem byl v takovém stavu jen minimálně k užitku, nebyl jsem schopen jim nijak pomoci, potěšit je. Spíše jsem jim byl naobtíž, protože jsem se svým "problémem" spíš jen zatěžoval lidi okolo sebe. Teda když jsem měl odvahu se na svoji situaci zeptat, obvykle jsem samozřejmě o tom, co prožívám, mlčel. Ostatně jako jiní, kteří byli ve stejné situaci.
Před nedávnem jsem si na tohle téma psal s Okem a popisoval jsem mu zhruba svojí tehdejší situaci, on mi napsal, že pro něj je to jako z jiného světa. Pro mne to jako z jiného světa není: Já jsem tehdy lidí ve stejné situaci potkával často. Možná to bylo tím, že jsem v té situaci byl, tak jsem si takových lidí více všímal, možná se takových lidí v té době okolo mne vyskytovalo opravdu hodně.
Takový člověk potřebuje ukázat místa v písmu, kde se píše o Boží lásce, to jistě. Ale trochu se obávám, že samotná ta místa písma mu budou málo platná: Tím, že má zaslepenou mysl, není schopen vnímat realitu toho slova. Má jakoby roušku, která schovává to, co se v písmu skutečně píše. Ono teda písmo ve skutečnosti takhle funguje: Každému svědčí do jeho situace to, co ten člověk prožívá a jak se ke svatému písmu staví.
Pro mne tou překážkou byl hřích, jak to popisuju. Kamenné srdce, lhostejné, bezbožnost. I když jsem se hodně snažil co jsem mohl "žít pro Boha", stejně to nešlo, ta hradba mezi mnou a Bohem tam byla a tím, jak jsem se hodně a poctivě snažil, jsem jí akorát vnímal o to více a naléhavěji, jen jsem neznal způsob, jak tu hradbu překročit.
Teda neznal - nechtěl jsem si ho připustit. Považoval jsem ten způsob za karikaturu křesťanství, prázdnou frázi, byl ten způsob na mne příliš jednoduchý na to, abych ho přijal.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Středa, 12. leden 2011 @ 15:08:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku.
Já vím, že zabývat se lidmi kteří mají obtíže je nezáživné, nesnadno pochopitelné a těžko se na některé věci odpovídá. Nemůžeš udělat jednotný vzorec a podle neho jaké šablony tyto problémy řešit. Každý člověk je originál a prosím můžeme zůstat jen u věřících lidí.
Nevím zda depresivního člověka potěšíš tím, že mu řekneš, že má nedostatek víry, obávám se, že nikoliv. I když, jsou různé stupně deprese a je třeba volit slova podle toho. Znám hluboce věřící lidi a přesto trpí depresí a ta může mít různé projevy, deprese není trestem od Boha, i když mnozí tu otázku takto stavějí. U nemocných je to pochopitelné, u zdravých věřících zarážející. Zažil jsem různá vyprávění i něco si prožil sám, proto snad mám trochu jiný pohled na tyto věci.
Zažil jsem i vyprávění kdy byli lidé vyloučeni ze společenství své církve, údajně pro nedostatek víry - což lze toto posoudit ?
Máš pravdu, že hřích je těžkou překážkou na cestě k Bohu a kamenné srdce máme do jisté míry všichni, jenomže kdo dokáže žít taky aby nehřešil a jsem u otázky odpuštění, je nám hřích předem nebo automaticky odpuštěn a nebo musíme znovu a znovu prosit o odpuštění ? Je krásná prosba k P. Ježíši: Přetvoř naše srdce, podle srdce svého.
Víš, nemám přílišné teologické vzdělání a nerad dělám dlouhé přednášky o Bohu a jeho záměrech, o hříchu a pod. zejména ne lidem, kteří nevěří, nebo pokud neprojeví zájem - ten není těžké poznat, těm kteří hledají, lze ukázat cestu ale rozhodnout se musí sami a lidem věřícím není potřeba mnoha slov, spíše jim pomoci urovnat myšlenky. Snažím se pomoci lidem, kteří tu pomoc potřebují - myslím, že dobré slovo a ochota naslouchat je někdy víc než sáhodlouhá evangelizace. Všechno má svůj čas. Evangelium lze zvěstovat slovy ale také svým životem, aby ona slova Evangelia, byla čitelná z našeho života. Opět známé téma víra a skutky. Můžeme hodiny vypravovat víře, Bohu a pod. ale pokud naše činy budou svědčit o něčem jiném, je to k ničemu.
Je dobře, že jsi dospěl k poznání Boha a děkuj MU za tento dar, nechť Tě Bůh provází na této cestě a věz, že i další vede k sobě po jiné cestě poznání, která je blízká jejich osobnosti a nám připadá třeba neschůdná, že i přes rozdílnost poznání a mnohé někdy bouřlivé diskuze, které tu probíhají, je náš cíl společný.
Honza.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 13. leden 2011 @ 10:34:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Honzo.
Zabývat se lidmi, kteří mají potíže tohoto druhu je nezáživné jen v tom případě, kdy člověk nemá způsob, jak jim pomoci a musí jen koukat, jak strádají bez naděje jak se z toho pekla dostat. To je pak na depresi i pro ty, kteří takovým lidem pomáhají. Ve chvíli, kdy je k dispozici Boží moc k záchraně, moc, před kterou brány pekla neobstojí, v tu chvíli začíná být právě velmi zajímavé a žáživné zabývat se takovými lidmi a dívat se, jak Bůh jedná.
Když jsem se dostal do první křesťanské církve, potkával jsem tam samé lidi se stejnou diagnózou, jakou jsem měl já: Maniodepresivní psychóza. Po chvilce rozhlížení jsem zjistil, že třetina lidí v církvi měla před přijetím Krista některou z psychických diagnóz, druhá třetina byli bývalí alkoholici, narkomani, bezdomovci, umělci a podobní pro život beznadějní případi a třetí třetina některou z těchto diagnóz chytla ;-)
Ne, to trochu přeháním, ale lidí, kteří byli v opravdovém pekle, odloučení od Boha a bezbožnosti a církev je z něj dostala ven tam chodilo opravdu hodně. A mnozí z nich přijali tu moc v Ježíši Kristu, která je k záchraně života člověka a životy desítek lidí z těch mnoha stovek, které jsem potkal, mám tu čest dodnes s potěšením sledovat. A to je fakt záživné vidět, jak Ježíš proměňuje lidské životy.
Nevím zda depresivního člověka potěšíš tím, že mu řekneš, že má nedostatek víry, obávám se, že nikoliv.
Nedokážu si představit, proč by měl někdo depresivnímu člověku říkat takovou nesmyslnou hloupost, Honzo. Obvykle je dobré lidem v těžké situaci pomáhat, vysvětlit jim, proč se do té situace dostali (k tomu je potřeba slovo poznání, dar rozeznání duchů), modlit se za ně v moci Ducha svatého, vyhnat ducha, který je svazuje a trápí. Ale je nesmysl takovému člověku ještě na záda naložit nějakou náboženskou hloupost s "malou vírou" či "nedostatkem víry".
Obvykle je deprese a odloučení od pravého Boha odměnou od boha, kterému člověk slouží. Zlý bůh dává zlé dary a odplatu, dobrý Bůh dává dobré dary, uzdravení, vysvobození, záchranu. Lidé, kteří slouží zlým bohům mají k ostudě křesťanů často mnohem, mnohem větší víru, než křesťané. A čím mají větší víru svému bohu, tím od něj mají větší odplatu. Velká víra jim tedy v jejich pekle moc nepomůže.
V životě nezáleží na tom, "jak velkou má člověk víru", ale komu a co věří. To, co vysvobozuje je víra Ježíši Kristu, třeba jen malinkatá víra, malinká jako zrnko.
Toník
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Čtvrtek, 13. leden 2011 @ 14:23:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku.
"Nevím zda depresivního člověka potěšíš tím, že mu řekneš, že má nedostatek víry, obávám se, že nikoliv. Nedokážu si představit, proč by měl někdo depresivnímu člověku říkat takovou nesmyslnou hloupost, Honzo."
No vidíš a přesto tato věta pochází z GS od nekatolíků, dokonce od lidí, kteří sem přispívají velmi často a chlubí se svou vírou. Zvláštní že ? :-)
Když si někdo zlomí nohu, nebo onemocní chřipkou, také mu přeci neřekneš, že je to odměnou zlého boha kterému slouží ale u deprese to klidně použiješ. Říkáš : "Obvykle je deprese a odloučení od pravého Boha odměnou od boha, kterému člověk slouží. Zlý bůh dává zlé dary a odplatu. "
To Ti nepřipadá nesmyslné a hloupé ?
"Lidé, kteří slouží zlým bohům mají k ostudě
křesťanů často mnohem, mnohem větší víru, než křesťané. A čím mají větší
víru svému bohu, tím od něj mají větší odplatu. Velká víra jim tedy v
jejich pekle moc nepomůže."
Jak dalece vidíš do duše druhého, co když i Ty (občas) sloužíš jinému bohu - abych použil tvá slova. Mluvíš tu o pekle, dobrá ale měj pak na paměti, že z této možnosti (pekla) není nikdo vyloučen - ani ty. Ber to prosím jen jako možnost k zamyšlení - nic víc tím nemyslím.
H.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 13. leden 2011 @ 20:16:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Honzo.
Díky za příspěvek. Opravdu nevím, kdo tu z nekatolíků napsal, že "depresivní člověk má nedostatek víry", pokud něco takového napsal, rád bych si to přečetl, aby tomu rozuměl.
Já ti dám konkrétní příklad, který jsem prožil, ať se nebavíme teoreticky.
Řekněme, že je člověk, který je v těžké depresi a takový člověk má velmi silnou víru:
"Veřím, že mne můj bůh trestá depresí a útlaky za moje hříchy, věřím, že si svoje hříchy musím odtrpět buď tady na zemi nebo v očistci a věřím, že svým utrpením pomáhám druhým lidem".
Obvykle bývá tato víra po delší době velmi silná, až fanatická a utrpení až k smrti. Čím více takové víry, tím je situace toho člověka horší a tím je otroctví nemoci větší.
Pokud by někdo k takovémuto člověku přišel a řekl by: "Máš malou víru! Musíš víc věřit!" Tak ani nevím, jak bych takového necitu nazval, aby to bylo slušné. Když bude mít ten nemocný člověk větší a větší víru, stane se mu podle jeho míry víry a bůh, kterému patří a slouží, mu ještě naloží a bude mu ještě hůře. Což podpoří jeho víru, že trpí za hřích poprávu, že pak bude trpět méně v očistci nebo že snad z očistce pomůže svým utrpením i jiným lidem, třeba svému dědečkovi. Jeho víra mu se mu podporuje a roste tím, co prožívá.
Takovému člověku bych v žádném případě nedoporučoval, aby měl větší víru, to bych si na triko nevzal, hanba by mě musela fackovat.
Takovému člověku řeknu docela v klidu: Máš špatného boha, musíš vyměnit boha. Hoď toho svého do popelnice, kam právem patří, tam ho odvezou na skládu nebo sešrotují a spálí. Zkus místo něj Ježíše Krista, to je "Bůh s námi" a ne "bůh proti nám". Ježíš za tebe zemřel. Ježíš nesl tvoje hříchy a tvoje nemoci. Ježíl snášel trestání, pro tvůj pokoj, Ježíšovými ranami jsme uzdraveni. A ty taky. Ježíš byl vzkříšený a je teď živý a slyší lidi a pomáhá jim.
A když ten člověk získá jiskřičku naděje, že s Ježíšem by to mohlo být lepší a že by mohlo stát za to mu věřit, tak ho klidně budu povzbuzovat: Vydej Ježíši svůj život. Neboj se té cesty s ním. Když Ježíši vydáš svůj život, on vyčistí ten hřích, který tě ničí a pro který jsi trestán. On vzal všechny tvoje hříchy na sebe.
A když ten člověk vydá svůj život Ježíši, tak zažije pokoj, který v životě nepoznal. A bude pak trošičku věřit, tak ho pak úplně v klidu budu pozbuzovat: Neboj se! Věř VÍC Ježíši! S Ježíšem ten boj není prohraný! Ježíš je partner, který tě nezradí! Nidky se tě nevzdá! Když budeš slabý, přijde ti na pomoc!. Ve tvém životě nemá nic, co zastiňuje Ježíše a co tě vede k soustředění na sebe, místo! Vyžeň to ven! Nemůžeš si syslit na jednom místě méněcennost, sebelítost, neodpuštění a do toho bordelu tahat Ježíše!
A ten člověk to zkusí a ve jménu Ježíše vypakuje ten sajrajt ze života. Přestane se litovat za všechno, co udělal a najednou se rozsvítí žárovka. A odpustí všem, i sobě a Bohu, temnota zmizí a Bůh ho neuvěřitelně pozvedne.
A pak se deprese naštve a začne si činit nárok na místo, které léta měla a bude se snažit vlézt dovnitř okny i dveřmi. A ten člověk se bude radova, že už deprese není v obýváku, ale jenom za oknem a když vleze deprese oknem, vyhodí jí dveřmi. A když ten člověk bude pochybovat, tak ho stejně budu pozbuzovat, aby měl větší víru, aby Ježíši víc věřil. A budu to dělat klidně měsíce a léta, tak jako mne povzbuzovali křesťané okolo mne. A budu se za něj modlit, tak jako se modlili za mne.
A budu mu v klidu říkat: Musíš VÍC věřit Ježíši! A nebudu se za to stydět, že to říkám.
Je to nějak líp srozumitelné? Nebo ti to připadá nesmyslné a hloupé?
Toník
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Čtvrtek, 13. leden 2011 @ 21:37:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku.
Mluvíš srozumitelně a pokud to budeš říkat člověku mimo ataku deprese, bude Ti naslouchat, a v mnohém souhlasit, nebo s tebou diskutovat, jenomže pak kyvadlo obrátí a dostaví deprese, pak je (téměř) všechno špatně. Občas mu zbývá jen naděje a víra, že jej Bůh úplně neopustí a někdy ani to ne. Pak se zase uzdraví a nebude věřit (chápat), že mohl takto uvažovat.
Tohle se dost těžko někomu vykládá . . . to nechápeš v období zdraví ani sám.
Honza
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 14. leden 2011 @ 19:34:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Záleží na tom, komu patří ten dům.
Pokud ten dům patří depresi, tak deprese přijde a neexistuje způsob, jak jí z domu vypakovat: Má tam domovské právo. Občas odejde pryč do jiného domu, který jí patří, ale časem se vrátí. Když do domu pozve člověk Ježíše, deprese uteče, ale až Ježíš z návštěvy odejde, bude v domě opět dost těžká situace.
Pokud je ten dům vydán Kristu Ježíši, už tam nemá deprese domovské právo a Ježíš už nechodí do domu na návštěvu, ale domů, tak se situace mění. Deprese může přijít a zkusit nějaký teroristický útok na cizí majetek, ale už nemuže přijít, odemknout si dveře a vlézt domů kdy se jí zlíbí a roztahovat se tam jak se jí zachce.
A majitel si svůj koupený majetek dobře hlídá. Ten, kdo hlídá špatně, je námezdní dělník, který pracuje za mzdu na cizím.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Sobota, 15. leden 2011 @ 11:54:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zkus těmito slovy potěšit člověka v období nemoci . . . .
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 15. leden 2011 @ 12:06:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Honzo,
nemocný člověk potřebuje uzdravit, ne potěšit, a způsob, jakým toho bude dosaženo, záleží na Uzdraviteli a na nikom jiném. Uzdravený člověk je pak vděčný Uzdraviteli za své uzdravení a způsob, jakým se to stalo, je mu "šuma fuk". Aspoň jsem tedy v Písmu nezaznamenal, že by někdo Pánu Ježíši vynadal za způsob, jakým byl uzdraven.:-) Třeba ten slepý, co mu Pán Ježíš pomazal oči blátem a řekl, aby se šel umýt do rybníku Siloe. Že by řekl Pánu Ježíši: "Co blbneš, co mi to patláš na oči?!" Tož tak.
willy
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Sobota, 15. leden 2011 @ 16:36:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dobrá willy, kolik lidí si už uzdravil, třeba právě z deprese? Tož a zažil jsi někdy opravdu depresi, ne "chvilkovou" depku tím projdou během života všichni. Však také depka je dnes téměř modní záležitost ale o tom nemluvím.
Z lidského hlediska nemocný především potřebuje naší pomoc v jakémkoliv směru, podle okolností. Snad i proto nám je Bůh staví do cesty. Potřebuje i naši modlitbu, aby jej Bůh uzdravil. Bůh však není automat na přání, aby nám je plnil, jak se nám zlíbí. Za další i utrpení má svůj smysl, pokud jej dokážeme příjmout.
H.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 15. leden 2011 @ 17:00:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Honzo,
už jsem tu psal, že bych nikdy nenapsal, že jsem někoho uzdravil. Mohu napsat pouze to, že skrze mne Pán někoho uzdravil, ale spočítané ty lidi nemám. Vím však, že když Pán Ježíš chodil po zemi, byly situace, kdy uzdravil všechny lidi, kteří kvůli tomu za Ním přišli nebo je jiní lidé přinesli. Kdyby utrpení těch lidí mělo nějaký smysl, pak by je Pán neuzdravoval a řekl by jim, že mají své utrpení přijmout a proč. Depresi jako nemoc jsem asi jako Toník nezažil, i když jsem byl také svého času předtím, než jsem uvěřil, nějak psychiatricky diagnostikován.
Nemocný nepotřebuje "moji" pomoc. Pán Ježíš řekl, že nemocný potřebuje Lékaře/Uzdravitele, který ho uzdraví a pak se, jak psal Toník, stane majitelem toho domu/těla/člověka, aby se nemoc nemohla vrátit jako domů, ale maximálně na chviličku jakoby na nezvanou návštěvu, která bude rychle vypakována pryč! Já jsem ten, kdo se zná s Uzdravitelem a může Ho přivést nebo se modlit, aby nemocného uzdravil.
Tož tak.
willy
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Sobota, 15. leden 2011 @ 20:19:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj willy,
Tohle co říkáš Ty i Toník, jsou dobrá slova pro kázání ve sboru ale jako útěcha nemocnému v době krize, jsou to víceméně jen prázdná slova, která zpravidla jen ublíží.
Všimni si prosím, já celou dobu nemluvím o uzdravování, to ponechám jako zázrak Bohu nebo lékařům odborníkům, já jej mohu jen potěšit, naslouchat, snad trochu porozumět a snažit se nějak pomoci - myslíš, že je to málo, nebo že je tato snaha je nebiblická?
H.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 15. leden 2011 @ 21:54:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Honzo,
možná sis všimnul, že nemluvím o slovech, o potěšení apod., ale o uzdravení, neboli o tom, co nemocný člověk skutečně potřebuje ze všeho nejvíc. A tuto potřebu chce Pán Ježíš naplnit včetně potřeby nemocného být spasen, pokud ještě není.
Všiml jsem si, že nemluvíš o uzdravování, ale nevím proč. Tvá empatie, útěcha, naslouchání apod, toho člověka neuzdraví. Možná se mu trochu uleví, možná se ti podaří ho opravdu potěšit, ale jeho problém tím nezmizí. Neříkám, že je to špatně, málo či nebibické, ale není to prostě ta pomoc, kterou ten člověk potřebuje.
Tož tak.
w.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Neděle, 16. leden 2011 @ 10:52:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Willy,
Bůh uzdravuje, lékař léčí a já mohu "jen" naslouchat.
H.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 16. leden 2011 @ 13:16:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Honzo,
pokud je to pravda, pak se ptám, jsi-li učedník a věřící v Pána Ježíše Krista? Svým učedníkům totiž Pán Ježíš řekl/říká:
J 14:12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.
Mk 16:17-18 „Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady a vypijí–li něco smrtelného, nijak jim to neublíží. Na nemocné budou vzkládat ruce, a budou se mít dobře.“
V ekumenickém překladu je závěr 1á. verše dokonce takovýto: ... na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.
Jak je to tedy s tvou vírou? Věříš v Pána Ježíše Krista? Věříš těmto Jeho slovům? Říká se tam něco o tom, že věřící může "jen" naslouchat? Je to tvá nevěra nebo neposlušnost či něco jiného, co z tebe mluví? Neptám se ve zlém, opravdu si myslím, že bys to měl zjistit - kvůli Bohu i kvůli sobě! Jinak nebudeš moci nikomu skutečně pomoci! Tož tak.
willy
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 16. leden 2011 @ 13:17:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | oprava: ... závěr 18. verše dokonce takovýto:
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pondělí, 17. leden 2011 @ 11:25:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj willy.
Bohužel jazyky nemluvím, když vypiji něco otráveného asi mi bude špatně a hady do ruky raději neberu, a že bych konal větší skutky než ON o tom lze úspěšně pochybovat. U nemocných se modlím za jejich uzdravení. Jak vidíš jsem značně nedokonalý. Přesto se odvažuji v něho věřit a ponechávám na Jeho soudu aby ohodnotil mé jednání. Snažím se odevzdat mu své kroky aby je vedl po cestě kterou mi určil, pro kterou mi dal vlohy a tak aspoň trochu plnit Jeho vůli.
Ty toto zvládáš určitě mnohem lépe a konáš větší skutky než ON. Naspal přeci jsi: "Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto"přeci nebudeš sám sebe popírat.
H.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 17. leden 2011 @ 14:35:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Honzo,
Bůh dává dary, jak On chce, takže nemusíš psát "Bohužel" jazyky nemluvím. Ta slova také Pán Ježíš neřekl/neříká jednotlivci, takže je nemusíš všechna vztahovat na sebe osobně. Jsem také značně nedokonalý a dalek toho, smýšlet o sobě výš, než se sluší. Přesto se odvažuji věřit, že mám v sobě věčný život Boha v Kristu a že můj život je ukryt s Kristem v Bohu a že božský život, který mi byl s Kristem a v Kristu dán, mne promění do Jeho podoby, abych Mu byl podobný - tedy nejen spravedlivý, ale i dokonalý, svatý a milosrdný jako Bůh, neboť to je Pánovo dobré dílo, které nejen ve mně začal, ale jsem si jist, že je také ve mně jako i v mnohých dalších věřících dokončil a dokončí. Tož tak.
Nevím, jestli nějaký skutek, který jsem učinil, je větší než Pánovy skutky, ale jak jsi sám napsal, takové hodnocení rád přenechám Jemu, poněvadž Jeho soudy jsou spravedlivé/pravdivé, zatímco já bych se mohl ve svém úsudku snadno zmýlit. Takže si počkám na Pánův soud a pak bude jasno. Každopádně chci chodit v dobrých skutcích, které pro mne Bůh předem připravil, neboť právě k tomu jsem byl v Kristu Ježíši spolu se všemi Jeho svatými stvořen. Amen.
willy
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 15. leden 2011 @ 22:16:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jako příklad uvádím jeden malý, ale skutečný příběh.
J 5:1-9 Potom byl židovský svátek a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma. V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět sloupořadí/kolonád. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, kteří čekali na pohyb vody. Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí. Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let. Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: „Chceš být uzdraven/se stát zdravým?“ Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.“ Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“ A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil.
Nechci se tě tímto nijak dotknout, ale ty by ses možná snažil toho člověka dostat jako prvního do rybníka nebo by ses mu snažil dodat odvahu a naději, že to nakonec všechno dobře dopadne, ale Pán Ježíš jednal a jedná jinak. On nejedná podle našich představ, ale prostě vidí a naplňuje potřebu člověka - Jeho Božím způsobem, tak, jak Ho vede Otec jako zdroj všeho, co člověk potřebuje. Pán Ježíš se také nemocného neptal, jestli chce hodit do rybníka, když přijde anděl, ale řekl mu: „Chceš být uzdraven?“ A na jeho představu o způsobu uzdravení také neodpovídá podle úvahy nemocného, ale říká prostě: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“
Tož tak.
w.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 16. leden 2011 @ 12:02:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Honzo, tohle je o prioritách života.
Zkus přemýšlet nad tím: Co dobrého přináší taková nemoc lidem? Je k něčemu dobrá, užitečná? Pomáhá nějak člověku, který je uprostřed té temnoty, že je v temnotě? Pomáhá ta nemoc nějak jeho rodičům, dětem, manželce? Pomáhá zaměstnavateli? (pokud člověk ještě v takovém stavu nějakého má) Je jim k něčemu užitečná?
Ve skutečnosti je ta nemoc užitečná na dvě věci: Doktorům, zdravotním pojišťovnám a farmaceutickým firmám přináší dobré, trvalé a spolehlivé cash flow a lidem, kteří potřebují počítat dobré skutky aby se dostali do nebe je takový člověk dobrým objektem k tomu jak si nějaké dobré skutky nadělat.
Ale skutečná pomoc, kterou ten člověk a lidé okolo potřebuje, je uzdravení a vysvobození. Proto také Ježíš nechodil po zemi a lidi v nemoci neutěšoval, ale říkal jim jasná a ostrá slova, uzdravoval je z nemocí a démony vyháněl.
Jestli jsme učedníci Ježíše, máme dělat totéž. Jestli to neděláme, nebo neděláme dobře, je na místě pokání, změna smýšlení.
Tím tě nechci odrazovat o utěšování, jestli myslíš, že je to tak dobře a je to tvoje povolání, tak to čin. Já mám ale v tomhle příliš osobní a příliš hlubokou zkušenost na to, abych se podle ní nezařídil.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Neděle, 16. leden 2011 @ 19:15:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku a willy.
O žádné nemoci nemůžeš říci, že by přinášela něco dobrého :-) a přesto je Bůh dopouští - proč ? Apoštol Pavel měl nemoc (osten) se kterým musel žít, nebo Job a mnohé další o kterých se zmiňuje Písmo. Bylo jejich utrpení marné ? Kdyby za nás netrpěl Kristus, nedošli bychom spásy a tak dále. Stále Ti připadá utrpení marné ? Zůstaňme u deprese, přináší mnoho nesnází, utrpení, tobě i lidem kolem tebe a přesto tě může vést k lepšímu poznání lidí kolem sebe , protože snad lépe porozumíš některým lidem, vede tě to i k větší důvěře v Boha, zejména v obdobích kdy je ti dobře. P. Ježíš za svého působení mnoho lidí uzdravil ale ne všechny na potkání, mnoha lidem přinesl útěchu, někdy používal ostrá slova a jindy slova laskavá, proč máš potřebu zdůrazňovat jen ta ostrá ? Možná máme činit pokání právě z těch ostrých slov která použijeme, protože na rozdíl od P. Ježíše do duše bližního nevidíme a tak snadno můžeme uhasit doutnající knot, svou horlivostí.
Máš pravdu na nemocech profitují farmaceutické firmy a někdy i lékaři, nakonec je to jejich povolání :-) Tvrdit, že lidé se snaží pomoci jen proto, aby se lépe dostali do nebe, je odvážné a namyšlené - s trochou ironie, pokud tak nesoudíš podle sebe
Někdo si může myslet, že musí uzdravovat, protože je tak psáno, já se snažím modlit za ty, kterým naslouchám a uzdravení, přenechávám Bohu.
Víš, depresi znám mnoho let docela dobře, někdy je lépe, jindy je hůř, k tomu se přidává další nemoc, která se táhne od narození, není sice smrtelná ale je nepříjemná a neléčitelná (farmacie i doktoři si mají smůlu :-)) ) a postupně se zhoršuje. Snad proto mám trochu jiný pohled na některé věci které tu probíráme.
Asi jsem se příliš rozpovídal - omlouvám se.
Honza
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 16. leden 2011 @ 21:57:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Honzo, jsem v tomhle trochu v jiné pozici, vidím to ostřeji. Jsem v pozici, kdy jsem dostal tu milost uzdravení a nijak jsem si jí "nezasloužil" něčím, co se obvykle považuje za zásluhy tam kde jsem se narodil. Po mnoha letech nemoci mne Bůh uzdravil a úplně zadarmo, bez zásluh.
Proto se i takhle dívám na písmo. Spíš než nějaké utěšování vidím právě to, že Ježíš uzdravoval. Vlastně si ani nemohu vzpomenout, že by Ježíš někoho utěšoval a neuzdravil. Vlastně si ani nemohu vzpomenout, že by Ježíš vůbec někoho v nemoci utěšoval.
Jestli máš stejnou nemoc, jako já, nebo podobnou tak asi tak můžeš vědět, jak moc užitečné je uprostřed té nemoci utěšování a jak moc těžké je aby někdo našel slova, která by člověka v takové situaci opravdu utěšila. Mne teda v nemoci utěšování nijak nepomáhalo a některé druhy utěšování mne pěkně doruda vytáčely. Křesťané mě s tím uzdravením vytáčeli taky, ale alespoň to nebylo prázdné utěšování a dalo mi malou jiskřičku naděje, že když někdo byl uzdraven, mohl bych já být taky. I když mne strašně štvalo, že já tak věřím a uzdraven nejsem.
Teď nejsem v pozici nemocného, který by nevěděl jak získat uzdravení, ale jsem spíše v pozici služebníka, který by měl sloužit Bohu. A k těm v připadě nějakých problémů s uzdravením mluvil Ježíš docela ostře. Ježíš vůbec neřešil hříchy člověka, který byl nemocný, neřešil ani jeho malou víru ani to, jestli dokázali nemocného či jeho příbuzné dostatečně utěšit.
Za nemocné se modlím docela často a těch, kteří nebyli uzdraveni je docela hodně, jistě tak půlka lidí. A ani moc nechci slyšet to hodnocení mého Pána, jestli to tak zůstane i nadále.
Pokud jde o ty služebníky, pak jde opravdu o to, jestli jim jde o to lidem "pomáhat" (nedokonavý vid) nebo "pomoci" (t.j. zlepšit jejich situaci). Cílem některých lidí je opravdu jenom pomáhat a nijak se tím netají. To je pro mne poněkud nepředstavitelné.
Nemoci považuji za teroristický útok nepřítele. Jsou tu na zemi proto, že ještě ve všem nevládne Kristus. Nejsem si úplně jistý, že Pavlův osten je nemoc - neřekl bych, že z daného textu by něco takového vyplývalo.
O utrpení už jsem psal. Je utrpení a utrpení. Náboženství, ve kterém jsem žil je nedokázalo rozlišit a mixovalo je dohromady.
"Utrpení", kdy člověk leží na posteli že ani nemá sílu se zvednout je často marné. Tomu nemocnému člověku není k ničemu, Bohu také ne, lidem okolo je člověk jenom zátěží. Tak tomu bylo s mojí nemocí: Fakt nejsem schopen najít něco, k čemu by byla užitečná kromě uvědomění si lidské bezmocnosti a hloubky narušení stvoření hříchem a síly Boží milosti v Kristu.
"Utrpení" pro druhé o kterém píše apoštol je poněkud jiné: Když člověk cestuje tisíce kilometrů v pronásledování tak, aby potěšil, povzbudil a pozvednul druhé, uzdravil je, vysvobodil, je to kvalitativně docela jiný druh utrpení, než ten první typ. To je i utrpení, ke kterému volá Ježíš: Vstaň a choď! Žij pro mne! Buď užitečný druhým, starej se o ně!
Taky jsem se rozpovídal. Nevadí mi, že ses rozpovídal ty, rád si čtu jiné téma, než ten koktejl, co tu je.
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: noname v Pondělí, 17. leden 2011 @ 12:55:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku.
Díky za reakci a hned v úvodu bych jednu věc uvedl na správnou míru. V případě oné nemoci nemá cenu někoho utěšovat, to víš sám, dokonce není potřeba ani moc mluvit, jako spíše naslouchat.
O Možnosti uzdravení z kterékoliv nemoci není třeba pochybovat, oba víme, že je to v Boží moci. A také, že to udělá, pokud to uzná za potřebné.
Zrovna tak se jistě shodneme v potřebě modlit se za nemocné.
Nemoci a utrpení provázejí lidstvo po celou dobu jeho existence a jsou výzvou pro ty zdravé. Můžeme je uklidit někam stranou, kde nebudou překážet, kde nebudou na očích, stačí se podívat na odloučená místa našeho pohraničí, kde byly domovy pro mentálně či jinak postižené. Nevím jak je to dnes ale ještě dlouho po revoluci jich bylo dost. Pohybovat se mezi nimi i čistě náhodně je zážitek který si pamatuješ dlouho. Když posloucháš lidi, kteří je ošetřují zjistíš, že je i tito lidé dokáží obohatit, přivést na jiné myšlenky, jiné uvažování o věcech kolem, že třeba věci které považujeme za důležité zase tak podstatné nejsou . . . Zrovna tak ti, kteří zůstávají ve společnosti a přesto jsou nějak omezeni svou nemocí, musí někdy snášet nevraživost okolí a pod. můžou zahořknout a nenávidět lidi kolem sebe. Jiní umí i přes svůj hendikep být přínosem pro okolí, určitě to znáš, dokáží tě překvapit hloubkou svých myšlenek, vírou a důvěrou v Boha a pod.
Můžeme se ptát, je nemoc či utrpení trestem od Boha, jak si to občas někteří myslí a při rozhovoru s postiženým dokonce říkají ? Já bych řekl, že toto je velmi nešťastné uvažování.
Utrpení druhých může být pro nás výzvou, vidět v takto trpících Krista: "Byl jsem nemocný, ve vězení a navštívili jste mě . . . " znáš ten úryvek. Ten úryvek je dlouhý a napadá mě, tam se nemluví o uzdravování ale o pomoci, podat vodu, ošatit, najíst, navštívit . . . Stále tu hovoříme o tom jak máme nemocné (hlavně) uzdravovat, že je to podstatou našeho poslání. Tak mne při psaní napadl i tento úryvek. Samozřejmě je to opět zjednodušení celé této otázky, bylo by potřeba o ní hovořit z různých pohledů, vzít do ruky Písmo i svůj rozum a stejně nemusíme dospět (možná naštěstí) k úplné shodě.
Jsou různé dary Ducha svatého, má-li kdo dar uzdravovat, nechť tak dělá, jiný má dar zvěstovat Boží slovo, umět oslovit lidi kolem sebe, jiný může v tichosti pracovat a plnit své úkoly i tak lze chválit Boha, každý podle svých schopností a darů.
Když to teď čtu, možná by šlo říci něco jinak, jiné věci dopovědět, každá skoro věta budí další odpovědi ale i otázky . . .
Honza
|
]
Bůh zdrojem strachu a nejistoty? - Re: Životní motivace (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 16. leden 2011 @ 22:37:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Honzo,
neměl bys ignorovat otázky, které jsem ti napsal. Nemusíš na ně odpovídat mně, ale sám kvůli sobě bys na ně odpověď hledat měl. Tím, cos napsal, to nijak obejít/zamluvit nemůžeš. Nechtěj veci vidět svýma očima, ale Božíma. Tož tak.
willy
|
]
|
|
