Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Bohumil.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 12, článků celkem: 16227, komentáře < 7 dní: 441, komentářů celkem: 399355, adminů: 60, uživatelů: 5085  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 24 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

gregorios777
redifon

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
109611371
přístupů od 17. 10. 2001

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 23. září 2013 @ 21:50:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Proč by jinak s proměnou tvého srdce Bůh čekal na jakési tvé vyznání ústy?


Proč? Protože Bůh je věrný svému slovu.  Věci dělá tak, jak nám je zjevil ve svém slovu.

Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,



Bez vyznání ústy není spasení.  Vyznáním ústy přichází spasení - dojde ke změně srdce. Bez vyznání ústy nedojde ke změně srdce.

Zažil jsem změnu srdce úplně stejně jako Toník, ve stejný moment - na vyznání ústy.
Boží slovo je pravda.


| Nadřazený

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 25. září 2013 @ 09:15:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
A já ji stále myslím, ...

Já si stále myslím... To mi něco připomíná. Pomatuješ si ještě když dospívali tvoji synové? 


Tvoje myšlení ti neberu, mysli si celkem co chceš.  Je tvoje věc, co si myslíš.

Zkus o tom něco napsat, něco z reality, ne tvého virtuálního světa. Mohl bys třeba odpovědět na pár otázek.

Jak dlouho spolupracuješ "s Bohem" na proměně svého srdce? Deset let, dvacet let?
Jak se ta spolupráce daří? Když se ohlédneš zpátky, máš teď po své usilovné práci na změně vlastního srdce lepší srdce, než když ti bylo patnáct let? Vychází z toho tvou spoluprací vylepšeného srdce méně lži, méně závisti, méně smilstva, méně zloby, méně krádeží než v patnácti letech? Vychází z toho tvou snahou a spoluprací vylepšeného srdce více lásky, více pokoje, více radosti, více vděčnosti, než dříve?



Proč by jinak s proměnou tvého srdce Bůh čekal na jakési tvé vyznání ústy?

  To samozřejmě vím velmi dobře, protože mi to Bůh řekl. 

  Zajímá tě odpověď? 

  Pokud ano, rád ti jí napíšu. Jestli ses ptal vážně a fakt tě to zajímá, přečti si Stando mojí odpověď. Popisuji v ní, proč Bůh u mne čekal na věřejné vyznání Ježíše jako Pána. Snad ti to bude k užitku.

  Když mi bylo asi těch dvacet let a dostala se ke mne moc evangelia, nejdřiv jsem se strašlivě vzpružil a na mou nábožnou pýchu bylo příliš uznat, že jsem celý svůj dlouhý život a mnoho let snahy na zlepšení sama sebe věnoval omylu. Ale samozřejmě jsem měl dost intelektu na to, abych pochopil, že snaha byla marná a dokázal jsem dost aproximovat a protáhnout dlouhých pět let snahy o zlepšení na padesát let dopředu a odvodit si, jak asi bude můj život vypadat v sedmdesáti. Navíc jsem měl před očima mého tátu a dědu, věděl jsem tedy zhruba kam směřuju.

  V té době jsem si začal velmi intenzivně číst to, co je napsané v písmu, Boží slovo a díky moci evangelia, kterou mi předali křesťané, jsem postupně začal věřit slovům Ježíše.

  Ale za Ježíše jsem se styděl.

  V našem katolickém společenství a ve společenství na koleji jsem mluvil o Ježíši a o tom, co si čtu v písmu. Byli jsme všichni hledači a s nadšením jsme si předávali cokoliv, co kdo zažil, pokud už něco zažil, co ho oslovilo. A mne písmo už tehdy fakt oslovovalo. Ale mezi křesťany jsem se styděl za Ježíše a za to, že mu věřím a oponoval jsem jim a nepřiznal jsem nic z toho, co jsem žil.

  To trvalo asi několik měsíců.

  Nějak jsem pochopil a uvěřil, že člověk buď patří Kristu nebo hříchu, věřil jsem že Ježíš je Pán jak to píše Jan a že za mne zemřel, jak to píše Izaijáš. A že musím Ježíše vyznat jako Pána. Došlo mi také, že Ježíši nepatřím, protože nemám to, co Ježíš dal svým učedníkům. Ale Ježíši jsem chtěl patřit. 

  Tak jsem Ježíše vyznal Pánem svého života.

  A vůbec nic se nestalo. Další dny byly stejné jako předchozí. Pak jsem to udělal ještě několikrát, se stejným výsledkem. Samozřejmě buď doma, nebo na kolejích na pokoji, ve skrytu, když jsem se modlil.

  Tak jsem z toho udělal celkem jednoznačný závěr: Křesťani si vymýšlejí a žádné znovuzrození není, přestal jsem jim věřit a dál jsem si písmo vykládal po svém a myslel si svoje. Dál jsem chodil do kostela a na společenství (u nás ve farnosti a v Praze u Salvátora). Občas jsem se byl ještě někde podívat s křesťany na nějaké jejich akci, ale byly to většinou spíše evangelizace, ne bohoslužby v církvi.

  A tam chodili lidi dopředu na výzvu "přijmout Ježíše". Věděl jsem, že mám jít také, ale nešel jsem. Vykládal jsem si věci po svém. Myslel jsem si, že nemusím "chodit dopředu", že kdyby bylo nějaké znovuzrození, může mi ho Bůh dát i doma v pokojíčku, jak to říká Ježíš a nemusím se přece před křesťany ztrapňovat že bych dal najevo, že já křesťan nejsem a potřebuju Ježíše.
 
  Udělal jsem si takové svoje napůl náboženství, myslel jsem si svoje.

  Tohle trvalo někdy od podzima do zimy. V té době se zhoršila i nemoc a nepokoj, temnota, která mne svírala, jak už jsem to tu popisoval. Jak mi začalo být ouvej, začal jsem hledat trochu víc doopravdy, až když už nic moc nezbývalo, vydal jsem Ježíši svůj život veřejně, veřejně jsem se přiznal, že můj život Ježíši nepatří a že bych chtel, aby byl Ježíš Pánem mého života a můj život si vzal.

  A na to veřejné vyznání mi dal Bůh nové srdce.

  Bohu ani nevadilo, že jsem to vyznání udělal uprostřed bandy pobůžntkářských blouznivců, jak jsi mé tehdejší ŘK přátele jednou velmi ošklivě nazval a nevyznal jsem jeho Jméno před křesťany či jinde. Ale když pak ke mne mluvil (a já ho konečně mohl slyšet), tuhle věc mi ukázal jasně. Chtěl, abych se k němu přiznal před lidmi a nestyděl se za něj, nezapřel ho. Proto čekal na mé veřejné vyznání a až na to veřejné vyznání odpověděl svým dílem.


  Jinak teoreticky: Vyznat Ježíše opravdu není podmínka spasení, to je zákonický pohled na písmo, to jsi už poznal dobře a potěšilo mne, že jsi takovou věc už rozpoznal. Stejně jako není podmínka spasení vytrvat v dobrém do konce a jako jakákoliv jiná podmínka, co si lidé vymysleli. 

  Bůh může spasit kohokoliv kdykoliv a jakkoliv aniž by si kladl nějaké podmínky.

  Co je jisté je to, že Bůh jedná podle svého slova. Jeho slovo je čin, děje se. On je se svým slovem zcela totožný.

  Toník


| Nadřazený

Stránka vygenerována za: 0.16 sekundy