|
Zaznamenali jsme 120830240 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 29. duben 2017 @ 15:00:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život.
Stando, když tam před tím soudem s vámi budou stát všichni lidé a budou souzeni za svůj život, bude tam souzena i Panna Maria? Pokud ano, za co bude souzena?
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 29. duben 2017 @ 19:55:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | I Panna Maria musela jako každý jiný člověk projít tímto Božím soudem - byla souzena jako každý jiný za celý svůj život- a byla na tomto soudu slavnostně ospravedlněna.
Bůh ji přioděl do Boží slávy (Zj 12,1).
|
]
Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. duben 2017 @ 09:39:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | I Panna Maria musela jako každý jiný člověk projít tímto Božím soudem - byla souzena jako každý jiný za celý svůj život- a byla na tomto soudu slavnostně ospravedlněna.
Stando, ještě před nedávnem jsi psal, že:
a psal jsi to boldem a podtrženě, což bylo asi pro tebe důležité. To ses tedy spletl? nepostaví se tam úplně všichni lidé?
Postaví se Maria před soudnou stolici a bude souzena, nebo ne?
...byla souzena jako každý jiný za celý svůj život- a byla na tomto soudu slavnostně ospravedlněna.
A za co konkrétně byla Maria souzena? Co provedla? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 10:36:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..byla souzena jako každý jiný za celý svůj život- a byla na tomto soudu slavnostně ospravedlněna.
A za co konkrétně byla Maria souzena? Co provedla? ...
Musela logicky také projít tím samým Božím soudem jako všichni ostatní lidé, aby mohla být shledána nevinnou a Bohem prohlášena královnou nebe. Maria tedy nic špatného neprovedla, vždycky jen plnila Boží vůli. Ale i toto její ospravedlnění muselo být logicky konstatováno na tomto Božím soudu.
(Žl 45,10) Dcery královské jsou mezi tvými nejvzácnějšími, královna v ofírském zlatě zaujímá místo po tvé pravici. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:38:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Musela logicky také projít tím samým Božím soudem jako všichni ostatní lidé, aby mohla být shledána nevinnou a Bohem prohlášena královnou nebe.
Stando, na to jsem se neptal. Dokážeš se okatě vyhýbat jednoduchým otázkám, když ti nesedí do té tvé konstrukce.
Tak znovu, Stando. Psal jsi:
Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život.
A jinde se snažíš si dokazovat, že souzeni budou všichni. Tak se ptám jednoduchou otázku: Postaví se před soudnou stolici i Maria a bude také souzena? Bude souzena ještě podruhé?
Rozumíš té otázce? Ptám se na to, co tu píšeš a co si tu dokazuješ. Neptám se na minulost.
Maria tedy nic špatného neprovedla, vždycky jen plnila Boží vůli.
A za co tedy byla souzena? V tom vašem světě a v tom co si vymýšlíte, jsou souzeni lidé za to, že nic špatného neprovedli? Proč jsou souzeni lidé za to, že nic špatného neprovedli? Má to nějakou "logiku" ve vašem uvažování?
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. duben 2017 @ 20:54:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Díky za odpověď. Jen mne zajímalo, jak to máš vymyšlené. Ve tvém pojetí jsou teda souzeni lidé, kteří nic špatného neudělali.
Na ostatní otázky neodpovíš? Hlavně na to tvé dokazování si, že se postaví před soudnou stolici úplně všichni lidé a budou souzeni za svůj život.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 01. květen 2017 @ 13:12:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."zda se před soudnou stolici postaví i Maria a zda bude souzena za svůj život?"...
Mariin pozemský život už dávno skončil. A jak jsem říkal, poslední soud už vlastně jaksi probíhá - mimo náš běh času, ve věčnosti.
Boží soud u každého člověka nastává hned při jeho vstupu do věčnosti (po skončení života pozemského).
Je docela pozoruhodné, že v tomto myšlenkovém bloku jste si s Myslivcem tak podobní! Že by stejný důsledek působení podobného omylu ve víře?
Bůh úplně každého člověka soudí - a buď ho odsoudí do zatracení, nebo ho ospravedlní a odměnou mu bude věčné společenství s Bohem.
V době Krista a apoštolů byly tyto dva zásadní výroky soudu symbolizovány kamínky. 1.) Odsouzení (prokázaná vina) = souzený dostal černý kamínek. 2.) Ospravedlnění (nevina) = souzený dostal bílý kamínek.
Maria při svém vzetí do nebe už obdržela od Boha "bílý kamínek".
(Zj 2,17) Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: tomu, kdo vítězí,
dám jíst tu skrytou manu a dám mu bílý kamének a na tom kaménku
napsané nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je přijímá."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 01. květen 2017 @ 15:57:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak to víš, že na věčnosti neběží čas? Stále to zde tvrdíš, a vůbec se neobtěžuješ to nějak smysluplně zdůvodnit. Tvoje "důkazy" z fyziky, jsou tebou přetvořené, přesně ve stylu v jakém používáš Písmo, ze kterého si bereš jenom, co se ti hodí do krámu. Klidně proto zavrhneš mnohé z božího slova, tak jako upíráš věčnosti čas, který je nekonečnou součástí věčnosti.Kteý je jako čtvrtý rozměr od všeho stvořenęho neoddělitelný. Odpověz na otázku. Kolik času budeš mít na věčnosti, když pro tebe nebude mít čas konec?
Oko, co to má znamenat? Jaky omyl u Myslivce?!
Ty v komentáři níže tvrdíš, že Bůh když u božího soudu soudí, tak to neznamená, že někoho odsoudí, ale pouze posuzuje!! Upozornil jsem tě na to, že je to hrozný nesmysl. Že u božího soudu padá i verdikt-zatracení.
Nyní již tvrdíš, že Bůh skutečně soudí a odsuzuje do zatracenī. To cos napsal zůstává Oko, a usvědčuje tě to z toho, že tvrdíš pokaždé něco jiného, a to pouze v rámci jednoho dne!
Takže znovu Oko, u božího soudu jsou všichni, ne všichni jsou v pozici obžalovaných, tedy souzených a odsouzených.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 01. květen 2017 @ 18:03:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je docela pozoruhodné, že v tomto myšlenkovém bloku jste si s Myslivcem tak podobní! Že by stejný důsledek působení podobného omylu ve víře?
Stando, já vím ta tvoje "svoboda" lhát a pomlouvat, co ti ten tvůj bůh dovoluje a schvaluje, a to vše aby ses vyhnul jednoduché otázce. je pozoruhodné, jak jste si v tomto podobní s nepřihlášeným, martinem a dalšími, kteří dělají totéž.
Ke tvým pomluvám a lžím pak přidáš spoustu balastních slov, abys nemusel přímo odpovědět na jednoduchou otázku:
Postaví se před soudnou stolici i Maria a bude také souzena? Bude souzena ještě podruhé?
Nevadí, Stando. Jsem na tento tvůj způsob "diskuze" zvyklý. Takže se nedozvíme, jak sis to vymyslel s Marií, jestli bude nebo nebude souzena s ostatními? Budeš pokračovat ve tvém kličkovacím stylu diskuze, kdy se vyhýbáš otázkám a pomlouváš diskutující? To je taky dobře, alespoň spolu s Martinem dobře ukazujete, co jsou římští katolíci zač a v čem žijete.
Jakou máš představu v minulosti? Byla podle tebe už Maria souzena? Jak sis to vymyslel v minulosti? Byla vzata do nebe k tomu, aby jí tam bůh soudil? Pokud vím, tak mnozí římští katolíci neznají tradici institucionální církve a věří, že Maria nezemřela. Byla i tak souzena? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 02. květen 2017 @ 09:55:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Byla i tak souzena?"...
Celou dobu ti vysvětluji ten obyčej tehdejších soudů o symbolickém přidělování kamínků. U soudu se bílým kamínkem osvobozovalo, černým odsuzovalo. Bělost byla znamením radosti a vítězství.
Ocitoval jsem ti také ono místo z Písma: Maria při svém vzetí do nebe už obdržela od Boha "bílý kamínek".
(Zj 2,17) Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: tomu, kdo vítězí,
dám jíst tu skrytou manu a dám mu bílý kamének a na tom kaménku
napsané nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je přijímá."
Je tedy zjevné, že mou odpověď ohledně Marie znáš, vždyť popisuji zřetelně výsledek jejího soudu. Marie je tou, která zvítězila. Onu tupost ve vlastním úsudku tedy jen dál hraješ, nebo je to skutečně projevem až takové zablokovanosti mysli pod účinkem hereze, že nejsi vůbec schopen logicky chápat, ani když ti to dávám takto "po lopatě"?
Maria tedy nejenom přijala "bílý kamínek" (je znamením přijetí do nebeského království), ale co je důležité, bylo na něm napsáno i její "nové jméno". To symbolizuje vnitřní obnovu člověka Bohem, které se ten člověk stává hodným - stala se "ženou, oděnou světlem" (Zj 12,1) - znamená to oslavení člověka Bohem. V případě Marie oslavení zvláště významného, protože ona byla po celý život svatá, bez hříchu. Právě v této dimenzi je Maria předobrazem církve (také církev je svatá, bez poskvrny a vrásky) a místa Gn 3,15 a Zj 12,1 tedy hovoří jak o Marii, tak i o církvi. Oba výklady jsou platné a správné.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Dzehenuti v Úterý, 02. květen 2017 @ 10:05:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kde je v bibli psáno, že Marie dostala bílý kamének ??? Nikde jsem to tam nenašel. Žena oděná sluncem/světlem....tedy Svatým Duchem ale přesto rodí v bolestech...tedy také zatížená dědičným hříchem. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 02. květen 2017 @ 10:38:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Pro mě to sice vůbec není podstatné, ale: Kde konkrétně je v Bibli napsáno, že Maria rodila v bolestech?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 02. květen 2017 @ 18:30:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Celou dobu ti vysvětluji ten obyčej tehdejších soudů o symbolickém přidělování kamínků.
To jsem si samozřejmě všimnul, že celou dobu místo odpovědi na jednoduchou otázku uhýbáš a kličkuješ. Je zajímavé to sledovat tvé kličkování, lži, útoky, jen aby ses vyhnul odpovědi na otázku a mohli jsme pokračovat v diskuzi. A je zajímavé sledovat, jak dlouhé romány jsi schopen při svém uhýbání sepsat.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 02. květen 2017 @ 20:52:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Tak se ptám jednoduchou otázku: Postaví se před soudnou stolici i Maria a bude také souzena? Bude souzena ještě podruhé? Když už přijala ten bílý kamínek, bpostaví se před tu soudnou stolici a bude souzena za svůj život?"...
Jak moc to už musíš mít v hlavě zpřeházené, že dokážeš vyplodit takovou stupidní otázku? Proč by měl někdo ze svatých v nebi být souzen podruhé? Jak tě může vůbec něco takového napadnout?
..."A jinde se snažíš si dokazovat, že souzeni budou všichni. A v budoucím čase. "...
Už několikrát jsem ti vysvětloval, že minulý, přítomný i budoucí čas je věcí hodně relativní - že záleží na úhlu pohledu. Pohled z věčnosti je stálá přítomnost, pohled z našeho běhu času má přítomnost, minulost i budoucnost. Moje vysvětlování ty ovšem povrchně přeletíš a ohodnotíš ho jako "kličkování, lži, útoky". No, evidentně i u tebe platí, že každý soudí druhé podle sebe.
Když jsem tvrdil, že souzeni budeme všichni, oponoval jsem vašim heretickým pohledům, že někteří prý souzeni nebudete. Obracel jsem se tedy k vám - lidem dosud žijícím v běhu času; a vy máte minulost, přítomnost i budoucnost. Smrtí těla každý z lidí bez výjimky přechází do věčnosti a setkává se s Kristem. V okamžiku smrti se i ty setkáš s Kristem a to bude definitiva nad tvým pozemským životem. Zde teprve budeme skládat účet ze svého života. Není tedy pravdou, že smrt není nijak důležitým okamžikem . Naopak je. Je to setkání s Kristem tváří v tvář. Až do smrti má člověk stále příležitost se zachránit, činit pokání. Po smrti už to možné nebude.
..."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 02. květen 2017 @ 21:30:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, takže podle tebe není rozdíl mezi živými a mrtvými?! Tobě nevadí, že Bible zmiňuje pojmy jako soudná stolice Kristova - pro soud živých a veliký bílý trůn - pro soud mrtvých? Živí budou vydávat počet z toho, jaké bude jejich dílo, zatímco mrtví budou souzeni podle skutků zapsaných v knihách. A ještě jinak - živí jsou Boží rodina, mrtví nikoliv! Jestli řkc učí něco jiného, pak učí blud. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 03. květen 2017 @ 07:35:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jak moc to už musíš mít v hlavě zpřeházené, že dokážeš vyplodit takovou stupidní otázku? Proč by měl někdo ze svatých v nebi být souzen podruhé? Jak tě může vůbec něco takového napadnout?
Já to mám v hlavě přeházené? Nepřeskočilo ti? Mne takové blbosti jako tebe nenapadají!
Ty tu celá léta píšeš, že lidé budou souzeni podruhé, i teď ve tvém příspěvku! Ještě před nějakým dnem jsi tady v diskuzi psal: " Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život." A psal jsi to boldem a podtrženě!
To už tedy neplatí?
Nepostaví se tam úplně všichni lidé?
Nebudou úplně všichni souzeni?
Budou nějací lidé (například Maria) co už souzeni nebudou?
Snažil jsem se ti ukázat na jednoduché otázce, že tvůj pohled je omyl. Nevím, zda jsi to pochopil, ale podle toho, jak jsi před otázkou kličkoval, uhýbal a bránil ses na ní odpovědět jsi to snad pochopil.
Už několikrát jsem ti vysvětloval, že minulý, přítomný i budoucí čas je věcí hodně relativní - že záleží na úhlu pohledu. Pohled z věčnosti je stálá přítomnost, pohled z našeho běhu času má přítomnost, minulost i budoucnost. Moje vysvětlování ty ovšem povrchně přeletíš a ohodnotíš ho jako "kličkování, lži, útoky".
Já vím Stando. Ta tvoje "svoboda lhát".
Kdyby tě to zajímalo, tak "kličkováním" nazývám to, když dlouhými slohovými pracemi uhýbáš před jednoduchou otázkou, "lži" nazývám to, když si vymýšlíš drzé a sprosté nepravdy a pomluvy a píšeš je do diskuze (obvykle také proto, aby ses vyhnul otázce nebo vyblil vaši náboženskou nenávist na nějaké svědectví ze života lidí) a "útokem" nazývám to, když se místo k tématu diskuze navážíš do diskutujících.
Zpět k tématu: Jestli dnes už chápeš, že "na věčnosti" soud už dávno probíhá, ale nejen probíhá, ale proběhl, stal se, je známý jeho výsledek, tak je to dobře. Není důležitý čas, ale výsledek, to jsem ti vysvětloval už před lety. Jestli to dnes chápeš, tak bys pak mohl pochopit i to, že někteří lidé výsledek toho soudu dobře znají, přijali ho, podřídili se mu, respektují ho, nevzpírají se mu. A já jsem mezi nimi. Nebudu už tedy souzen podruhé, protože by to byl nesmysl: Nevím, jak to můžeš mít v hlavě přeházené, že si myslíš, že někdo bude souzen dvakrát či vícekrát. Člověk jednou zemře a je souzen, ne dvakrát. Pokud přijme a respektuje výsledek soudu, není důvod, aby byl souzen ještě jednou.
Na Boží soud se Stando nemusí čekat jak na Smrt, jako to máte vy. S výsledkem toho soudu, který už probíhá (jak hezky píšeš a snad jsi to už pochopil) se můžeš seznámit i ty: Pokud bys chtěl. Výsledek toho soudu je zapsaný v písmu svatém, je tam napsaný otevřeně, jasně, přímo a bez vytáček. A stejně tak ten výsledek Božího soudu může člověk přijmout.
Když jsem tvrdil, že souzeni budeme všichni, oponoval jsem vašim heretickým pohledům, že někteří prý souzeni nebudete.
"Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života."
"Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího. Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."
Tak je to pro tebe heretický pohled?
Je moc dobře, že tady vy římští katolíci ukazujete vaše postoje, co jste zač, jaký vztah máte k písmu, k jasným, přímým a otevřeným slovům Pána Ježíše.
Stando, rád budu věřit tomu, co říká Ježíš, protože je to pravda. To, že slova pána Ježíše označuje vaše sekta za "heretický pohled" je irelevantní k realitě.
Smrtí těla každý z lidí bez výjimky přechází do věčnosti a setkává se s Kristem.
Já vím, Stando. Váš kult smrti, náboženství Smrti, Okamžiku Smrti.
To je omyl. Do věčnosti se nepřechází Smrtí.
Do věčnosti se přechází Životem.
S Kristem, se svým Spasitelem a Pánem se člověk nemusí setkávat až když přijde Smrt. To už je pak pozdě.
Ale pokud na to setkání s Kristem chcete čekat jak na Smrt, jistě vám to neberu.
To je dobrá úvaha. Věc je tedy jednoduchá: Jde o to vzdát se toho pohledu časnosti a přijmout ten pohled věčnosti.
Toník
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 03. květen 2017 @ 18:13:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A já jsem mezi nimi. Nebudu už tedy souzen podruhé, protože by to byl nesmysl:"...
Nesmysl je právě toto, co tvrdíš. Nebyl jsi ještě souzen. Odporuje to Písmu. Lidem je určeno nejdříve zemřít smrtí těla a až pak přijde soud.
(Žd 9,27) A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a POTOM přijde soud,...
Ty to máš ve své víře ale zpřeházené úplně naruby; nejdříve soud, potom teprve někdy později smrt těla.
Neměl by sis takto ohýbat Písmo podle své chuti! Žiješ pak zbytečně v nepravdě.
Upneš se k jednomu místu Písma a vlivem českého překladu ho pochopíš jinak. A pak s tím argumentuješ a stavíš na tom svoji víru. Mylně ovšem.
(J 5,24) Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé
slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale
přešel ze smrti do života.
řecký originál:
Ἀμὴν ἀμὴν λέγω ὑμῖν ὅτι ὁ τὸν λόγον μου ἀκούων καὶ πιστεύων τῷ πέμψαντί με ἔχει ζωὴν αἰώνιον, καὶ εἰς κρίσιν οὐκ ἔρχεται ἀλλὰ μεταβέβηκεν ἐκ τοῦ θανάτου εἰς τὴν ζωήν.
Slovo "soud" se řecky píše takto: "δικαστήριο" (dikastírio). Ať hledáš, jak hledáš, slovo "soud" se v originále J 5,24 vůbec nevyskytuje.
Překlad je poněkud obtížnější, třeba přeložit smysl. Smysl tohoto místa je pak tento: soudu nepropadá, na soud nepřichází - totiž na soud odsuzující - nikoli že by jeho život Bůh vůbec nesoudil! Život každého bude na jeho konci Bohem posuzován (to je snad logické!) - před Kristovou soudnou stolicí. Zde budou Kristu věrní ospravedlněni, oděni do Boží slávy. To je smysl textů o "bílém kamínku".
O posledním soudu jsme se opravdu bavili před léty. Nechce se mi to dohledávat, ale už tehdy jsem ti vysvětloval, že z pohledu věčnosti je jenom jeden soud - je to osobní soud po smrti těla před Kristovou soudnou stolicí - který je však zároveň nám zatím nepochopitelným způsobem už i součástí soudu na konci věků.
Někteří zde (tebe se to myslím ani netýká) věří, že po smrti budou v jakémsi "nevědomí" až do konce světa. Je to také jen berlička ve víře, nepravdivá zkratka z nepochopení knihy Kazatel. Není nejmenšího důvodu, aby Bůh své věrné ihned po smrti těla nevzal k sobě do nebe.
Pokud církev hovoří o "dvou soudech", hovoří o pohledu z našeho běhu času - tak to totiž vidí člověk dosud žijící v běhu času na této zemi; je totiž zcela nezpochybnitelné, že z tohoto pohledu mezi soudem po smrti těla a soudem na konci věků (eschatologickým) existuje časová prodleva.
O obojím soudu se lze dočíst v Písmu, nikdo si to opravdu z prstu nevycucal.
..."Do věčnosti se přechází Životem."...
Souhlasím. Už tento náš pozemský život může být součástí věčného života. Pokud tedy křesťan žije v posvěcující milosti (bez hříchu ke smrti). A o to nám jde, to je ten nejsprávněji prožitý život. Ale jsme hříšníci, takže žádná jistota, že v tomto stavu vytrváme až do konce. Můžeme, ale také nemusíme. Proto apoštolové hovoří o naději, o radostné naději na věčnou spásu. Snažme se tedy žít způsobem, jak chce Bůh, abychom žili. Ale jsme si vědomi, že bez Boží milosti toho schopni nejsme a jsme si vědomi také toho, že je v moci člověka ve slabosti, při pokušení, při zevšednění vztahu tuto Boží milost i odmítnout.
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. květen 2017 @ 07:28:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ty to máš ve své víře ale zpřeházené úplně naruby; nejdříve soud, potom teprve někdy později smrt těla.
Neměl by sis takto ohýbat Písmo podle své chuti! Žiješ pak zbytečně v nepravdě.
Upneš se k jednomu místu Písma a vlivem českého překladu ho pochopíš jinak. A pak s tím argumentuješ a stavíš na tom svoji víru. Mylně ovšem.
Já vím Stando. Ta tvoje svoboda lhát a pomlouvat v diskuzi, když ti u nějakého tématu dojde "diskuzní dech" a snažíš se vyhnout jednoduchým otázkám, tak si promítáte vaši římskokatolickou praxi do druhých lidí. Asi byste neměli všechny lidi posuzovat optikou vašich vlastních chyb a omylů.
Kdyby tě něco z mého života zajímalo, třeba moje víra, tak se zeptej místo domýšlení vašich omylů a vaší praxe. Napíšu ti to. Nebo si můžeš přečíst ta místa z písma, kterým věřím, ale těm asi nebudeš rozumět, když je pro tebe písmo zatím mrtvou knihou)
(Žd 9,27) A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a POTOM přijde soud,...
Když takto "argumentuješ", tak dává smysl proč píšeš o ohýbání písma podle vaší chuti. Ta praxe je samozřejmě známá. V Židům 9,27 žádné tělo není, to sis tam domyslel. Kromě toho je po Židům 9,27 je ještě Židům 9,28 (to je jedna věta, kterou ty stále při tvém "citování" pomíjíš) :
"A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud, tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají."
A to je pravda.
Nechce se mi to dohledávat, ale už tehdy jsem ti vysvětloval, že z pohledu věčnosti je jenom jeden soud - je to osobní soud po smrti těla před Kristovou soudnou stolicí - který je však zároveň nám zatím nepochopitelným způsobem už i součástí soudu na konci věků.
ANo, pomatuju si, že už máte jiný katechismus a to, co jsme se učili my o soudu soukromém, očistci a soudu posledním, kdy vyjde poslední duše z očistce, už nemáte a máte to teď předělané jinak, ponovu. Nebo sis to ponovu předělal ty a vymyslel sis nějaké vlastní učení.
Právě proto jsem ti o tom psal, což jsi v mém příspěvku ignoroval: Z pohledu věčnosti je jeden soud, ten už se stal a je známý jeho výsledek. Je dobré se s tím výsledkem seznámit a přijmout ho. Užitečné pro každého člověka. Pohled věčnosti je také mnohem důležitější.
Na moje otázky neodpovíš? Budeš je ignorovat jako vždy a místo toho budeš kličkovat, lhát a pomlouvat, jak je tvým zvykem, podobně jako to dělá napřihlášený, martino a další podobní odpůrci evangelia?
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 04. květen 2017 @ 19:17:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Já vím Stando. Ta tvoje svoboda lhát a pomlouvat v
diskuzi, když ti u nějakého tématu dojde "diskuzní dech" a snažíš se
vyhnout jednoduchým otázkám, tak si promítáte vaši římskokatolickou
praxi do druhých lidí. Asi byste neměli všechny lidi posuzovat optikou
vašich vlastních chyb a omylů.
Kdyby tě něco z mého života zajímalo, třeba moje víra, tak se zeptej...
... Na moje otázky neodpovíš? Budeš je ignorovat jako vždy a místo toho budeš kličkovat, lhát a pomlouvat, jak je tvým zvykem..."... Zkus si projít své minulé příspěvky: Jsi jako ohraná gramodeska! Vidím, že některé věci z mého vysvětlování nejsi schopen pochopit. ..." "Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života."
"... Je to jen tvůj heretický výklad smyslu, odporující jiným místům v Písmu (např. Žd. 9,27). Už jsem ti vysvětlil, že slovo "soud" použité v českém překladu, v originále není. Je tam ale slovo Boží "úsudek" Na tvé stupidní otázky, (na které jsem už mnohokrát odpovídal) o Marii, zda půjde na soud znovu říkám, že z pohledu lidí v běhu času Maria už Bohem posouzena byla a už byla oděna do Boží slávy. - Bůh tedy bude posuzovat úplně všechny lidi bez výjimky. Pro ty natvrdlé - týká se to lidí, kteří teprve projdou smrtí těla, nebo se dožijí posledních dnů. Lidé, kteří již své pozemské životy skončili - u těch tento Boží úsudek už pochopitelně proběhl. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. květen 2017 @ 07:16:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zkus si projít své minulé příspěvky: Jsi jako ohraná gramodeska!
Samozřejmě, Stando. Jsme v diskuzi, zajímá mne, zda odpovíš na jednoduché otázky, nebo budeš kličkovat, uhýbat, lhát a pomlouvat, jak je tvým zvykem.
Vidím, že některé věci z mého vysvětlování nejsi schopen pochopit.
Tak tedy, Stando, pokud by tě to zajímalo: To, že s tebou nesouhlasím nebo to, že mne zajímá odpověď na konkrétní otázku, neznamená, že věci z tvého vysvětlování nejsem schopen pochopit. Neuhýbáš před otázkami tak složitě, aby tvé kličkování nešlo pochopit.
Je to jen tvůj heretický výklad smyslu, odporující jiným místům v Písmu (např. Žd. 9,27).
Jaký můj heretický výklad smyslu? Zřejmě sis mne s někým popletl? Asi s tvojí nějakou utkvělou představou, nebo s vaší praxí? Žádný výklad smyslu jsem tu nepodal, natož heretický! Já jsem se tě jenom zeptal:
Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života."
Na mojí otázku jsi mi zatím neodpověděl. Odpovíš tentokrát? Otázka je ta věta, co končí otazníkem. Co je na té otázce stupidního? Jenom se ptám na tvůj názor na to, co říkal Pán Ježíš, jestli je to pro tebe taky "heretický pohled". |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 05. květen 2017 @ 08:44:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života."
"...
Je to jen tvůj heretický výklad smyslu, odporující
jiným místům v Písmu (např. Žd. 9,27). Už jsem ti vysvětlil, že slovo
"soud" použité v českém překladu, v originále není. Je tam ale slovo Boží "úsudek".
Na tvoji otázku jsem ti tedy odpověděl už dávno.
Ale ty nejsi už ani jako myslící člověk, spíš jsi už jen jako naprogramovaný robot.
Pán Ježíš zde říká, že Bůh posoudí život každého člověka bez výjimky a podle svého úsudku rozhodne.
Ptát se katolíka, zda Maria, která je už oslavená v nebi, bude znovu Bohem posuzována, je otázka opravdu stupidní - to je už vrcholem stupidity. Na takovou otázku může přijít jen "borec" už natolik zblbnutý herezemi, že není schopen vlastního logického myšlení, žádné sebereflexe. To jsi to dopracoval!
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. květen 2017 @ 11:03:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Když tu uvedu přesnou citaci písma, tak je to pro tebe "heretický výklad smyslu"? Máš zajímavé uvažování.
Tvoje výmysly a kličky jsi mi vysvětloval, ale na jednoduchou otázku jsi mi stále neodpověděl.
Kde jsi mi odpověděl, zda jsou pro tebe ta slova Pána Ježíše "heretický pohled"?
Ježíš říkal:
Je to pro tebe heretický pohled?
Stando, Dr. Col překládá ta slova takto: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má život věčný a nepropadá soudu, nýbrž přešel ze smrti do života. V Katolickém liturgickém překladu je toto: Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život a nepodléhá soudu, ale přešel už ze smrti do života.
To je pro tebe taky "heretický výklad smyslu"? Spletli se ti katolíci, když to překládali?
To slovo, které je tam použito, se totiž vztahuje k onomu dni a soudu, o kterém se bavíme. Tedy alespoň já se tu o něm bavím. Ty odbíháš od tématu a vyhýbáš se otázkám, jak jen můžeš.
Stando, když je pro tebe písmo mrtvá kniha, nerozumíš mu, nechápeš souvislosti, tak ti nepomůže ani to, když tu machruješ přes copy paste řeckým originálem, aby ses vyhnul jednoduché otázce.
Ty jsi tu Stando psal, že "Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život." Což byla jistě z tvé strany stupidnost: Když chceš stavět Pannu Marii před soud, aby byla souzena za svůj život, jen to ukazuje na to, jak jsi mimo. Nebo mezi "úplně všechny lidi" Marie nepatří?
Tou jednoduchou otázkou jsem ti chtěl ukázat na to, co se jasně píše v Písmu ohledně soudu. Až přijde Pán Ježíš na soud a bude vzkříšení mrtvých, budou tam i lidé, kteří přijdou s ním. A jedním z nich, kdo přijde spolu s ním, bude Marie. A nebude sama.
Toník |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 05. květen 2017 @ 13:11:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ty jsi tu Stando psal, že "Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život." Což byla jistě z tvé strany stupidnost"...
Stupidně to jen bylo ze tvé strany pochopené:
Já vysvětloval všem žijícím lidem, že se Kristovu soudu nevyhnou. Že takový výklad je jenom jejich nepravdivá hereze. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to pojmeš univerzálně, že do toho zahrneš i svaté v nebi, kteří už tímto soudem prošli. To už je myšlení přímo magora.
"Nepodléhá soudu" "nepropadá soudu" znamená česky ve významu to samé, co říkal Ježíš, když hovořil o Božím posuzování (krísis) každého člověka zvlášť.
"Propadnout soudu" - tedy významově znamená být odsouzen.
"Nepropadnout soudu" - významově znamená být ospravedlněn.
S tebou je už opravdu hovor, jak s žákem pomocné školy!
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Pátek, 05. květen 2017 @ 14:12:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ... Onu tupost ve vlastním úsudku tedy jen dál hraješ, nebo je to skutečně projevem až takové zablokovanosti mysli pod účinkem hereze, že nejsi vůbec schopen logicky chápat, ani když ti to dávám takto "po lopatě"? ...
...To už je myšlení přímo magora....
...S tebou je už opravdu hovor, jak s žákem pomocné školy!... Každý náš skutek nás mění; dobré skutky posilují naši víru, zlé skutky deformují naše srdce i myšlení.
Být "křesťanem" bych se opravdu styděl jím být... používat v diskuzi ponižující, pomlouvačné, pohrdající a zesměšňující výroky ... lašon ha-ra (zlý jazyk, vycházející ze zlých myšlení, pohnutek ...). I kdyby to člověk zabaloval do "dobrých záměrů", že tak jedná s druhým pro jeho dobro - nezůstává to pravdou. To nejsou vlídná slova a ani slova k nápravě a poučení ... Copak by takto někdo jednal se svým synem, dcerou, otcem, matkou, bratrem, sestrou, přítelem, spolupracovníkem, známým .... ani s nepřítelem bych tak nejednal. Taková jednání nevznikají náhle, jako pojednou teď a tady, vyvěrají jako minulost na povrch přítomnosti ... Tohle asi raní, Stando, ... ale snad jsi takto nejednal třeba se svými dětmi, manželkou, rodinou, přáteli ... a jestli nee, s kým takto dříve? ... A jestli nee, pak máš v srdci nepřátelství, které vede k nenávisti ... ono toho druhého taky stvořil B-h jako tebe, pohrdáš tak a vyjadřuješ se o B-žím stvoření ... a jistě nemáš o sobě vysoké mínění, ale máš před svýma očima B-ží milost, že jsi byl horří než ti druzí, viď ... ale co vyplývá z tvých slov nyní - z uvědomění si tobě darované milosti!
Je tohle opravdové "křesťanství" naživo a v přímém přenosu? Nejsi jediný zde, Stando, ... a nevím proč, ale u tebe mne to mrzí velice ... |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 06. květen 2017 @ 08:00:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Máš pravdu. Jsem taky jen nedokonalý člověk a nechám se zbytečně vytočit. Asi bude lepší mé návštěvy tady omezit.
Je to stejně k ničemu, bez účinku a jen si cuchám nervy. Taky mi není jedno, že s Toníkem už není možná věcná diskuse.
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Sobota, 06. květen 2017 @ 09:36:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Poodhalím Ti, Stando, tajemství ..... :)Chodit sem a diskutovat a hledat nebo se přít a druhým dokazovat, že jsou pomýlení, zatímco máš ty pravdu ... apod. :), není potřebou toho druhého, se kterým diskutuješ nebo o kterém si myslíš, že potřebuje, co si myslíš, že nemá, ale je jen tou tvou potřebou vlastní ... cosi si dokázat. A užitek či neužitek si z toho pobereš sám. A když ten dr uhý nechce otevřít ústa, když mu tlačíš lžíci mezi rty do zubů, cítíš se být marný, neuplatnitelný. Jen poškozuješ sklovinu druhého a zraňuješ mu rty.
Člověk, který takto krmí vlastně jen sama sebe, zůstane však hladový ... Ale to je ,společným rysem snad tady všech bez výjimky :( Ale jen někteří v tom zcela vynikají. Nezařazuj se k nim, prosím.
A člověk, který krmí ,lžící, jen svá vlastní ústa, ten ač se zaplní, nikdy se nenasytí :)
Chce to jen ,vyvážit,. Ten, které chceš nakrmit, neměl by se cítit být nucen, ač by i hlad měl. Ani hladový by se neměl být cítit být ponížen, že ten druhý ho krmí ze své ,blahosklonnosti,. Krmit druhé je také potřeba, a nechat se krmit zároveň druhým brání zpychnutí.... |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 07. květen 2017 @ 10:16:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Víš, za ty roky jsem si k Toníkovi vytvořil jakýsi "partnerský" vztah. I přes evidentní rozdíly ve víře jsem si myslel, že máme společný alespoň vztah ke Kristu.
A domníval jsem se, že ho mohu řadit k férovým lidem.
Ale uvědomil jsem si nakonec, že Toník jenom prudí! Jeho dotazy (velmi primitivní, přihloupé - třeba ten o Marii, zda bude znovu souzena - když sám pochází z katolického prostředí a tyto základy by si mohl pamatovat) totiž nemohou mít zdroj v jeho hlouposti, když v jiných oblastech evidentně reaguje docela bystře.
A měl jsem za to, že mě bere tak nějak podobně, jako já jeho - totiž jako rovnocenného partnera, bez postranních úmyslů.
Ale on mě vidí úplně jinak: "Já vím Stando. Ta tvoje svoboda lhát a pomlouvat v
diskuzi, když ti u nějakého tématu dojde "diskuzní dech" a snažíš se
vyhnout jednoduchým otázkám, tak si promítáte vaši římskokatolickou
praxi do druhých lidí. Asi byste neměli všechny lidi posuzovat optikou
vašich vlastních chyb a omylů."
Člověk s nálepkou na čele "LHÁŘ" už nemá apriori žádnou šanci dál cokoli vysvětlit.
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Neděle, 07. květen 2017 @ 12:46:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Co Vás tady znám, jste sobě výraznými oponenty. Snad by se našlo, na čem byste se shodli, snad. Být sobě názorovými oponenty není špatné, horší je to se vzájemnými popudlivými urážkami. To pak už nejde opravdu nejde ani tak o téma, ale o prosazování sama sebe na úkor druhého. Nemyslím, že by takový přístup k druhému vedl k plodné diskuzi. Bez šermování i tak shody dojít nemusíte, ale alespoň zachováte čest svou i toho druhého. Třeba na tom soudu nikdo nebude posuzovat, hodnotit, soudit, kdo z vás měl pravdu a správný názor, ale jak jste jednali při svých názorových střetech vůči tomu druhému. Tedy nikoliv vaše spory o pravdu, ale vaše jednání v pravdě (a tady si dovolím napsat: v pravdě ducha ...).
Stando, neptej se, nepoukazuj co Tonda, ale co můžeš a smíš ty... a vím, že ty můžeš a smíš, proto jsem se obrátil na tebe.
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 07. květen 2017 @ 18:11:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokusím se si to zapamatovat. :-)
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Neděle, 07. květen 2017 @ 18:49:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | :) A budu ti strážným andělem. Stačí, když budeš přeci jen psát o tom, o čem jsi přesvědčen a přesvědčení druhého nechat na jeho svobodné volbě. To ostatní jsou zbytečná netvořivá prázdná slova ze zlého. A tedy co tě popouzí od druhého v tobě, lze ukrotit, uhlíky udusit a přejít to bez povšimnutí... Děkuji i pro můj šalom mezi lidmi všemi.
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 08. květen 2017 @ 07:52:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ale uvědomil jsem si nakonec, že Toník jenom prudí! Jeho dotazy (velmi primitivní, přihloupé - třeba ten o Marii, zda bude znovu souzena - když sám pochází z katolického prostředí a tyto základy by si mohl pamatovat) totiž nemohou mít zdroj v jeho hlouposti, když v jiných oblastech evidentně reaguje docela bystře.
Stando, před čtrnácti dny jsem ti položil jednoduchou otázku ke tvému příspěvku. Když jsi na ní neodpověděl (lépe řečeno, "odpověděl" jsi na nějakou jinou otázku), otázku jsem několikrát upřesnil a zeptal jsem se znovu. Uteklo 14 dnů a dodnes jsi na tu otázku neodpověděl. Napsal jsi dvacet protichůdných "odpovědí", vymyslel sis asi deset pomluv o mně, napsal jsi několik hrubých nadávek a urážek.
Když takto reaguješ na jednoduchou otázku, ukazuje mi to, že jsi ve stejném stavu, jako ten nepřihlášený, který dělá při otázkách a diskuzi totéž, co ty: Nejistý ve svých postojích, že potřebuje útočit na diskutující. Možná se bojíš odpovědět, stejně jako když jsem se tě zeptaL, zda jsou pro tebe sloval Ježíše heretická. Také jsi dodnes jasně neodpověděl.
Když se tě ptám jednoduché otázky na tvé pojetí, tvoje představy, názory, tak je to pro tebe "jenom pruzení"?
Já samozřejmě vím, co se v ŘKC učí a představa, že Maria půjde před soud a bude souzena (jak jsi to psal o "naprosto všech lidech", mezi kteroužto skupinu Maria jistě patří) by měla být přo římského katolíka mimo. Někteří ŘK dokonce věří, že Maria nezemřela, ale byla vzata před smrtí s tělem i duší do nebe. Očekával bych, že bys v klidu přímo jako římský katolík odpověděl: Ne, Maria na soud nepůjde a nebude souzena. Spletl jsem se, když jsem psal, že úplně všichni lidé budou souzeni. A pak bychom mohli dále v klidu diskutovat, kdo tedy se všechno postaví před ten soud a bude souzen a kdo už ne. Jenže to neomylný člověk asi napsat nemůže.
A měl jsem za to, že mě bere tak nějak podobně, jako já jeho - totiž jako rovnocenného partnera, bez postranních úmyslů.
Beru tě jako rovnocenného partnera pokud diskutuješ k tématu. A jsem rád, pokud tu k tématu diskutuješ, všimni jsi, že jsi téměř jediný, kdo tu z římských katolíků vůbec k tématu diskutuje. Ostatní buď jen nadávají a popisují své prostředí prášků, alkoholu a drog, další zase jen mlží, pomlouvá a soudí druhé lidí, další se jen plačtivě sebelituje a všechno je pro něj útok na katolíky,... Ty máš ochotu někdy psát k tématu. A někdy máš zase období nadávek, urážek, útoků na diskutující.
Ve chvíli, kdy se začneš vyhýbat otázkám, útočit na diskutující, vymýšlet o nich pomluvy, i po upozornění opakovat a ještě přitvrdíš a přidáš nějakou urážku nebo nadávku, beru tě pak jako nepřihlášeného, martina, supa a podobné lidi, kteří tyto věci dělají zpravidla. Ale i to je dobré vidět, když otevřeně ukazuješ, co jsou římští katolíci zač, k čemu vede vaše víra, vaše praxe, a že se od jiných odpůrců křesťanství příliš nelišíte, jen ve formě odporu.
Člověk s nálepkou na čele "LHÁŘ" už nemá apriori žádnou šanci dál cokoli vysvětlit.
No, abys mi vysvětloval co já žiju, nebo abys vysvětloval, že slova písma jsou "heretický pohled" či "heretický výklad", tak to nemáš šanci. Na to ti tu nikdo neskočí.
Ale abys vysvětlil, jestli Marie půjde na soud a bude souzena, až Ježíš "přijde soudit živé i mrtvé", to bys vysvětlit mohl. Protože pokud bys věděl, že Marie nepůjde na soud a nebude souzena, až Ježíš přijde soudit živé i mrtvé, tedy že na ten soud nepůjdou naprosto všichni lidé, mohli bychom v diskuzi pokročit a bavit se o tom, kdo vše na ten soud nepůjde a nebude souzen.
Ale nevypadalo to, že bys měl zájem se bavit k tématu.
Toník |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Pondělí, 08. květen 2017 @ 11:07:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, Tondo.
Podívej, ono ani ty ve Vašich diskuzích nejsi zrovna "bez viny".
Vracečky- obracečky nejsou zrovínka tím, co by vedlo k nějaké běžné normální diskuzi. Už jsem ti k tomu psal dříve.
Jistě bych mohl najít i ve tvých slovech vůči Standovi "kousání", "bodání", "zraňování", co nejsou jen popichováním k zamyšlení.
Ono je ale jedno "kdo si začal, kdo první druhého ..., co ten a tamten ..", ale zda v tom chcete pokračovat nebo to ukončit a opustit, a zkusit spolu jednat skutečně jako sobě rovní a vzájemně se uznávající oponenti. I nepřítele si lze vážit, natož toho, kdo je vám ve vašich diskuzích nejbližší. A vy dva jste si tady jako diskutéři těmi nejbližšími, co vím. Ve tvém případě jsou ti nejbližšími diskutéry zrovna Standa, Oko, a byl jím i František. I nad tím se zamysli, proč zrovna ti dva. Co tebe na nich přitahuje. Jsou to ty tvé vracečky - obracečky? Jestli ne, pak proč prostě nepomineš, ty "pomluvy a lži a výmysly o tobě, jak je nazýváš" ... neodpustíš si to, a jen se prostě dále neptáš a nevysvětluješ.
Tele jistě "nemá o čem psát, jako lepším než jiní", ale ještě si tvé zoubky pamatuje, když sem vložilo článek "Bylo i nebylo".
Nemyslíš, že i ty sám můžeš iniciativně způsobit to, že Standa přestane reagovat podrážděně na to, co píšeš? Třeba už nereaguje na tvé dotazy a vysvětlování, ale na ty vracečky-obracečky.
Ale co já vím ... třeba vám to tak oběma vyhovuje a kdyby to nebylo, možná by vás to spolu nebavilo ... |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 08. květen 2017 @ 11:55:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Petře.
Určitě nejsem bez viny, nejsem neomylný. Občas se spletu, něco si špatně přečtu, domyslím něco, co není, pak se musím ptát znovu. V případě těch osobních útoků mne zajímá, jak dlouho to "oponentovi" vydrží. Vím, že bych nemusel, mohl bych každý ten výmysl v klidu přejít. Což v klidu dělám u lidí, kteří k tématu nediskutují vůbec.
Určitě občas popíchnu. Asi je to tím, že neočekávám u těchto témat reálnou diskuzi.
S vracečkami: Pokud někdo třeba napíše, že když nám Duch svatý otevírá písmo bez nutnosti dalších prostředníků, tak je to pro něj "stavění mrtvé knihy na piedestal uctívání" tak je na první pohled zjevné, že vůbec nereaguje na téma, ani na reálnou situaci lidí, kterým Duch svatý otevírá písmo, ale jen a jen na svůj vlastní stav, na jeho realitu. Jestli má člověk potřebu takto podivně oponovat i tak základní křesťanské zkušenosti, neukazuje to nic o těch, na které reaguje. Rozumím, že když se mu to připomene, může ho to naštvat.
S Františekem a Okem jsem diskutoval hlavně ze dvou důvodů: Zajedno byli vůbec ochotni diskutovat nad nějakým tématem a za druhé mají v mnoha věcech naprosto opačné myšlení, než já, opačnou "logiku". Proto mne zajímá, jak a proč uvažují tak jak uvažují.
S tebou, wollkem, rosmanem, momonkou a mnoha a mnoha dalšími nemám potřebu takto diskutovat, protože uvažujete z mého pohledu "normálně", úplně stejně, jako já. I když v mnohém máte jiné názory, přečtu si je a mám pocit, že rozumím tomu, co píšete, to, co píšete, je pochopitelné a je pochopitelný způsob, jak jste k tomu došli, dávají ty pohledy určitou logiku. A když to pochopitelné není, tak se ptám, což moc není, spíše si jen čtu. Když tu například byl historicky jeden diskutující a psal o tom, že si myslí, že je Boží vůle, aby lidi hřešili, velmi podrobně jsem se ho vyptával na jeho pohled, jak to myslí, jak uvažuje, protože tento způsob uvažování mi byl cizí. A to bylo jedno konkrétní téma, jinak jsem mu rozuměl.
Toník |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Pondělí, 08. květen 2017 @ 13:26:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ... byl to jen jednoduchý pokus o "lepší diskuzi" a zamyšlení se vás obou nad tím, co ze své strany proto můžete každý udělat ...
... nemusí se mi vše povést :) zvláště pak, pokud si nepomůžete vy sami ... |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 08. květen 2017 @ 15:53:53 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Petře, když budu chtít "lepší diskuzi", zeptám se tebe, wollka, rosmana, eleazara, jednoho z jirků, karla, pastýře, willyho nebo pár dalších lidí. Neočekávám "lepší diskuzi" nad tématem čekání se spasením a soudem až na smrt. A od vás se toho k tomuhle tématu asi moc nedozvím...
Hezky to tu popisoval Wollek: Na "lepší diskuzi" je potřeba mít určité postoje, ochotu vysvětlit, ochotu naslouchat, ochopu porozumět, odpovědět. Nemít rigidní postoje bez možnosti změny, pevně absolutisticky nastavené. Ochotu hledat a nalézat pravdu... Však "lepších diskuzí" se tu pár vede a je zajímavé je číst, ani není potřeba do nich zasahovat. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Pondělí, 08. květen 2017 @ 17:39:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hm. Však jsem měl na mysli lepší diskuzní styl a bez té "pepřené omáčky" okolo.
A možná .. třeba by ses dozvěděl i něco od těch jiných na to téma, o kterých si myslíš, že by ses nic už na to téma nedověděl ;) |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Pondělí, 08. květen 2017 @ 19:55:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | .. a zazněl hlas nebes (bat kol): .... je zván na 'budoucí svět'. ... Jsou lidé, kteří vše získají v jediném okamžiku, a jiní, kteří to získají až po mnoha letech. ... A nestačí, že jsou kajícníci přijati (v den své smrti, kdy se kají), ještě jsou nazýváni 'rabi'.
Znáš, Tondo... jsou to Mišny a jednou takovou je i smrt Ješuy a onoho kajícníka, z jehož 'příběhu' se učíme. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 09. květen 2017 @ 18:43:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je to tak. Někdo přijme spasení v jednom okamžiku, někdo se mu vyhýbá a prožije život bez Boha. Ať žije každý takový život, jaký chce.
Když pak přijde Smrt, bylo by naivní se domnívat, že bude něco jiného, než soud a rozsudek. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 09. květen 2017 @ 20:41:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikoliv, Tondo. O tom to naučení 'mišen' není. Ale ten příběh o smrti po celý život spravedlivého Ješuy a v jediném posledním spravedlivém okamžiku kajícího se zločince, kdy oba vchází spolu do 'ráje', je vystihuje. Co myslíš, je to nespravedlivé? Nad kým byla větší radost v nebi? Nad Ješuou a 98 dalšími spravedlivými, kteří pokání činit nepotřebují, anebo nad oním zločincem, který v posledním okamžiku, kdy již nemohl nijak napravit svou cestu života, činil pokání a při něm vypustil svou duši. Poslední budou první a první posledními ... A Ješua zvolal: B-že, B-že můj, proč jsi mne opustil! |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 09. květen 2017 @ 22:09:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Spravedlivé to je: Milost může přijmout kdokoliv. Alespoň tomu věřím a mám zkušenost, že i lidé, kteří se milosti různé vzpírali, jí mohou přijmout. Boží milost je stejná ke všem, proto je spravedlivá. Bůh dává milost všem, stejně jako víru, nestraní lidem.
V nebi byla větší radost na tím hříšníkem, co činil pokání.
Na zemi byla určitě větší radost nad těmi spravedlivými. Třeba rodiče z nich měli radost, nebo sourozenci. Nejspíš i zaměstnavatel a berní úřad z nich měli větší radost. Z těch zločinců měli na zemi taky radost, pokud jejich rodiče byli Bonnie a Clyde, nebo Al Capone (snad jsem tě moc nepokousal ;-) |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Středa, 10. květen 2017 @ 15:52:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je-li tedy spravedlivé, aby
člověk bez viny a bez hříchu byl počten mezi zločince a nesl stejný úděl ve
smrti s člověkem vinným, jistě je i spravedlivé, aby člověk
zločinný nesl stejný úděl ve smrti s člověkem nevinným. Oba postihuje
spravedlivý soud z B-žího úradku ;)
Jestliže hříšníci docházejí ve svých nepravostech mnohých požehnání života a ti dobří trpí
zlořečenstvím v bezpráví, jistě je spravedlivé, aby oba nesli stejný úděl ve
smrti jako nespravedliví hříšníci. Oběma se dostává spravedlivé odplaty B-žího soudu ;)
A když jsou nevinní i
zločinci z milosti B-ží společně zváni na budoucí svět, jistě se oběma
dostává spravedlivého soudního výnosu. Vždyť přeci hříšníci předcházejí
spravedlivé do B-žího království. ;)
Když spravedlivý na zemi upadá do
hříchu, přináší zklamání nebesům a nespravedlnost na zemi. Když se však zločinec
navrací ke spravedlnosti, přináší radost nebesům a spravedlnost na zemi.
Někdo trpí bezprávím druhých, aby
sám bezpráví druhým neučinil, a i to je moudrost B-ží, aby se spravedlivý svou spravedlností nepovyšoval, ale byl zahanben; a někdo dochází milosti ve svém
životě, aby se odvrátil od páchaného bezpráví na druhých, a nemyslel si, že pro něho není možnost pokání, a
i to je moudrost B-ží. Vždyť na zemi není člověka tak spravedlivého, který by
činil vždy jen dobře a nehřešil.
Nikdo s jistotou nezná den
své smrti a neví, zda ten jeho dnešní nebude i posledním. Každý by tedy měl být
připraven v den své smrti navrátit se k B-hu, učinit v něm pokání ze svého
života a vydat z něho dobrý počet. Každého dne večer usínáme s nadějí, že se ráno opět probudíme k životu. Nikdo nesuďme o nikom předčasně, vždyť spravedliví
svou spravedlnost na obdiv neukazují a nespravedliví své hříchy utajují. A
spravedliví o sobě soudí spravedlivě a nikdy se sebou nejsou hotovi v pokání, a
nespravedliví o sobě smýšlejí nespravedlivě a vždy jsou hotovi se obhájit bez pokání. A
kdo nešel cestou druhého, neměl by nad ním vynášet svůj soud.
Jsou ti, kdo se pyšní B-ží
milostí a jim darovanou spravedlností a duchem svatým a přes jim poskytovanou
mnohaletou B-ží milost nedocházejí cíle své spásy v pokání jinak, než
v násilné smrti a jsou ti, kdo nemají čím se chlubit, ani milosti B-ží
v jejich životě a v den své smrti docházejí spásy svých duší
v upřímném pokání ze svých hříchů a ve spravedlivém soudu o sobě samém.
Nenalézám nic spravedlivějšího na tom světě, než aby spravedlivý i nespravedlivý činil to, co B-h po člověku žádá, ať už je člověkem dobrým nebo zlým. ;) Protože spravedlnost B-ží nezáleží na spravedlnosti člověka dobrého, ale na tom, zda je člověk poslušný B-hu. Spravedlivý je, kdo spravedlnost činí, nikoliv ten, kdo se spoléhá na vlastní moudrost; nikoliv ten, kdo je dobrý nebo zlý, ale ten kdo jedná prozíravě. A i to mám za moudrost B-ží. ;) Vždyť i člověk spravedlivý bývá jen stěží zachráněn - anebo právě že proto? ;-)
Jak je i psáno: On ve dnech svého pozemského života s hlasitým křikem a slzami obětoval modlitby a úpěnlivé prosby tomu, který byl mocen ho zachránit ze smrti, a byl vyslyšen pro svou bohabojnost. Ačkoli to byl Syn, naučil se poslušnosti tím, co vytrpěl. I dosáhl dokonalosti a stal se všem, kdo ho poslouchají, původcem věčné záchrany, když ho Bůh prohlásil za velekněze podle řádu Melchisedechova. / Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě. / Otče, do tvých rukou odevzdávám (poroučím) svého ducha. Když to řekl, vydechl naposled ...
Ty pak, lidský synu, řekni synům svého lidu: Spravedlnost spravedlivého jej nevysvobodí v den jeho přestoupení, a pokud jde o ničemnost, ničema kvůli ní neklesne v den, kdy se od ní odvrátí. Spravedlivý nebude kvůli ní moci žít v den, kdy zhřeší. Když řeknu o spravedlivém: Určitě bude žít, a on by spoléhal na svou spravedlnost, ale provedl by špatnost, žádné jeho spravedlivé činy nebudou připomínány a pro svou špatnost, kterou provedl, pro tu zemře. Když dále řeknu o ničemovi: Jistě zemřeš, ale on se odvrátí od svého hříchu a bude konat právo a spravedlnost, vrátí zástavu, a pokud ten ničema nahradí lup -- pokud by žil podle ustanovení života, aby nepáchal špatnost -- určitě bude žít, nezemře. Žádné jeho hříchy, kterými zhřešil, mu nebudou připomínány; konal právo a spravedlnost, určitě bude žít. Synové tvého lidu říkají: Panovníkova cesta není v pořádku, zatímco sami mají v nepořádku svou cestu. Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a bude páchat špatnost, zemře pro ni. Když se však ničema odvrátí od své ničemnosti a bude konat právo a spravedlnost, on díky tomu bude žít. Vy však říkáte: Panovníkova cesta není v pořádku. Budu vás soudit, každého podle jeho cest, dome izraelský.
Každý čin člověka má "svou váhu". Kolik ale který váží, zná jen B-h, a člověk v dané chvíli neuváží. Ale i člověk smí poznávat časem, jakou vážnost a dopad měly čí činy a zda převažují jeho dobré nad těmi zlými. A spravedlivý člověk si nebude nikdy sám sebou jist a ani ve dne své smrti. Je však trojí spravedlnost z milosti: z lásky, z bázně a z moci B-ží. Ty první dvě záleží na člověku, ale ta třetí pouze na B-hu. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 11. květen 2017 @ 06:41:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, vidíš, tak jsem správně tušil, že bych se od vás nic nového nedozvěděl ;-) Mám snad uplně stejné uvažování, jako ty. Uvažuješ (pro mne) normálně, logicky.
Až na jeden drobně formulovaný detail.
Každý by tedy měl být připraven v den své smrti navrátit se k B-hu, učinit v něm pokání ze svého života a vydat z něho dobrý počet.
To by měl být člověk nejen až v den své smrti, ale každý den a každý okamžik svého života. I dnes, teď. Nebo zítra v 9 večer a za týden v úterý ve tři ráno. Nečekat s připraveností až na den smrti.
Ale to si asi budeš myslet taky? |
]
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. květen 2017 @ 09:55:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, tak logika lidí je různá. Vždycky záleží na výchozí pozici.
Článek je o soustředění se na smrt. V náboženství smrti je smrt bodem v čase, ke kterému se vzhlíží. Pokud v tomto náboženství člověk věří, že jeden den jeho smrti o něčem rozhoduje, tak je to podivná víra. Pokud se ještě k tomu spoléhá na sebe a svoje síly, musí to být dost falešná jistota.
Před tím posledním dnem života na zemi totiž obvykle bylo nějakých dvacet, pětadvacet tisíc jiných dní života. Kdyby to bylo lineární, tak má poslední den života váhu asi tak 0,04‰ z celého života. Jenže ono to není lineární: Vliv dnů je exponenciální. Dnešní den ovlivňuje všechny další dny dašeho života. Zístřejší den ovlivňuje všechny následující, ale dnešní den už ovlivnit nemůže.
Ten důležitý den s největším vlivem na život člověka i na věčnost je tedy dnes. Teď. Den smrti těla má proti němu váhu zanedbatelnou, pokud se náhodou nesejdou. Což se může stát, ale u padesátiletého člověka je pravděpodobnost takového jevu tak 0,15‰.
Jo, jen pro pořádek, to že ty nebo já neznáme den své smrti neznamená, že ho nezná vůbec nikdo. Klidně může být někdo, kdo ho zná a stává se to. Nebo zná alespoň týden své smrti. Jsou taky lidé, kteří sice neznají den své smrti, ale můžou vědět, že budou na zemi ještě XX let. Jenže to obvykle nejsou lidi, jejichž motivací je dostat se do nebe skrzevá dobré chování v den smrti. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Sobota, 13. květen 2017 @ 19:11:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tedy i tady jsem rád, že jsem jaksi z normality :), protože co píše "tele", to si Tonda vykládá svou logikou čísel :))) Nu přeci jen by ti mělo ale dojít, o kterém dni smrti jsem psal, o kterém to dni nového života ;) Není ani tak nutné číst slova druhého ze svého výchozího bodu, pozice .... |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. květen 2017 @ 07:34:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Petře.
Vím, že píšeš schválně takto nejasně a nevyjádříš se přímo. Předpokládám že z tebe nedostanu který den je den smrti a který den je den života. Nevadí mi to, klidně se nad tvými příspěvky budu zamýšlet. A třeba to jednou i napíšeš.
Ano, uvažuju tak, že si věci analyzuju, a to dost. Uvedl jsem svůj pohled, tedy že den smrti těla považuji za ten nejméně významný z faktického pohledu a dnešní den za ten nejvýznamnější. Z pohledu spásy může být den smrti těla pro někoho významný: Pokud se celý život Spasení vzpíral, posmíval se mu, jeho slova považoval za "heretická", v den smrti se stále ještě jeho postoj může změnit. Stejně jako den před dnem smrti nebo dva dny před dnem smrti.
Ale pak je škoda celého života ve vzpouře bez spasení každý den před tím.
Důležitější je první den života: Den, kdy člověk přijme Spásu a žije pro ní, žije v Něm. A pak každý další den života.
Toník |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Pondělí, 15. květen 2017 @ 18:55:33 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Židům 3, 13Naopak, povzbuzujte se navzájem den co den, dokud ještě trvá ono ‚dnes‘, aby se nikdo z vás, oklamán hříchem, nezatvrdil.
Mám za to že, Tele nejen naznačil který den je dnem, nýbrž i jasně napsal.
Zerykovo dnes trvá dnes :-) , dnes je den života i den smrti, a dokud trvá toto dnes, je možnost se nezatvrdit hříchem....možnost činit pokání, možnost konat spravedlnost... |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 16. květen 2017 @ 20:43:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, Tondo.
Napsal jsem v souvislosti
toto: Nikdo s jistotou nezná den
své smrti a neví, zda ten jeho dnešní nebude i posledním. Každý by tedy měl být
připraven v den své smrti navrátit se k B-hu, učinit v něm pokání ze
svého života a vydat z něho dobrý počet. Každého dne večer usínáme s nadějí, že
se ráno opět probudíme k životu.
Co se v tobě evokuje, na základě takového jasného vyjádření, že píšu nejasně,
k tomu schválně a nikoliv přímo, nevím. Předpokládám, že z tebe asi dostanu
odpověď na to, co se ti při čtení mých slov honí hlavou, když se nad mými příspěvky
zamýšlíš.
Pro mne je den smrti právě tak ten den dnešní jako bude den zítřejší, a den
života je právě tak ten zítřejší den jako byl ten dnešní den. Netvrdím, že ten
dnešní den mám žít jako svůj poslední den, jako bych neměl naději v den
zítřejší a příští dny již neočekával a ani netvrdím, že dnešního dne nemusím zemřít,
jako bych neměl naději ve vzkříšení do dne zítřejšího a dnešní den jsem prožil
nadarmo. Pokud jsem do dnešního dne nevstal z mrtvých, abych téhož dne
nezemřel, a jestliže jsem dnešního dne nezemřel, abych zítřejší den nevstal
k životu obnoven z mrtvých, pak jsem dnes ráno vstal nadarmo a večer
nadarmo ulehnu. Pokud jsem dnes tentýž jako včera a zítra budu stejný jako
dnes, tedy jsem nejenže neuvěřil, ale žiji lež a ve lži také zemřu. Každého
večera umírám svému tělu ke spánku, vděčný za proběhlý den, abych se ráno ve
svém těle probudil opět k novému životu, vždy o další den vděčnější. A
večer :) odcházím s nadějí ke svému Adonáj B-hu, aby mi zítra dopřál v jeho
přítomnosti žít. A o tu Jeho přítomnost jde, bez níž nemá vědomá si ho mysl ani
smysl ve dnech svého života, ba ani ve svém umírání. :)
Asi tak, jak to jasně napsal
Šaul: Proto neochabujeme, naopak: I když náš zevní
člověk podléhá zkáze, přece se den co den obnovuje ten, jenž je zevnitř; ano, naše chvilková lehká tíseň nám vše
převyšující měrou vytváří věčnou váhu slávy; přitom si nevšímáme věcí, jež se
vidí, nýbrž věcí, jež se nevidí, neboť věci, jež se vidí, jsou dočasné, věci
však, jež se nevidí, jsou věčné.
Nežiji už pro svou záchranu,
pro své vysvobození – spásu, ba ani pro tento den. :( Důležitější … je vždy den příští, bez něho by
nebyla naděje ani v dnešní den. Z pohledu spásy není důležité, jak
jsem žil, jak žiji, ale jak budu žít. Dnešní den tedy žiji pro ten, co teprve
přijde poté, co dnešní den skončí. Jak tedy žiji dnes, nežiji pro tento den, ale
pro ten příští. A mezi těmi dny je noc, jíž musím a chci projít.
Ptáš-li se mne, který je pro
mne ten den smrti, pak je to den, ve kterém jsem žil a tím dnem života je ten,
ve kterém žiji. Až zemřu, pak veškeré mé dny, ve kterých jsem žil, budou dny mé
smrti a mé dny po smrti budou mými dny, ve kterých budu žít. Pakli k životu
již nikdy více po smrti nepovstanu, pak jsem je toliko žil v umírání.
Pakli vstanu, tak již nyní žiji k žití. Smrt je pro mne touhou k životu,
pro ten život chci zemřít a pro něj také každého dne umírám, abych příští zase
žil.
Žádného dne hříšníkova života
není škoda, pakli vyúsťuje v jeho záchraně, která není o tom žít příští
dny, ale o tom, jak v nich bude žít. Jestli někdo uvěřil v poslední den,
zjeví (a zjevuje) B-h, jak ve svých dnech po smrti bude žit (a žije). A jak v těch
dnech po smrti žije, to docela pěkně ve svém životě a ve svých slovech zjevují
ti, kdo ještě tou poslední (věčnou) smrtí neprošli. A někteří, co ještě žijí, žijí
u těch ještě živých jen jako mrtví.
A co se komu evokuje z mých
slov, nevím. Ale i tom někteří píší a jiní ještě napíší. :) |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. květen 2017 @ 08:44:16 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Petře.
Špatně jsem to napsal, omlouvám se, nedobré vyjádření z mé strany.
Píšeš věci jasně, srozumitelně, ne nejasně. Jen někdy nějakou věc nenapíšeš přímo.
Teď jsi přímo napsal, že ten den smrti je pro tebe každý den. Srozumitelně, přímo. Chápu a i tak jsem to pochopil, když jsem nad tvými příspěvky přemýšlel. Tvůj styl psaní mi nevadí, mám rád psaní a čtení na zamyšlení.
Dík za příspěvek.
tonik |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Středa, 17. květen 2017 @ 10:19:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, Tondo.
A jéjej :) Nemyslím si, že bys to napsal špatně, že by ses nutně nedobře vyjádřil. Dokonce bych řekl, že mi tvá první formulace, jak jsi ji vyjádřil, docela seděla!
Jen nemohu prostě psát jasně a srozumitelně pro ty, kdo po mně chtějí přímou odpověď na potvrzení jejich vlastních vyhraněných názorů, - ano - ne, a považují vše ostatní jako zlý motiv. A ani ty přeci nemůžeš za to, že si tvá slova někdo vyloží podle svého, jako potvrzení pro sebe nebo jako vyvrácení toho svého názoru. Většinou se ale vyjeví, jaká to evokace v člověku probíhá.
Den smrti pro mne je i ten dnešní, ale já přeci mám naději, že jím bude ten příští a že nakonec zemřu sytý svých dnů a ve smíření s B-hem. A dnem života je ten dnešní, ale přesto věřím, že jím bude spíše ten příští, ve kterém bude nasycena má duše. Dokud tímto pulzováním žiji a umírám, do té doby opravdově žiji. Jedenkrát za rok obrazně a přeci naprosto živě židé vyjadřují to, co měli prožívat každého dne. Věří, že B-h otevírá knihu života a váží lidský život, jak kdo žil. A převažuje-li v B-žích očích dobro člověka nad jeho zlem, je zapsán i do dalšího roku v knize života, pakli převažuje jeho zlo v B-žích očích již do ní zapsán není a příštího roku umírá. Tak B-h soudí lidský život a přidává dny člověku. Nejde v B-žích očích o převažující počet skutků těch nad těmi, protože nikdo z lidí neví předem, jakou váhu má který konkrétní jeho čin v B-žích očích. Proto je i nesmysl o židech, že by měli potřebu skutkařit, ale jde o to aby plnili to, co je správné činit v B-žích očích - tedy sprave-dělnost. A nejdo o to, že by činili ty dobré skutky, protože jsou dobří, ale mají jednat podle Zákona, protože to je jim dáno za správné činění v B-žích očích.
K čemu je napsat cosi, nad čím se člověk nezamýšlí a jako by to psal člověk, co se sám nad svými slovy nezamýšlí a nevyvolává to v něm otázky? |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. květen 2017 @ 21:03:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tvoje psaní chápu. Často píšu věci podobně, jasně a přímo. Sleduju pak, si lidé moje slova vyloží. To, jak si lidé vykládají slova druhých aniž by nad nimi přemýšleli nebo se zeptali autora hodně vypovídá právě o těch vykladačích a jejich uvažování. Stejně tak o lidech vypovídá to, jak si vykládají slova písma.
Napsat cosi, nad čím se člověk nezamýšlí a jako by to psal člověk, co se sám nad svými slovy nezamýšlí a nevyvolává to v něm otázky je asi k ničemu pro člověka, co takto píše. Pro lidi, co to čtou, to ale může být užitečné: Mohou zjistit, jakým způsobem nad těmi věcmi (ne)přemýšlí někdo, kdo je píše.
K tomu, co píšeš o smrti a tématu článku: Já jsem si dnů smrti užil až dost, bylo jich skoro deset tisíc a těch posledních tisíc z těch dnů smrti bylo hodně intenzivních dnů smrti. Tak intenzivních, že už bych se do dnů smrti nechtěl nikdy vrátit. Mám radši dny života, ať už jich bude kolik chce, vážím si jich nesmírně, každého dalšího. Asi i kvůli té smrti, které jsem si užil až dost. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Čtvrtek, 11. květen 2017 @ 19:29:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Něco k počtení a zamyšlení ...
Z knihy Stezka návratu (Výběr z knihy Netivot olam od Maharala Rabi Löwa), překlad a komentář Jan Divecký, Nakladatelství P3K, Praha 2007
Kapitola druhá: O návratu k počátkům
* Kdy je vhodná doba k nápravě? Je každý člověk schopen nápravy? Je Člověk ve své podstatě dobrý nebo špatný? Čeho lzee návratem k Bohu dosáhnout?
Pojmem tšuva (již jsme vysvětlili, že tento pojem v hebrejštině znamená návrat, čehož se v našem překladu držíme, zatímco užívanějším českým výrazem je pokání) se míní, že hříšník lituje svých činů a navrací se k Bohu celým svým srdcem. At' se člověk netrápí a ať se nediví, jak může návrat k Bohu napravovat hříchy, které se již staly. Je ovšem pravda, Že u pozemského soudu je člověk po spáchání zločinu řádným soudem odsouzen (případně i k trestu smrtí) a ani zjevná lítost a snaha hřích odčinit nemohou vykonání rozsudku zabránit. Je tomu tak proto, že se pozemský a nebeský soud liší. Nebeský soud totiž posuzuje jak špatné, tak i dobré skutky souzeného. Proto může být člověk, který se napravil a navrátil k Bohu, nebeským soudem omilostněn, což nemůže u pozemského soudu, který soudí jen spáchané zločiny. Přijímání BAALEJ TŠUVA neboli kajícníků, jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, náleží výhradně Bůhu (viz midraš o poškozené nádobě, str. 21).
CITÁT. V traktátu Šabat (153a) řekl rabi Eliezer: „Navrať se k Bohu den před svou smrtí." Ptali se ho jeho žáci: „A cožpak člověk ví, kdy zemře?" Odpověděl jim: „Proto je lépe navrátit se ještě dnes, vždyť možná zemřu již zítra. Tak je možné prožít celý život v návratu k Bohu a i král Šlomo ve své moudrosti napsal (Kazatel 9:8): ,Ať jsou tvé šaty neustále bílé a olej ať na tvé hlavě nechybí.'" Rabi Jochanan ben Zakaj řekl toto podobenství: „Jeden král pozval své služebníky na hostinu, ale nestanovil její přesný čas. Moudří se slavnostně oblékli a čekali u brány, hlupáci se vrátili ke svým starostem a říkali si: ,K přípravě hostiny je třeba mnoho času.' Najednou se král rozhodl a dal otevřít bránu. Moudří předstoupili před krále připravení, hlupáci vstoupili umazaní. Král měl z moudrých radost a na hloupé se hněval. Připravení si sedli, pojedli a popili, umazaní stáli a dívali se." Zeť rabi Meira říkával: „Kéž by ti, kteří stáli, alespoň vypadali jako obsluhující číšníci! Ale ne, ti i ti seděli. Jedni však jedli a druzí hladověli, jedni pili a druzí žíznili, jak je psáno (Ješ 65:13-14): Tak praví Bůh: Hle, moji služebníci budou jíst, vy však budete hladovět. Hle, moji služebníci budou pít, vy však budete žíznit. Hle, moji služebníci se budou radovat, vy se však budete stydět. Hle, moji služebníci budou zpívat s radostí v srdci, vy však budete s bolestí v srdci naříkat."'
VYSVĚTLENÍ. „Navrať se k Bohu den před svou smrtí." Ptali se ho jeho žáci: „A cožpak člověk ví, kdy zemře?" Odpověděl jim: „Proto je lépe navrátit se ještě dnes, vždyť možná zemřu již zítra. Tak je možné prožít celý život v návratu k Bohu." Je třeba se ptát, proč rabi Eliezer použil obrat „Navrať se k Bohu den před svou smrtí," proč raději neřekl: „Navracej se k Bohu stále, každý den," čímž by zdůraznil nutnost neustálé nápravy. Odpovědí může být skutečnost, že šanci napravit se má i člověk, který po celý život hřešil. Pokud by byl důraz položen na neustálou nápravu, mohl by hříšník dojít k mylnému závěru, že už nemá šanci. Takto se dozvídá, že i když se napraví až den před svou smrtí, má jeho návrat cenu. A existuje ještě jeden důvod pro výraz „Navrať se k Bohu den před svou smrtí". Je to vztah mezi smrtí a návratem k Bohu, protože i smrt je návratem k Bohu. Proto napraví-li se člověk (a navrátí se k Bohu) den před svou smrtí, je to úplný a dokonalý návrat, a proto se říká a píše na náhrobcích: „Ať je tvá duše spojena s Bohem ve svazku živých."
Ať jsou tvé šaty neustále bílé a olej ať na tvé hlavě nechybí. Proč král Šlomo hovořil o čistých šatech a oleji na hlavě? Jak to souvisí s nápravou člověka? Zdá se, že král Šlomo hovořil o lidech, kteří hřeší neplněním příkazů (tzv. pozitivní příkazy, které vyžadují konkrétní čin, 248 MICVOT ASE) a porušováním zákazů (tzv. negativní příkazy, které spočívají v nekonání zakázaného, 365 MICVOT LO TAASE). Překročí-li člověk zákaz, ušpiní se hříchem a jeho šaty jsou „umazané výkaly" (viz Zecharja 3:4). Neplní-li člověk příkazy, nemůžeme hovořit o ušpiněných šatech. V jeho případě se „pouze" něčeho nedostává. Takovému člověku chybí svatost, kterou symbolizuje olej, určený k pomazání a zasvěcení (Chrámu, kněží, králů, proroků atd.).
Člověk má neustále šanci se napravit. I den před svou smrtí, na konci hříšného života.
Rabi Jochanan ben Zakaj řekl toto podobenství: „Jeden král pozval své služebníky na hostinu, ale nestanovil její přesný čas." Příklad s králem a hostinou, který uvedl rabi Jochanan ben Zakaj, nás poučuje o hlubokém tématu - odměně spravedlivých a trestu hříšníků. To, že král pozval všechny své služebníky na hostinu, znamená, že nápravy je schopen každý člověk a každý jí může dosáhnout. A zároveň platí obecné pravidlo, že pokud člověk nemá, co by mít mohl, trpí. Ne každý ovšem dosáhne takové úrovně, aby se mohl hostiny přímo účastnit. Někteří mohou být jen obsluhujícími číšníky, ale i to představuje podíl na hostině (rozuměj vztah k budoucímu světu). Každý člověk má možnost dosáhnout budoucího světa, vždyť k tomu byl vlastně člověk stvořen. (Při zformování člověka Tóra užívá výraz VAJJICER se dvěma písmeny JUD. Jeden z výkladů říká, že člověk byl stvořen pro dva světy ~ tento a budoucí svět. Další výklad zdvojení písmene JUD viz.J. Divecký [2003], Příběhy Tory, P3K, str. 17.) Proto je možné, že nedosáhne-li člověk budoucího světa, nenaplní svůj potenciál a trpí tím (což vyjadřuje Talmud obrazem hladovějících a žíznících na královské hostině).
Pokud člověk nenaplní své možnosti, nedosáhne toho, na co měl, trpí. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. květen 2017 @ 10:20:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Petře.
Určitě nerozporuju to, že člověk má šanci kdykoliv vzít Boží milost, přijmout nápravu. I v den své smrti.
Jen je pak velká škoda takového života.
Jak je to hezky napsané: "Pokud člověk nenaplní své možnosti, nedosáhne toho, na co měl, trpí." Obrácení v den smrti už nezmění den před smrtí.
Pokání chápu hodně, hodně jinak: Lítost je pro mne jen droboulinká podmnožina pokání ( o tom už jsem psal), stejně jako návrat k Bohu, který už je větší podmnožinou pokání, ale stále malilinkou podmnožinou pokání. To důležité na pokání a jeho jádro je pro mne následný život s Bohem a v něm změna života.
Pro mne konkrétně: Pokud život bez Boha byl soběstředné honění za vlastní budoucí spásou, utlačený v depresi temnoty různých zjevení, rozklepaný z kdejakého pocitu, se strachem a obavami očekávající nejen den smrti, ale každý další nový den, tak "pokání" je pro mne žít život pro druhé lidi, v radosti, pokoji, stabilitě, jistotě, bez strachu a obav z toho co bude či nebude, s nadějí pro každý další den.
K tomu lítost moc nepomahá, ta spíše od pokání odvádí. Život s Bohem k tomu pomáhá.
Pro Marcela, kterého dostal jako mladého kluka do vězení klan cikánů lživým svědectvím a ve kterém bublala taková rasová nenávist, že jí lze jen těžko popsat, je pokání jeho žena cikánka slovenka, její rodiče, kterým se věnuje, její dva bratři. Pokání je jeho splacený mnohaset tisícový dluh a nově opravený domek, ve kterém žijí. A je dobře, že se to pokání stalo mnoho a mnoho dnů před dnem jeho smrti: Protože se na to může koukat jeho máma. A jeho táta. A lidi okolo, ve fabrice, ve městě, v církvi. Mimochodem, Marcel dostal za loupežné přepadení s použitím zbraně, navíc jako recidivista a v podmínce, u světského soudu milost.
A to je pro mne pokání: Že člověk žije jiné zákonitosti, než zákonitosti světa a hříchu.
Lítost je proti tomu jen laciná bezmocná náhražka.
Toník |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Sobota, 13. květen 2017 @ 19:03:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom, Tondo.
:) Tak vida,
přeci jenom něco, v čem neuvažuje Petr <normálně>
podle Tondovy <normality>, ale uvažuje jako <tele>, podle Cizincovy <abnormality>
Pokání
následujícího dne jistě nezmění den předešlý. Co se stalo, nejde odestát. Nelze
následujícího dne zrušit zločin vykonaný předešlého dne. Ani slova, která opustí
lidská ústa, nelze již polknout. Nelze napravit dny předešlé, ale lze napravit
sebe, aby dny následující byly lepšími dny těch předešlých. Přesto je tšuva návratem zpět k B-hu, k prvopočátku
B-ží podstaty, obrácením se a chůzí zpět ve vlastních stopách k cestě spravedlnosti,
ze které jsme sešli. A že člověk zbloudil, je právě návrat ve stopách svých
šlépějí tou nejjistější cestou návratu, kdy člověk dorazí k cestě spravedlnosti
a může shledat příčinu svého odklonu od cesty, na které kráčel s B-hem. A
rozhodně to není cesta slasti, netrnitá, bez překážek. Tšuva pro mne není samotnou cestou spravedlnosti, ale je
spravedlivým uznáním, že člověk sešel svou cestou od svého života v B-ží spravedlnosti.
Lítost je pak možným impulzem
k obrácení se člověka a k vydání se cestou návratu, tedy tšuvy, zpět k B-hu, kdy
rozpoznává <jak kudy chodil> a příčiny a důvody toho, proč sešel z cesty od
B-ha. Pokání je tedy nikoliv ještě cestou spravedlnosti, ale cestou nápravy,
návratu ke spravedlnosti. A je mnohem, mnohem těžší se navracet z dáli než
blízka, ze zbloudění než kdy lze ještě cestu spravedlnosti spatřovat a ne ji
hledat ve svých stopách pozpátku. A je to jako v midraši Ješuově o marnotratném
synovi – oceňuje a váží si B-h kajícníka, který se navrátil na cestu
spravedlnosti vice, než syna poslušného, který B-ha nikdy neopustil a nešel
svou cestou a nikdy nezakusil touhu odejít, avšak take ani <hlad, touhu se
navrátit ke svému B-hu, a s ním zase žít>. A ač na té cestě tšuvy <B-h s kajícným synem nebyl>, přesto s ním byl v jeho touze a každé
jeho myšlence na návrat. A můžeš mít, Tondo, I za to, že jeho původní motivy
byly zapříčiněné jen tím, že hladověl. Jenže jde o příběh, midraš,
kterým nás má poučit, a nejde o jen o nějaký příběh o hladovění jídlem.
Radovánky, práce, hlad, … to vše je jen obrazem toho, co se v člověku děje.
Lítost tedy, ač rozumím, že máš s lidmi nějaké zkušenosti, je pro mne
skutečnou lítostí a nikoliv vyprázdněným pojmem bez obsahu zkroušeného srdce
nad sebou samým, nad tím že člověk sešel z cesty spravedlnosti.
Lítost je tedy pro mne
docela zásadním stavem (či procesem v člověku) bez něhož není návratu
(pokání) k B-hu a chozením s ním ve spravedlnosti. Dokud člověk z cesty
spravedlnosti nesešel, činil to co je spravedlivé pouze proto, že je to
spravedlivé, ale na cestě návratu napravuje to, co pokazil, a ač i to je
spravedlivé, činí tak motivován touhou po své vlastní nápravě. A že je tento
motiv silnějším než motiv spravedlnosti, o to více takový vynakládá veškerou
svou sílu a snahu činit to, co je spravedlivé. A opět, cení si toho B-h více
než spravedlnosti spravedlivých. Ovoce, které přináší kajícník, je jistě chutné,
ale není již ovocem stromu, který není třeba ošetřovat a který není zapotřebí zušlechťovat.
Co tedy činí člověk dobrého druhým, nečiní bez předního motivu pro sebe sama. A
je to to tak správně :) Protože kdo lituje svých vin, je ztrápen, zkroušen v sobě
nad nejen tím, že učinil něco zlého, ale předně že neučinil to dobré a že nebyl
schopen učinit dobré, ale to špatné ano. Lituje tedy vlastní špatnosti. A to je
dobrým impulzem k tomu, aby si uvědomil že se může změnit a hlavně aby
zatoužil po tom, změnit se, napravit se.
Mám tedy za důležité i
to, uvědomit si, že žijeme <pro
smrt, pro den smrti>. No, nepletu se :) Vím, že jeden z mých dnů
bude mým posledním. A uvědomuji si, že nemám svůj život plně ve své moci, a
nevím tedy, kterého dne ten den mé smrti nastane. Když jsem byl dítě a hlavně
mladistvý, žil jsem s touhou být dospělý; nyní bych se i vrátil zpět ke
svému dětství. A takto vnímám i svůj život spějící ke smrti: narodil jsem se
proto, abych zemřel a navrátil se zpět k B-hu, od kterého jsem vyšel, od
kterého jsem přišel. A jako děťátko :) jsem nehřešil. Ale nyní jako kajícník se
navracím ke svému dětství, však docela zmoudřelý svým životem. A když činím
dobré druhým, vím, že předně jsem učinil dobro sobě sama, a jestli lituji ze
zkroušeného srdce sebe sama, abych šel cestou nápravy, pak vím, že to přinese
dobro i těm druhým.
Jsou lidé, co ušli
předaleký kus své cesty od B-ha ve svých zločinech (nejen vinách a hříších) a
pro ně je takový návrat k B-hu až téměř nemožný, aby napravili vše,
opravili, co rozbili. A jejich lítost, zkroušení, touha po návratu a nápravě
jim přináší i přímou (fyzickou) smrt právě toho dne, kdy byli natolik zasaženi
ve svém srdci, že zemřeli. A ani nerozhoduje to, že těm lidem třeba hrozí i
smrt z výkonu pozemského trestu. Nu vím, co to je. A že jsem (to) přežil,
nebyl jsem tolik vzdálen jako můj přítel z mládí. Ale jeho návrat ve mně
probudil tu „lítost“. Celý náš život je „cestou“, a jen dokonalí z cesty spravedlnosti
nescházejí :), aby nemuseli litovat a činit nápravu každého dne, jako by tento
byl tím posledním soudným; ale ani v tomto nejsou lidé dokonalí … a
některé zasáhne „šíp lítosti“ až posledního dne, nebo při nějaké život
ohrožující události, protože jejich srdce prostě na jejich cestě nepravosti
zhrublo a na té jejich cestě se jim po tu dobu vedlo dobře.
Třeba jiní ve slovu „lítost“
vidí vyprázdněnost, žádný význam … ale pro mne je lítost „impulzem k touze
po nápravě“. Pakli se kdo nenapravuje – je to spíše známkou toho, že nikdy nelitoval.
Ty pojmu lítost spíše přisuzuješ „povrchnost“, já zdůrazňuji její význam, smysl
– hloubku; není to jen „slovo“, ale popis stavu, ve kterém se člověk nachází.
Jsem ale docela rád :) že jsem snad vypadl z té "Petrovy normality". |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. květen 2017 @ 07:34:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Petře.
Když jsem psal, že uvažuješ "normálně", nemyslel jsem tím, že uvažuješ úplně "stejně". Myslel jsem tím, že tvé uvažování dává určitou normální logiku. Že má smysl.
Když třeba někdo naproti tomu napíše: "Jestli už jsi jistě spasený, spáchej sebevražu a dostaneš se rovnou do nebe", tak to má taky nějakou "logiku" danou popletením, ve kterém ten člověk žije, ale z pohledu mojí normality je takové uvažování totální převrácený nesmysl. Pokud by takový člověk skutečně uvažoval logicky, uvažoval by přesně opačně.
Teď v něčem uvažuješ stejně, v něčem dost jinak.
Pokání jako návrat na cestu spravedlnosti ano, ale jen tehdy, pokud člověk už byl na cestě spravedlnosti. Pokud člověk na cestě spravedlnosti nebyl, bude jeho návrat po vlastních stopách jen další zbytečnou cestou. A dvakrát zbytečnou. Jestli to dobře chápu, tak si asi myslíš, že všichni lidi byli na cestě spravedlnosti? (Že pokání není pro mne jen návrat, ale celý život ve spravedlnosti, jsem psal, ale to je jen drobný obsah pojmů)
S lítostí mám hlavně velmi hlubokou zkušenost sám. Lítost určitě může být impulsem k obrácení, snad někdy dokonce i bývá. Většinou je ale bezmocná. V životě jsem měl lítosti nadbytek a impulsem k obrácení nebyla nikdy. Určitě si dokážu představit účinnější pocitové impulsy k obrácení: Například zahanbení, stud, zármutek, ...
To, že by Bůh oceňoval či si dokonce vážíl více někoho, kdo se navrátil k němu ze hříchu než toho, kdo byl věrný, to už si nemyslím vůbec. A pokud by Bůh takový byl, moc logický by mi nepřipadal ;-). Určitě mám s Bohem jinou zkušenost: Tedy že si Bůh váží stejně těch i těch. Což může být a někdy bývá kámen úrazu pro ty věrné. Bohu nerozumím jako někomu, kdo sedí doma a kouká z okna, jestli se k němu lidi vrátí. Možná podle svojí zkušenosti, protože můj Bůh šel a v hloubce mého hříchu mne našel, vytáhnul. Nenechal mne v něm, byl se mnou. A vím, že jsem nebyl jediný, kdo to tak zažil. To podobenství chápu jako podobenství právě o radosti: Z toho, kdo se vrátí, je větší radost, než z toho, kdo je věrný.
Tonik
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 16. květen 2017 @ 20:45:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tondo, když jsem psal, že
neuvažuji podle tvé normality, nemyslel jsem tím, že uvažujeme naprosto stejně
a že má uvažování musejí nutně dávat určitou normativní logiku, která musí tomu
druhému dávat smysl.
Když tedy někdo napíše: „Pokud už jsi
spasen, proč nespácháš sebevraždu?“ atd … pak rozumím tomu, co píše a proč to píše, ač s tím návrhem nesouhlasím,
a nemyslím si ani, že pokud by člověk skutečně uvažoval logicky, uvažoval by
přesně opačně.
V něčem každý uvažujeme podobně jako jiní a v něčem
uvažujeme naprosto nepodobně. Já mám opravdu za to, že byla doba, kdy každý
jeden člověk kráčel cestou spravedlnosti, než zhřešil a než se provinil a
zločin je pak vrcholem, kdy člověk již jedná záměrně zvráceně. Pokání pro mne
není ještě cestou spravedlnosti, ale cestou návratu k ní. Snad jsem napsal
zřetelně.
S lítostí mám také hlubokou zkušenost, a
velice dobrou. Nedokážu si oddělit lítost od skutku, mít ji za pouhý pocit, proto
pokud na to, z čeho mně jala lítost, nezareaguji adekvátně správně, toho
jsem vskutku nelitoval a jednalo se u mne pouze o přetvářku. Zahanbení, stud,
zármutek … to vše lítosti předchází, stejně jako obrácení člověka k B-hu.
No a já mám zajisté i to, že dokonce veškerý
předchozí špatný život je připočten B-hem jako dobro tomu, kdo se od hříchu
navrátí k živému B-hu. Pakli se odvrátí, je mu připočten ke zlému. Jistě
si vážím více těch, kdo museli překonat i sama sebe, aby dosáhli toho, k čemu
neměli vlohy, než těch, kdo je měli, a přesto nedosáhli.
PS: nyní jsem
trochu zaneprázdněn i radostí :) Syn udělal v závěrečném bakalářském
semestru všechny zkoušky za A, včera přijímačky na magisterské studium technologie
výroby, ještě za týden po měsíci obhájí bakalářku. Pozdravuje tě Renča. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 16. květen 2017 @ 20:57:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tedy strojírenská technologie :) |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. květen 2017 @ 08:44:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ještě k tématu článku a dne Smrti: Už mnoho let nežiju ani pro Smrt ani pro její den.
Vím, že jeden z mých dnů tady na zemi bude poslední den tady na zemi, ale nebude to určitě to poslední, co zažiju. Nevím sice, který to bude, ale pevně věřím, že i poté budou následovat další chvíle s těmi, se kterými jsme byli tady na zemi. Už mnoho let tedy nežiju pro smrt, ale pro ty lidi a to společenství: Na začátku to bylo pro moje rodiče, pro ně jsem přežil. Pak pro Boha, když mne našel a dal mi naději, zachránil mne z prostřed lítosti nad sama sebou a její (téměř) totální destrukce. Nevidím ve slovu lítost vyprázdněnost, znám moc dobře a na vlastní kůži její hloubku.
I teď mám dost lidí, pro které žiju, pro které jsem tady na zemi a tak vnímám svůj život. Narodil jsem se proto, abych tady byl pro druhé lidi. Pro moje rodiče, děti. Pro lidi v práci, v církvi. Pro lidi na ulici, ve vlaku. Pro lidi na skype a facebooku.
Když něco zvorám, nepotřebuju u toho hluboké pocity. Taková věc není užitečná ani mně, ani lidem okolo. Potřebuju dobrou analýzu nebo zjevení co jsem zvoral a proč a mnohem více potřebuju vědět, jak se tomu příště vyhnout a nezvorat to. A aby to "příště" a "vyhnout" bylo co nejdřív, ne až po mnoha letech.
Do dětství nebo mládí bych se někdy vrátil, ale to jen proto, že bych dost věcí dělal s dnešní zkušeností jinak. Ale vím, že to nejde, že tak život nefunguje. Že člověk dnešním dnem nezmění to, co dělal v osmnácti nebo dvaadvaceti.... |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Středa, 17. květen 2017 @ 17:27:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Šalom,
ještě k tématu článku: - spíše
k obsahu: naprosto nevystihuje mé chápání smyslu „záchrany-vysvobození“
člověka. Je prostě o trochu jiném
přemýšlení pisatele článku. Ne sice ve všem a ne sice nutně, ale nerozumím
spáse jako prázdnému přijetí víry nebo odmítnutí víry, anebo prázdnému vyznání
Mašiacha (móšiach = spasitel, zachránce) jako (původce) své(ho) ješúa (spasení, spásy). Nerozumím prostě
autorově pojetí: „Spásu nejde z víry
vyčleňovat, ani ji skutkově a záslužně podmiňovat“´, jakoby autor chtěl říci,
že lze věřit beze skutků nebo činit skutky bez víry. Že B-h vyvedl Jizraelce
z erec Micrajim (země tísně, soužení), ještě neznamená, že člověk nutně vstoupil
do Erec Jizrael (země zaslíbené B-žího
zápasu, kdy nejen B-h zápasí za člověka, ale člověk zápasí Jménem B-ha).
Vysvobozený prostě má jednat jako svobodný a svým
životem v jednání (tedy činech, skutcích) zjevovat, že B-hu důvěřuje (věří,
spoléhá se na Něj, jedná podle toho, co On říká, a má to za správné) a jinak se
stále nachází v micrajim a ve vzpouře B-žím přikázáním. Jak je i psáno: B-h člověka učinil přímého, oni však hledají
ve všem zbytečně složité cesty (mnohé výmysly, nauky – jak se přímé cestě
vyhnout). Anebo: Skryté je pro Hospodina, B-ha našeho, ale to, co je zjeveno, vykonávat
všechna slova této nauky (Tóry), je
navěky na nás a na našich dětech. Nebo: Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, který by
činil (vždy) dobré a (nikdy) nehřešil.
A jak také napsal ve svém závěru moudrý „kazatel“ král Šlomo (z oblíbeného
překladu těch slov V.Šrámka): Proto
krátce teď na závěr toho, co právě jste slyšeli: B-ha se boj, plň jeho příkazy,
a budeš živ (jako člověk). B-h pak
již posoudí sám každý čin i každý čin skrytý, a pozná, zda to byl dobrý či
podlý skutek. Nu a věřím B-hu, že tak soudí a posuzuje, a zjevuje, co z jakého
úmyslu bylo člověkem učiněno. A třeba se B-ží soud člověka dotkne natolik, že
se nad sebou zamyslí, projeví lítost (nikoliv jen jakýsi cit či pocit) anebo se
zatvrdí proto, že má za to, že sebe sám rozsoudí lépe než B-h.
Dva lotři po Ješuově stranách, po levici i po pravici
– to nejsou pro mne dvě, respektive tři, osoby, ale jde o obraz jediného
člověka; podobně jako Ješuův příběh o těch kozlech po levici a těch ovcích po pravici,
také je to o jediném člověku a nikoliv o třech, respektive mnoha osobách vlevo,
mnoha osobách vpravo a jediné osobě uprostřed. Prostě jen vnímám jinak a
rozumím jinak. A v této souvislosti i rozumím, že B-ží soud není o
zatracení člověka, ale o jeho záchraně – právě v ten den jeho smrti :) ,
kdy zahyne nejen ten po levici, ale i ten po pravici a člověk mezi těmi dvěma
vstane z mrtvých k novému životu s B-hem spolu s tím po
pravici. ;) A ten po pravici je stejně odsouzen jako ten po levici spolu
s Kristem, ale do erec Eden vstupuje jen Kristus s tím po pravici bez
toho po levici. :) Poučení tedy beru jiné :) Jako prožitý midraš o
Mašiachově ukřižování (a vzkříšení).
Asi tak, jak napsal rav Šaul: Je Zákon hříchem? Naprosto ne! Ale hřích bych nepoznal jinak než skrze
Zákon. Vždyť o žádostivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „ Nepožádáš.“
Hřích využil příležitosti, které se mu dostalo skrze to přikázání, a probudil
ve mně veškerou žádostivost; bez Zákona je totiž hřích mrtev. Já jsem
kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem
zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti.
Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal
mě a skrze ně mě zabil. A tak Zákon je svatý i přikázání je svaté,
spravedlivé a dobré. Tedy to dobré mi způsobilo smrt? Naprosto ne! Ale
hřích, aby se ukázal jako hřích, působil mi tím dobrým smrt, aby se hřích skrze
přikázání stal nadmíru hříšným. Neboť víme, že Zákon je duchovní, já však
jsem tělesný, prodaný do otroctví hříchu. Nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž činím to, co nenávidím. Činím-li však to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že je dobrý.
Ale pak již to nekonám já sám, nýbrž hřích, který ve mně přebývá. Vím
totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré; neboť chtít dobro
dokážu, ale konat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo,
které nechci. Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale
hřích, který ve mně přebývá. Nalézám tedy tento zákon: Když chci činit
dobro, je při mně zlo. Podle vnitřního člověka radostně souhlasím se
zákonem Božím. Vidím však jiný zákon ve svých údech, který bojuje proti
zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech. Já
nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti? Bohu buď dík skrze
Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok
zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu.
Těžko říci, kdo všechno zde porozumí, o čem píši (a takto), avšak jeden zde určitě ano :) A pak jsou zde jiní, co se zamýšlí a jiní, které takovéto uvažování prostě jen pohoršuje. Ať tak či tak, vždyť víš - jsem přeci jen to telecínské Tele :)) |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. květen 2017 @ 21:17:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Uvažování lidí mne většinou nepohoršuje, natož takovéto, už jsem toho přeci jen zažil poměrně dost.
Vidíš člověka jako Jekylla a hyde, jestli dobře rozumím? Pokud ano, není tak těžké ti rozumět. Stará poměrně dobře známá věc.
Ty tři na kříži jako jeden, zajímavá myšlenka. Stejně jako s tím soudem a práváky a leváky.
Cituješ apoštola, pro mne on ke své otázce po vysvobození sám píše: Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Rozumím věcem tak, že o to vysvobození jde. Jak to říkal ten zachariáš: Požehnaný Pán, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid a vzbudil nám roh záchrany v domě Davida, svého služebníka, jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků od pradávna, zachránil nás od našich nepřátel a z rukou všech, kteří nás nenávidí, aby prokázal milosrdenství našim otcům a rozpomenul se na svou svatou smlouvu, na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahamovi, že nám dá, abychom vysvobozeni z rukou našich nepřátel mu beze strachu sloužili ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny své dny.
Božímu soudu rozumím stejně: Však tu o tom poměrně dost píšu v diskuzi, jak ho znám. Boží soud není k zatracení, ale k záchraně člověka. Souzeni jsme ne proto, abych nás Bůh "poslal do pekla", ale právě proto, abychom nebyli odsouzeni se světem. Nejde tedy o odsouzení, ale o nápravu.
No a k tématu článku: Čím dřív ta náprava příjde, tím víc je dnů života, které může člověk Bohu sloužit ve svatosti a spravedlnosti. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Pátek, 19. květen 2017 @ 00:06:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dr.Jekyll (a Hyde)?? To ne. Ač ta povídka by se i dala napasovat, že je úvahou o člověku, tak nikoliv. Nenapadlo mne.
Jde jen o to, že člověk má dva základní sklony (pud, náklonnost, náchylnost, ..). Ke zlému a k dobrému, ke hmotné a k duchovní podstatě, lidské (kdo chce tělesné) a božské přirozenosti.
Pro mne, psal rav Šaul, to stejné, Tondo. A o tu svobodu, tedy život ve svatosti (oddělení) a ve spravedlnosti (správném konání) mezi těmi dvěma sklony jde.
O nápravu jde zajisté. Peklo - ráj, to jsou stavy lidské duše, do podsvětí lze sestoupit už za života, stejně jako dotýkat se nebe. Projít gehennou i navštívit eden za života, i to lze. A mít ve svém ráji i ve svém pekle příbytky pro lidi, to kdekdo má. A ten svůj lze získat i u druhých. ;)
No a k té myšlence, co píšeš k tématu článku: zkus se zamyslet opačně. Proč někteří potřebují tolik času k návratu a jiným stačí jediný den. Nebo: proč je jedněm dáno, aby tolik času trávili ve dnech svého návratu - pokání a jiným postačuje dnů toliko málo. I smrt (těla) je přeci návratem ducha, ba konečným. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 09. květen 2017 @ 18:41:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Možná, kdyby ti lidi na to téma chtěli něco napsat a nesouhlasili by s tím, co je v článku, napsali by to?
Možná by něco napsali i kdyby souhlasili? |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Úterý, 09. květen 2017 @ 21:11:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A možná i kdyby napsat chtěli souhlas či nesouhlas, rozmyslí si to kvůli kousavosti a bodavosti a jedovatosti? A mezi dva mlýnské kameny je neradno prsty strkat. Snad že se ten jeden pohyblivý dá přesvědčit, aby ustal ve svém pohybu a ten nepohyblivý se pak neroztočil ... ;) |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 08. květen 2017 @ 16:50:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ani ve snu by mě nenapadlo, že to pojmeš univerzálně, že do toho zahrneš i svaté v nebi, kteří už tímto soudem prošli. To už je myšlení přímo magora.
No, je ošklivé, že takhle označuješ něčí myšlení?
Kdo do budoucího soudu zahrnul svaté v nebi?
Já určitě ne, Stando.
Já do budoucího soudu nezahrnuju ani svaté na zemi, natožpak svaté v nebi! Psal jsem ti, že věřím tomu, co je v písmu. Jak tě tědy mohlo napadnout, že já bych zahrnoval do soudu svaté v nebi?
To ty jsi psal, že se na soud postaví " úplně všichni lidé a budou souzeni". A psal jsi to boldem a podtrženě!
Já se tě jenom zeptal, jestli tam ty zahrnuješ i Marii (která jistě patří do podmnožiny "úplně všichni lidé". A ty místo toho, abys odpověděl, že Marie se nepostaví před ten soud a nebude souzena, začal ses vykrucovat, uhýbat. Stačilo, abys jasně odpověděl. Mohli jsme se pak bavit o tom, kdo všechno se tam ještě před ten soud nepostaví a nebude souzen. V písmu je to popsané jasně, mohli jsme to téma probrat.
"Nepodléhá soudu" "nepropadá soudu" znamená česky ve významu to samé, co říkal Ježíš, když hovořil o Božím posuzování (krísis) každého člověka zvlášť.
Tvoje pojmy a dohady chápu, nejsou zas tak složité. Psal jsi o tom, jak to bereš.
Naše učení a to, čemu věříme, snad znáš.
Neznamená to, že by na ten soud v ten den nešel vůbec, ale znamená to, že až přijde ten den, půjde na ten soud spolu s Pánem Ježíšem, spolu s Marií, spolu s Petrem, Pavlem a všemi těmi, kteří patří Pánu. Až přijde ten den, tak mrtví v Kristu vstanou nejdříve a potom i my živí, půjdeme k setkání s Pánem a budeme navždy s Pánem. Samozřejmě budeme s Pánem i na tom soudu. Do budoucího soudu v ten den tedy nezahrnuji ani Magdalenu, Marii, Martu, Petra, Kleofáše, ani Jana, Pavla ani nikoho dalšího z křesťanů od těch prvních až podnes i do budoucnosti.
Vztah Ježíše a jeho lidu není jiný k těm, kteří už zemřeli v těle nebo těm, kteří nezemřeli v těle. Jsme jedna církev, jeden společný lid. Smrt těla nemění člověka ani jeho vztah s Bohem, natož pak vztah Boha s člověkem. Ale to už jsem ti psal, to je ostatně téma článku.
Neznamená to, že nebyl souzen vůbec, že se nějak vyhnul soudu. Znamená to, že už soudem toho dne už prošel, má ho za sebou, rozsudek soudu respektoval, přijal, nevzpírá se mu. Byl spolu s Kristem odsouzen, rozsudek byl vykonán, zemřel a byl pohřben.
Toník |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. květen 2017 @ 08:49:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, teď k tvým úhybným manévrům, kterými ses vyhýbal pár jednoduchým otázkám na tvůj život:
Slovo "soud" se řecky píše takto: "δικαστήριο" (dikastírio). Ať hledáš, jak hledáš, slovo "soud" se v originále J 5,24 vůbec nevyskytuje.
Vyskytuje se tam slovo κρίσις, které je stejné jako v Mat 10, 15, Mat 11,22, Mat 12,36, Marek 6,11, 2 Petr 2,9, 2 Petr 3,7, Židům 1,6 a na dalších místech a je to odkaz na stejnou událost, jeden stejný den. Ten den.
Překlad je poněkud obtížnější, třeba přeložit smysl. Smysl tohoto místa je pak tento: soudu nepropadá, na soud nepřichází - totiž na soud odsuzující - nikoli že by jeho život Bůh vůbec nesoudil!
Samozřejmě, to chápu.
Nevěříš tomu, co je napsané a potřebuješ si to předělat a dát tomu, co říkal Ježíš, jiný smysl. Psal jsi o tvé potřebě ohýbat si písmo podle tvé chuti a žít zbytečně v nepravdě. Neberu ti jí, pokud takovou potřebu máš, je to tvoje věc.
My takto s písmem nezacházíme. Věříme tomu, co Pán Ježíš řekl a nemáme potřebu si to předělávat.
Ježíš to říkal dobře, pravdivě a správně, smysl v jakém to říkal je správný a není potřeba ho předělávat.
Život každého bude na jeho konci Bohem posuzován (to je snad logické!) - před Kristovou soudnou stolicí. Zde budou Kristu věrní ospravedlněni, oděni do Boží slávy. To je smysl textů o "bílém kamínku".
Díky za to, že jsi uvedl, jak si písmo překrucujete a jak si to vymýšlíte. A snad je to pro vás i "logické" ve vaší "logice".
Pokud bys chtěl znát náš postoj, tak my říkáme, že po konci života už je pozdě. Setkat se s Kristem, se svým Pánem a Spasitelem až po konci života je pozdě. Být souzen až po konci života je pozdě.
Chápu, že to tak máte, ale z našeho pohledu je to error. Vážná chyba. Minutí se cíle.
S Kristem, se svým Pánem a Spasitelem se má člověk setkat co nejdříve. Nejlépe dnes, teď. A žít s ním celý život, nečekat až na Smrt.
Ospravedlněn má být člověk co nejdříve, teď. Ne až po smrti.
Život člověka má být souzen co nejdříve, teď. Ne až po smrti. To už je pozdě.
A jednoznačně říkáme: Pokud se někdo upíná na Smrt, že se pak někdy něco stane, co si vymyslí, tak je to omyl. Až přijde Smrt a soud, bude už pozdě. Všechny tyhle vaše ideologie upínající se k Smrti místo k Bohu a Spasiteli byly vymyšlené pro snížení kvality života lidí. |
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 04. květen 2017 @ 18:56:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Život člověka má být souzen co nejdříve, teď. Ne až po smrti. To už je pozdě."...
Život člověka má být proměněn skrze pokání a obrácení co nejdříve. Ne až po smrti, To už je pozdě. Každý člověk bude ovšem souzen až po závěru svého života - logicky za celý prožitý život můžeš být posuzován (κρίσις - úsudek Boží ) až po jeho ukončení, až po smrti těla.
"A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud (ospravedlňující či odsuzující), tak
i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé
se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají."
Ti, kdo Krista očekávají, se s ním setkají po smrti tváří v tvář - aby je navěky spasil. Žádný z lidí dosud žijících nemohl ještě projít soudem před Kristovou soudnou stolicí - protože jeho pozemský život dosud trvá a tito lidé stále mají možnost svůj současný stav zvrátit - pokáním a obrácením se zbavit zátěže hříchů - nebo také stále ještě mohou novým hříchům i propadnout.
Je pro mě stále docela šokující, že ani tak triviální věci nechápeš. Mé vysvětlování označuješ za "útoky, kličkování" a já nevím co ještě. Je marné ti cokoli vysvětlovat, jsi pořádně zaseknutý.
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. květen 2017 @ 07:31:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Život člověka má být proměněn skrze pokání a obrácení co nejdříve. Ne až po smrti, To už je pozdě
To určitě, Stando.
Začít můžeš třeba tím, že se místo psaní lží a pomluv o diskutujících začneš zajímat o pravdu.
Každý člověk bude ovšem souzen až po závěru svého života - logicky za celý prožitý život můžeš být posuzován (κρίσις - úsudek Boží ) až po jeho ukončení, až po smrti těla.
Proč chcete čekat s tím soudem až po závěru svého života? Bojíte se, kdybyste k soudu přišli teď a byli souzeni Bohem teď? Co kdybyste se teď setkali se svým Pánem a Spasitelem, s tím, kdo bude soudit svět a zajímali se o ten soud? Co kdybyste si teď přečetli v písmu, jak ten soud na věčnosti dopadl a nemuseli jste na to čekat jak na smrt? Co kdybyste teď udělali bilanci života a podívali se na normu, podle které se bude soudit? Byl by to pro vás problém?
Čekat se soudem až na smrt vůbec není logické. Naopak logické je seznámit se s výsledkem soudu na věčnosti těď, dnes. Přijmout ten výsledek soudu, podřídit se mu, nevzpírat se mu, podřídit se mu.
Žádný z lidí dosud žijících nemohl ještě projít soudem před Kristovou soudnou stolicí - protože jeho pozemský život dosud trvá a tito lidé stále mají možnost svůj současný stav zvrátit - pokáním a obrácením se zbavit zátěže hříchů - nebo také stále ještě mohou novým hříchům i propadnout.
Asi byste neměli všechny lidi posuzovat optikou vašich vlastních chyb a omylů.
Je pro mě stále docela šokující, že ani tak triviální věci nechápeš. Mé vysvětlování označuješ za "útoky, kličkování" a já nevím co ještě. Je marné ti cokoli vysvětlovat, jsi pořádně zaseknutý.
Já vím, Stando. Ta tvoje "svoboda" lhát, "svoboda" hřešit, kterou tak hojně využíváš, když se potřebuješ v diskuzi zbavit tématu, utéct od tématu. To se nestydíš takto drze lhát a pomlouvat, ty "křesťane" jeden?
Kdyby tě to zajímalo, tak "kličkováním" nazývám to, když ti položím jednoduchou otázku (například zda Maria půjde na soud a bude souzena) a tobě trvá pět příspěvků, než na ní odpovíš a mezitím utíkáš ke kdečemu a místo odpovědi na otázky píšeš dlouhatánské slohové práce.
Za "útoky" označuju tvé útoky na osobu diskutujícího, které jsi právě názorně předvedl.
Za lží označuju tvé lži a pomluvy, které máš tu nestoudnou drzost psát do diskuze, podobně, jako to dělá nepřihlášený, martino a mnozí další z vás, vám podobní. A že jsou tvoje drzé lži pro tebe šokující, je dobře.
To, že s tebou nesouhlasím neznamená, že tě nechápu. Nejsi zas tak složitý, aby tě nešlo pochopit. Tvoje kličkování, uhýbání a pomluvy jsou určitě marné. Vždy se tě znovu zeptám na to, co mne v diskuzi zajímá, dokud neodpovíš.
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 05. květen 2017 @ 08:33:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Přijmout ten výsledek soudu, podřídit se mu, nevzpírat se mu, podřídit se mu."...
Logicky nemůže být soud nad celým lidským životem, pokud tento život ještě probíhá, pokud ještě neskončil. Každý takovýto člověk logicky ještě může udělat mnoho dobrého i mnoho špatného. To jsou věci naprosto zásadní, triviální na pochopení.
Nemůžeš tedy přijmout něco, co logicky ještě nemůže existovat - už to je znakem hereze a tím i zablokování schopnosti vyvozovat v tématech víry rozumové závěry.
Tu tvou ohranou desku osočování a osobních útoků už zcela ignoruji. Kdybys měl alespoň tolik fantazie, aby se to tak nudně v každém tvém komentáři neopakovalo pořád dokola!
|
]
postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 08. květen 2017 @ 09:43:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nemůžeš tedy přijmout něco, co logicky ještě nemůže existovat - už to je znakem hereze a tím i zablokování schopnosti vyvozovat v tématech víry rozumové závěry.
Stando, prosím tě, tvoje zablokování chápu. Není tak složité. Nějak ses zasekl, nejsi schopen reagovat logicky a vyvodit rozumové závěry. Asi to ukazuje na nějakou tvou herezi, ale hereze je váš pojem, který má a mého pohledu nulový obsah. Tedy rozumím tomu slovu "hereze" jen jako urážce a kategorizaci z tvé strany, bez praktického významu pro diskuzi. Deklasace protivníka. Snad jsem pochopil dobře, jak to slovo "hereze" používáš?
Tu tvou ohranou desku osočování a osobních útoků už zcela ignoruji. Kdybys měl alespoň tolik fantazie, aby se to tak nudně v každém tvém komentáři neopakovalo pořád dokola!
Stando, to jsem si všimnul, že přes jasné, přímé a otevřené upozornění dál sprostě útočíš na diskutující, pomlouváš, nadáváš, urážíš, lžeš, jen proto, aby ses vyhnul tématu diskuze. Pokud ignoruješ moje upozornění na tvé lži a pomluvy, jen to vypovídá o tom, co jsi zač, jaký jsi "charakter". Pokud dál budeš pomlouvat a lhát, v klidu tě dál na tvé lži a pomluvy budu upozorňovat.
Zpět k tématu soudu. Jestli jsi ještě schopen nějaké diskuze.
Píšeš že soud "na věčnosti" už probíhá. A to je pravda, tos měl ještě logický pohled.
Mnoho proroků ten den a ten soud vidělo. Museli se tedy dostat do věčnosti, když viděli ten den soudu. V našem čase lze říci, že to "na věčnosti" se stane a stejně tak lze říci, že to "na věčnosti" se stalo: Oboje je pravda. Náš čas je svázaný s hmotou, kdežto mimo hmotu je to, co se děje v našem čase zřejmě vidět jako jeden okamžik, minulost i budoucnost. Alespoň tedy takové jsou představy, co jsem četl a připadají mi logické, odpovídají zhruba tomu, co říká o hmotě a času naše aktuální nedokolané poznání fyzikálních jevů.
Nevím, jak to máte vy, ale pro nás křesťany je podstatný "pohled věčnosti", to, co se děje na věčnosti. Pohled času je přechodný, jednou pomine, dřív nebo později. Proto jsme pohled věčnosti přijali, respektujeme ho.
Věříš tomu, že jsou lidé, kteří mají podíl na prvním vzkříšení, tedy půjdou na soud spolu s Ježíšem. Věříš tomu? Pokud ano, pak je jen otázka, kam kdo patří: Jestli přijde s Ježíšem, nebo bude vzkříšen k soudu. Marie například nebude vzkříšena k soudu. Tomu snad budeš věřit? Pak je jen otázka, ke komu patříš ty: K Marii, která přijde s Ježíšem, nebo k těm, co budou vzkříšeni k soudu?
Ale to si stačí přečíst v písmu, kde se tyhle věci jasně popisují. Ale chápu, že když píšeš o tvém bloku, jak ses tu těžce zamotal do opozice vůči těm jasným slovům písma, že pro tebe asi není jednoduché se vrátit zpět k tématu a zkoumat ho realisticky.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 10:13:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To sis ale pořádně naběhl Oko. Bez hříchu počatá, vždy panna, co nikdy nezhřešila, že byla souzená? A za co Oko? Aby byl někdo souzený u božího soudu, musí být proti němu vznesená žaloba jako proti vinému hříšníkovi!. Jaké viny se ta tvoje řk učením vybělená Maria dopustila, že propadla soudu? Odpověz sám sobě, a taky si všimni, že si to ty, co svým tvrzením odporuješ řk nauce. A nevzpírej se. Maria byla dle řk nauky přece vzata do nebe přímo, v těle které bylo hříchem neporušené. A ty tady napíšeš, že šla k soudu.. To jako že Maria byla u soudu se svým vzkříšeným nanebevzatým tělem? Bůh soudí oslavené? No jsem zvědavý co si ještě vymyslíš, aby ses do toho ještě víc zamotal. V obhajobě nesmyslů si nezastavitelný. A všimni si taky, že tě nyní napomínám dle toho co řk učí o Marii.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 10:40:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Abys mě mohl napomínat ohledně stran ŘKC učení, musel bys ho nejdříve sám znát trochu víc do hloubky, než jak zde povrchně předvádíš.
I nevinný může být souzený (rozuměj: posuzovaný), aby byla zjevena jeho nevinnost. I tu nevinu přece musí někdo vyhlásit a ten, kdo je k tomu oprávněný, je sám Bůh - Boží soud.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:48:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Učení řk do hloubky znám, a proto vím, že to co tady píšeš, tedy o soudu panny Marie se nikde v učení řk nevyskytuje. Takže dolož svá tvrzení učením řk
A přestañ žonglovat se slovy. Soud a posouzení jsou dva významově odlišné pojmy. Bavíme se o božím soudu, ne o božím posouzení. Nebo snad tím, že znevažuješ soud na posouzení již konečně přiznáváš, že ne všichni z těch všech jsou u soudu přítomní jako obžalovaní? Znovu ti opakuji. Všichni budou u božího soudu, ne všichni jako obžalovaní.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 14:19:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souzení není posuzování. Boží soud je i o verdiktu- zatracení! Nezaměňuj význam slov! A to jenom proto, abys vykličkoval z toho, do čeho ses zamotal. Přečti si sám po sobě cos napsal za nesmyl. Napsal si: být u božího soudu, znamená být souzen, a nikoli odsouzen. Proč by potom asi soud soudil? Proto aby neodsoudil? Nezdá se ti, že to s tím kličkováním už vážně trochu přeháníš??
Jo ty hluboký znalče řk učení, dlužíš mi něco o tom soudu Marie. Sem s tím, rád se s novým učením řk seznámím. Nebo sis to jako všechno ostatní jenom vymyslel?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 01. květen 2017 @ 13:03:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsi evidentně v tomto tématu zablokován, nemyslí ti to.
..."Napsal si: být u božího soudu, znamená být souzen, a nikoli odsouzen. Proč by potom asi soud soudil? Proto aby neodsoudil?"...
Bůh každého člověka soudí - a buď ho odsoudí do zatracení, nebo ho ospravedlní a odměnou mu bude věčné společenství s Bohem.
V době Krista a apoštolů byly tyto dva zásadní výroky soudu symbolizovány kamínky. Odsouzení (prokázaná vina) = černý kamínek. Ospravedlnění (nevina) = bílý kamínek.
Maria při svém vzetí do nebe obdržela od Boha "bílý kamínek".
(Zj 2,17) Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: tomu, kdo vítězí,
dám jíst tu skrytou manu a dám mu bílý kamének a na tom kaménku
napsané nové jméno, které nezná nikdo než ten, kdo je přijímá."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 01. květen 2017 @ 16:28:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hele, Oko, blokuješ zde jenjom ty sám sebe, a to tím, že tvrdíš pokaždé něco jiného, a překrucuješ význam pojmu souzení a pojmu posuzování. Pěkně se v tom plácáš, a to jenom proto, že si neumįš přiznat omyl! Mne do toho tvého zaplétání tvých výmyslů nazatáhneš, budu se neustále držet pravého významu pojmu souzeni a posuzování.
Stále jsi nepředložil nic z učení řk o soudu Marie! Kdy se toho dočkáme?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 01. květen 2017 @ 16:30:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hele, Oko, blokuješ zde jenjom ty sám sebe, a to tím, že tvrdíš pokaždé něco jiného, a překrucuješ význam pojmu souzení a pojmu posuzování. Pěkně se v tom plácáš, a to jenom proto, že si neumįš přiznat omyl! Mne do toho tvého zaplétání tvých výmyslů nazatáhneš, budu se neustále držet pravého významu pojmu souzeni a posuzování.
Stále jsi nepředložil nic z učení řk o soudu Marie! Kdy se toho dočkáme?
|
]
Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. duben 2017 @ 12:17:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A co nebo kdo tě přivedl k myšlence, že žena ze Zjevení 12:1 je Marie? Což tedy opravdu není! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 13:25:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Žena ze Zj 12,1 je stejnou Ženou z Gn 3,15, je stejnou Ženou z J 2,4, je stejnou Ženou z J 19,26.
Je předobrazem církve a jejím předobrazem je zase tajemná "Gebirah" (královna matka) ve Starém zákoně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 01. květen 2017 @ 16:01:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Co tak kdyby jsi sem vložil něco z Písma o tom, že Maria je přeobraz církve?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 01. květen 2017 @ 16:03:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikoliv! |
]
|
|
Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: wollek v Pátek, 28. duben 2017 @ 15:54:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, všichni se postaví před soudnou stolicí Kristovou a budou souzení na základě skutků. Amen.
Na základě skutků víry, neboť:
Řím 14:23 Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.
Jistota spasení z milosti je pochopitelně možná a biblická, jinak by apoštol nenapsal:
1 Jan 4:17 V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu - neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě
Máš s tím oko nějaký filosofický problém - z hlediska katolické věrouky?
Podotýkám, že tu se bavíme o lidech, jimž byl aktivně příběh a poselství Ježíše známo, a aktivně se k němu nějak postavili. V případě předčasně umřelých dětí, 'těch, co neměli šanci slyšet' nebo lidí, kteří se narodili před Pánem Ježíšem může Bůh uplatnit jiná měřítka. Ostatně, je celkem jasné, které lidi přijme, a které ne. |
| Nadřazený
]
Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Sobota, 29. duben 2017 @ 12:07:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ty tvoje pochybnosti o vlastní spáse začínáš zřetelně vyjadřovat.
Již nyní máme jistotu spásy pro den soudu, a tu jistotu máme v Kristu. Nežijeme jako Kristus, Kristus žije v nás. V životě v Kristu si nás Bůh vede, nejvíce nám pomáhá tam, kde jsme slabí, každé naše selhání napravuje, a ukazuje nám v pravdě Ducha svou boží vůli, ve které je třeba i varování před upadáním do stále stejných hříchů, což je hlavně tvůj problém Oko. To varování má charakter rozlišení duchů, působení zlého ducha rozpoznáš mnohem dřív, než upadneš do nástrahy. Nezdá se ti hloupé, že po tolik let upadáš stále do stejných nástrah, a nejsi v tom sám, všichni praktikující katolíci jako ty, jsou na tom stejně.Nemůžete se zbavit stejných hříchu, které přejdou do chronické formy. Je to způsobené ustrnutím ve víře, je to malověrnost způsobená modloslužbou, spojováním modliteb a úctou k Bohu s modlitbami úctou Bohem zakázaných. V takovém STAVU nebudeš nikdy mít plnohodnotnou víru, která by ti umožňovala život v Kristu, a všechno co od pradávna každý křesťan v Kristu žijící vlastní. Jako třeba, Ducha svatého, jistotu spásy, rozlišení duchů a rozpoznání jejich působení, odevzdání slabostí Kristu, vedení Kristem v boží vůli, neustæle očisťovæní v připadě selhání.
Ale dle tebe toto nefunguje, že? Vsugerovali ti, že život v Kristu je za skutkovou odměnu, že ne každy může takovou milost obdržet, že na to musíš mít školy, vzdělání, lidské pověření, no prostě Oko, to nejlepší na Kristu sis nechal ukrást a nahradit to falešným prostřednictvím. Přiznej si to Oko konečně, ty ke vztahu a komunikaci s Bohem vždy potřebuješ jiného člověka. Musíš napřed uvěřit člověku, abys mohl věřit Bohu. Podívej se jak jsi odpověděl Wollekovi, máš problém uvěřit, že žije v Kristu. To je Oko vírou, či nevírou v lidi. A pokud máš problém uvěřit spasiteli Ježíši Kristu, že tě může učinit silným v čem jsi slabý, tak problém tady máš jedině ty, a to velký. Pak se nejde divit, že jistotu spásy nemáš, že život v Kristu si mylně představuješ jako život bezhříšný. Nezažils nevíš, a přitom na Tebe Kristus stále čeká, jenže ty věříš lidem víc, než Jemu. Je to škoda, v božím daru víry je toho mnohem víc, než zatím tušíš.
|
]
Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: wollek v Sobota, 29. duben 2017 @ 17:00:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | oko, plná jistota spočívá v Boží milosti a v tom, že naše hříchy vyznáváme, a především v lásce k Bohu - můžeme se spolehnout na jeho slovo, jeho milost, jeho oběť. To vůbec není o tom být jako Kristus bez hříchu. Ty tam snad v tom kontextu něco takového čteš? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 29. duben 2017 @ 19:45:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A ty máš snad v sobě jistotu, že vždycky, když spácháš hřích, vždycky z něj budeš také činit i pokání?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: wollek v Sobota, 29. duben 2017 @ 19:51:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, přemýšlej prosím nad tím vším. Toto je především o vztahu s Bohem, o důvěře v Boha - proč to asi je napsané v Písmu s tou jistotou?
Kromě této jistoty máme také jistotu, že není na zemi člověka kromě Ježíše, který by nehřešil. A dále už je to celkem jednoduchá úvaha - dá se to opravdu z Písma vyčíst, dá se to prožít. Většina křesťanů, co znám, to prožívají velmi podobně - alespoň nemá důvod si myslet něco jiného. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 29. duben 2017 @ 20:01:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jistotu máme v Ježíši Kristu - a sice v tom, že pokud učiníme pokání ze svých hříchů, Bůh nám hříchy odpustí.
Bůh ale nikomu nezaručuje to, že sám člověk bude činit toto pokání - protože to už vychází ze svobodné volby lidského srdce. K tomu je už potřeba lidského přitakání, lidského souhlasu, lidského rozhodnutí pokání učinit. K pokání nás sice ponouká Duch svatý, ale neznásilňuje člověka. To člověk sám se musí rozhodnout dar pokání přijmout a vlastní vůlí, svým chtěním i činěním se s tímto darem ztotožnit.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Sobota, 29. duben 2017 @ 20:34:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, asi tuším co myslíš, ale pokud dnes miluješ Pána, tak proč by jsi se dnes zatvrzoval. Zítřek má dost svých starostí. Nepředjímej apriori, že nebudeš milovat Pána. Pokud jej dnes miluješ, tak přeci učiníš pokání, neodmítneš, proč by jsi to dělal... ...já věřím, že jde odpadnout od živého Boha, ale neuvažuji jako ty. Proč bych se měl pro dnešní den bát o spasení, ty by jsi dnes nečinil pokání, kdyby tě Pán obvinil z hříchu? Dnes je den spasení. Mluv o tom co prožíváš nyní. Hřešíš nyní? Jsi ve vzpouře proti Bohu? Jsi obviněn z hříchu a nečiníš pokání? .... pokud miluješ Boha a nic takového u tebe není, tak jsi dnes spasen. Jak to bude za rok nevím, ale dnes jsi spasen, Raduj se. A miluj pořád Boha, spoléhej na Krista, s bázní a třesením konej spasení a bude to pokračovat... ..jasně, že se můžeš rozhodnout proti Bohu, ale proč by jsi to dělal? A pokud se někdo přece rozhodne jít proti Bohu, tak se rozhodne,,,,ale ty jsi se tak zatím nerozhodl? nebo ano?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 10:25:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To máš pravdu, že ve stavu, v jakém jsme třeba já nebo ty dnes, od Boha jen tak neodpadneme. Ale u každého člověka stále trvá nebezpečí pozvolného odklonu od Boha (Démas si zamiloval tento svět také postupně, poznenáhlu!). Nejdříve člověk upadne do lehkých hříchů a svědomí se pozvolna otupuje. Člověk si užívá "příjemností" tohoto světa a vnímání toho, co je správné a co špatné se křiví. Později se pak zvrácené myšlení projeví skutkem hříchu ke smrti.
Proto nás apoštolové vyzývají k neustálé bdělosti, k životu s Pánem. Ten je nejlepším způsobem pro udržování naší imunity proti hříchu. To ovšem znamená pravidelně se ze všedních hříchů očišťovat, udržovat své srdce v postoji pokání před Bohem - tedy neustále duchovně růst, pracovat na sobě.
Kdo toto nedělá, téměř jistě upadne do postupné letargie vůči Bohu a ve svádivém hřmotu okolního světa přestane slyšet Boží hlas.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:11:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč se stále bavíš o odpadu? Bojíš se toho?
Špatně si výzvu apoštolů přijal. Zamysli se prosím nad tím. Ty zde neustále píšeš o životu s Pánem ve smyslu externím, že si musíš zasloužit aby ses mohl k Pánu vůbec přiblížit. Pak se nediv, že se bojíš pádu.
Apoštolové mluví o životě V Pánu, ve smyslu interním, mluví o tom, že nežijí oni, že v nich žije Kristus, mluví o svých slabostech proměněných v Kristovu sílu, mluví o jistotě spásy, mluví o tom, že neexistuje nic, co by nás mohlo od Kristovi lásky odloučit. Tvůj strach z pádu mne má od Krista odloučit? To bych mu málo věřill Oko. A věřím mu natolik, že mne vždy po pádu pozvedne a očistí, On už to tak má ve zvyku, nedolomit nalomené. Mám snad začít pochybovat o tom, že mne po pádu Kristus odmítne? Nikdy!! To se nikdy nestane. Kde se rozhojní hřích, tam se rozhojní boží milost. Bůh nikoho neopustí, a kdo Mu věří, ten je spasený. Kdo pochybuje o Bohu pro svou slabost, a možné selhání, ten není vKristu silný v čem je slabý, ten je malověrný.
Oko, ty věříš ve vlastní selhaní, vice než v Boží moc! Proč?
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:37:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, mám ZKUSIT pochybovat o sobě zda se dokážu ke Kristu vrátit? Oko, to je hrozné! Proč bych se měl ke Kristu vracet, když i po pádu jsem stále Jeho, a věřím Mu, že mne opět pozdvihne. Mám snad víru, důvěru v Pána i zkušenosti s Ním vyměnit za pochybnosti o sobě!? Tak jak mi radíš Ty? Vždyť ty navádíš k tomu, jak pro slabost lidskou pochybovat o Kristu! Pochybovat o Jeho síle v našich slabostech! Kdo Tě k něčemu tak rouhavému svedl?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:37:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, mám ZKUSIT pochybovat o sobě zda se dokážu ke Kristu vrátit? Oko, to je hrozné! Proč bych se měl ke Kristu vracet, když i po pádu jsem stále Jeho, a věřím Mu, že mne opět pozdvihne. Mám snad víru, důvěru v Pána i zkušenosti s Ním vyměnit za pochybnosti o sobě!? Tak jak mi radíš Ty? Vždyť ty navádíš k tomu, jak pro slabost lidskou pochybovat o Kristu! Pochybovat o Jeho síle v našich slabostech! Kdo Tě k něčemu tak rouhavému svedl?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 12:30:02 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Právě těmto představám se říká hereze, protože víru zavádějí na scestí.
..."Proč bych se měl ke Kristu vracet, když i po pádu jsem stále Jeho, a věřím Mu, že mne opět pozdvihne."...
A při samotném pádu jsi byl taky jeho? Jak to tedy, že ti vůbec dovolil padnout, že tomu nezabránil? Kde byl Kristus v tu chvíli tvého pádu? Jestli neměl účast na tvém pádu (i když jsi byl jeho), proč spoléháš na to, že tě Kristus sám od sebe pozdvihne? Co když se ti v hříchu bude líbit a o vytržení z tohoto stavu nebudeš stát?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. duben 2017 @ 12:37:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak by se mohlo líbit někomu narozenému z Boha líbit v hříchu, který nenávidí?! Jak tě vůbec napadají taková "co když"?! Odpovědí může bát jedině to, že nevíš, co je znovuzrození - být narozen z Boha, z Ducha a mít Boží život a přirozenost. ostatně proti tomu, že znovuzrození věřící v Krista mají jako Boží děti život a přirozenost Boha jsi tu vždy srdnatě bojoval. Kde je tvoje srdce?! U Boha nebo u hříchu?! Přebývá v tvém srdci Pán ježíš Kristus? Zřídil si u tebe Bůh Otec a Syn příbytek? Anebo nemohl protože Ho nemiluješ?! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 13:14:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, ty snad nehřešíš? Nestane se ti, že občas něco z lidské slabosti, v hněvu či chtivosti uděláš jinak než bys měl podle Božího řádu? Všední hříchy nás od Boha ještě neoddělují, ale i tak postupně vytvářejí překážku, kterou třeba pravidelně pokáním odstraňovat (nejlépe hned, když si člověk hřích uvědomí).
Každý z nás má po prvních lidech v ráji zděděnou přirozenou náklonnost ke zlému, se kterou musíme bojovat, kterou musíme zvládat. K tomu dostáváme od Boha milosti.
Pokud nás ovšem třeba jenom na čas zláká tento svět (jak se stalo i Démasovi), pak si člověk začne ve hříchu libovat. Vezmi si třeba Pozorovatellníka; dneska si libuje, že se od Boha odvrátil a popustil naplno uzdu své homosexualitě. Je už ve stavu, kdy cizí vojsko úplně dobylo jeho pevnost a on dneska chodí a nabízí cizím vojákům sušenky a libuje si, jak je mu dneska dobře, že oni se vlastně starají o jeho bezpečí. Vůbec nevnímá, že jeho svoboda je pryč.
Do takového stavu propadlosti hříchu se člověk nedostane naráz, ale pozvolně, nepoznatelně. Upadá a upadá, způsob jeho myšlení se postupně mění a mění se také jeho žebříček životních hodnot..
Každý náš skutek nás mění; dobré skutky posilují naši víru, zlé skutky deformují naše srdce i myšlení.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrt (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 14:04:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Překážka ve vztahu s Kristem nevzniká hříchem, vzniká tvojí malověrností, tvojí nevīrou v Krista! To tak málo Kristu věříš? To tak moc věříš ve svou slabost, že se už nepozdvihneš? Jak je možné, že se tvoje slanost nepromėnila na Kristovu sílu? K čemu Ti Kristus vůbec je? Snad k tomu abys před něho předstupoval jako spravedliví, ve smyslu Pane pohleď na mne, já jsem celý čisťounký, dnes jsem udělal fůru dobrých skutků, v kostele sedím vždy vpředu, všechny náboženské úkony jsem splnil a mám z toho tsakový krásný pocit. Oko, mám k Tobě otázky, jak dlouho ti vydrží dobrý pocit když se obracíš na Krista? Jak dlouho dokážeš na Krista myslet, jak dlouho Ho dokážeš vnímat? Musíš mít v dohledu nebo na sobě neustále něco, co Ti Krista připomene? Zapomínáš na Krista na notně dlouhou dobu?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrt (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. duben 2017 @ 14:29:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když jsem v těle (duši). tak se stane, že zhřeším. Ale ihned si to uvědomím a honem zpátky do ducha, hřích vyznám, aby mi bylo odpuštěno a byl jsem očištěn krví Beránka od veškeré nepravosti. Překážkou by bylo, kdybych s mým hříchem nepřišel k trůnu milosti a neprosil za odpuštění, kdybych zavřel své srdce před Bohem a zatvrzoval se vůči Bohu. Já chci ale, aby mé srdce bylo vždy u Boha, otevřené pro Něho a Jeho působení, aby bylo příbytkem Pána Ježíše Krista jako místo, kde sedí na trůnu jako domácí Pán, ne občasný návštěvník, který je někdy vítán a jindy ne. Já patřím Jemu, ne sobě a chci žít Jemu, ne sobě. On je můj život, bez Něho jsem ztracený a mrtvý, bez Něho nejsem nic, nic nemám a nemohu nic dělat. Bez Něho mohu akorát tak hřešit a nevědět odkud kam jdu. Ale s Ním a v Něm mám život a všechno, co potřebuji k životu a ke zbožnosti - tentýž život, jaký má On, věčný život, jehož zdrojem je Bůh Otec a dává mi ho skrze Syna v Duchu Svatém, život, který je jediný skutečný a pravý, protože nikdy ne(s)končí. Tímto životem chci žít, ne svým vlastním přirozeným nanicovatým. Tož tak. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 15:36:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak, patřime Kristu, a ne sobě. To co tady Oko hlásá, je evangelium naruby. Věří vįce ve své slabosti, než v sílu Krista.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 13:47:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, tys dodnes nepřijal Krista v Jeho hlavní funkci, funkci toho kdo zachraňuje, pozvedá a očišťuje. Kristus proto přišel na svět, aby každý kdo v Něho věří byl spasený. Přišel kvůli hříšníkům, třeba jako jsem já, Kristus mne nepřestává milovat poté co zhřeším, nemám žádný důvod pochybovat o tom, že mne znovu nepozvedne,a byl bych sám proti sobë pokud bych to nechtěl. Jestli ty máš sám o sobě pochybnosti,že odmįtneš vše co ti Kristus ve své milosti neustále dává, pak věříš více ve svou slabost, než v sílu Krista. V hříchu žít se nemůže libit tomu, kdo náleží Kristu, proto je to co píšeš irelevatní, a vztahuje se na ty co Kristovi nenáleží. Ti co Kristu náleží jen na "poloviční" uvazek, se projevují strachem z vlastního selhání, upadáním do stále stejných hříchu, a na místo jistoty spásy ve víře v Krista, mají planou naději, ve které je spása odsunutá až na okamžik smrti.
Nediv se Oko, že tomu tak u Tebe je. Ty se snažíš předstupovat před Pána jako spravedlivý pro své skutky, a mylně si myslíš, že hřích tě od Pána odlučuje. Celé evangelium je o tom, že Kristus přišel aby hledal a zachránil co zahynulo, ale ty se snažíš svým skutkem zachránit sæm sebe, a až poté jako sebezachránėný předstupuješ před Krista v domëní jak se Mu svou samospásnou snahou zalíbíš. Předstupuješ ve vlastním strachu sama ze sebe, že upadneš a Kristu se znelíbíš. Opakovaně a dle apoštolských slov tě upozorňuji na to, že včem jsme slabí v tom jsme v Kristu silní. Tvoje heretické odpovědi na to jsou- musíš pochybovat o sobě! Ne nemusím Oko, moje slabosti, pochybnosti se v Kristu proměňují v sílu a jistotu. Opakem jistoty je pochybnost, a té ty máš jak je vidno dost. To proto, 6e věříš ve svou slabost více než v síli Krista, to proto, že se svou velkou slabostí bojuješ svou vlastní malou silou. Odevzdej svou slabost i pochynost Kristu. Jen On je může proměnit v sílu a jistotu. Pro svoje zásluhy spasitele, ne pro malicherné zasluhy upachtěnēho SB.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 01. květen 2017 @ 13:19:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jistota musí být vždycky opodstatněná. Jistota ničím neopodstatněná je jenom vlastním sebeohlupováním - odmítáním vidět realitu věcí jak skutečně jsou.
Hřích skutečně staví mezi člověka a Boha zeď, bariéru. Těžký hřích pak odděluje člověka od přátelství s Bohem - člověk ztrácí posvěcující milost (z přebývání Boha v člověku. V tomto stavu je už "dům prázdný", Bůh si v člověku nečiní příbytek. Člověk je tedy ve stavu duchovní smrti a potřebuje co nejrychleji pokání, vyznání hříchů Bohu i církvi (J 20,21-23).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrt (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 01. květen 2017 @ 15:15:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je nějaký hřích, který skutečně člověku věřícímu v Krista zabrání přijít k Jeho trůnu milosti? Jeden skutečně existuje - hřích k smrti, ale kromě tohoto konkrétního hříchu žádný jiný neexistuje! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 02. květen 2017 @ 10:00:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hříchem ke smrti je každé jednání člověka natolik závažné, že představuje rozchod člověka s Bohem. Může to být krádež, nevěra, smilstvo, vražda - prostě cokoli natolik závažného, že Bůh odchází z lidského srdce.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrt (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pondělí, 01. květen 2017 @ 16:10:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak to se Oko velmi pleteš. Toho tvého boha nejistoty dobře znám, tvým pochybnostem o spáse dobře rozumím, tvoji nevíru v Krista a víru ve vlastní selhání jsem stejně jako ty dlouhá léta zažíval na vlastní kůži. Díky Bohu, jsem z toho již vysvobozený. Vím v čem ty žiješ, ty to v čem žiju já neznáš, Krista jsi totiž zatím nepoznal, to čemu říkáš Kristus, je antikrist, který tě oklamal.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: JirkaB v Neděle, 30. duben 2017 @ 21:08:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasím, že začátek může být velmi nenápadný, ale pokud nezatvrdíme své srdce, tak nás Pán nevyžene, ba naopak pořád volá. A pak mimo Ducha Svatého, který nás obviňuje z hříchu, máme bratry a sestry, kteří také nad námi bdí. Vždyť i toto je jedna úloha společenství, vidíš-li bratra hřešícího jdi a napomeň jej... pokud je neposlechnu, pokud Pána neposlechnu bude mi ouvej, to je jasné....pak se mohu u soudu vymlouvat na členství, prázdná slova, zaplacené desátky a bůhví co ještě, ale Pán řekne, neznám tě, ... ale dnes víme, že chceme jít za Pánem a tak se dnes radujeme. Není důvod malomyslnět a je nebezpečné propadnou pýše... ale dnes se můžeme radovat, že jsme poznali Pána, že se nám dal poznat a že můžeme jít za ním... to je možná ta radost o které píše Pavel, máme přeci přepevnou naději ... jirka
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: tele v Středa, 03. květen 2017 @ 21:43:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jirko ... kuk na email než půjdu spát:) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: wollek v Sobota, 29. duben 2017 @ 22:06:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jde o to, že kdo touží jít za Bohem, tak ho Bůh nikdy neodmítne - také v tomto smyslu lze vyjádřit tu jistotu. O nějakém zaručování něčeho, kdo o to být s Bohem nestojí, jsem přece nikdy nepsal... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:08:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Jde o to, že kdo touží jít za Bohem, tak ho Bůh nikdy neodmítne - také v tomto smyslu lze vyjádřit tu jistotu. "...
Souhlasím. V Bohu a v jeho zaslíbeních máme plnou jistotu.
(Žd 6,9-12) Ohledně vás, milovaní, však máme jistotu o lepších věcech,
totiž o těch, jež náležejí ke spasení, přestože takto mluvíme.
Vždyť Bůh není nespravedlivý, aby zapomněl na vaše dílo a na
pracovitou lásku, kterou jste prokazovali vůči jeho jménu tím,
že jste sloužili a dosud sloužíte svatým.
Toužíme pak, aby každý z vás až do konce projevoval tutéž
píli vzhledem k plné jistotě naděje,
abyste nebyli líní, ale následovali příklad těch, kdo se
skrze víru a trpělivost stali dědici zaslíbení.... |
]
|
|
Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 28. duben 2017 @ 16:05:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | při druhem prichodu budou vzati do nebe spravedlivi zijici a tato skupina lidi aby mohla do nebe vstoupit tak již musela byt ospravelnena u soudu teda alespoň tito lide budou souzeni v nepritomnosti. |
| Nadřazený |
|
Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 28. duben 2017 @ 14:28:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život. TO NENÍ PRAVDA!!!
Slova napsaná Římanům a Korintským jsou určena věřícím v Krista a slovo "všichni" se na zmíněných místech vztahuje jen na věřící!
To je to správné evangelium, které učí církev. Možná je to učení řkc, ale potom je takové učení je falešné, jiné a nesprávné evabgelium!
Všech lidí se týká toto Slovo - Sk 17:30-31 „Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že Jej vzkřísil z mrtvých.“ Tento soud, který proběhne před velikým bílým trůnem, se týká mrtvých, nikoli živých Bohu, tj. věřících v Krista, kteří 1000 let předtím stanou před soudnou stolicí Kristovou, kde bude souzeno jejich dílo poté, co byli spaseni a znovuzrozeni. Pokud jejich dílo projde ohněm a zůstane, budou odměněni, pokud ne, budou dočasně potrestáni, byť jinak spaseni, ale tak jako skrze oheň ( 1K 3:14-15).
Tož tak. |
| Nadřazený |
|
Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Pátek, 28. duben 2017 @ 13:33:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Zastav palbu s tím jiným evangeliem! Několikrát jsem ti posílal biblické verše o tom, že ti co náleží Kristu, budou soudit svět. Zcela tyto verše ignoruješ. Proč?? Skládat počet, není to samé jako byt souzený. Být u soudu, nutně neznamená být obžalovaným, u soudu můžeš být jako žalující, nebo třeba zasedat jako porotce. U soudu je buď trest pro zatraceného, nebo odměna pro spaseného. Ta odměna není verdiktem "jsi spásený", okamžik boží odměny není okamžikem spásy, okamžik spásy nastáva za života, kdy se člověk obrátí a tomu následně odpovídají jeho skutky, za které dostane jednou odměnu. Když člověk boží spásnou milost odmítne, jeho skutky tomu pak odpovídají, za své skutky dostává u soudu trest, který je zároveň i definitivním ukončením možnosti spásu v milosti přijmout. Verdikt spasený je v Ježiši Kristu, a ve víře v Něho. Spasený nyní v tomto čase, s odměnou v čase budoucím. Verdikt nespasený je vynesený u božího soudu, a tento verdikt je zároveň i koncem možnosti dojít spásy.
Souzení za činy budou pouze ti, kteří boží milostí pohrdli, kteří třeba jako ty spolèhají na své vlastni " spasitelné" skutky. Nebo dokonce na svou samospasitelnou spravedlnost! Oko, je to tak prosté. Za skutek je buď odměna nebo trest. Nespojuj si odměnu nebo trest do pojmu spasený nespasený. Za skutek je buď odměna nebo trest, ale žádný lidský skutek tě nemůže zatratit, ale ani spasit. Spása není ve skutcích, je ve víře, a je to víra která spasí, nebo nevíra která zatratí. Víra je i milost, která člověka očistí a zlé skutky zahladí. A toto očistné boží odpuštění se děje právě nyní, Kristus naše zlé skutky navěky zahlazuje. Z čeho chceš být souzený?? Ze skutků které Bůh dávno odpustil a Kristus navěky zahladil? Kde se v Tobě bere mylná doměnka, že zahlazení zlých skutků proběhne až u soudu? K čemu ti potom je Kristus za tvého života? Snad soudcem na konci, pak jsi v zástupu zatracených! Proč Ti není Kristus spasitelem již nyní? Proč ti není spasitelem, který tě- SPASIL!
Proč se stále dívaš na soud jednostranně z pozice obžalovaného? U soudu bude i žalujíci strana, tedy kristovec který skrze skutky obžalovaného za života strádal, strádal proto, že byl Kristův. Byl Kristův od doby, kdy přijak Krista za spasitele, kdy přijal spásu v Kristu- ve VÍŘE! Takže obžalovaný pronásledoval dostane trest, žalující pronásledovaný dostane odměnu. Tak se na to dívej.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 29. duben 2017 @ 09:27:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Být u soudu, nutně neznamená být obžalovaným,"...
Asi by to chtělo si vysvětlit pravý význam slov v Bibli:
(Ř 14,10-12) ... Všichni se přece postavíme před Kristovou soudnou
stolicí.
Vždyť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se
přede mnou každé koleno a každý jazyk vzdá chválu Bohu."
A tak každý z nás bude sám za sebe skládat účet Bohu.
"Postavit se před soudnou stolici a skládat účet" znamená v této řeči Bible jedno jediné - BÝT SOUZEN ! Nikoli nesouzen, nikoli obžalován, nikoli odsouzen, nikoli ospravedlněn - ale právě jenom nutně BÝT SOUZEN!
..." ale žádný lidský skutek tě nemůže zatratit, ale ani spasit. "...
Jen další hrubá hereze: hříchem ke smrti křesťan spolehlivě ztrácí milost posvěcující, ztrácí společenství s Bohem. Pokud z takového hříchu neučiní pokání a v tomto stavu zemře, dostává se do stavu hříchu proti Duchu svatému.
|
]
Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Sobota, 29. duben 2017 @ 11:33:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Kdy konečně začneš brát v úvahu verše Písma o tom, kdy Krisatus říká "budete soudit svět" ? Komu to říká? Všiml sis? Skládat účty není u všech souzení. Píšeš o herezi, no, tak se podíváme na tu tvou heretickou variantu, kde spása záleží na skutcích, nikoli na víře. Ty zastáváš názor, že Bůh bude všechny bez vyjimky soudit, a pro spásu bude rozhodující větší množství dobrých skutků, prostě dobré skutky musí převažovat na zlými. To je hereze Oko, a k tomu i pohrdnutí Kristovou milostí! Pohrdnutí proto, že dobrý skutek stavįš nad milost boží!
Pří skládání účtu se jedná o odměnu, nebo trest, a to ne pro množství skutků. Spasený člověk byl omilostněný Kristem, a jeho zlé skutky jsou navěky zahlazené, zbývajímu jenom skutky dobré. Oko, za dobré skutky souzený být nemůžeš, a při skládání účtu pouze z dobrých skutků, tě čeká pouze odměna. A jestli žiješ v představě, že před Boha předstoupíš s nezahlazenými skutky, a On tě bude soudit podle poměru dobrých a zlých skutků, tak v tom případě ti je Kristus spasitel k ničemu. Někdo nebo něco ti neumožnuje nechat se Kristem omilostnit už nyní, a mít v Něm jistotiu spásy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 29. duben 2017 @ 13:33:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Kdy konečně začneš brát v úvahu verše Písma o tom, kdy Kristus říká "budete soudit svět" ?"...
(Mt 19,28) Ježíš jim řekl: "Amen, říkám vám, kdo jste mě následovali,
že při znovuzrození světa, až se Syn člověka posadí na trůnu
své slávy, budete i vy sedět na dvanácti trůnech a budete
soudit dvanáct pokolení Izraele.
(1 Kor 6,2-3) Nevíte, že svatí budou soudit svět? A budete-li vy soudit
svět, jste snad nehodní soudit ty nejmenší věci?
Nevíte, že budeme soudit anděly? Čím spíše tedy věci tohoto
života? Už Ježíš slíbil apoštolům, že budou soudit dvanáct izraelských kmenů. Zde je to právo rozšířeno na všechny věřící; jejich soudu budou podléhat všechny rozumné bytosti, lidské i andělské. Oni s Ježíšem potvrdí odsouzení padlých andělů. Na jiném místě se ale tvrdí, že Bůh bude soudit svět! Jak tomu tedy rozumět, jak to dát do souladu? Abychom to správně pochopili, připomenu zde jeden Ježíšův výrok: (Mt 11,18-24) Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: ‚Má démona!‘ Přišel
Syn člověka, jí a pije, a říkají: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína,
přítel celníků a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi. “
Tehdy začal Ježíš kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných činů, že nečinila pokání. „Běda
tobě, Chorazin! Běda tobě, Betsaido! Protože kdyby se byly v Týru a
Sidónu staly ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by v žíni a
popelu učinili pokání. Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude v den soudu snesitelněji než vám. A
ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí budeš
strženo! Neboť kdyby se v Sodomě staly mocné činy, které se staly v
tobě, zůstala by až do dnešního dne. Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.“ Křesťané tedy budou "soudit" svět skutečností svých prožitých životů s Bohem. Jsou totiž živoucím důkazem (jakýmsi srovnávacím etalonem), že to jde, že člověk si může sám zvolit, že se nechá Bohem zachránit, že dobrovolně ve svém žití přijme Boží řád a žije podle něho. Tato skutečnost bude obžalobou těch, kteří Boha ve svém životě odmítli. Podobně jako Sodoma svou absencí přítomnosti Krista "soudí" Kafarnaum, které se neobrátilo, ačkoliv v něm působil Ježíš mocnými činy..
Doopravdy ale bude všechny soudit Bůh sám - skrze osobu Ježíše Krista.
(Sk 17,30-31) Bůh ale přehlédl časy této nevědomosti a nyní přikazuje
lidem, aby všichni všude činili pokání,
protože určil den, v němž bude spravedlivě soudit svět skrze
muže (rozuměj Krista), kterého k tomu ustanovil, o čemž podal každému důkaz,
když ho vzkřísil z mrtvých." (Ř 3,6) ... Vždyť jak by potom Bůh soudil svět?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 29. duben 2017 @ 13:53:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, všimni si, prosím, že v mnou dříve a tebou nyní citovaném verši Pavel řekl, že Bůh bude spravedlivě soudit obydlený svět. Věřící v Krista však nejsou z tohoto světa (J 15:19, 17:16), takže na tento soud nepřijdou podle Kristova zaslíbení v J 5:24!!! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 29. duben 2017 @ 19:50:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jeden verš nelze vysvětlovat takovým způsobem, aby odporoval jinému místu v Písmu (pravidla "regula fidei")..
(Ř 14,7-12) Nikdo z nás přece nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.
Žijeme-li totiž, žijeme Pánu a umíráme-li, umíráme Pánu. Ať
už tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu.
Vždyť proto také Kristus zemřel a vstal z mrtvých a ožil,
aby byl Pánem mrtvých i živých.
Ty pak, proč soudíš svého bratra? Anebo ty, proč pohrdáš
svým bratrem? Všichni se přece postavíme před Kristovou soudnou
stolicí.
Vždyť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se
přede mnou každé koleno a každý jazyk vzdá chválu Bohu."
A tak každý z nás bude sám za sebe skládat účet Bohu. Když všichni, tak tedy úplně všichni - i křesťané budou po smrti těla Bohu skládat účet ze svého života. Za všechno, co kdy udělali dobré i zlé. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 29. duben 2017 @ 21:06:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, už jsem ti psal, že slovo "Všichni" se vztahuje jen na věřící v Krista, jelikož list Římanům byl napsán věřícím v Římě. Čemu jsi na tom nerozuměl? Křesťané se budou zodpovídat či skládat účty před soudnou stolicí Kristovou, před kterou nevěřící nestanou. Ti, kdo zemřeli jako nevěřící, stanou před velikým bílým trůnem na konci věků (Zj 20). |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 10:09:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Slovo "všichni" se nevztahuje jenom na věřící v Krista, ale vztahuje se úplně na všechny lidi:
Vždyť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, SKLONÍ SE PŘEDE MNOU KAŽDÉ KOLENO a každý jazyk vzdá chválu Bohu."
A tak každý z nás bude sám za sebe skládat účet Bohu. Bude zde tedy skládat účet ze svého života jak věřící, tak i nevěřící.. "Velký bílý trůn" je z pohledu běhu času úplně totéž, jako Kristova soudná stolice z pohledu věčnosti. Z pohledu běhu času bude poslední soud se vzkříšením těla až na konci věků, z pohledu věčnosti je tento soud už vlastně i přítomností, i budoucností - a dokonce pro dříve zemřelé už i minulostí - protože ve věčnosti není žádné včera, dnes a zítra, ale je jenom ustavičná přítomnost. Jakmile člověk umře, stává se součástí věčnosti a čas zde už nehraje tu roli, jako v našem světě pozemském. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 10:46:24 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, již delší dobu zde tvrdíš hrozný nesmysl. Jsou to ty tvoje vize ohledně věčnosti. "na věčnosti není žãdné včera, děje na věčnosti zasazuješ relativně do minulosti i budoucnosti", Zastáváš relativistický pohled, který ovšem postrádá jakýkoliv smysluplný vzorec. Pokud by Oko, dle tvým vizí o vëčnosti panovala na věčnosti taková časová anarchie jakou tvrdíš, mohl bych dle tvých představ o vėčnosti tvrdit, že: Snažit se o spásu je k ničemu, boží soud už stejně dávno rozhodl. Zatracení, kteřį budou zapomenutį, jsou zatracení a zapomenutí už nyní. Nakonec Bůh stvoří všechno nové, dle tvých vizí už to stvořené je. Nyní jsi ve smrtelném těle, ale dle tvých vizí, už můžeš být vzkřišený na věčnosti.
Nedivím se, že takto scifi uvažuješ o čase, věčnosti. Sám jsem tak kdysi uvažoval, a to proto, že takové scifi vize o věčnosti, Ti umožňují elegatně vybruslit z kontroverzních tvrzení o spáse, prostě ze všecho, co nejde pravdou obhæjit, a kvůli lživému učení řk stojí proti sobě.
Když jsme u věčnosti, tak kolik času budeš mít na věčnosti? Nekonečně mnoho. A o tom věčnost je. Čas má Oko smysl když teče, vytváří se v něm různé děje, což je principem řádu, smysluplnosti, navazování. A když před tebou nebude konec? Kolik času budeš mít? V tom je věčnost. V nekonečném množstvī dnů a let se rozdíl mezi dnem a rokem stírá. K čemu je měření času tam, kde tvoje přitomnost nikdy neskončí? K čemu jsou sentimentápní pohledy do minulosti, když nic nepomījí?. Pomíjejí jenom děje, ale ne život. I na věčnosti se teprve stane co se má stát. A spása v Kristu nám umožňuje přenos přes práh nebytí naši pomíjející přitomnost, do přitomnosti bez konce, přitomnosti nepomíjející.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:04:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ohledně relativity plynutí času to není žádná moje "vize", ale vědecké závěry současných fyziků, empiricky potvrzené. Čas skutečně plyne jinou rychlostí na družici na oběžné dráze kolem země a na zemském povrchu. Kdyby se tento rozdíl početně nekorigoval, naše GPS by vykazovalo chybu +/- cca 500m - a byl by tak nepoužitelný. A i když si to nedokážeme ani dost dobře představit, na hranici černé díry (horizont událostí) se čas zastavuje úplně. Na zemi čas běží, jsou však místa v našem vesmíru, kde čas stojí.
Tvé "závěry" zcela postrádají jakýkoli smysl; My žijeme na zemském povrchu a zde běží čas určitým způsobem. Tento čas je darem od Boha, příležitostí pro nás, abychom ho mohli smysluplně naplnit - podle Boží představy.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:22:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak si ty závěry fyziků pořádnë prostuduj. Hypoteticky je možné cestovat časem pouze dopředu, zpátky to není možné ani teoreticky, mno jedině ve tvých scifi představách ve kterých zasazuješ děje kdekoliv do časové osy, bez ohledu na minulost, přitomnost a budoucnost. A jen tak mimochodem, přestaň argumentovat fyzikou, a raději se na celou problematiku podīvej třeba křesťansko filosoficky a dostaneš se v poznání mnohem dál, než za užití fyzikální vědy, kterou znáš spíše populárně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. duben 2017 @ 12:06:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No jo, no, když někdo nevidí slovo "všichni" v kontextu celé Bible, může si myslet všelijaké věci, které neodpovídají skutečnosti a pravdě, jak ji zjevuje Písmo Svaté.
Pán Ježíš Kristus je soudcem živých i mrtvých, přičemž živí stanou před soudnou stolicí Kristovou (SSK) a mrtví před velikým bílým trůnem (VBT). Živí budou skládat účet Pánu, tzn. že se budou zodpovídat za to, jak žili poté, co uvěřili. Mrtví budou souzeni podle všech svých skutků zaznamenaných v knihách; živí jen podle těch skutků, které činili jako Boží děti, protože staré mrtvé skutky jsou odpuštěny a zapomenuty. Mrtví, nebudou-li jejich jména zapsána v knize života, skončí v ohnivém jezeře. Živí, pokud jejich skutky nebudou odpovídat Božím požadavkům, skončí "po škole", aby prošli tím, čím z nějakého důvodu neprošli během života na zemi, aby byli připraveni a mohli se stát součástí Nového Jeruzaléma ve věčnosti. Kromě toho, že před SSK stanou živí (Bohu) a před VBK mrtví (Bohu), dělí v čase soud živých a mrtvých 1000 let budoucího věku. Tož tak. |
]
|
|
|
|