No, katolíci a většina křesťanů, pokud vím, vztahuje na Ježíše slova z 53. kapitoly Izajáše. Ty ne?

53:1  Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?
2  Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili.
3  Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.
4  Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.
5  Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.
6  Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.
7  Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.
8  Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu.
9  Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.
10  Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu.
11  Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny. "Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme.
12  Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky." On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.

A navíc ukazuješ přesně to, o čem mluvím - homosexuální orientaci samu o sobě označuješ za vadu.

No já se zapojuji i na jiných fórech a to včetně islámských. Na ruských mě tedy nehledej, neboť mi dá celkem námahu v ruštině něco přečíst a kloudnou větu nesesmolím.

Ježíš byl v průběhu svého věřejného života opakovaně pokoušen. Pokoušeli ho jednak lidé (např. ho chtěli provolat za krále), ale hlavně ho měl pokoušet Satan. Mám tomu tedy rozumět tak, že celé to pokušení na poušti bylo jen divadlo? I první lidé před pádem měli potenciál zhřešit - bez něj by nemohli podlehnout pokušení hada. Byl-li Ježíš opravdu celým a reálným člověkem, pak nemohl být imunní vůči hříchu. Stejně jako poutnicka tě upozorňuji na Izajáše 53. kapitolu, kde se jasně píše, že byl nevzhledný a ještě k tomu soužen nemocemi. A nemoce jsou důsledek dědičného hříchu, což platí i o smrtelnosti a Ježíš ve své lidské přirozenosti smrtlený byl. Každá nemoc je porucha a je proti přirozenosti. Pokud už tedy chceš homosexuální orientaci nazývat poruchou či nemocí, pak by na tom Ježíš-gay byl stejně jako Ježíš, kterého bolí zuby. Radši zopakuji, že netvrdím, že on gay byl, pouze říkám, že jakákoli sexuální orientace je pro mě u Ježíše stejně přijatelná.

Jak už jsem ti psal, souhlasím s názorem pravoslavných, že Ježíš přijal nemocnou, tj. hříchem postiženou, lidskou přirozenost. A to z toho důvodu, aby ji uzdravil tím, že hřích svým životem porazil. Ty sám píšeš, že Ježíš vnímal normální nutkání sexuálního pudu jako každý. Současně dodáváš, že pro svoji vnitřní integritu to zvládl bez klopýtnutí. Ano - jistě. Pokud by jako svobodný pokukoval po ženách, pak by se podle svých vlastních slov provinil cizoložstvím a jaksi by nebyl bez hříchu. Pokud by však pokukoval po chlapech, opět by se provinil. Tím, že svoji sexuální orientaci a nutkání dokázal plně podřídit Bohu (stejně jako v případě těch pokušení na poušti, kdy měl hlad, ale radši ho měl dál než aby se bratříčkoval se satanem), zůstal bez hříchu bez ohledu na tu orientaci, která je sama o sobě morálně neutrální. Já tedy opravdu silně pochybuji, že opravdu existují kněží-celibátníci, kteří dokážou to, co Kristus. Kněz sice jistě může nehřešit skutkem, ale že by dokázal nehřešit i myšlenkou? To bych předpokládal, že takový kněz - sexuální pud je u lidí jeden z nejsilnějších - nehřeší vůbec. Jako nekatolík znám trochu blíže jistě méně kněží, ale ujišťuji tě, že ani jeden z nich nepopírá, že často hřeší skutky, slovy a myšlenkami. Někteří z nich tedy v oblasti čistoty zhřešili skutkem, ale všichni mi při debatě o celibátu potvrdili, že různě často bojují s pokušením, tj. s nečistými myšlenkami. Na tom přece není nic divného, ne? Jediný rozdíl mezi knězem a mnou je v tom, že já mám ze svého celibátu (co do skutků i myšlenek) udělenou jednu jedinou vyjímku - svoji ženu. Vyjdu-li z toho, co mi ti kněží řekli, a z vlastních zkušeností, pak jsem buď já a oni výkladní skříní zvrhlosti a hříšnosti, nebo aspoň v myšlenkách hřešíme v této oblasti všichni. Jak jsi na tom ty? Pokud jsi kněz či obecně svobodný, chceš mi opravdu tvrdit, že nikdy nemáš nečisté myšlenky, že nikdy nepohlédneš chtivě na žádnou ženu? A pokud jsi ženatý, opravdu se tvé myšlenky a pohledy týkají výhradně tvé manželky? Jen na okraj dodávám, že totéž, co jsem psal o kněžích, platí i o řeholnicích a řeholnících, které jsem poznal.

Absolutně nesouhlasím s tím, co píšeš o svěcení homosexuálů. Pokud se kdokoli zaváže ke slibu čistoty, pak je pokrytecké vylučovat z toho homosexuály. V souvislosti s těmi skandály se pořád dokola píše o malých a dospívajících klucích, ale obětmi byla i děvčata. A zdejší odborníci ještě k tomu pozampomínají, že drtivá většina případů z toho Irska, o kterém se tu tak rádo a často a bez znalostí faktů mluví, neměla se sexuálním zneužíváním nic společného. Šlo o naprosto nepřiměřené tresty - týrání. Takto zneužívaných dětí je i ve světě mnohem více než těch, které jsou obětmi přímo sexuálního zneužití. A pachatelé až na vyjímky netrpí sadismem ve smyslu sexuální preference. Vesměs jsou to lidé, kteří se buď potřebují vybít a dítě je po ruce, nebo jednoduše nezvládají svoji úlohu rodiče-vychovatele tak, jak ji bohužel nezvládli v tom Irsku. Ve většině zemí na světě je stanoven jakýsi věkový limit, od kterého je realizace sexuality legální. Pokud nějaký kněz bude se souhlasem dotyčného (dotyčné) nad tou hranicí porušovat skutky slib čistoty, je přece úplně jedno, jestli to bude holka nebo kluk. Paradoxně platí, že v případě souhlasu mohou být napáchané škody větší u heterosexuálního kněze, neboť hrozí riziko nechtěného těhotenství. Bude-li mít kněz pletky s někým pod tou věkovou hranicí, je to zločin tak jako tak. Navíc u lidí výrazně pod touto hranicí nejde mluvit vůbec o informovaném souhlasu. Bude-li kněz jednat v rozporu s přáním druhého, pak je to taky zločin bez ohledu na pohlaví oběti.

Nesmyslnost tvého návrhu by měla být zřejmá, když si to představíš. Za někým v Církvi přijde mladý muž s tím, že cítí povolání sloužit jako kněz. Po nějaké době mu bude řečeno, že jako kněz musí složit slib čistoty, tj. zavázat se k úplnému celibátu. Pokud dotyčný řekne, že je heterosexuálně orientován, bude se mu věřit, že slib dodrží. Pokud řekne, že je homosexuál, řekne se mu co? To se mu jako řekne, že se mu nevěří? A to jsme v případě, kdy dotyčný přizná, že homosexuál je. To si vážně myslíš, že by měl být každý kandidát podroben důkladnému sexuologickému vyšetření, jehož výsledek navíc není vůbec průkazný? Nebo budete používat detektory lži? A pokud už tvrdíš, že Církev má pravo ignorovat Boží rozhodnutí povolat si do služby člověka, protože není heterosexuál, navrhuješ totéž i u ostatních profesí? Vždyť podle stejné logiky bychom měli těm, kteří nejsou heterosexuály, zakázat povolání učitele, vychovatele, lékaře, ošetřovatele atp. Jen u gynekologů bychom měli naopak vyloučit heterosexuály.