Grano Salis - Křesťanství, křesťan

Ani trochu se nedivím tomu, kdo si po přečtení už pouhého nadpisu poklepal na čelo a řekl si, že jde o další jalový blábol z mé klávesnice. Možná tomu tak opravdu je. Máš-li chvilku, posuď sám/sama:-)

Úvodní příběh

Zeptá-li se kdo křesťana, co to vlastně znamená být křesťanem, nebude pro odpovídajícího nijak obtížné vytasit se s mnoha biblickými veršíky, které jsou zdánlivě uspokojivou odpovědí. Bude se mluvit o odevzdání života Kristu, o vyznání Ježíše za svého Pána a Spasitele, o křtu, krevní smlouvě atp.

Svého času jsem se o víře bavil s jedním nevěřícím člověkem. Ten rozhovor mi nepřišel nijak zvlášť vyjímečný a tak jsem byl opravdu překvapen, když po pár měsících dotyčný přišel a povídá:"Vzpomínáš si na ten náš rozhovor o Bohu?" Horečně jsem lovil v paměti a pak pravdivě přiznal, že si vzpomínám jen matně. Ukázalo se, že ho naše povídání inspirovalo a dal se do studia Písma a začal koukat kolem sebe po různých církvích. Měl spoustu otázek a tak se ptal. Udělal však tu "chybu" a ptal se v různých církvích, mimo jiné katolíků, anglikánů, metodistů, adventistů, mormonů a svědků Jehovových. Na mě se následně obrátil s otázkou, jak se vlastně pozná křesťan, co je to křesťanství. Na jeho otázky se mu totiž dostalo nemála vzájemně si protiřečících odpovědí a ještě ke všemu se setkal s tím, že různí lidé druhé označovali na nekřesťany (např. většina takto zařadila svědky, ti zase ostatní, někteří takto mluvili o katolících atp.) nebo za křesťany jakési druhé kategori, tj. např. bez plnosti poznání. Moje odpověď ty, kteří mě už trochu znají, nepřekvapí. Kdo se za křesťana považuje, toho za křesťana beru.

Rozdíly v učeních jednotlivých církví a i rozdíly mezi jednotlivými křesťany jsou podle mě způsobeny tím, že věci Boží vidíme mlhavě a nedokonale. Každý z nás tak jednou tváří tvář Pravdě uvidí, v čem všem se ve svém výkladu a žití Evangelia pletl on sám a i církev, do které patřil.

Co tedy dělá křesťana křesťanem?

Očekávám, že s mým pojetím nebude leckdo souhlasit. Když se ale pokusíme najít nějaký jiný přístup, neuspějeme:

Bible

Standardní námitkou proti křesťanství mormonů je fakt, že na roveň Bibli staví další spisy (Knihu Mormon, Knihu nauk a smluv a Drahocennou perlu). Pokud by ale kánon svatých spisů měl být nějakým měřítkem, pak jsou stejnými nekřesťany jako mormoni i ti, kteří se k tomu správnému přidali i něco jiného, nebo ze správného kánonu něco vyřadili. K tomu je ještě třeba dodat, že poslední dvě jmenovaná písma mormonů jsou de facto závaznou tradicí s autoritou Bible. Takže tu pochopitelně narazíme na otázku závazné tradice např. u anglikánů, pravoslavných a katolíků.

Trojiční nauka

Někteří křesťané odmítají nauku o třech Božích osobách. Patří sem samozřejmě svědkové a christadelfiáni, ale lidé, kteří odmítají přiznat osobnost Duchu svatému či rovnost Kristu s Hospodinem, se vyskytují v mnoha církvích. Pokud přesto zvolíme nějakou kristologii, kterou budeme považovat za správnou, jako měřítko, dostaneme se do problémů. Mají pravdu a jsou tedy křesťany katolíci a pravoslavní, když např. vyznávají své kristologické dogma o Marii - Bohorodičce? Kristologie je jako disciplína součástí teologie spolu s dalšími -iemi. Jenže ve skutečnosti je celá křesťanská teologie o Kristu. Vezměme si třeba otázku spásy. Křesťany lze zhruba rozdělit do těchto kategorií: spaseni budou všichni lidé, spaseni budou jen někteří a ostatní prostě zaniknou, spaseni budou jen někteří a ostatní budou věčně trpět v pekle. K tomu si ještě přidejte katolický očistec. Má-li pravdu kterákoli skupina, pak ty ostatní jsou se svojí kristologií zcela mimo. Tato naše víra totiž přímo vypovídá o tom, jak chápeme povahu, účel a smysl Kristova příchodu a tudíž samotnou podstatu Evangelia.

Morálka

Jako křesťané se obecně shodneme s ostatními na tom nejzákladnějším. Avšak vezmeme-li v potaz otázky jako je antikoncepce, homosexualita, eutanázie, služba v armádě atp. narazíme na hráz rozdílnosti. Naše morálka a naše činy jsou projevem toho, jak následujeme Krista.

Závěr

Výše jsem jen nastínil pár otázek, na kterých je vidět, jak moc se vzájemně lišíme. To, co jedni z nás považují za naplňování Boží vůle (dodržování soboty, poslušnost papeži, odmítání krve ...), považují druzí za hrubé překroucení Evangelia a protivení se Boží vůli. Už od prvních století se dějinami církve táhnou snahy nějak vymezit hranice toho, co se ještě vejde do škatulky "křesťanství" a co je už mimo. Jsem opravdu rád, že v dnešních církvích roste vědomí vlastní omylnosti a s tím i uznání pro ty, kteří se od nás ve svém pojetí křesťanství diametrálně liší. Na druhou stranu je pravdou, že jsem se setkal s tvrzením, že já sám křesťan nejsem, když za zcela rovnoprávné křesťany považuju svědky Jehovovy, mormony a katolíky.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace