poslal Krispus
1.
Člověk zkouší Boha jako nějakého prvňáčka !
No, to je teda „ostuda“. Ve v. 25 je napsáno „ ..zkoušel
ho ..“ Jak to mohl Lukáš
tak sebejistě napsat, copak četl jeho myšlenky ? On ne, ale Ježíš ví co
je v naší mysli, o čem a jak přemýšlíme. Ví o naší vypočítavosti
i upřímnosti, čte si v našich myšlenkách jako v knize Jan 2:
24-25 „ Ježíš jim nesvěřoval, kdo je,
poněvadž všechny lidi znal, nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj
soud ( své názory). Sám dobře věděl co je v člověku“
Zapomeňme
na to, že něco před Bohem skryjeme. Ani naše myšlenky, natož skutky, které
jsou vidět.
Už
jste zkoušeli Boha ? Jeden můj kamarád
( než uvěřil ) Boha zkoušel v období
olympijského hokejového turnaje v Naganu. Říkal :
„Jestli Bože existuješ, tak dej ať vyhrajeme“ ! Vyhráli
jsme. Pak nemohl dva dny najít svazek klíčů ztracených na zahradě. Zkusil
oslovit Boha a za dvě minuty je měl. I to byl jeden z momentů, kdy se přesvědčil
o tom, že Bůh existuje. Jenže ! Co kdyby se v zemi našich soupeřů
modlilo více lidí hledajících Boha ať
vyhrají oni …..! Kamarád
je momentálně mimo sbor, jeho víra skomírá.
2.
Otázka zněla, co má dělat, aby obdržel dědičně věčný
život
(v. 25b ). Ježíš ho odkazuje na zjevenou Boží vůli – na Písma SZ .
Říká : „ No moment, tak jak to čteš v Zákoně „ ?
Skoro bychom se nedivili, kdyby Ježíš řekl: „No dovol, copak nečteš Zákon
? Nebo tu svou zbožnost jen tak hraješ“ !
Měl na mysli tyto verše :
5
Moj. 6:5 „ Budeš
milovat Hospodina, Boha svého, celým
svým srdcem a celou svou duší a
celou svou silou a
„4Moj. 19:18b „………ale budeš
milovat svého bližního jako sebe samého. Já jsem Hospodin“
Zákoník
se zastyděl a protože nechtěl vydat hloupě, že se ptá na notoricky známou
věc, pokračuje v předem prohrané partii a ptá se, kdo je jeho bližní
(v.29b)
3.
Kde jsou hranice společenské únosnosti ! Od
křesťanů se očekává, že k kdekomu na světě se budeme chovat jako
ke svému bližnímu a budeme jej milovat jako sebe sama ! Kde jsou nějaké
meze, jak chápat výraz „bližní“ ! Jde
o těžký filozofický problém. To mám půl výplaty každý
měsíc dát na charitu nebo každou sobotu pozvat čtyři bezdomovce na
oběd či žít v chatrči a podporovat nějaké misijní aktivity ? Kde
jsou ty meze, kde je nějaké měřítko zda dávám dost či málo !
Ježíš
odpovídá nadčasově . Neodpověděl na zákoníkovu otázku přímo, např. :
Tak, je to tvoje rozšířená rodina, sousedi po obou stranách ulice a lidi z tvého
pracoviště ! Tak to Ježíš nedefinuje a neříká.
Je
zde kněz, který spěchá sloužit Bohu a
pomíjí toho, kdo potřebuje konkrétní pomoc. Je zde levita který taky pomíjí;
zřejmě z podobného důvodu. Až nakonec Samařan, přichází a pomáhá.
Ježíš se neptal : Kdo byl tím
bližním, kterého ti tři měli
milovat ? Říká něco jiného: Kdo, myslíš, byl bližním
tomu, který byl zraněn ?
Jde
o jasný, praktický pokyn, který potřebujeme i my : Kdykoli se setkáme s někým,
kdo je v nouzi, máme mu pomoci
tak, jako bychom chtěli, aby někdo pomohl nám, kdybychom se v nouzi
ocitli my.
A
tady si meze smíme klást sami. Tolik pomoci na kolik se cítím. Tolik,
nakolik mi sílu dává Pán. V tomto máme svobodu.
Právě
v těchto dnech prožívají Čechy těžké chvíle. Povodně udeřily nebývalou
silou. Nezvedejme prst a neříkejme mravokárné soudy o tom, jak za poslední
roky kleslo procentické zastoupení lidí věřících v Boha právě v naší
zemi a proto ………. !
Pomoci
můžeme třemi formami : A) Fyzickou prací na odstraňování následků
povodně a škod
B) Finančním příspěvkem na důvěryhodné konto
C) Nákupem materiálu ke zvládnutí úklidových prací.
Někdo říká, že ještě modlitbami. Ano milí křesťané, ale jak při
práci v postižených územích, při vyplňování příkazu k úhradě
nebo složenky i při nákupu věcí se přeci navíc můžeme modlit !
Modlitba křesťanů za postižen je „bonus“ navíc ke konkrétní
pomoci
Povodně
zvedly nebývalou vlnu zájmu o postižené. V celé republice se konají
sbírky pro ulehčení údělu potřebných. Možná
právě teď si někde pomáhají
sousedé, kteří se ještě před
měsícem ani nepozdravili !
4.
Komplexní péče .
Jistě jsme si všimli podstatné
věc. Nejen že ho ošetřil, přivezl do hospody, ale i zaplatil, aby o něj
bylo dobře postaráno a nezapomněl připomenout, že se přijde podívat jak
se postiženému bude dařit. Nejen poskytnutí první pomoci, ale i zajištění
následné pomoci a zájem o průběh
léčení.
Nezkoušejme
Boha a neptejme se, kdo je náš bližní. Je to předem prohrané. Mottem
tohoto příběhu je být bližní těm, kdo potřebují pomoc.
Zrovna
teď můžeme v oblastech postižených povodní vidět své bližní. Oni
to ještě neví, ale když pak přijde materiální a zejména osobní
pomoc…….najednou poznají, že mají své bližní, kteří jdou a pomáhají
v jejich nouzi. Ježíš,
jako „nebeský Samařan“, nám
to na golgotském kříži ukázal……. , ale o tom teď
pšššššt ! Postižení by tomu nerozuměli. Teď poznají své bližní
když promluvíme rukama, nohama a otevřeme peněženky.
