Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Článek Ivany Albrechtové v Katolickém týdeníku 29/2010



Řekni jen slovo  a můj sluha bude uzdraven Matouš 8,8

     Takovou důvěru v moc slova projevil setník v Kafarnau, když prosil Ježíše, aby uzdravil jeho služebníka. Samotného Ježíše tato víra udivila a dal ji za příklad všem, kteří ho následovali. Setníkova prosba by měla dojít naplnění podle jeho důvěry: "Jdi a jak jsi uvěřil, tak se ti staň" (Mt 8,13). Dlužno dodat, že setníkův služebník, se v tu hodinu uzdravil.

     No jo, setníkovi se to "věřilo", když se mohl spolehnout na Kristovo slovo, můžeme se alibisticky postavit případným vlastním výtkám. Vždyť pouhé jeho slovo mělo moc proměnit vodu ve víno, nasytit několikatisícový zástup posluchačů pěti chleby, navrátit zrak slepým, postavit na nohy ochrnuté, očistit ze zhoubného malomocenství, utišit větrnou bouři a zklidnit nebezpečně vzedmuté vlny Genezaretského jezera, vyhánět zlé duchy z posedlých, odpouštět hříchy zkroušeným i povolávat k životu mrtvé.

     Ale jakou moc má slovo člověka? Jakou moc má mé slovo? Do jaké míry se mohu spolehnout na slovo svého bližního?

     Slovem uchopujeme vnější svět. Slovem vyjadřujeme své myšlenky, úmysly, pocity. Slovo je mostem k druhému člověku. Slovo zakládá a rozvíjí vztah. Slovo je mocný prostředek, který buduje i boří, přináší pokoj i rozněcuje bouři, povznáší i deptá, dává zakusit lásku i nenávist, předává pravdu i lež...... Tedy i lidské slovo disponuje obrovskou mocí a možnostmi. Jsme si toho vědomi?


     Ježíšova slova byla jednoznačná, a přímá v každé situaci. Ať už rozmlouval se svými učedeníky či učil zástupy posluchačů nebo káral nepoctivé jednání farizeů a zákoníků. Nepřizpůsoboval svá slova vnějším okolnostem, nýbrž jimi otevřeně vyjadřoval pravdu o sobě, o svém vztahu k Otci, pravdu o důstojnosti a křehkosti člověka. "Ježíš.....lidi znal; nepotřeboval, aby mu někdo o někom říkal svůj soud. Sám dobře věděl, co je v člověku" (J 2,25,25)

     Jak nakládáme se slovy my - jako mluvčí a jako adresáti? Sdělujeme poctivě a přímo naše myšlenky?  Vyjadřujeme upřímně svůj vztah k druhému? Jsou pro nás slova závazná? Přijímáme jejich obsah s veškerou trpělivostí?

     Současná doba trpí inflací slov, Jsme jimi zahlcováni z rádia, televize, internetu Všudypřítomné billboardy chrlí slogany a fráze, které se vtíravě snaží upoutat naši pozornost. slova kolem nás plynou, aniž bychom si je uvědomovali, neřku-li bedlivě vnímali. Náš postoj apatie a nedůvěry vyvěrá ze zkušenosti, která velí preventivně pochybovat o obsahu sdělení. Kolikrát jsme vyslechli úmyslně nepravdivé výroky, kolikrát nás slovo ranilo, či zavedlo, kolikrát jsme se ztráceli v záplavě prázdných výrazů?
Slovo jsme degradovali na pouhou formu, kterou tříbíme a zdokonalujeme, neboť právě ta se stala naší vizitkou. A co se stalo s obsahem slova? Ten čast s lehkostí a bez výčitek překrucujeme, zamlžujeme, zneužíváme. Už není pro nás tak závazný. formu jsme zaměnili za obsah, ze sluhy se stal pán. Není důležité co říkáme. Síla argumentu spočívá ve způsobu jeho podání, ne v jeho podstatě.

     Ježíš však vybízí k jednoznačným a přímým postojům: ˇ"Vaše slovo buď ,ano, ano - ne, ne," (Mt 5,33). A Připomíná "Čím srdce přetéká, to ústa mluví" (Mt 12.34). Lidé Starého zákona se při různých jednáních zavazovali pouhým slovem. Nesepisovali smlouvy o smlouvách budoucích, nesháněli podpisy dalších svědků, nepotřebovali úředně ověřovat své úmluvy, nenechávali za sebe jednat své právní zástupce. Vyřčené slovo bylo dostatečnou zárukou. A my? Jistíme své dohody množstvím oficiálních smluv, razítek, podpisů. Neopomíjíme připojit výčet sankcí v případě jejich nedodržení. Přesto nemáme záruku, že smlouva bude dodržena.Vyhledávání skrytých smluvních vad, nedostatků "děr" v zákoně se stalo pracovní náplní mnoha právních kanceláří. Slova, jimž jsme vzali jejich váhu, jsou planá a tudíž zbytečná. Před nimi nás Ježíš důrazně varuje: Právím vám že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu (Mt 12,36)

      Neházejme lehkovážně se slovy, neberme jim závažnost a obsah, vždyť "podle svých slov budeme ospravedlněnu a podle svých slov odsouzeni (M12,37)