Mennonité jsou ochotni vést dialog - říká mons. John Radano z Papežské rady pro podporu jednoty křesťanů
Dnes dopoledne Benedikt XVI. přijal v audienci delegaci Světové konference Mennonitů.Tuto protestantskou skupinu představil v rozhovoru mons. John Radano.
Mons. Radano, rádi bychom vysvětlili posluchačům, kdo to jsou Mennonité, jejich historii a čím se liší jejich vyznání víry?
„Mennonité jsou skupinou protestantů, která vznikla v době reformace, ale byla mnohem radikálnější než například Luther. Podle jejich názoru je například nezbytné naprosté oddělení církve a státu. Z tohoto hlediska je velký rozdíl mezi Mennonity a jinými skupinami vzniklými v reformaci, které se hodně spoléhají na stát.“
A kde jsou rozšířeni?
„Mennonité jsou přítomni ve Spojených státech, v Kanadě, v Latinské Americe (Paraguay a Kolumbie), v Asii (Indonesie) a Africe (Etiopie a Zimbabwe), ale také v Evropě (Německo a Francie). Existuje Světová konference Mennonitů, tvoří ji asi jeden a půl milionu osob. Může se zdát relativně malá, ale jsou přítomni a mají velký vliv v mnoha zemích světa.“
A co mají zvláštního ve vyznání víry – například čím se liší od ostatních protestantů?
„Velký důraz kladou na pokoj v srdci člověka, v rodině, v obci, mír ve světě, protože se dívají na pokoj jako na přímý důsledek, na hlavní znamení Kristova evangelia, za který jsme odpovědni, a tedy je nutné velmi radikální úsilí, nasazení na podporu pokoje, míru. Násilí a válka ve všech formách jsou absolutně nepřípustné a to je pro Mennonity velmi důležité.“
Mons. Radano, kdy začal dialog mezi katolickou církví a Mennonity a jakých výsledků se dosud dosáhlo?
„O případném dialogu jsme začali jednat v roce 1992. Pravý a vlastní dialog však začal v roce 1998. Po pěti letech pravidlených setkání jsme zveřejnili raport s titulem „Společně povolaní být tvůrci pokoje.“ Tento raport je rozdělen do tří kapitol. První se zabývá historií a to od reformace, vztahy a následující konflikty mezi Mennonity a katolíky; druhá kapitola je věnována teologii a tedy se zaměřuje na téma - církev, křest, eucharistie a nakonec i na teologii míru; a třetí kapitola se zabývá „uzdravením paměti“, protože už od dob reformace došlo ke konfliktům a tedy jsme se snažili pochopit a formulovat, co je možné udělat, aby došlo k „uzdravení paměti“.
Mons. Rodano, Vy jste se v rámci Papežské rady vždy zabýval dialogem s Mennonity, jsou podle vašeho názoru ochotni k dialogu. Jaký máte dojem?
„Ano, jsou opravdu velmi ochotni vést dialog. Světová delegace Mennonitů přichází do Říma právě proto, aby pokračovala v procesu uzdravení paměti, aby pokračovala v navazování nových vztahů. To je přesně cílem této delegace světové konference Mennonitů, která je v těchto dnech v Římě.
| 
