Grano Salis - Obyčejný život křesťana.

Na úvod bych vás chtěl upozornit na očividný fakt. Člověk se zpravidla stane křesťanem, když uvěří zvěsti o Ježíši, zapsané v evangeliích. Z následujících skutků apoštolů se dovídá, jaký život vedli první křesťané. Pak následuje list do Říma a další listy.

Chtěl bych vás teď upozornit na skutečnost, která možná není tak zřetelná. Mnozí poté co uvěřili, hledají způsob jak správně sloužit Pánu v evangeliích. A zákonitě narazí v listu do Říma na nesrozumitelné věci, protože apoštol Pavel o službě začíná konkrétně hovořit až ve 12 kapitole a tak nevědí co si počít s učením předcházejících 11 kapitol. Jenže Pavel nezvolil toto pořadí náhodně. Naopak, jsa vyučen od Boha, inspirován Duchem svatým, zvolil přesné pořadí kroků v životě křesťana, které musí předcházet duchovní službě Pánu.

A tak každý, kdo se nespokojí pouze s průměrným životem křesťana, a touží z hloubky svého srdce po pravém životě křesťana, časem objeví, že prvních 8 kapitol listu do Říma tvoří samostatný celek. První část až do 5,11 a druhá část od 5,12 do 8,39. Čteme-li pozorně, měli bychom zjistit, že hlavní předmět obou části je stejný hřích, v první časti se píše o hříchu v množném čísle a v druhé časti v jednotném čísle.

Žel příliš často a až u velké časti věřících se lze setkat s velkým nepochopením Pavlových listů. Chtějí druhým vyprávět jak úspěšně, a efektivně slouží Pánu a přitom ani nemají jasno v základní otázce svých hříchů a hříchu. Denně se modlí: Pane dej, ať nehřeším, a přesto, když večer sumarizuji celý den, musí žel vyznávat své hříchy, poklesky a pády. A tak je jejich prakticky každodenní život podobný houpačce. Nahoru a dolu, nahoru a dolu, a tak to mnohdy vypadá dlouhé roky, ba i desetiletí. A stále nevědí, že takový život není životem normálního křesťana, ale životem podprůměrného křesťana. Nejsou a ani nemůžou být se svým životem spokojeni. Sice si časem můžou na takový život zvyknout, ale kdykoliv se setkají s někým, kdo jím třeba jen naznačí, že lze žít i jinak a lépe, vytočí je to až k nepříčetností. Nedivím se jím. Kdysi jsem také takto žil. Asi skoro dva roky.
Jenže když jsem uvěřil a přijal slova svých předchůdců a duchovních bratří ve víře, mohl jsem jít dál. Musel jsem opustit učení evangelii, vstoupit do prvních 8 kapitol listu do Říma a učit se od apoštola Pavla. Protože právě tito všichni duchovní předchůdci ukazují na tyto kapitoly s tím, že jsou klíčové pro duchovní růst. Neboli říkají, že nelze sloužit Pánu dříve, dokud nemáme jasno v otázce hříchů, hříchu a chození podle Ducha.

Netvrdím, že si Pán nemůže použít i vaše tělesné služby, ale v žádném případě nechce, aby jste mu sloužili v těle, ale pouze v duchu.

Zopakují pro nechápavé. Dokud musíte denně prosit o milost aby jste nehřešili, a večer vyznávat své hříchy, jste stále někde mezi 1 a 7 kapitolou Římanům. A ještě stále netušíte, co je pravá duchovní služba Pánu, podle učení apoštolů a proroků Nového Zákona. Může mi to být líto, ale právě takto to hovoří učení apoštolů a proroků.

Pokud tato slova ve vás způsobila nepokoj, měli by jste se zamyslet a hledat odpovědi k dosažení pokoje s Bohem právě v těchto prvních 7 kapitolách listu do Říma. A to s upřímnou modlitbou o Ducha zjevení.

Odpor k hříchu se dokazuje a měří právě tím, že co nejusilovněji hledáme způsob jak žít život, podobný životu apoštolů a proroků. Nelze vyhlašovat, že nenávidíme své hříchy a desítky let hřešit. Právě v listech apoštolů a proroků je bezpočet ukázek, jak dosáhnout normálního života křesťana a vydržet v něm až do svého odchodu k Pánu.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace