poslal ferda
Ještě
jednou o Narcismu - závěr
V
JR 23 je zase řeč o narcisistních prorocích,zcela zaujatých
výtvory své představivosti,jež hlásají a zřejmě nutí
přijímat,jako by to bylo slovo Boží. Sami sebe a lidi okolo sytí
svými výpotky,v nichž se zhlédli a jimiž svádějí lid. Bůh (
32 v.) to nazývá klamy a chvástavost. Tento problém se promítá
do života církve v podobě zvěstování věrouky,či zásad,místo
evangelia. Narcisistní společenství v sebe obdivné do sebe
zahleděnosti se sytí jen tím,co samo vyprodukovalo. Se zaslepenou
zbohatlickou soběstačností informuje své členy výhradně o
svých vlastních aktivitách. Zaměstnává se opojným mluvením o
sobě samém,o svých problémech,své teologii,přičemž vše,co
není „naše“,je podezřelé. Bůh i ostatní církve se stávají
pouhými kulisami na jevišti předvádějící se církve.
Jako
komplex kulminuje narcismus v příběhu o zlatém teleti. ( Ex 32
.1-6). Myšlenka klanět se teleti pocházela z touhy celého
společenství a tele samo bylo vytvořeno z náušnic,které nosili
na sobě. Takže vznik i samotná existence toho,čemu se
klaněli,pocházela z nich samotných.
Odborně bychom mluvili o zhmotnění čehosi z nich. Klanět se teleti je výraz pro zbytnělé klanění se sobě samým. Běda každému,kdo by chtěl toto uctívání sebe sama,tuto davovou psychózu zpochybňovat,a vyjadřovat svůj nesouhlas. Není zde ani náznak toho,že by jim velekněz Áron odporoval. Příběhem o zlatem teleti můžeme analyzovat i současný společenský nebo přímo církevní narcismus. Sebejisté narcisistní společenství totiž přísně dozírá,aby každý byl pevně přesvědčen o výživné hodnotě toho,co je mu předkládáno. Jev zvaný narcismus má své kořeny v bystrém rozpoznání,že sebevzhlížením se zkracuje,ba možná zmarňuje život,tedy život ztrácí na své kvalitě,smysluplnosti. Ne náhodné spojení s nymfou ECHÓ naznačuje,jakou cestou se člověk k narcismu dostává,nasloucháním sobě samému. Fascinován svým zjevem,jsou další kroky na cestě k posedlosti sebou samým. Tím na sebe člověk ( církev) svolává prokletí dosebezahleděnosti. Mýtus výborně zachycuje neschopnost narcisisty reálně posoudit,co se s ním děje – neví o iluzi,v ni žije,o uchvácenosti sebou samým. Poučení,je,sebevzhlížení,sebeoceňování,vychvalování se,vychloubání se či sebenadřazování je cesta k jistému minutí se s Ježíšem. Jak narcismus překonat? Jen nasloucháním Božímu slovu,vzhlížet se v Kristu Ježíši,a naslouchat hlasu Ducha svatého. Byt připraven činit pokání. Pravdou zůstává,že ze zajetí sebezbožnění je jednotlivce i církev mocen vysvobodit jen Bůh.
***ferda*** zkráceno-zdroj:akademie 93 Th.D. Beneš Jiří
