poslal Willy Tento článek si nedělá ambice odpovědět vyčerpávajícím způsobem na
otázku v nadpisu a vyjmenovat tu nepřeberná a nevystižitelná bohatství
Kristova, jimiž rozdílejíc sám sebe do svého vyvoleného a vykoupeného
lidu buduje svou Církev coby Tělo Kristovo v lásce, čímž zároveň sám v
sobě buduje Boží stavbu jako svatou svatyni v Pánu a v Němž jsou všichní svatí spolu budováni v Boží příbytek
v Duchu (Ef 2:21).
Tento článek má vést jeho čtenáře k zamyšlení, Kým
eventuálně, čím pro ně Pán Ježíš Kristus je, aby podle toho poznali, jsou-li i
oni takovými, jakými je chce mít v Kristu Ježíši Bůh.
V jisté době se Pán Ježíš zeptal svých učedníků, za koho Ho pokládají
lidé. Odpovědi se různili a tak se zeptal přímo svých učedníků: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“ Apoštol Petr přijal zjevení od Boha, nebeského Otce, Kým Pán Ježíš je a Pán na to reagoval slovy: ... a na té skále (řecky petra — ženský rod) vybuduji svou církev a brány podsvětí ji nepřemohou.
To znamená, že tou skálou, na níž buduje Pán Ježíš svou církev, je
zjevení o tom, Kým je - Mesiášem, Synem živého Boha! Pán Ježíš Kristus
je samozřejmě nejen tím, ale toto zjevení je podle Pánova označení
skálou, na níž buduje svou Církev.
Podle zjevení, jichž se
dostalo z Boží milosti apoštolu Pavlovi, je Kristus tajemstvím Boha (Ko
2:2), tajemstvím Krista je Církev a tajemstvím Církve je Tělo Kristovo
(Ef 3:2-7). Ve verších 8-12 pak Pavel pokračuje: Mně, nejmenšímu ze všech svatých, byla dána tato milost, abych zvěstoval pohanům/národům Kristovo nevystižitelné bohatství a objasnil, jaká je správa toho tajemství od věků ukrytého v Bohu, Jenž všechno stvořil. Skrze církev se tak nyní má stát známou vládám a autoritám v nebesích přerozmanitá moudrost Boží, podle odvěkého úmyslu, který uskutečnil v Kristu Ježíši, našem Pánu. V Něm smíme otevřeně/v Němž máme otevřenost/smělost (… a přístup) a s/v důvěrou/důvěře skrze Jeho víru/Jeho věrnost; nebo: víru v Něho přistupovat k Bohu.
Podle listu Koloským 2:19 Kristus je Hlava, z níž celé Tělo (Kristovo), podporováno a drženo pohromadě klouby a spoji, roste Božím růstem. Ve 3. kapitole téhož listu je ve verších 3-4 napsána pro věřící opravdu dobrá zpráva: Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš/náš život, tehdy i vy se s Ním ukážete ve slávě. Po té ovšem ve verších 5-10 následuje napomenutí a ve verši 11 ujištění: Umrtvěte tedy své údy, které jsou na zemi: smilstvo, nečistotu, vášeň, zlou žádost a lakomství, které je modloslužbou. Pro tyto věci přichází Boží hněv na syny neposlušnosti. I vy jste tak kdysi jednali, když jste v nich žili. Ale nyní odložte to všechno: hněv, vztek, špatnost, rouhání/nactiutrhání a nemístné řeči ze svých úst. Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka s jeho skutky a oblékli toho nového, který se obnovuje k pravému poznání podle obrazu Toho, který ho stvořil. Potom tu už není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, barbar, Skytha, otrok a svobodný, ale všechno a ve všem Kristus.
Podle Ko 3:4 je tedy Kristus životem věřících, jako Hlava je nade vším v církvi (Ef 1:22) a podle Ko 3:11 je Kristus všechno ve všem v Církvi, která je Jeho Tělem, plností Toho, jenž všechno ve všem naplňuje (Ef 1:23).
Je-li Pán Ježíš Kristus pro člověka tímto vším a jedním slovem skutečně vším, jsou-li tato zjevení tajemství o Pánu Ježíši Kristu a o Církvi, která je Jeho Tělem, pro člověka jeho vlastními, pokud nejsou pro člověka pouhou teorií, ale uvádí je do praxe tím, že žije Krista, skrze Krista, který je jeho Hlavou, tzn. že chodí podle Ducha, osvobozen zákonem Ducha života od zákona hříchu a smrti, nechá-li na sebe působit Kristův kříž, aby odstranil lidskou přirozenost a přijímá-li Krista a žije-li Krista jako svůj život, který jej proměňuje do Kristovy podoby vnitřně usměrňován a vyučován vnitřním pomazáním a zůstává v N/něm (1J 2:27-28), pak je v C/církvi/Těle Kristově živým a funkčním údem Těla, jehož je Kristus životem a jednotou a účastní se budování Těla Kristova v lásce, za což bude odměněn účastí na Kristově nebeském Království v budoucím věku obnovy všech věcí (Sk 3:21). Tohle všechno věřícímu přináší nesmírné potěšení a radost v tomto věku jako předchuť, aby plnost potěšení a radosti mohl přijmout ve věku budoucím.
Pokud člověk nežije Krista, nezapírá sám sebe, nebere svůj kříž a nezachovává Pánovo Slovo, není učedníkem Pána Ježíše Krista, nemá účast na Boží přirozenosti (2P 1:4), není v církevním životě, ale je problémem pro církevní život, jelikož nemá a nezná Krista jako svůj život, z Něhož by se těšil a Jímž by pro budování Církve/Těla mohl a měl přispět.
Kéž se nad námi Bůh smiluje, aby se nám Kristus stal vším, Kým a čím nám chce být, abychom se my v Kristu stali pro Boha takovými, jakými nás chce mít Bůh jako jednoho nového (souhrnného) člověka pro své vyjádření. Amen.
