Od daru jazyka, přes příběh Adama a Evy, katolické pojetí hříchu, moderní pojetí pekla se dostanu až k vymezení pojmu cílevědomý a destruktivní hříšník

Zamyšlení vzniklo jako syntéza protichůdných především teologických názorů i mých nestandartních životních zkušeností. Podle mé hypotézy se z předků lidoopů, začínají stávat lidé v okamžiku, kdy jim Bůh daruje řeč. Pak si mohou predávat zkušenosti, spolupracovat. Nejvíc potomků pak mají ti, co se nejvíc fyziognomicky odlišující od ostatních lidoopů (méně ochlupení, menší hlava, kratší ruce, apod) a pak ti, kdo dobře komunikují (dobrá obličejová mimika, brázdění mozkové kúry, kdy se efektivněji využije menší prostor) Teprve s řečí se rozvíjí lidská duše. Potom je teprve člověk schopen hříchu: tedy v katolickém slova smyslu - svobodného a vědomého se rozhodnutí pro dobro nebo zlo. Příběh v ráji ukazuje na tento typ hříchu, který kazí lidstvo morálně i je prvotní příčinou nemocí: člověku evidentně nic neschází a přesto si chce polepšit. Pán Ježíš přišel kvůli lidem, kteří jsou už od n-tého kolene obětí tohoto typu hříchu a sami pak hřeší naprosto destruktivně a přenášejí to na další generace. Většina obyvatel psychiatrických léčeben, věznic a též našich bezdomovců  nejsou adepti na peklo, potřebují Pana Ježíše, aby jim řekl: já tě neodsuzuji, jdi a už nehřeš. A těm, kdo se pro hřích rozuhodli vědomě a dobrovolně a litují toho, znovu dává svého Ducha i třeba dar jazyka (asi i z důvodu, aby tím posvěcoval jejich řeč, aby se naučili říkat ano ano nen ne)  Ti kdo žijí jen podle těla, podle svých sobeckých zájmů, netouží po spravedlnosti, směřují do pekla. Jejich duše těžko může trpět věčně, utrpením se zmenšuje, až z ní nic nezbyde. Kdyby všichni hříšníci věděli, jakým darem je jejich Duch a že ztrácejí věčnou blaženost, asi by dokázali mít sami sebe rádi správným způsobem. Ovšem příběh z ráje je i pro toho největšího chudinku, který se celý život nechal manipulovat. Pokud nebude tak jako Adam říkat: to Eva nebo jako Eva: to had, pak teprve bude schopen převzít zodpovědnost za svůj život a Bůh mu v tom bude pomáhat, pro své potomky bude požehnáním. Jen je problém, že těmto destruktivním hříšníkům se snaží být nápomocní bývalí cílevědomí hříšníci a pak všechny problémy, které s nimi mají, svádějí na to, že to s Bohem nemyslí úpřimně.