Souhlasím s tebou, že je to choulostivé téma. Já třeba vážně chápu ženy (a mluvím ze zkušenosti), které utečou od manžela, který jim sice nezahýbá, ale je permanentně v lihu a mlátí je i děti. Biblický text je sám o sobě celkem jasný a třeba katolická církev se ho drží opravdu doslovně. 

Necítím se povolán k tomu, abych v této otázce někomu něco diktoval, takže jen za sebe. Jsem ženatý a kdyby došlo k rozvodu, znovu bych se neoženil (tak ke mně mluví Písmo)

Kdybych ovdověl během manželství či po rozvodu, rovněž bych se znovu neoženil. Není to proto, že by to tak Bůh chtěl (vdovy a vdovci se samozřejmě podle Písma znovu vdát/oženit mohou). Je to kvůli mně a tomu, jakou má pro mě moje manželka a manželství cenu. (tak už pravím já a ne Písmo)

V jednom kázání jsem slyšela zajímavý názor, že smilstvo je i obracení se k jiným bohům - i k koholu, drogám ap. To se mi docela líbilo, protože žít např. s alkoholikem je nadlidský výkon a věřit si za to, že se třeba jednou obrátí - no, nevím, asi bych to dlouho nevydržela. Myslím, že kdybych byla v podobné situaci, dokázala bych se rozvést bez větších výčitek. I pro děti je to tak lepší - žít v rodině s opilým tátou je frustrující, to ví každý. A jestli bych se vdala podruhé? Nevím, naštěstí v podobné situaci nejsem - ale možná, kdybych poznala opravdového křesťana - proč ne?

Přečetl jsem tvůj příspěvek a reakce. Některé reakce byly by úsměvné (např. demagog), ale jde skutečně o vážnou věc.

Písmo mluví
1 Korintským 7:12  Ostatním říkám já, nikoli Pán: Má-li některý bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním zůstat, ať ji neopouští.
13  Stejně tak, má-li některá žena nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.
14  Nevěřící manžel je totiž posvěcen svou ženou; stejně tak nevěřící manželka je posvěcena svým věřícím manželem. Jinak by totiž vaše děti byly nečisté, jsou ale přece svaté.
15  Pokud však nevěřící chce odejít, ať odejde. Bratr ani sestra nejsou v takových případech vázáni. Bůh vás povolal k pokoji.

Já bych dodal, pokud máš doma peklo, je lépe od sebe. Někdy nemá cenu zachraňovat manželství, které neplní svoji úlohu a na denním pořádku jsou hádky, ne-li něco horšího. Když ovšem opustíš ženu nebo ona tebe, nehledej ženu, byl by jsi cizoložník, bez ohledu nato, zda ti byla žena nevěrná nebo ne.
Matouš 5:32  Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.

Je alibismus tento verš vysvětlovat tak, že pokud manželka mi byla nevěrná mám volné ruce k dalšímu sňatku. Smysl verše je jednoduchý, když mi byla žena nevěrná, tak ji svým odchodem nemohu už přivést k cizoložství, protože už v něm vězí!

Římanům 7:1  Nevíte snad, bratři (mluvím přece k těm, kdo znají Zákon), že Zákon panuje nad člověkem jen po dobu jeho života?
2  Vždyť i manželka je zákonem vázána ke svému muži, jen dokud dotyčný žije. Jakmile manžel zemře, je manželského zákona zproštěna.
3  Oddá-li se jinému muži, dokud její manžel žije, bude označena za cizoložnici. Pokud však její muž zemře, je od toho zákona svobodná a může se oddat jinému muži, aniž by cizoložila.

Tady není řeč o nějaké "výjimce"! A pokud někdo chce oponovat, že Zákon už neplatí, tak neplatí i hřích a Pavel byl bludař?
rastan