poslal Nepřihlášený V České republice je celkem 32 registrovaných církví a
náboženských hnutí. Z toho 17 společenství – hlavně starších církví –
může každoročně čerpat na mzdy svých pracovníků z rozpočtu ministerstva
kultury celkově 1,4 miliardy korun. Zbytek nemá nárok.
I když jsou platy duchovních nízké (okolo 17 tisíc měsíčně), vyvolávají
zlou krev. Novější církve či takové, které se v 90. letech nedostaly na
soupis dotovaných církví, považují podmínky, které musí splnit, aby se
mezi „vyvolené“ dostaly, za diskriminační.
První podmínkou je desetileté období od registrace u ministerstva
kultury. Příští rok tento práh překročí např. Česká hinduistická
společnost či Hare Krišna. Za tři roky by si mohlo o dotace požádat
Ústředí muslimských obcí.
Druhou podmínkou je ale seznam deseti tisíc věřících a příznivců,
který musí každá žádající církev předložit. Všechna hnutí se ale
shodují, že desetitisícový cenzus je v desetimiliónovém Česku příliš
vysoký. „Pro nové církve je to diskriminující, protože tuto podmínku
nesplňuje většina církví, které dotaci pobírají,“ řekl Právu mluvčí
hnutí Hare Krišna Antonín Valer. Hare Krišna má asi 500 členů a několik
tisíc příznivců.
Podle sčítání lidu z roku 2001 mělo více než
deset tisíc věřících jen šest církví – římskokatolická, českobratrská
evangelická, čs. husitská, pravoslavná, evangelická a slezská
augsburského vyznání. Přes 20 tisíc členů mají i jehovisté, ale ti o
dotaci neusilují.
Raději asignace?
Podle Valera by lepší
byly daňové asignace, díky nimž by církve dostávaly část daní svých
příznivců. „Bylo by to spravedlivější, proč mají naši členové (z daní)
podporovat jiné registrované církve?“ dodal.
Ani čeští muslimové
na dotace brzo nedosáhnou, ač místopředseda Ústředí muslimských obcí
Vladimír Sáňka odhaduje, že je v Česku okolo deseti tisíc muslimů.
„Ne
všichni jsou věřící a ne všichni by chtěli sdělit o sobě všechny údaje,
které ministerstvo požaduje,“ řekl Právu Sáňka. Dodal, že by se chtěli
stát státem uznanou církví nikoli kvůli peněžitým příspěvkům, ale kvůli
tomu, aby mohli zakládat církevní školy.
Pokud dojde k vyrovnání
státu s církvemi, ministerstvo kultury výhledově zřejmě přestane církve
dotovat. Podle plánu, který připravovala Topolánkova vláda, se počítalo s
tím, že církve budou dostávat každý rok o pět procent méně dotací a po
20 letech budou zcela bez těchto dotací, a tedy i nezávislé.
Ministr kultury Jiří Besser iž na začátku roku dohodl se zástupci církví zmrazení platů duchovních
na loňské úrovni. Variantou by byly škrty jako ve veřejné sféře.
Zvítězil ale argument, že duchovní berou méně, než je v Česku průměr.
Ten dosahuje 24 tisíc.
www.novinky.cz
