poslal Nepřihlášený „Církevní restituce měly být
vyřešeny již v 90. letech. Nyní se, přes složitou finanční situaci,
snažíme dluh vůči církvím napravit. Ideální by bylo, aby se nemuselo
škrtat ve školství, zdravotnictví či v sociální oblasti. Jestliže
ministr financí přistoupil na zdanění hazardu, část peněz by mohla jít
právě na restituce,“ říká Kateřina Klasnová (VV), členka vládní komise
pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a místopředsedkyně
Poslanecké sněmovny.
„Církevní restituce měly být vyřešeny již v
90. letech. Nyní se, přes složitou finanční situaci, snažíme dluh vůči
církvím napravit. Ideální by bylo, aby se nemuselo škrtat ve školství,
zdravotnictví či v sociální oblasti. Jestliže ministr financí přistoupil
na zdanění hazardu, část peněz by mohla jít právě na restituce,“ říká
Kateřina Klasnová (VV), členka vládní komise pro narovnání vztahu mezi
státem a církvemi a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Prosazovali jste ještě větší podíl odškodnění v naturáliích, než na jakém se nakonec dohodla komise?
Ano,
zástupci Věcí veřejných tlačili na co největší podíl naturálních
restitucí a samozřejmě by se mi líbilo, kdyby se podíl ještě zvýšil. Na
druhou stranu jsem ale ráda, že ministerstvo zemědělství vyvinulo snahu a
vydalo poměrně velkou část lesů a polností. Oněch 59 miliard korun,
které budou muset být církvím vyplaceny v průběhu třiceti let, je ale
samozřejmě stále značná zátěž pro státní rozpočet, započítává se do
státního dluhu. Obrovská škoda je, že se církevní restituce neřešily
celých 22 let, měly se vyřešit hned v devadesátých letech.
Proč se podle vás nedařilo tak dlouho najít konsenzus?
Po
roce 1989 se říkalo, že na to nejsou peníze, podle mě ale především
chyběla politická ochota, část veřejnosti totiž není církevním
restitucím příliš nakloněna. Rozšířený je lidový argument „kdo ví, jak
církev k majetku přišla“, ale tento filozoficko-morální rozměr právo
nezná. A když byly vyřešeny restituce fyzických osob, měly být vyřešeny i
restituce církví. V devadesátých letech navíc probíhaly různé, pro
Českou republiku nepříliš výhodné, privatizace, a když použiji okřídlená
slova pozdějšího premiéra (Vladimíra Špidly – pozn. red.), zdroje ještě
byly. Později to bylo horší. Ani nyní není vyhráno. Parametry, které
jsme dohodli v komisi, ještě musí schválit vláda a posléze parlament.
Bude to ještě dlouhý legislativní proces, ale věřím, že úspěšný.
Existuje nějaký zádrhel?
Velký
problém je čistě v ranku ministra financí: kde peníze na církevní
restituce sehnat… Budou-li schváleny komisí navrhované parametry, třicet
let bude stát církvím, v rámci odškodnění, vyplácet 2 až 2,5 miliardy
ročně, podle míry inflace. Bude skutečně úkolem vlády a zejména ministra
financí, aby potřebné peníze našel. Každá navíc vydaná koruna ze
státního rozpočtu, zvlášť v takto napjaté době, je diskutabilní. Dvě
miliardy v bilionovém rozpočtu působí sice marginálně, ovšem je to
vysoká částka a převedeno na resorty, jedné miliardy by bylo zapotřebí
kupříkladu pro vysoké školství. Na činnost církví stát přitom už nyní
každoročně přispívá částkou 1,5 miliardy korun.
Církve
požadují, aby příspěvek na platy duchovních ve výši oné 1,5 miliardy
korun ročně dostávaly ještě pět let v plné výši a teprve potom se začal
snižovat. Souhlasíte s tím?
Na posledním jednání komise
koncem srpna jsme dohodli, že v plné výši budou církve dostávat
příspěvek ještě tři roky. Od čtvrtého roku se každoročně bude o pět
procent snižovat. K naprosté odluce církví od státu by mělo dojít po 17
letech.
Opozice zastává názor, že by kvůli církevním
restitucím nemělo docházet ke škrtům třeba v oblasti sociální politiky
nebo zdravotnictví. Jak jinak lze peníze na restituce získat?
My
jsme se samozřejmě v komisi snažili, aby nastavené parametry byly co
nejvýhodnější jak pro stát, tak i pro obce – církevní majetek je totiž
zablokovaný a obce s ním nemohou disponovat. Jak to řešit v rámci
rozpočtu, to je otázka na ministra financí Kalouska, který má k tvorbě
státního rozpočtu, bohužel, zvláštní přístup, jsou to právě jen škrty.
Věci veřejné se jej snažily dotlačit třeba ke zdanění hazardu, což
konečně prošlo vládou, přestože se pan Kalousek dlouho bránil
zuby-nehty. Zdanění by mělo ročně přinést do státního rozpočtu sedm
miliard korun, potom bude mnohem jednodušší samozřejmě řešit i církevní
restituce.
Zdroj: http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a1057-Zaplati-zdaneni-hazardu-cirkevni-restituce.aspx
