Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jak ovlivňuje (může ovlivnit) přijetí evoluční teorie o vzniku života na zemi etické vnímání křesťanských církví? Pozitivně, negativně, neovlivňuje (ovlivnit nemůže)? A proč se vlastně takto ptát?

Tvrdí se v křesťanských kruzích, že Bible říká, proč Bůh stvořil svět a věda říká, jak Bůh stvořil svět. Ale Bible a věda, to nejsou dva odlišné světy, které se nikde nesetkávají. Naopak, tvoří dvě knihy o jednom subjektu: A ten subjekt je náš okolní svět. Tudíž se spolu setkávají. Setkávají se v historii lidstva, sektávají se v činech Božích. A Písmo nás na mnoha místech vyzívá, abychom si z Božího Jednání vzali svůj příklad. Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalí Váš Otec v Nebesích, který nechá svítit slunko či posílat déšť na dobré i zlé, například káže Pán Ježíš Kristus.

Naše,křesťanská etika tedy má plynout z etiky Boží - etika Boží by měla být zdroj našeho etického vnímání: To, co se líbí Bohu, mělo by se líbit i nám, to, co je Bohu odporné, mělo by být odporné také křesťanům. A zde nacházíme styčný bod, kde se věda a biblická teologie střetnout prostě musí. Bible se totiž dotýká i výpovědi o historii světa stejně jako evoluční teorie se dotýká teologie.

To není důsledek nějakého nepochopení role vědy a role Bible ve výkladu světa. Naopak. Měl by to být důsledek domýšlení přijetí evoluční teorie křesťanskými církvemi až do krajnosti. Co vše toto přijetí přináší.  Čemu všemu se otevírají dveře.Popis stvoření světa křesťanskou biblí obsahuje jednu velice nenápadnou větu: Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Gn 1,31. Tuto větu v kontextu nemůžeme chápat pouze jako teologickou výpověď. Jedná se o Boží hodnocení celého procesu stvoření. Dotýká se tedy jak biologie, tak  i nejvniternější etiky Boží. Bůh totiž zde označil přírodu po dokončení svého stvořitelského díla za "velmi dobrou." Svět se prostě Bohu povedl, nebylo na něm nic pokažené, země plně odpovídala Boží Představě a Jeho Plánu. Toto vše je v překvapivém kontrastu s druhým Božím výrokem, ve kterém o pouhých pár set let později - těsně před potopou světa, označil Bůh veškeré tvorstvo za zkažené a pokažené (Gn 6,12).

To, co označíme za velmi dobré, vypovídá o našem charakteru. Každému se líbí něco jiného. Co si však pomyslíme o člověku, který by své zalíbení například nacházel v bolesti a utrpení zvířat? Jestliže směšujeme zprávu o stvoření s evoluční teorií, říkáme tim, že příroda již taková, jakou ji známe dnes, vyšla z Božích rukou - Příroda, kde silný přežívá na úkor slabšího, svět, ve kterém neexistuje druhá šance, svět plný nemocí, utrpení, umírání. Toto vše by Bůh označil za "velmi dobré." Přijmutí či odmítnutí evoluční teorie tedy má vliv i na naše etické vnímání světa. Tím, jak chápeme děj při stvoření světa, si odpovídáme na otázku, co podle nás tedy považuje Bůh "za velmi dobré." Že tento vliv na naše etické myšlení si možná odmítáme připustit je věcí druhou.

Jestliže sloučíme evoluční teorii se zprávou o stvoření, pak naznačená změna Božího názoru na své vlastní stvoření se zdá být nevysvětlitelná Co by se z pohledu evoluce mohlo za těch prá stovek stát tak zásadního, že Bůh v tom "velmi dobrém" stvoření naráz vidí, že všekeré tvorstvo pokazilo svou cestu? Anebo snad Bůh stvořil svět plný agresivity a násilí a pak by se podivil, že je plný násilí a agresivity?  Když tedy sjednotíme evoluční teorií s Biblí, pak musíme přijít k závěru, že Bůh, který stojí za takovýmto stvořením, si libuje ve světě, kde silný přežívá na úkor slabšího,  ve světě, ve kterém neexistuje druhá šance, ve světě plný nemocí, utrpení, umírání.

Nemáme na výběr jiný výklad. Jsou-li obě tyto zprávy "pravdivé," pak skutečně Bůh označil stav přírody, jaký vidíme dnes a jakou podle evolučné teorie byla od počátku, za velmi dobrý. Osobně si však myslím, že Bible nám zvěstuje jiný charakter Boží. Kniha Jonáš má velmi podivuhodný závěr: Hospodin totiž Jonášovi řekl: "Tobě je líto skočce, s kterým jsi neměl žádnou práci, jemuž jsi nedal vzrůst; přes noc vyrostl, přes noc zašel. A mně by nemělo být líto Ninive, toho velikého města, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozeznat pravici od levice, a v němž je i tolik dobytka?"Zde Bůh velmi zřetelně zvěstuje svůj hluboký soucit s utrpením zvířat - dobytek Ninivských totiž kvůli pokání trpěl obrovským hladem a strašlivou žízní.

Vidíme, že zde Bůh ukazuje zcela jiné etické vidění světa, než jaký plyne ze sloučení evoluční teorie a zprávy o stvoření.Dejme slovo proroku Izajášovi: Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit. Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu. Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě. Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře... Iz  11,6nn

Takto Písmo popisuje přírodu naplněnou "poznání Hospodina." - tedy přírodu, ve které je přímý otisk Božího charakteru. Přírodu, která odráží Boží Lásku a na které můžeme studovat Boží osobnost. Je to příroda nezasažena hříchem, protože je to hřích, který staví přehradu mezi "poznáním Hospodina" a Božím Stvořením.  Takto Hospodinem poznaná  příroda je zcela zásadně jiná, než jaká se podle evoluční teorie líbí Bohu. Připomeňme si význam slova "poznání" jako intimního sjednocení, prožívání ne pouze akademické, ale prožívání "na vlastní kůži". Zde je představena příroda věčného života, darwinismus však popisuje přírodu smrti, zde se nám vyjevuje příroda míru a harmonie, darwninismus popisuje přírodu války, boje o přežití, přírozeného výběru. Izajáš vidí přírodu překypujícího zdraví, a vzájemné lásky , pomoci a podpory, kde není prostor pro utrpení, darwninismus však popisuje přírodu, která nedává slabým, nemocným a poraněným druhou šanci.

S Izajášovým popisem však souzní také popis v knihy Genesis, když ji zrovna neznásilníme vědou. Genesis totiž označuje prvotní přírodu za čistě býložravou (Gn 1,30), naznačuje tím neexistenci smrti (kterou Pavel dává do souvislosti čistě s hříchem). Jistě, dávní hebrejci nebyli vědečtí vyškolenci, ale přesto nebyli úplně hloupí, nemůžeme tvrdit, že by vůbec nepozorovali svět a přírodu kolem sebe. Oni dobře viděli, že takto popisovaná příroda je v přímém rozporu s pozorovatelnou skutečností. I oni věděli, že například vlku sláma k přežití nestačí. Přesto měli odvahu věřit a hlásat to, že veškerým živým živočichům dal Bůh za pokrm rostliny, ne maso. Tato zpráva tedy byla v rozporu s pozorovatelnou skutečností už v době svého vzniku a zapsání.A Bible, to není pouze kniha Genesis.

Na doslovnosti prvních kapitol například stojí Pavlova teologie - skrze Adama (všimněme si - skrze Adama a ne např. skrze Satana) přišel na svět hřích a smrt, skrze Krista zase Ospravedlnění a Život. Co se tedy stane s Pavlovou výpovědí, když označíme první kapitoly bible pouze za mýtus? Jestliže na svět hřích a smrt nepřišel srkze Adama, ale byl zde již od počátku Stvoření Světa (jak tvrdí evoluční teorie), označeného samotným Bohem za Velmi Dobrý? Od čeho by nás přišel Kristus spasit? Od světa, který je přesně takový, jakým ho Bůh chtěl mít - připomeňme si, že evoluční teorie nevidí žádnou změnu v principech fungování přírody za celou dobu existence života na zemi. Pavel však nepovažuje současný stav přírody za původní, ale píše, že "tvorstvo bylo poddáno marnosti" a to né vlastní vinou, ale vinou toho, který jej pod onu marnost poddal. Celé tvorstvo tedy vyhlíží slávu a Zjevení Božích Synů. To vysvětluje náhlou změnu Božího názoru na přírodu, je v souladu s fundamentalistickým chápáním Genesis, ale v kontextu evoluční teorie by tato Pavlova Biologická Výpověď postrádala smysl, pravdivost i logiku.

Nemusíte se mnou souhlasit, ale osobně vidím velký rozdíl mezi etickým jednáním boha ze darwinistické teistické teorii a etickým vnímáním Boha tak, jak jej vyjevuje Bible. Tak velký rozdíl, až se musím ptát: Opravdu se jedná o jednoho a toho samého Boha? Anebo přijetím evoluce otevíráme dveře i jinému bohu jiného evangelia?  Nějakému bohu podobného řeckému Arovi nebo římskému Martovi - boha války, utrpení, nemoci a ničení. Avšak, apoštol Pavel nás varuje: Není jiného evangelia. Protože vezmeme - li vážně Pavlovi biologiko - historickou výpověď, pak vědecký neodarwinismus nepřináší pravdivý obrázek o prvotní přírodě a o Bohu, ale obrázek pokřivený pádem do hříchu a do marnosti. Tudíž by pak ani nemusel pravdivý obrázek o vzniku života na zemi - byl by to obrázek pokřivený lží otcem lži.Bible nemá pouze teologickou pravdu. Ona je nositelkou celé pravdy o Bohu, kterou v lidských srdcích oživuje Duch Svatý - Duch Kristův.

Ježíš Kristus o sobě řekl: Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Ježíš není pouze jediná cesta k Bohu, on stejně tak je i jedinou Pravdou k Bohu. A stejně jako není jiná cesta k Bohu než skrze Krista, tak není ani jiná pravda o Bohu než skrze Krista. Říkáme - li, e existuje i jiná pravda k Bohu, která nevede srkze Krista, říkáme tím také, že existuje jiná cesta k Bohu, než Ježíš Kristus. Buďme na to opatrní. Oheň bývá dobrý sluha, ale zlý pán. Podobně i věda či obecně filozofie: Může být dobrým sluhou, ale bacha, aby se nám nestala zlým pánem...

Zdroj: http://bohu-a.svetu.cz/26833-prijeti-evolucni-teorie-a-etika-krestanstvi.html