poslal leonet Přiznám se, že nejdříve jsem měl v úmyslu pokračovat v částečném výkladu blahoslavenství, ale podle reakci jsem musel svůj úmysl změnit. A proto musím nejdříve poukázat na klíčový význam jednoho podobenství pro snazší pochopení záměrů pisatelů takzvaných synoptických evangelii.
Matouš 22,1 až 14.
A Ježíš k ním znovu promluvil v podobenstvích: „Království nebes je podobné člověku králi, který vystrojil svatbu svému synu. A poslal své otroky, aby zavolali pozvané hosty na svatbu; ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu své otroky se slovy: Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu. Ale oni nedbali a odešli, jeden na pole, jiný za svým obchodem. Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili. Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město zapálil. Potom řekl svým otrokům: Svatba je připravena, ale pozvaní nejsou hodni. Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu. I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. I naplnila se svatební síň stolovníky. Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat. I řekl mu: „Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?“ A on oněměl. Tehdy řekl král služebníkům: Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů. Neboť je mnoho povolaných, ale málo vyvolených.“
Není náhoda, že toto podobenství je uvedeno pouze u Matouše. Byl bych rád, kdyby jste si uvědomili určité rozdílnosti, která vyplývá z textu. Pouze Matouš užívá termín „Království Nebes“. Ještě důležitější je, komu toto podobenství Ježíš vykládal: Mt. 21,23…přistoupili k němu přední kněží a starší lidu. A další verš 45: Když přední kněží a farizeové uslyšeli tato jeho podobenství, poznali, že mluví o nich.
Proto toto podobenství bylo určeno konkrétní skupině lidí. Byli to přední kněží a starší lidu a farizeové (Mt.22,15).
Nevím kdo z vás si kdy všimnul, že král z tohoto podobenství vůbec nehovořil o nevěstě, ale pouze o hostech na svatbě. A kdo má duchovní vzhled, měl by pochopit kdo jsou vlastně ti, kterým je zvěstováno „království Nebes“, především židé a jsou zváni na svatební hostinu jako hosté a ne jako nevěsta.
My víme, že nevěsta Kristova, Krále, který usedne na svůj trůn v Izraeli, ještě není kompletní. Také víme, že část podobenství od 8 verše ještě neproběhla a je tak záležitostí budoucích události. Tady lze rozpoznat rozdíl mezi královstvím nebes a nevěstou ženicha – církvi. Až bude nevěsta ženicha - krále připravena k svatbě, budou opět pozváni hosté na svatební hostinu, a opět se bude zvěstovat království nebes a pozváni na svatbu: Od 8 verše: Potom řekl svým otrokům: Svatba je připravena, ale pozvaní nejsou hodni. Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu. I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. I naplnila se svatební síň stolovníky.
Tady začnou platit příklady z jiných podobenství, například od Matouše 24,45 a dál, třeba známé podobenství o deseti pannách.
Nevím, zda jste si všimli jednomu pozoruhodnému rozdílu a to jak končí Pán Ježíš mnoha podobenství uvedené v Matouši, Markovi a Lukáši. Například: Mt. 5,22…Kdo by řekl: Blázne, propadne ohnivé Gehenně. Nebo verš 5,25:…abys nebyl uvržen do vězení. Nebo 8,12:…budou uvrženi do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů. Nebo 10,28…Raději se bojte toho, kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně. Nebo 13,42:… a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.
Na rozdíl od těchto strach budících varovných slov z evangelii se podívejte na slova z epištol, například listu Římanům 8,1: Nyní tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha. Nejvážnější slova zaznívají v 1 listu do Korintu 3,15: jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň. Docela vážné varování ještě zaznívá v listu Galatským 5,4: Zbavili jste se Krista, vy kteří hledáte ospravedlnění v Zákoně; vypadli jste z milosti. Místa v epištolách, která jakoby naznačovala nějaký trest, jsou zpravidla ohraničena jasně znějícími zájmeny, která jasně oddělují věřící žijící z milosti Boží od těch, kteří jsou odlišeni zájmeny my, nás, vás od oni. Existuje několik jakoby sporných míst, ale v těchto listech je především třeba poznat komu byly určeny a proč. Neboli je třeba především učinit jasný výklad a pak je teprve aplikovat. Jestli někdo něco aplikuje na věřící, aniž nejdříve učinil fundovaný výklad, rozchází se s úmyslem Ducha Svatého.
Tento článek je stručný nástin problematiky kolem království nebes.
