...a tiež dnes už apoštoly nič nehovoria lebo pomreli a preto hovorí za nich panenka lurdská, čenstochovská a fatimská...a túto pravdu tiež cirkev zachováva ako podanie a tradíciu apoštolov...

Pan Ježíš priamo prikázal ap.Jánovi aby zapísal všetko čo mu bolo ukázané:

Zj.1,19  A tedy napíš, čo si videl a čo je a čo sa má diať po tomto.

Ďalej Pan.Ježíš hovorí v Zj.Jána :

Betma bojím sa ,že si svoj článok ukradla z následovného spisu a to čo je tam napísané

proti vašim diabolským naukám si jednoducho zamlčala :

Otevřeme-li katolický katechismus vydaný v r.1968, pak na str.8 čteme:

„Bloudil by ve víře, kdo by myslil, že dostačí věřit jen tomu, co je obsaženo v Písmě sv.-Pravdy,které apoštolé kázali, ale nenapsali byly napsány od jiných spisovatelů a jsou pomoci Ducha sv. neporušeně zachovávány církví katolickou „... 

ev.Jana 8,51.                                 Všem řím. katolikům na svědectví. 
 
Otevřeme-li katolický katechismus vydaný v r.1968, pak na str.8 čteme: „Bloudil by ve víře, kdo by myslil, že dostačí věřit jen tomu, co je obsaženo v Písmě sv.-Pravdy,které apoštolé kázali, ale nenapsali byly napsány od jiných spisovatelů a jsou pomoci Ducha sv. neporušeně zachovávány církví katolickou „... Autor také napsal, že P. Ježíš apoštolům nenařídil, aby jeho učení napsali. Zde se je třeba ptát. Učedníci Páně napsali knihy Nov. Zákona z vlastní vůle, nebo byli k tomu puzení Duchem Kristovým? Jestli psali pod vlivem Ducha Božího, je možné, aby nám opomenuli napsat něco velmi důležitého, potřebného ke spasení? Tomu asi nevěřil ani sám autor katechismu / dnes už zemřelý / pán kardinál F.Tomášek, protože by jinak nenapsal na str .7.téhož katech.:,,Duch sv. tak pomáhal pisatelům bible, že je k tomu povzbuzoval, aby psali, jejich rozum osvěcoval, aby věděli, co mají psát a tak je při psaní stále vedl, aby napsali bez omylu pravdy,o kterých Bůh chtěl, aby byly věrně lidem zjeveny.,, Co to byli za lidé ti,, jiní spisovatelé ,, ,byli také puzení Duchem Božím ? Jak to, že se jejich spisy při sestavování a kanonizaci NZ okolo r.180. /kčemuž se hlásí církev řím.kat., ačkoli v té době Církev zdaleka nebyla římská, ale o tom později/ nedostaly do NZ ? I když autor katech.zpochybnil pravidlo a základ pro každého věřicího člověka - Písmo sv., to ono samotné dává odpověď na otázky výše citované. Že ústní podání v prvopočátku působení učedníků bylo nutné, to je jasné, neboť nebyl ještě sepsán NZ. Ale co lidem kázali bylo je a jen z Písma sv.! Stačí otevřít Skut. Ap.17,10-11 a Mat. 28,19-20, kde čteme, že Berejští přijali slovo Boží, na každý den rozvažujíce písma... A tak vidíme, že S.Zákon a proroci byl pro kázáni Krista ukřižovaného a zmrtvýchvstalého podkladem . Samotný P.Ježíš  říká v ev.Jana 7,38: ,,Kdož věří ve mne jak dí Písmo ...,, Dále ap.Pavel nás ujišťuje  v 2.ep. Timot. 3,15-17, že všeliké Písmo jest od Boha vdechnuté a užitečné k učení, k trestání, k napravování, aby byl dokonalý člověk Boží ! Tak nám napsal pravdivý služebník P.Ježíš. Žeby se mýlil ?? Zajisté kdo bude ve víře a poznání povrchní pak mu nic jiného nezbývá, než věřit výrokům v kat.katechismu, že církev kat. má monopol na hlásaní tzv.,,neporušené pravdy,,. Že takový monopol na pravdu nikdo nedostal, svěčí, že nikdo na světě /kromě P.Ježíše/ nedostal plnost Ducha sv., ale jenom závdavek /2.Korint.1,22,Efez.1,13-14/. To je svědectví pokorného služebníka  Páně ap. Pavla. Tím je také dáno, že k vytříbení pravdy může dojít jen vzájemným napomináním, konfrontaci různých výkladů jednotlivých bodů učení P.Ježíše. Toho však jsou schopni jen ti, kteří nenaplňují slova ve Zjev. Jana 3,14-17! Závěrem k této otázce musím říct, že apoštolé nekázali lidem nic co by nemělo naplnění v předobrazné skutečnosti ve SZ a prorocích !! 
Autor kat. katech.také napsal, že NZ obsahuje pravdy, které jsou od samého Boha, a že je P.Ježíš svěřil své Církvi, aby je neporušeně zachovávala a všechny lidi jim učila . Zde autor, snad aniž si to uvědomil, postavil rozpoznávací znamení pravé Církve Kristovy. Začneme-li, tímto podaným měřítkem, prověřovat učení kat. církve s učením P.Ježíše a apošt.,vyznívají tato slova cynicky. Uvedu zde /pro obšírnost této tématiky / z pochopitelných důvodů jen tři příklady, které se bezprostředně týkají N.smlouvy, kde kat.církev příkazy P.Ježíše porušila a změnila. Vedení církve nezachovává a neučí jedno ze základních ustanovení P.Ježíše, které nařídil u poslední večeře. V ev. Jana 13,4-17 čteme, že P.Ježíš coby Boží Syn se sklonil až tak nízko, že svým učedníkům umýval nohy. Tímto aktem symbolizujícím pokoru, dal jasně najevo,že se nikdo nad nikým nemůže  povyšovat, což také přikázal slovy v ev. Marka 9,33-35. Dal jsem vám příklad, říká P. Ježíš při večeři, verš 15, aby ste tak i vy činili. Tomuto přikázání, po smrti apošt.nebyla církev poslušná už v rané době. Od XII stol. kat církev nerespektuje ani další příkaz P.Ježíše-,, Pijte z toho všichni. Nebo to jest krev má, nové smlouvy...,, / Mat.26,27-28 /. Přikázaní vydaná u večeře Páně jsou nejdůležitější body Nové Smlouvy. Pravý služebník P.Ježíše ap.Pavel věděl, že ze Smlouvy, učiněné P.Ježíšem se nic nesmí rušit, neb k ní něco přidávat /Gal.3,15, Žid.9,15-17/ !! Na str. 52 téhož katech. čteme, že křest je slavnost znovuzrození pro nebe... Pokud by tato slova byla míněna upřímně, pak by cirk.kat.křtila jen dospělé jedince ! Proč? Pokřtít se může dát jen ten kdo uvěří /ev. Marka 16,16/. A víra přichází skrze slyšení Slova Božího /Řím.10,17/. Jestli ze slyšení, pak zajisté i skrze čtení. To souhlasí s učením ap. Petra, který učí o znovuzrození skrze Slovo Boží / 1. Petr.1,23 /, neboť Slovo Boží = Duch a život /  Jan 6,63 /. A tak dostaneme plný význam slov P. Ježíše v ev. Jana 3,5: „Nenarodi-li se kdo z vody a z Ducha  nemůže do království Božího „. To může naplnit jen dospělý člověk, který je schopen zdravě rozsuzovat a rozhodovat sám o sobě. Však také i sám autor katech.napsal, že v prvních dobách církve byli křtění dospělí. Proč učení P. Ježíše a apoštol. vedení kat. církve změnilo /další z bodů Nové Smlouvy / to už autor nevysvětlil. Vysvětlení lze vydedukovat z jeho slov na str. 29:“ Do svaté katol. Církve byl jsi přijat  svatým křtem. Poděkuj za tu velikou milost...“. Jestli kojenec, který nic neví , nic nevnímá a o ničem nemůže rozhodovat,se stává  členem společnosti věřících - církve, to jednoznačně  dokumentuje, že kat. církev  si tak jen a jen zajišťuje členy, ale to nemá nic společného se znovuzrozením pro nebe!! A tak pokut někdo z katolíků spoléhá jenom  na to, že jsa členem církve je zároveň i znovuzrozen a tak má spasení zaručené, pak je podobný Židům, kterým prorok Jeremiáš řekl, že darmo skládají nadějí v chrámě Božím, když nepolepší cest svých Jerem. 7,1- 4. Na těchto třech bodech ze Slova Božího, jsem jasně ukázal, že vedení řím. kat církve učení samotného P.Ježíše i apoštolů nerespektuje  a dovoluje si něco zrušit, změnit nebo upravit. Vedení kat. církve učí, že má na to právo a potvrzuje to i autor  katech. na str.29 , když vysvětluje, že ap. Petr obdržel slovy P.Ježíše v ev. Mat.16,18-19 nejvyšší moc nad všemi ostatními údy církve ve věcech spásy, coby „viditelná hlava „ církve - papež. Jestli katolické učení v tomto bodě je opravné, pak potvrzení musíme najít především v Písmu sv. a potom i v samotných dějinách církve . Čteme-li Písmo sv. pak zjistíme pravdu o tom, že ap.Petr  na vzniklé situace  mezi učedníky a P.Ježíšem reagoval vesměs první, jako tomu je u Mat. 16,16, když na otázku P.Ježíše odpověděl, jsa veden Duchem Božím, správně. Také jako zareagoval na další slova P.Ježíše v tomtéž ev. Matouš.16, 22, ale zde jasně vidíme, že jeho reakce byla nesprávná. Reagovat jako první a ne vždy uváženě to zřejmě vyplývalo z jeho povahy, což nám dokumentuje situace v ev. Jánově 21,15-17, kdy se ho P. Ježíš třikrát ptá jestli ho miluje. Proč ? Zřejmě teprve na třetí otázku odpověděl ap. Petr s plnou rozvahou. Jako první navrhl volbu nového člena pro doplnění apoštolů po nanebevst. P.Ježíše. Také on sám říká, že ho Bůh vyvolil mezi apoštoly, aby kázal evang. Pohanům / skut. ap.15,7 /. Zde je třeba říci,že apošt. pohanů nebyl jenom Petr, ale především ap. Pavel /Skut.ap. 9,15-16 / , což epišt. ap.Pavla psané k jednotlivým zborům, které sám založil, jen dokumentují. Další verše Skut. ap. 15,13-21 dokumentují, že v rozhodování si byli všichni apošt. rovní, neboť při poradě apošt. a starších Jeruz. Zboru, hlavní učinil ap. Jákob /bratr Páně / a všichni přítomni to akceptovali. A tak z těchto jednotlivých míst / a dalších / ze Slova Božího nemůžeme tvrdit, že ap. Petr si osoboval právo na nějakou hlavu církve, ba naopak, když čteme epišt. ke Galat .2,9 ap. Pavel jmenuje kromě Petra ještě Jákoba a Jana jako pilíře v Jeruz. zboře. I když byl uznáván jako jeden z pilířů ve zboře, přece se dopouštěl omylů, / na rozdíl od řím. papežů, kteří jsou prý neomylní-Pius IX.1846-1878 / proto byl ostře, ale v bratrské lásce napomínán ap. Pavlem / ep.Galat. 2,11-14 /. A však největším důkazem, že ap.Petr si neosoboval žádné právo na post primasa mezi apoštoly, / jak to pozdejí činili řím. biskupové / stačí přečíst jeho 1.epišt. 5,1-3 !! Tolik k této problematice ze Slova Božího. A nyní co říkají dějiny samotné církve. Posloužím si zde knihou Henryho H.Halleye ,,Biblický průvodce,, / polské vydání / , Z této knihy citují:,, Římskokat. tradice hlásající, že ap.Petr byl prvním papežem je obyčejnou fikcí. Není žádného historického důkazu, že byl biskupem Říma ,,. Katol. Katech. zpracovaný kard .F.Tomáškem však suverénně uvádí na str. 30 další nástupce po údajném ,,papeži,, Petrovi, že byl Linus, Kletus, Klement atd. Žeby vzdělanci na vedoucích místech v kat. církvi nevěděli, že ještě ke konci IV. stol. zbory a biskupi podléhali jurisdikci pěti hlavních středisek, Říma, Konstantinopole, Antiochie, Jeruzaléma a Alexandrie v čele s biskupy zvanými patriarchové, kteří na sobě byli úplně nezávislí ve spravování svých provincií ?? Samozřejmě boj o moc a vládu nad celou křesťanskou církvi rozpoutali řím. biskupové už daleko dříve. Prvním řím. biskupem, který svou touhou po vládě nad celou církvi zdůvodnil slovy Písma sv. z ev.Mat. 16,18 byl Kalixt I. /217-223 / . Boj o panování nad církvi vedli řím. biskupové až do VI. stol. kdy teprve Řehoř I. Veliký /590-604/ je všeobecně uznáván  historiky jako první papež ! Řím. biskupům vůbec nebylo Písmo sv. motivaci v tomto boji, vždyť P.Ježíš učil apošt ., že kdo chce být největší ať se stane služebníkem ostatních / Mat. 20,25-26 /. Hlavní vzor v boji o moc a vládu nad celou Církvi brali od světských vladařů - řím.císařů coby správců celého impéria, které se už tenkrát otřásalo v základech. Narůstající přesvědčení za řím . biskupa Štěpána  I. / 254-257 / , že Řím coby hlavní město impéria by mělo být i sídlem ,,hlavy ,, církve ,to jen dokumentuje ! A tak náboženství se stalo vhodnou rouškou řím. biskupům, kdy svá postavení v církvi si v mnoha případech koupili za peníze  /tzv. simonie v církvi/ ,zakrývající touhu po moci a vládě, což skutky mnoha z nich dokumentují, že s křesťanstvím měli pramálo společného! Ještě všeobecně uznávaným Řehořem I.,uvěřil ve svém srdci řím. biskup Leon I. Veliký /441-461/ ,že mu Bůh svěřil úřad primasa všech biskupů. A tak se ohlásil pánem celé církve... Zde z církevních dějin je jasně vidět, že papežský stolec vznikl uzurpátorským způsobem skrze vlády a moci chtivých řím. biskupů, kteří tento krok po dnešní dobu ospravedlňují tendenčním výkladem slov P.Ježíše v ev.Mat.16,18-19. Pán Ježíš zde nazval ap. Petra skálou , protože odpověděl na položenou otázkou čistou a neporušenou pravdu, která ale nebyla z něho, ale z Boha = Duch Božího = Skály /Mat. 16,16-17/ a tak se stal částkou této Skály. Domnívat se, že tato výsada patřila jen ap. Petrovi je naivní, neboť klíče království, které obdržel a mohl svazovat  a rozvazovat, ty dostal zákonitě každý ten, kdo vydává pravdivé svědectví z Ducha Božího, ten také patří mezi rod vyvolený, královské kněžstvo o čem ujišťuje ap.Petr /1.Petr.2,9/ a stává se zároveň skálou skrze Ducha Božího s právem svazovat a rozvazovat /ev.Mat.18,15-20/ ,Kde vidíme, že už není řeč o jednotlivci, ale celku! Je to podobné jako, že P.Ježíš je světlem světa /Jan 8,12/ ,ale tímto světlem je rovněž každý kdo koná a je veden jeho Duchem /Mat.5,14/.
Závěrem zdůrazňují, že P.Ježíš žádnou viditelnou hlavou církve neustanovil. Tuto ustanovil člověk, aby mohl panovat nad druhým člověkem k jeho zlému /Kaz.Šal.8,9, Jer.17,5-8/ ! Založil však Církev, které jen On sám je hlavou a jeho údy jsou a budou ti, kteří splňují podmínky uvedené v ev.Jana 8,31-32, kap.14,21-24! Pro takové si přijde při skonání světa a shromáždí je ze všech světových stran /Mat.24,31/. Usilujeme se proto a učiňme každý co je v jeho silách, aby jsme do této Církve Kristovy náleželi !
 
 To z upřímného srdce přeje pisatel 
Napsal: Jindřich Raszyk, Hořany 739 PSČ 735 34 Stonav