l.) že Lydia byla nebo bývala vdána; 

2.) že měla dítky, a že některé z nich byly nemluvňaty; 

3.) že je sebou měla při cestě do Filipis *) a 

4.) že tyto dítky byly skutečně pokřtěny. Toto všecko se nedá dokázati - jsou to samé domněnky - a každý přeci připustí, že k průkazu a potvrzení, že křest nemluvňat jest skutečně učením Písma, tak musí býti pevných a silných důkazů a ne pouhé předpoklady a domněnky.Kdesi se udál jeden následující veselý příběh : Jeden milovník křtu dětí ujišťoval, že v domácnosti žalářníka musela býti nemluvňátka. Ne, odvětil někdo, ta tam rozhodně nebyla, poněvadž nejmladší ze všech jeho dětí byla dcera 18 let stará. Kde jste to našel? , pravil ten první ostře . A kde jste to našel Vy, že tam byly malé dítky? Já jsem to hádal. Ale já také! - Pamatujme si, že Slovo Boží nedává žádného místa k dohadování a nebo k domněnkám, abychom na nich zakládali nějaké učení. Mnozí z Korintských slyšavše, uvěřili a pokřtěni byli (Skut. 18, 8 ). A toto jest Božím pořádkem až dosud ! Slyšení, uvěření a pak teprve křest.Mnozí ujišťují, že křest zaujal místo obřízky. Písmo však na žádném místě tak nepraví. Naopak, čteme v knihách, že někteří věřící, byvše pokřtěni, byli potom donucováni věřícími z židovstva, aby se dodatečné obřezovali (Skutk. 15 ). Kdyby křest skutečně zaujímal místo obřízky, tedy by mohly a měly býti křtěny děti pouze mužského pohlaví (1. Mojž. 17, 12 ). Kdyby býval křest ustanoven na místo obřízky, tedy by domácí služebníci křesťané mohli býti křtěni, ať již uvěřili neb nikoli (2. Mojž. 12, 44 ). - Jestliže však křest skutečně zaujal místa obřízky, pak celé toto přirovnání poukazuje toliko na křest věřících. Neboť jestliže dítko, jsoucí pod zákonem rovná se dítku pod milostí, tedy jedině dítky v Kristu mají býti křtěny. Dítkem v Kristu nebo-li dítkem Božím je ten, kdo se znovuzrodil. Dítkem národa Izraelského byl (je) každý, kdo se v Izraeli narodil. Jako narození a přirozený život musily předcházeti obřízce, tak narození (znovuzrození) a duchovní život musí předcházeti křtu.V jednom katechismu, vydaném návodem Říma, jsou dány následující pokyny : Jestliže by ti protestant nabízel náboženskou knihu a vychvaloval by ti Bibli až do nebe, napadaje při tom pravdy naší svaté víry a našich křesťanských obřadů pod záminkou, že o těchto věcech Bible ničeho neví, otaž se jej, kde on v Bibli nalezl, že jest správným křtíti malé dítky, což oni právě tak činí jako my, ačkoli to v Bibli také není, nikde přikázáno .Často slyšíme námitku : Ale vždyť Slovo Boží křtíti nemluvňat nezapovídá. K tomu odpovídáme otázkou: Zapovídá snad Slovo Boží výslovně křtění zvonů, jež provádí církev římsko-katolická? . Ve Slovu Božím máme právě tolik důkazů pro křest zvonů, jako pro křest dítek!