Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 243, komentářů celkem: 429559, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 658 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116482012
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit?
Vloženo Neděle, 24. červen 2012 @ 21:41:45 CEST Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal unshaken

Z evangelií víme, že Ježíš byl popraven tou nejhroznější a nejpotupnější smrtí, která v té době byla vykonávána. Namísto, aby smrt a vzkříšení našeho Pána se stala jednotícím vodítkem všech jeho následovníků, tak se právě smrtící nástroj stal nejenom symbolem Jeho smrti, ale bohužel i rozdělení.



 
Neškodí nám trocha poučení z historie: Kříž byl odedávna pohanským náboženským symbolem, takže jeho původ vůbec nelze přesně určit. Dalo by se říci, že symbolická řeč člověka zahrnovala tento symbol odjakživa. Horizontála (vodorovná čára) znamenala zemi a vertikála (svislá čára) symbolizovala spojení nebe se zemí.


Ukřižování jako druh potupné smrti bylo podle historiků použito již roku 519 př. n.l. perským králem Dareiem (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Uk%C5%99i%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD ) a možná jindy a jinde ještě dříve. Pokud si ještě někdo vzpomene na hollywoodský filmový brak Spartakus, tak tam vylíčili ukřižování otroků v r. 72 př. n.l. podle silnice do Říma. Římané, jejichž kultura, stavby a filozofie dodnes vzbuzují údiv, však svůj rozkvět založili na krutosti, přičemž pro její vrcholnou realizaci převzali tehdejší praktiky ukřižování od svých obchodních partnerů a pozdějších nepřátel – kartaginců.



Praxe při ukřižování byla taková, že odsouzenec si musel nést příčné břevno kříže. Na místě ho pak k břevnu přivázali za zápěstí nebo přibili hřeby. Příčné břevno pak vyzvedli na svislý kůl, který byl již na popravčím místě připraven. Svislé kůly byly na popravčím místě trvale. Někdy měly vytesané místo pro snazší vložení břevna. Břevno se přivazovalo a s odsouzencem ponechalo někdy i několik dní.


Působivé vylíčení Golgoty poskytla britská BBC, která natočila ionizující atmosférou naplněný dvoudílný film „Umučení“. Viděl jsem 3, možná 4 filmy o Ježíši a jeho umučení, ale tento byl podle mě nejlepší. Bez přehnaného líčení krutosti, jako bylo třeba u Mel Gibsona. A bez sladkostí při opětovném shledání se vzkříšeným Kristem. Prostě krutá, surová realita bez nadpřirozených zázraků, na jejímž pozadí roste až do závratě naděje, kterou pro nás přináší Ježíšovo zmrtvýchvstání a setkání s Ním jako živoucím.


Když si potom člověk přečte, že konkrétní druh a tvar popravčího nástroje se stává předmětem sváru, musí mu být smutno. Namísto, aby se u nás naděje dala vystopovat od prázdného hrobu, přes setkání s novým oživujícím Adamem až po setkání s Ním v nebeské slávě, nedojdou mnozí za práh Ježíšovy smrti. Smrtící místo by mělo naopak být minulostí, místo k zapomnění, popravčí nástroj by měl být spálen a zapomenut. Naše staré životy přece životem nebyly, žili jsme jako duchovní mrtvoly. Na co vzpomínat, když jsme byli mrtvi, proč si připomínat naše ukřižování? Nač si připomínat smrtící nástroj a nosit ho dokonce na krku! Nebo přít se, zda se jednalo o dřevo či strom, jak je údajně v původních evangelijních textech. Či zda se jedná o smrtící kůl, jak o něm hovoří texty Starého zákona. Vždyť se jednalo o místo prokleté Bohem, kde náš Pán byl Bohem proklet a opuštěn. Spravedlivý Bůh nemohl jednat jinak, člověka obtíženého hříchy může jenom odvrhnout. Z tohoto místa musíme utíkat, vždyť to byla jen startovní čára od našeho znovuzrození. Porodní místo nového člověka. Po smrtícím předělu již nás čeká jen život, nad nímž žádná smrt nevládne.


Tak jako ony ženy proto utíkejme od svého hrobu, tam se vrátit nechceme a tam nás ani nic dobrého nečeká:


[Matouš 28:8] Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům.


A radujme se se svým Pánem:


[Lukáš 15:6] ... 'Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.'


Podobná témata

Zamyšlení

"Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 36 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 24. červen 2012 @ 23:13:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Neuškodí nám také uvědomění si faktu, že kříž Pána Ježíše nezabil.

Pán Ježíš svůj život položil dobrovolně a zemřel na kříži ve chvíli, kdy bylo dokonáno vše, kvůli čemu poslán Bohem Otcem přišel na zem; ve chvíli, kdy poručil svého ducha Otci Bohu a vydechl naposled. To přísně vzato znamená, že Pána Ježíše nezabili ani Židé ani římští vojáci, ale Bůh, když ho Otec poté, co se stal za nás hříchem, jako prokletého opustil.

Však také římský setník velící popravě, když viděl, jak Pán Ježíš zesnul, slavil Boha a řekl: „Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.“ A Pilát se dívil, když se dozvěděl, že Ježíš je mrtev - ukřižovaní umírali na kříži i několik dní - zavolal si setníka a otázal ho, je-li to dlouho, co zemřel.

Z toho všeho vyplývá, že jakýkoliv spor o popravčí nástroj, na nějž by Pán Ježíš přibit, je naprosto nesmyslný.

Tož tak.



Re: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 25. červen 2012 @ 08:00:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Smrtící místo by mělo naopak být minulostí, místo k zapomnění, popravčí nástroj by měl být spálen a zapomenut. "...


Kříž je realitou každodenního života
. Máme jej brát na ramena dobrovolně a s láskou - podle vzoru Pána Ježíše.

Každý křesťan je přece ve křtu ponořen do Kristovy smrti (Kol 2,12) - je ukřižován tomuto světu (Ř 6,6).
Spolu s Kristem zemře tomuto světu, aby mohl (už jako znovuzrozené dítě Boží) kráčet v novosti života (Ř 6,4).
Nyní už přece nejsme z tohoto světa - a to má "na svědomí" kříž Kristův!
Bez kříže by nebylo žádného vykoupení lidstva.


Předobrazem ukřižovaného Krista byl Mojžíšův měděný had, vyvýšený na kůlu.
Kdokoli na něj s nadějí pohlédl, byl uzdraven od hadího jedu.
Kdokoli s nadějí pohlédne na ukřižovaného Krista, ten je uzdraven z jedu hříchu.



Kříž se pro křesťany stal stromem života z ráje, protikladem stromu poznání dobrého a zlého.

Strom poznání nesl ovoce lákavé na pohled.

Ovocem našeho stromu života je ukřižovaný nevzhledný Kristus.

(Iz 53,2-5)
  ... neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili.
  Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.Trpěl za nás - podoben obětnímu beránku, nechal na sebe vložit hřích druhých a mlčky jej nesl.
  Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.
  Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.



Cožpak se Kristus skrze utrpení kříže nestal pro nás zdrojem věčného života? "Ovocem" rajského stromu života?

J 6,53-57)
Ježíš jim řekl: "Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.
Neboť mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
Jako mě poslal ten živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne.



Máme snad zapomenout na to, kým jsme byli uzdraveni? Zapomenout na zmučeného Krista? Zmučeného pro naše hříchy?




Re: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit? (Skóre: 1)
Vložil: betma (dagmara123@zoznam.sk) v Pondělí, 25. červen 2012 @ 11:49:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

..." Smrtící místo by mělo naopak být minulostí, místo k zapomnění, popravčí nástroj by měl být spálen a zapomenut. "...

Kriz je znakom spasy, a znakom vitazstva, vykupenia.Tiez si pri pohlade na kriz mozeme spomenut na velku Boziu lasku k nam.
No a  aj telo je potrebne pri zboznosti-tak ako sluch, tak aj zrak k nej dopomaha. My katolici sa prezehnavame znakom kriza, co znamena, ze patrime ukrizovanemu Kristovi.

o vyzname kriza pre kazdodenny zivot hovori aj Kristus -Kto nevezme na seba kazdy den svoj kriz a nenasleduje ma, nie je ma hoden.



Váženým bratrům a sestrám zahleděným zpět ke kříži (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Pondělí, 25. červen 2012 @ 22:01:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
[Filipským 3:13,14]
Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.

Nemyslíte, že tento verš hovoří přesně k tématu článku? A přitom nikoho z nás ani ve snu nenapadne pisatele epištoly obvinit, že by zapomínal na Kristovu oběť. To by bylo přímo rouhání. Což se však potřebujeme stále jako malé děti ohlížet, zda tam ten kříž ještě stojí, zda si ho snad někdo nepřivlastnil? Nebo potřebujeme každou chvíli hledět na hada vyvýšeného na tyči, abychom byli zase zachráněni? Kolikrát ještě potřebujeme Krista věšet na kříž, kolikrát ještě chceme být spaseni?

Boží dílo je dokonalé. Jednou bylo vykonáno. Bylo jednou provždy vykonáno pro všechny. Není snad větší Boží souhlas s tímto dílem, než Kristovo zmrtvýchvstání?

Spásné dílo je dokonáno. Pro všechny, kteří byli vykoupeni, je čas běžet dál.

[Židům 12:1,2]
Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu.

Aby nedošlo k mýlce, tak jako jistě každý z nás, tak i já, si velmi často připomínáme, jakou hrůzu na kříži musel za nás a zvláště za mne Pán prožít, abychom byli osvobozeni. Ale osvobozeni ne k nečinnosti nebo k utápění se ve vzpomínkách, ale k dílu.




Re: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit? (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 26. červen 2012 @ 09:48:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kříž nesmíme nikdy mít za sebou a nikdy ho nesmíme opustit. Musíme ho mít v maximální míře před sebou i v sobě. Ten Kristův i ten náš životní. Kdykoliv se v životě pokusíme obrátit zády k utrpení a vypustit ho ze svého života tak pokaždé tvrdě narazíme. Platí to i ve světské rovině. To že odmítáme utrpení a snažíme se být pořád jen šťastní nebo to alespoň navenek předstírat je jednou ze zásadních příčin toho že rodiny nejsou stabilní. Přestože zdánlivě nikomu nic nechybí. Což je v přímém kontrastu s tím kdy měli naši předkové hromadu dětí, těžce pracovali  a prožívali války, epidemie a jiné katastrofy.

Máte pravdu v tom že kříž byl tím nejstrašnějším co dokázala vymyslet lidská a pravděpodobně i ďábelská zloba. A přesto je pro nás tím největším zdrojem pokoje, míru a lásky. Bylo to za nás, pro nás, z lásky a z milosrdenství. A pořád to trvá. Našeho Pána křižujeme každým svým hříchem a trpí v každé své ovečce a v každém svém údu.  Jizvy po ukřižování zdobí Jeho svaté Tělo.

Nejrůznější spekulace okolo popravy na kříži a o tvarech křížů mají pravděpodobně především kříž zpochybnit a vyvolat umělé problémy a sváry. Narušit vzájemnou lásku a důvěru. Vytahování odsouzence nahoru s břevnem mi připadá technicky téměř nemožné a pokud přeci tak u přivazování, ne u přibití nohou. Což pravděpodobně potvrdí každý kdo se někdy na táboře pokusil něco přibíjet ke kůlu který pruží. Vztyčit kříž i s odsouzencem  je nesrovnatelně snažší.  Stejně jako třeba odnést tělo zabalené do plátna než ho na místě rozbalovat a nechávat tam složená plátna.

Základní tvary křížů najdeme na Wikipedii pod heslem kříž. Většina z nich něco symbolizuje a nevidím důvod proč by mne to mělo pohoršovat.  Už jsem se setkal i s tím že satanisti nebo esoterici tvrdí že prostý kříž je jakýmsi přijatelným symbolem a kříž s Kristem přináší smůlu a negativní energii. Což považuji za svědectví pro jeho používání.  Kromě svastiky znám jen jeden případ kdy znamení kříže používali pohani. Každá z tehdy známých planet měla svůj symbol. Všichni pravděpodobně známe symboly Venuše (zrcadlo) a Marsu (kopí a štít), které se používají dodneška na odlišení pohlaví. U lidí i u zvířat. Své znamení měla i Země.  Rovnostranný kříž v kruhu. A ten opravdu někdy používáme jako symbol toho že Ježíš je Králem naší Země a zároveň jako symbol Jeho svatozáře a záře která z kříže vyzařuje. Možná je to také zároveň důvod proč se obvykle ostatní planetární znamení kromě těch dvou nezobrazují, aby nám to nedošlo. Jako první tohle znamení použili na prostém kříži pravděpodobně keltové, poté co přijali Krista a vytvořili tak známý keltský kříž.




Re: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 27. červen 2012 @ 07:30:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Každé ráno, když se na posteli posadím, tak první věcí kterou udělám, je kříž.

Setkávám se s Kristem a beru hned po ránu na sebe svůj každodenní kříž, abych ho poponesl o kousek dál, jak je ustanoveno v Božím plánu.
Prosím Krista, abych měl pořád na mysli, že cokoli se přes den přihodí, je součástí tohoto Božího plánu, součástí mého kříže. Abych měl sílu všechny události přijímat v tomto světle.



Je dobré začínat svůj den s Kristem.



Re: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 30. červen 2012 @ 11:17:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Někdy si říkám, jak moudře to pán Bůh udělal, že načasoval Ježíšovu smrt do doby, kdyby nebyly sdělovací prostředky a ani jiná media, která by toto zachytila.  Šlo by pak o víru ?  A kdyby byly  sdělovací prostředky u toho, jak Pán Ježíš vstal z mrtvých, šlo by pak o víru ?  A přesto by pak i řada lidí možná uvěřila i tomu, že je to jen divadlo, jen tak sehrané… Vždyť nedávno někdo zpochybnil i přistání na Měsíci a že tento přenos byl spíše z nějakého studia. Jak by se dalo vše, co prochází našimi smysly, smysly zneužít ? Ale Pán Bůh to uměl správně načasovat do nejvhodnější doby.


Vidět, jak Pán Ježíš umíral, měla jen hrstka lidí.  Ale miliardy to pak celá staletí slyšely či četly. A pak už musí působit naše vnitřní já, musíme to vnitřně prožít. Být u toho v našem myšlení. Uvědomit si tu hroznou nespravedlnost. Proč má trpět On, který nic špatného neudělal ? A Duch Boží nám podává každému vysvětlení, které mění naše dosavadní hodnoty.

Stalo se tak pro naši záchranu.

A proto na kříž nesmíme zapomenout a moc a moc často si ho připomínat. Ano, od tohoto okamžiku, kdy na nás Duch Boží zapůsobil, začal jiný pohled na život.

Kam mám běžet? Tady snad nejde o závod kvůli vavřínům či medaliím.kvůli tomu, abych byl v nebi za každou cenu a třeba mezi prvními, ale přece o to, abych v tomto životě Pána Ježíše nezklamal a neklamal. Aby spíše můj život dával plody Ducha. A Pán Ježíš nás posiluje a je tu s námi duchovně.To je přece velká pomoc a síla.


Rozhodující jsou skutky víry a lásky, jejíž zdrojem je Ježíš v nás. Ježíš musí být v člověku viděn!!! Není rozhodující jen církev.
Nebýt kříže, nebylo by ani vzkříšení, odpuštění našich hříchů a tím ani záchrana pro nás. Vidět cíl, vidět nebe, je krásné. K tomu směřuje život. Ale k čemu by mi to bylo, kdybych myslel jen na  sebe!!!
Někdy si říkám, zda v tom běbu do cíle, jsme se  náhodou trochu nevzdálili od Pán Ježíše a nezabloudili jsme??? Možná i proto, že zapomínáme na kříž.






Re: Kříž jako symbol smrti – chceme se k němu vrátit? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 03. červenec 2012 @ 13:47:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Také se hrdě hlásím ke kříži. Jsem na něm ukřižován s Kristem. Kéž bych tuto výsadu vždy uměl i uvést ve skutek...



Stránka vygenerována za: 0.32 sekundy