poslal Samuel
Roš ha-šana
Zatímco naše slavení přelomu roků se vyznačuje bujarým veselím, u Izraelců je Nový rok roš ha-šana prodchnut spíše duchem kajícnosti.
Roš ha-šana se slaví na přelomu září a října a jeho ústřední myšlenkou je tešuva - návrat. Izrael si uvědomuje, že nežil podle Božích přikázání, ale nyní je mu dána nová šance, je zván k návratu k Hospodinu. Podle izraelské i křesťanské víry zlo není osudová nevyhnutelnost. Zlo je důsledkem lidské neposlušnosti a může být odstraněno obnovením poslušnosti a věrnosti Hospodinu. To je tešuva.
Židé mají pro Nový rok více výrazů. Nový rok je vnímán jako počátek - nejen časový. Každého novoročního dne Bůh znovu tvoří svět jako prvního rána stvoření a svěřuje ho člověku, aby na něm spolupracoval, těšil se z něj a užíval ho v souladu s Boží vůlí. Nový rok je den troubení na šofar = beraní roh. Troubení připomíná hlas Hospodina, který praví: "Vy spící procitněte, vy ospalí, proberte se ze své netečnosti, prozkoumejte své skutky; konejte pokání! Vy, kteří jste zapomněli na pravdu, ztratili jste se v pošetilostech času a po celý rok jste bloudili v prázdnu a marnosti, bez užitku a bez spásy, myslete na své duše. Napravte své skutky a své cesty. Vzdej se každý stezek zla a nedobrých myšlenek." Nový rok je dnem vzpomínky ne však lidské, ale Boží. Bůh se rozpomíná opět na člověka a v lásce mu přichází na pomoc. Izraelský Nový rok je dnem soudu. Všichni lidé jsou předvoláni, aby byly zkoumány jejich skutky, zda byly v souladu s Boží smlouvou. Smyslem soudu však není zavržení, nýbrž obrácení a odpuštění. "Jakože živ je Hospodin, je výrok Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ."
S Novým rokem v Izraeli jsou spojeny také některé rituály. Nejvýraznější je rituál odhazování hříchů. Zbožní Židé se shromaždují na břehu řeky, aby podle slov proroka Micheáše do ní odhazovali své hříchy. Že kajícnost nevylučuje radost, ale je jejím počátkem, podtrhují další rituály: požehnání nad medem a jablky - to jsou symboly štěstí a blahobytu, nošení bílých oděvů - symboly čistoty a krásy a výměna přání, aby jméno mých bližních bylo zapsáno v Boží knize života.
Petr Hudec
