poslal lek Kazatel a cikáni
Ačkoli je Libor občas s vírou na štíru, patří mezi jeho nejlepší kamarády jeden evangelický kazatel.
Muž je to zbožný, přesto si rád vyrazí na pivo a i cigarety kouří s požitkem nás milovníků nikotinismu.
Byl zrovna čas předvánoční a Libor s kazatelem si vyrazili na pivo. Samozřejmě, že nezůstalo jen u jednoho a tak v dobré náladě rozebírali svá oblíbená témata a v pohodě jim plynuli čas i řeč. Snad právě v tom nejlepším vešla do hospody skupinka pěti Rómů, hlasitě se o čemsi dohadovali a zastavili se na okamžik před věšákem, kde měli Libor i jeho evangelický přítel odložené bundy. Po pár minutách se, znova hlučně, přesunuli k jinému věšáku.
"Neměli bychom si jít zkontrolovat kapsy?" zeptal se Libor, "jestli nám třeba něco neukradli."
"To snad nemyslíš vážně?" okřikl jej křesťan. "Ty po mě vážně chceš, abych vstal a šel se podívat, zda mám všechno v kapsách? Já se přece nesnížím k tomu, abych tu veřejně dal najevo, že těm lidem nevěřím. Přece nevstanu a neohlásím svým chováním, že je považuji za špinavé zloděje. Jsi blázen?"
Kazatel ještě přidal jeden ze svých mravokárných pohledů a tak Libor zůstal sedět.
Pochopil oč mu vlastně šlo. Přece nejde člověka odsuzovat jen tak, bez toho aniž by věděl jestli je opravdu zlodějem či nikoliv.
Po další hodince, kdy už Rómové z hospody odešli, vstali od stolu a chystali se po příjemně stráveném večeru odejít domů. Když si však oblékli své kabáty, zjistili, že oběma chybí peněženky s doklady i platebními kartami a Libor navíc postrádá svůj služební telefon …
Leoš Kyša
