poslal BaH
Válka amerických náboženských fundamentalistů proti satanovi
Jenom ropná pole?
V úvahách o motivaci USA k rozpoutání dalšího válečného konfliktu, tentokrát proti Iráku, se nejčastěji objevuje slovo ropa. Nepochybně jsou tzv. strategické zdroje ropy a vody ekonomicky i vojensky důležité a spolu se zisky zbrojařských koncernů mohou stát za nějakou tu preventivní válku.
Na věci ale zaráží, jak málo se americká administrativa brání proti nařčením z tak nízkých cílů svého mírového tažení za "konečnou spravedlnost" a "trvalou svobodu": jako by jí snad i vyhovovalo, že se pozornost světové protiválečně vystupující veřejnosti obrací právě tímto směrem. Platí zde, že kdo mlčí, ten souhlasí, nebo jsou barely ropy a petrodolary stavěny do popředí záměrně, aby zastínily jiné, z určitých hledisek možná důležitější cíle?
V odborných religionistických kruzích (např. v Evropské religionistické asociaci, EASR) se již delší dobu uvažuje o překvapujících, zdánlivě absurdních, přesto však pozoruhodně dobře doložitelných souvislostech, v nichž se pohybuje americké válečnické myšlení. Jsou to souvislosti náboženské, které napovídají, že silné podněty amerických vojensko-politických rozhodnutí můžeme hledat a také nacházet v nábožensko-fundamentalistických názorech, které sdílí jak prezident Bush, tak mnozí členové jeho vlády a další spolupracovníci.
Osou těchto názorů je tzv. millenarismus, představa, že s koncem tisíciletí nadchází také konec starého a špatného světa, po němž nastoupí svět konečné spravedlnosti, trvalé svobody a dobra. Nenadejde však sám: musí se mu napomoci, přispět k porážce zla a dovést dobro k vítězství. Kdo tak jedná, jedná z Božího pověření; vede-li s tímto cílem válku, je to válka z lásky k bližnímu.
Vcelku běžně se ví, že George W. Bush je od svého "znovuzrození", jež se odehrálo o jeho čtyřicátinách, člen církve konzervativních evangelikálů; že ministr spravedlnosti Ashcroft patří k letničnímu hnutí; že vřelou podporu poskytuje Bushovi výrazně fundamentalistická "Southern Baptist Convention", která v 16. článku svého aktuálního kreda (The Baptist Faith and Message) označila válku proti Iráku za spravedlivou (just war); že značně vlivný televizní kazatel Pat Robertson (zakladatel tzv. Christian Coalition, která má sdružovat moral majority obyvatel USA) určuje pravidla propojení millenaristické teologie s politickou praxí; a také, že inauguraci Bushovy vlády nábožensky zajistilo požehnání evangelikálního pastora.
Právě tak je známé, že někdy až zarážející bezpodmínečná podpora USA Izraeli není dílem "mocné židovské lobby" v Americe, ale fundamentalistických protestantů, především tzv. premillenaristických dispenzacionalistů, pro které je existence státu Izrael nezbytným předpokladem propuknutí eschatologických událostí doprovázejících světový zánik.
Nadcházející bitva o Bagdád naplňuje v tomto světle náboženské proroctví bitvy o Harmageddon a má se stát konečným řešením sváru dobra a zla ve světě. Ve specificky nekulturním sociálně-morálním prostředí USA se fundamentalistický millenarismus nesporně stává veřejným nárokem na politické jednání a rozhodování.
Zřetelná dosud není pouze míra, v které americkou politiku ovlivňuje. Doklad toho, že je zřejmě vysoká, poskytuje stále se prohlubující problém komunikace mezi Evropou a USA. Evropská politika posledních dvou století se řídí ekonomickými, strategickými a mocenskými zájmy. Náboženská motivace politických kroků by moderní Evropě připadala iracionální, protože by znamenala oživování historicky překonané evropské kulturní zkušenosti. Pokud se jí přidržují konzervativní kruhy v USA, je konflikt mezi Evropou a Amerikou s jejími armádami Božího milosrdenství přímo naprogramovaný. Měli bychom důkladněji zvažovat všechny kontexty, které tento konflikt má, jinak bychom také mohli zjistit, že naše vláda posílá české jednotky do války amerických náboženských fundamentalistů proti satanovi.
Břetislav Horyna
(autor je filozof a religionista)
