poslal Petrha Daleko od nás umírají lidé, protože jim ublížili křesťané.
Co to je za blbost, napadne možná většinu, kteří si přečtou titulek příspěvku.
Ale ono je v tom kus pravdy, kterou si nechceme přiznat.
Co přinesla válka iráckému lidu ? Mají Iráčané radost z toho, že padl Husajn ? Mají se nyní lépe nebo budou se mít lépe ?
Ohrožoval Irák svět zbraněmi hromadného ničení v takové intensitě, že kvůli tomu museli zemřít tisíce lidí, další byli zmrzačeni a celá země je v katastrofálním stavu ?
Tisíce bomb bylo svrženo. Agresoři si vyčistili munici ze svých skladů, aby ji mohli pak vyrábět znova a možná ještě hroznější než je ta s obohaceným uranem.
Média měla zábavu. Lidé sledovali zprávy více než jiné pořady. Utrpení na jedné straně a oslava vítězství na druhé straně. Z pohledu z křesla v příjemném pokoji vypadá válka v televizní obrazovce sice hrozně, ale nám je asi většinou dobře. Nic nás totiž nebolí. Většinou. Svědomí ochladlo a kdo chce, si pro očistu svého svědomí obhájí to, co mu vyhovuje. Ostatně i válka se dá nějakými verši z Bible odůvodnit a pak máme klid, protože se to děje podle vůle Boží……
Ale jaká je vůle Boží ?
Budou velikonoce a my bychom si měli intenzivněji uvědomit že téměř před dvěma tisíci lety nám Bůh ukázal jiný postoj ke zlu než je ten, který mnozí lidé a bohužel i křesťané dnes preferují.
Dovedu si představit inteligentní a láskyplné oči Pána Ježíše, který je bičován a ponižován. Nikdo se ho nezastane. Snad se ostatní lidé bojí, kdo ví. Lidská slabost, zbabělost…? I jeho nejbližší mlčí. On se pořád dívá, klidně a smutně. Má v rukou daleko větší moc, než kdokoliv může mít. Stačilo by jedno slovo a z nepřátel by zbyl prach. Boží moc je veliká, ale i moudrá. On neudělá nic takového, co bychom udělali my hříšníci. Bolí ho to, trápí se a prožívá obrovská muka a hloubku našeho hříchu ve své plné intensitě. Vytrvá však až do konce a zvítězí. Z lásky k člověku. Jsme přece Boží děti.
Není v tomto jednání vzor pro náš postoj k problémům života, k nímž patří i násilí. Která válka přinesla v moderních dějinách požehnání? Vždycky je to bolest. A byla tato bolest nutná ? Nešlo to jinak ?
Neexistoval v případě Iráku i jiný způsob než válka ?
Slyším slova, která urážejí a zesměšňují všechny pacifisty. Válka je nutná a vy pacifisti jste hloupí…. Kdy je nutná a potřebná ? Co se to dokonce i z úst křesťanů prezentuje světu ? Co by na to řekl Pán Ježíš ?
Věřím, že Pán Ježíš nás vidí, a je Mu stejně smutno jako před dvěma tisíci lety.
Člověk je strašný tvor a s mocí, kterou má díky Boží milosti, zachází velmi špatně.
Čas se naplňuje. Zlo nesmí překročit hranice naší Země.
Až se nám budou o velikonocích prohýbat stoly pod tíhou dobrého jídla a naše žaludky budeme nacpávat pokrmem a v kostele či ve shromážděních se budeme ujišťovat, jak jsme “svatí a dobří”, jak nás Bůh miluje apod., tak si uvědomme, že díky věřícím existují v bývalém biblickém ráji lidé, kteří trpí, a že zlo se rozšířilo.
A také platí, že ne každý, kdo mi říká Pane, vejde do království nebeského.
Jak jsme naplnili přání Pána Ježíše ? Jsme Jeho následovníci anebo nás ovládá něco jiného ?
Co dobrého nabízíme světu ? A za jakou cenu ?
Co ?
Nepřítel Boží opět chvíli vede…
Pane Ježíši, přijď již brzy, prosím ……………..
Petr
