poslal java
Reakce na článek „Pastorálka KS a vztahy KS a JB“
V dubnovém čísle časopisu Život víry vyšla reportáž z pastorálky Církve křesťanská společenství, který naši církev nepravdivě obviňoval a na ty, kdo nás neznají, působil zmatečně. Vysvětlující článek, který vyšel v následujícím čísle, však byl redakcí cenzurován a bylo z něj vypuštěno několik vět, takže nebyla zveřejněna i zásadní faktická informace. Z toho důvodu zde uveřejňujeme článek v původním, necenzurovaném znění.
Smutek trojnásobný
Je nás křesťanů v téhle zemi jen hrstka. Máme být svědectvím o Ježíši Kristu a přinášet lidem „radostnou zprávu“. Úkol, který nám Pán svěřil, je tak obrovský, že na něj nestačí žádná denominace či skupina sama. Bez ohledu na církevní příslušnost potřebujeme spolupracovat, navzájem si sloužit, napomínat se a pomáhat si ke zbožnému a svědeckému životu.
Hluboký, trojnásobný smutek mám nad ranou tomuto úkolu.
Jestliže místo spolupráce a vzájemné pomoci jeden křesťan druhého veřejně napadne, aniž by s nimi hovořil, je to bolestné. Jestliže se tak děje za jeho zády, je to nízké. Jestliže jsou osočení nepravdivá, je to tragické. A je-li křivé obvinění šířeno časopisem KMS (jehož cílem je „sloužit vzájemnému dorozumění křesťanských pracovníků“), nenapadá mě slovo, které by vyjádřilo hloubku takového neštěstí. Je to popření základu KMS a ultimo společné služby.
Proč je v mé duši hluboký, trojnásobný smutek? Podle Písma je znakem Božího člověka, že „nemá pomlouvačný jazyk… na svého druha nekydá hanu“ (Ž 15,1-5).
Je smutné, že senior Křesťanských společenství D. Drápal veřejně znectil jinou církev. Je dvojnásob smutné, že se jednalo o pomluvy, které se nezakládají na pravdě - sám přiznává, že většinu má z doslechu. A je trojnásob smutné, že tento časopis negativní názory nekriticky předává dál.
Velmi krátce chci reagovat a položit čtyři otázky, na něž si laskavý čtenář už sám odpoví.
(1) Podle mínění D. Drápala „členové, kteří nemají stejnou vizi jako vedení, musí mít možnost jít jinam.“ Pokud tento výrok uvedl tím, že v tomto se „pohledy KS a JB odlišují“, uvádí druhé v hluboký omyl. V Jednotě bratrské považujeme takovou svobodu za samozřejmou a někteří od nás odešli - podobně, jako odešli jednotlivci, pastoři i celé sbory z KS. Na druhé straně, do JB přišli a našli v ní trvalý domov mnozí bratři a sestry (i celé sbory) jak z KS, tak odjinud.
V posledních letech jsme se na pastorálkách a synodech zamýšleli, čím naše církev prošla a kam směřujeme. Každý člen se může rozhodnout, zda v Jednotě bratrské chce být, nebo zda si pro svůj křesťanský život zvolí jinou denominaci. Proč senior Drápal vzbuzuje falešný dojem, že máme jiné názory a praxi, než jaké skutečně vyznáváme a žijeme?
(2) Prý u nás „chybí prostor pro iniciativu zespodu“. Je to velmi troufalý odsudek, protože D. Drápal po mnoho let nenavštívil žádný z našich sborů. Jak se můžeme hájit proti tak nesmyslnému obvinění?
V jednom sboru, který znám, nedávno vznikla dramatická skupina, zcela živelně a spontánně. Rada starších tuto aktivitu uvítala, kazatel jí dal prostor při bohoslužbách a tito mladí lidé velmi požehnaně sloužili při evangelizačních akcích. V jiném sboru byl nacvičen muzikál, který dosud shlédlo více než 4.000 lidí na 14-ti představeních (z toho 4 na Slovensku). Tento muzikál vznikl jako iniciativa zezdola, která byla podpořena staršovstvem. To jsou jen dva příklady z desítek – jaký má senior KS důvod, aby Jednotu bratrskou zjevně nepravdivě pomlouval?
(3) Drápal řekl: „Co když se celý tým mýlí? Chybí připuštění možnosti kolektivního omylu - je to uzavřený systém“. Mám vyjmenovat naše kontakty s jinými církvemi? Přijímáme návštěvy (v březnu z Unitas fratrum USA, v dubnu z Anglie) a sami cestujeme za vedoucími v zahraničí (leden Anglie, duben Německo a USA, květen Anglie). Účastníme se mnoha mezicírkevních programů (kursy Alfa, Přirozený růst církve, akce Evangelické aliance).
Učíme se, a hledáme inspiraci u jiných. Víme, že nejsme dokonalí a vlastní omyl připouštíme - právě proto hledáme obecenství s těmi, u nichž rozeznáváme apoštolský rozměr služby. Je pravdou, že se neradíme se seniorem KS – je důvodem jeho výpadů osobní zhrzenost?
(4) Podle Drápala se u nás „vytvářejí dva modely církve: církev jako armáda a církev, kde je prostor pro iniciativu zezdola“. My jsme prý první, KS druhou alternativou.
Naše porozumění církvi v žádném případě není „armádní“, jak je podsunuto. Podle Zinzendorfa má církev tři podoby: je školou, kde má být člověk vychováván, lazaretem, kde najde pomoc a může si léčit své rány a vojskem, které stojí v Beránkových službách. Usilujeme o to, aby všechny tři složky byly v Jednotě bratrské přítomny. Škatulkuje senior Drápal proto, aby mohl nabídnout zakládání svých KS?
V pondělí 7.4. jsme se v Mladé Boleslavi sešli s radou KS, a hovořili jsme o vzájemných vztazích. Ukázalo se, že jejich názorový posun k liberální části evangelikálního spektra (relativizace biblických pojmů, snížený práh tolerance vůči hříchu) a změna eklesiologie (od plurality k nekritickému přijímání autorit) nás rozděluje více, než se zdálo. Přesto padl návrh na další setkání nad konkrétními otázkami.
Koho zajímá, jaké jsou sbory Jednoty bratrské, čím žijí a jak pracují, je srdečně zván k osobní návštěvě. Koho zajímají naše řády a učení, kam naše církev směřuje a jak rozumíme kázni, pastýřské péči nebo autoritě, může si o nás přečíst na internetové adrese www.jbcr.info .
Velmi bychom si přáli, aby senior KS své odsudky nešířil veřejně dříve, než se ujistí, jak skutečně smýšlíme. Přáli bychom si, aby své otázky a pochybnosti položil před nás, abychom o nich mohli - z očí do očí a nad Písmem - hovořit.
Jiný způsob jednání - například ostouzení druhých v jejich nepřítomnosti, nota bene nepravdivé, rozesílání pomluvných listů apod. - je podle biblického porozumění hříchem a mělo by být předmětem pokání.
Jarek Pleva
předseda ÚR Jednoty bratrské
