 |
Právě je 424 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
Dzehenuti
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116476078
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Aktivity a kampaně: Evropská hymna opěvuje radost v pohanském stylu
Vloženo Pátek, 20. červen 2003 @ 20:37:37 CEST Vložil: Stepan |
poslal luboš Evropská hymna opěvuje radost v pohanském stylu
Jak Rada Evropy, tak i Evropská unie společně používají
"Ódu na radost" z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena jako
hymnu Evropy (Rada Evropy ji přijala již v roce 1972). Herbert von
Karajan, jeden z nejproslulejších dirigentů 20. Století, se ujal úkolu
kompozice evropské hymny pro klavír a orchestr.
Evropská hymna symbolizuje
svobodu, společenství a mír mezi národy a občany v současnosti patnácti
členských zemí Evropské unie.
Hymna má dvě sloky, jejichž původní text je v němčině.
V pravém sloupci je volný překlad do českého jazyka.
Freude, schöner Götterfunken
Tochter aus Elysium,
Wir betreten feuertrunken,
Himmlische, dein Heiligtum
Radost, krásná boží jiskro,
Dcero z elysia,
Vstupujeme opojeni ohněm,
Ó nebeská, do tvé svatyně.
Deine Zauber binden wieder,
Was die Mode streng geteilt,
Alle Menschen werden Brüder,
Wo dein sanfter Flügel weilt.
Tvá kouzla opět spojují,
Co rozmar ostře oddělil,
Ze všech lidí se stanou bratři,
Kudy tvé jemné křídlo prochází.
Chcete-li si Evropskou hymnu poslechnout, ponechte toto okno několik minut otevřené.
|
Re: Evropská hymna opěvuje radost v pohanském stylu (Skóre: 1)
Vložil: mk v Sobota, 21. červen 2003 @ 22:02:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nechápu, co by bylo na textu pohanského.
Schiller to psal ve vědomí potřeby doby.
Předně si uvědomme, že Elysium je ráj. Tedy radost je dcera ráje (a ten je stvořen od Boha).
Doba psaní textu a později zhudebnění je doba, kdy lidé pocitovali v Evropě nezájem vedoucí síly společnosti. Dnes jsou chudí a nezaměstnaní vlivem nezájmu o to, aby lidé mající nitky společnosti v rukách se dokázali postarat o všechny podle slov : ..chléb náš vezdejší dej nám dnes" a "přijd království Tvé..".
Ani ideály rovnosti z 18. století nebyly naplněny. Beet[*****(nevhodný výraz-automatická změna)] napsal třetí symfonii jsa oduševněn Napoleonem a proto ji nazval Eroica (Hrdinská). Později řekl, že ho Napoleon sklamal. Doba Goetha, Lessinga a Schillera uznávala rovné právo na štěstí pro lidi. Také katechismus tvrdí, že cílem člověka je štěstí. Ale při arogantnosti vládnoucích vrstev to nelze jednoduše dosáhnout.
Oda na radost od Schillera tedy uznává, že ona je dcerou ráje a ta generace básníků a hudebníků doufala, že se jí jednou všem dostane.
Přijal bych to i já. Mám dosti důvodu k radosti dnes, kdy je nezaměstnanost? Kdy mladí absolventi nemají práci, protož mladí amatéři, kteří tu chtějí napodobit kapitalismus vyžadují "mladé a zkušené" lidi s praxí? A kde získá mladý člověk praxi, nežli v zaměstnání? A jestliže ji nedostane, bude stále s nulovou praxí a proto nedostane práci a tak dále stále stejně. Protože mladí kapitalisté nepochopili, že zkušenost se získává prací a je třeba tu práci umožnit, aby se zkušenost získala.
A je-li společnost zamořena takovou neznalostí jak zaměstnat lidi, kde se potom najde radost pro absolventa, který vychodil školu a nemůže se uplatnit? To jej mají stále živit rodiče? Nás ve státě nevedou odborníci, ale amatéři. Ani bývalý profesor ekonomie nemusí být výjimkou, jestli se dívá zvysoka.
Stejné je to s lidmi přes padesát let, těžko se uplatní, ale penzi ještě nemají. Personalisté opakují fráze z vedení, že potřebují mladé a zkušené.
Doba, kdy Schiller psal Odu na radost byla svým způsobem rozervaná. Slechta se opotřebovala, revoluce svrhla nejvýsostnější trůn Evropy, totiž francouzský, a Francie byla v kultuře i obchodu vzorem pro Evropu. Tehdy se otřásla i stavba církve, Napoleon, kdysi "první občan", potom císař, byl krutý (zahynulo asi 5 milionů lidí) a despota, a vznikly pochybnosti o tom, o co se vlastně může důvěra lidí opřít.
Romantici se proto obraceli do minulosti. kde hledali vzory a do přírody, která byla nezkažená a nemohla nikoho oklamat ani znechutit.
Umění se stalo pojítkem a hovořilo k srci lidí, když "padaly modly", nebo lépe řečeno, když padaly jistoty vybudované staletími. Proto v období po roce 1800 bylo tolik virtuozů, proto lidé holdovali ideím, také v umění.
Umělec byl někdo, kdo poslouchal insipraci z vyšších světů, nezávisle na špičkách společnosti, které už nevedly uspokojivě národy k Bohu, ani ke štěstí. Múza šeptající básníku je nezávislá na politickém zřízení, na monarchovi nebo válce.
A takové múzy vedly Schillera k vizi radosti a k jejímu zhudebnění.
Chápal bych Odu na radost jako projev člověka, který byl tehdy také stísněný společenskou dobou, měl své naděje a důvody je vyjádřit.
Je lépe být vděčným, že i v takové době vzniklo dílo, které povznáší a osvěžuje.
A ruku na srdce , my nepotřebujeme hledět vstříc lepším nadějím ?
M. Kořínek |
Re: Evropská hymna opěvuje radost v pohanském stylu (Skóre: 1)
Vložil: mk v Sobota, 21. červen 2003 @ 22:13:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Doplnuji, že před nevlídnou situací utíkali osadníci do Ameriky, aby tam zaožili svobodné kolonie bez útlaku ze staré země a ještě od Angličanů v Americe chtěl král Jiří vybírat daně, což mu odepřeli.
A ještě textová poznámka: usmál jsem se, když jsem četl, že část jména Luvíka van B. nahradil program a označil jako nevhodné slovo.
Napíši to znova pozměněně, snad to program uzná : Beeth oven (s mezerou), a jestli napíši bez mezery, asi se ty hvězdičky objeví zase, když program najde posledních pět písmen a odtrhne je jako neslušná.
Tedy zkouška:
Beetho ven , B e e t h o v e n , Beet[*****(nevhodný výraz-automatická změna)],
adieu, M.Kořínek |
]
|
|
|
|
