Grano Salis - Nejsem fyzicky váš bratr!

poslal Ferra

Zjistil jsem, že poslední dobou ztrácí mé svědectví, stejně jako má snaha tělesně se přiblížit duchovnímu stavu na síle, kdy už píši jen tak, jak by to mělo vypadat - kriticky, však svůj stav neventiluji.

Je to takové kázání o vodě při pohárku vína.

Proto chci kázat jednou o víně s pohárkem vína v ruce.

Chtěl bych vám napsat něco ze svého života, aby nevznikaly mylné domněnky, že jsem fyzicky jedním z vás.

Třetím rokem tu píšu, a hladí mě na duši, když mi někdo řekne - bratře. Napsal jsem hodně článků i komentářů, jak to po duchovní stránce vidím já, jsa do toho zprva nechtěně vtáhnut Bohem, později tak, že se to pro mne stalo životním cílem, ač netuším proč.

Nehledal jsem Ho, našel si mě On sám. Proč? Vždyť já si žil poklidným životem ve světě, který se sice choval ke mně jako nepřátelsky, ale časem jsem se naučil s ním bojovat stejnými prostředky.

Už jsem ani nevnímal, že jsem stejný jako svět, že se jen snažím přežít stylem evoluce, kdy přežívají jen ti nejsilnější.

A tak jsem bojoval.

Pak přišel ten, kdo je nejsilnější ze všech, a řekl mi, že nemám šanci bojovat proti Němu, jako nejsilnějšímu ze všech, protože ač by mě mohl zadupat do země, přesto neusiluje o to, něco mně a mojí rodině v tomto prašivém světě bitev něco vzít a připravit mě tak o nějakou nutnost k přežití do věku, kdy mě to už nebude zajímat, ale že mi chce naopak dávat v tomto fyzickém životě svou sílu, abych mohl bojovat Jeho silou a ne jen svojí, a že mi dá dokonce sílu duchovní, abych porazil skrze Jeho Syna smrt a bolest a vše špatné.

Proč to dělá?

Vždyť na to nejsem zvyklý, aby se nade mnou sklonil ten nejsilnější, když doteď jsem byl zvyklý na to, že čím silnější, tím více bral!

Proč mi chce něco dávat, a nejenom brát a to navíc navěky kdy s Jeho pomocí přemohu i smrt?

Chtěl jsem protestovat, protože jsem mu nevěřil, ale On je tak silný, že mi dal nové srdce, ještě předtím, než jsem stačil protestovat, abych tu Jeho nabídku přijal. Dostal jsem tedy od Něj srdce které nebylo napadeno nemocemi, které jsem stačil za svůj život nasbírat, ale bylo NOVÉ a tak nepřijímalo to, co nemělo v DNA, ale to, k čemu bylo určeno.

Bylo v něm DNA Otce, po kterém jsem ho dostal, a tak jsem nemohl jinak, než svého nového Otce milovat!

Jako každé bezprostřední dítě miluje bezprostředně svého tatínka a maminku. Nemyslí na to, že by ho otec mohl zradit, či mu říci něco, co by bylo proti jeho prospěchu.

Ani na to nemyslí, prostě bezvýhradně jim důvěřuje. Nepokládá za nesvobodu důvěřovat svým rodičům, a nemít SVŮJ názor, ale bere je jako ty, kdo už něco v životě zažili a znají co je dobré a špatné pro ně a jelikož ho mají rádi a snaží se mu předávat jen to dobré, proto nemá důvod jim nevěřit, či si myslet, že to, co je pro ně dobré, by mu nutili s úmyslem ho poškodit.

A tak dělá, co ho rodiče učí a co je k jeho prospěchu. Nepřemýšlí, jestli je užitečné chodit, a jestli je v učení chození jeho svoboda "svobodného" dítěte, ale poslouchá svou přirozenost a své rodiče, jimž důvěřuje a nachází zpětně svobodu v tom, že ho naučili tomu dobrému, kdy si může svobodně dojít pro to, pro co chce, a kam chce.

A tak mne Bůh naučil duchovně chodit a já mu důvěřuji, že nejenom můžu svobodně chodit, ale ne tak, abych jako svévolník chodil tam, kde končí kraj propasti, ale důvěřuji mu v tom, že mi řekne, kde ten kraj propasti je, a kde moje svoboda skončí tam, kde bych skončil i já!

Tak mě vede můj Otec, který mě neopustí ani tam, kde smrt rozděluje.

Ale to je jen jedna stránka věci, o které jsem původně nechtěl hovořit.

Proč jsem v úvodě začal, že nejsem fyzicky váš bratr?

Protože ač duchovně chodím, a konám, jak mě říká můj Otec, stále jsem v zajetí těla, v zajetí toho starého těla, které se nemůže smířit s novým srdcem, a nechce tento nový orgán přijmout.

Ano, vím to, ale to, co vy ne. A to mě od vás stále odděluje. Od vás, kteří jste už tělem alespoň částečně dohnali duchovní stav, který nastal po vašem znovuzrození.

Já pokud nejsem v d/Duchu, žiji stále v těle, které se brání svému novému srdci spolupracovat. Možná si někteří o mně namlouvali (a je to moje chyba, že jsem to nepřiznal v plné síle,) že patřím k nim.

Ne, nejsem jako jeden z vás, z vás, které mám rád a obdivuji je, nejsem ani jako Willy, který nekouří a nepije, nejsem ani jako ti, kdo píší, že splnili všechny požadavky víry a po svém uvěření byli pokřtěni. Mě nikdo kromě faráře v 7 dnech nepokřtil, není pro mě voda, kterou by mě někdo očistil od starého života, protože už nechodím do žádného spolku křesťanů po předchozích zkušenostech, kdy mi byla nucena víra jiných, a ti, kdo se mnou sympatizovali, mě nepokřtí do Jeho jména, protože se nechci nutit, nejsem ani jako Gregorius, abych byl mládencem, ne, nejsem ani jako Cizinec, abych viděl na vlastní oči fyzické proměny následující po duchovních, nejsem ani jako Helenka, která žije duchovně svým fyzickým životem, nejsem jako Vlastik, kterému září oči Pánem, mé oči září zklamáním ze sebe samého, který fyzicky nedokáže dostihnout duchovní stav svého srdce.

Nejsem váš bratr fyzicky, jen mám stejné srdce, které po vás touží a těší se ze setkání a společného ducha, který mne snad někdy vysvobodí z tohoto těla nehodného srdce.

Proto vás prosím, neberte mě jako svého bratra, ale jako sympatizujícího.

	Hledej
	Je a svátek má Oto. Vytvoření registrace