Pán Ježíš Kristus se svými zázraky nechodil chlubit. Často dokonce říkal těm které uzdravil aby o tom s nikým nemluvili. nesdtál o lacinou senzaci a překroucené pověsti. Kromě toho spousta očtých svědků zůstala slepá a hluchá, přestože viděli ty největší zázraky. Když slepí viděli, hluší slyšeli, chromí chodili a když byli četní zástupové nasyceni z malého množství potravy. V lepším ? případě si mysleli že je bude Boží syn zadarmo živit a v horším ? se ho pokoušeli zesměšnit nebo zavraždit. Říkali s odpuštěním že uzdravuje z moci ďábla a ještě k tomu v sobotu.

Totéž říkají od těch dob Boží nepřátelé o tom když uzdravuje církev. Pokud už to nejde ignorovat. O nespočetných zázracích na přímluvu Panny Marie nebo třeba blahoslaveného Jana Pavla II. Který měl moc uzdravovat i v době dokud byl naživu. Svatý Don Bosco zas například jednou rozdával z malého množství jídla a také se z něho nasytili mnozí.

Zázraky stejně nemohou dát člověku víru. Mohou jí pouze posílit nebo pomoct přijmout.

Zatím jsem také neslyšel že by někoho uzdravil nějaký odpůrce církví.

Věda a technika dokáže mnohé, zvlášť když jí používá dobrý a zbožný člověk.  Až na to že nemá moc odpouštět hříchy a nebere v potaz potřebu obrácení a pokání.  Nehlásá Evangelium. Což je dost podstatný rozdíl. Psychiatrie se dokonce snaží léčit duši na kterou oficiálně vůbec nevěří.

Pán Ježíš nejdřív odpouštěl hříchy a dával konkrétní rady a pokyny v čem se má ten který konkrétní člověk změnit. Neuzdravil všechny nemocné a zázračné nasycení  nedělal příliš často. Přestože to většina lidí očekávala, v dobrém i ve zlém. V rámci světského království. Těm které uzdravoval často říkal ať o tom pomlčí a když se sešel moc velký zástup dychtivý senzace tak odcházel do ústraní. Ti kteří ho nenáviděli tvrdili že uzdravuje s pomocí zlého ducha.

Podobná situace je v katolické církvi. O tom kdo uzdravuje ani o tom kdo je uzdraven se veřejně téměř nemluví, zvlášť v době kdy se to děje. K uzdravením dochází na nejrůznějších místech na přímluvu Panny Marie.  Což také někteří lidé nemohou snést a prohlašují to za dílo zlého ducha. K nejvíce uzdravením dochází pravděpodobně v Medugorje, k těm o které lidé prosí i k těm které dostanou aniž by o uzdravení vůbec uvažovali. Na přechodnou dobu i na trvalo. Neduhy velké i malé. Známý tam jel s malým synem kterému léta marně léčili exém, bez jakéhokoliv výsledku. Tam se najednou ztratil a už se neobjevil. Moje příbuzná se zbavila natrvalo záduchy.  Vím nejméně o jednom případu kdy se nemocný vrátil a doktor mu doma diagnostikoval nemoc což se předtím 6 let nedařilo. Jsou tam dvě hory na které se chodíme modlit, v podstatě hromady mramorových balvanů s ostrými hranami, místy do hloubky ohlazenými nohami poutníků a zatím jsem neviděl že by tam někdo nedošel. Ze starých, slabých a nemocných lidí, s poruchami chůze. Každému se chůze výrazně zlepší přinejmenším během pobytu.Vozíčkáře nosí na zádech vyléčení narkomani.  Je tam pravidelně uzdravováno i veliké množství posedlých.

Jak je to v jiných církvích nedokážu posoudit ale jestli někde dochází k něčemu podobnému tak z toho pravděpodobně také nedělají show a přijde tam ten komu je to od Boha dáno. To co dělal Pán Ježíš  a apoštolové se do veřejného povědomí tehdejšího světa také příliš nedostalo. Věděl a věřil jen ten kdo chtěl.

Kdysi jsem mluvil s jedním, zřejmě fundamentalistou, kterému vadilo, jak se dnes dělá z Bible trhací kalednář. Jako většina fundamentalistů ovšem nesnášel modlitbu v jazycích, a tak prohlsil, že Mk 16 kapitola do Kánonu nepatří. Asi netušil, že využil výdobytků "textové kritiky", kterou samozřejmě neuznával. Inu, napasovat Ducha svatého do svého schematismu máme asi sklon všichni.