poslal BohemianAnonymus Jako v Anglii a v Americe (a ovšem i v jiných zemích) nalézáme i u nás
větší i menší kroužky věřících lidí, křesťanů. kteří se shromažďují k
společnému vzývání Páně, rozjímání Slova a zvěstování evangelia. Tyto
sborečky se nepřipojily k žádnému z dosavadních církevních svazů a samy
nezaložily nový; následkem toho jsou zodpovědny za svá jednání toliko
Pánu Ježíši, nikoli církevním radám, výborům a konferencím.
Věří
ve svrchovanost a postačitelnost Písma pro všechny případy sborového
života a stojí na základním, všem křesťanům společném učení o Bohu,
Kristu a jeho dokonalé oběti za hříšníky, o Jeho vzkříšení,
nanebevstoupení a o Jeho příchodu a kralování.
Jednotlivé sborečky nejsou spravovány kazateli, nýbrž staršími. Výklad Slova a zvěstování evangelia obstarávají rovněž starší bratři při svém vezdejším povolání. Rozšiřuje-li se někde práce a vidí-li se toho potřeba, aby některý z nich, který se k tomu cítí povolán cele zvěstování evangelia se věnoval, nestává se tím kazatelem, aby kázal a druzí starší aby mlčeli. Je stále tím, čím byl, s tím rozdílem, že může nyní všecken čas práci Páně věnovati. Pán ovšem ty, kteréž povolal, vystrojil a poslal, neopustí a nezanechá a dá jim všeho, čeho potřebují, prostřednictvím dobrovolných darů od věřících. Poněvadž tito věřící trvají na tom, že všichni vykoupení jsou bratřími a sestrami v Kristu Ježíši, nedávají si proto žádných jmen či pojmenování, která jenom vykoupené Boží dělí, ale přidržují se jmen Písma, která jsou společná všem dítkám Božím, jako "věřící", "bratří", "svatí", "křesťané", atd. I přezdívky, jako "Open brethren" - svobodní bratři a j. odmítají. Křtí jen věřící - napřed víra, potom křest.
Je to jen milost, bratři a sestry, mohli-li jsme z Písma poznati, že práce apoštolů a prvních křesťanů směřovala k tomu, aby povstaly sborečky a sbory ze znovuzrozených lidí, samostatné, které by byly odpovědny za veškeré své jednání a práci své Hlavě, Pánu Ježíši. Tak jako odmítáme "kněze" co prostředníka mezi hříšníkem a Pánem Ježíšem, právě tak musíme odmítnout jakéhokoli prostředníka mezi sborem a Kristem, hlavou své církve.
Z měsíčníku "Ze slov pravdy a lásky" ročník XIV. V Praze v říjnu 1930, vydávaného Fr. J. Křesinou v Praze-Spořilově.
