poslal karels V některých případech se hebrejská záporka lo dá přeložit následujícím způsobem – „ještě ne“. Článek se bude zabývat právě tímto fenoménem. Vycházím z práce „Lo' ('not') as 'not yet' in the Hebrew Bible“ autora Gordona E. Whitney.
Ve své podstatě zná hebrejština tři druhy záporek: lo, al, ejn. A jenom pro zajímavost – po mém dotazu, který jsem položil před lety ohledně záporek v dalších starověkých semitských jazycích, mně odpověděl Mgr. Pavel Čech, PhD. z Ústavu srovnávací jazykovědy UK takto:
„Semitské jazyky mají řadu způsobů negace, obvykle v závislosti na typu věty, tj. jinou pro větu slovesnou a pro větu jmennou, pro indikativ, prohibitiv, vetitiv apod. V akkadštině rozeznáváme (ve zjednodušeném přepisu) lá, ul, aj/é, připočíst můžeme i balum ,bez‘. Podobně v ugaritštině: lá, al, balí, énu (vokalizace nejisté).“
V některých případech se hebrejská záporka lo dá přeložit následujícím způsobem – „ještě ne“. Článek se bude zabývat právě tímto fenoménem. Vycházím z práce „Lo' ('not') as 'not yet' in the Hebrew Bible“ autora Gordona E. Whitney.
Velice často se tyto případy, kde se dá překládat „ještě ne“, dají doplnit jiným hebrejským slovem – což je terem.
1. Gen 2,5: „Nebylo na zemi ještě terem žádné polní křovisko ani terem nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh ještě nezavlažoval lo zemi deštěm, a nebylo ejn člověka, který by zemi obdělával.“ Déšť je v očekávání, čas je uvozen ve verši Gen 2,4 „v den“ [bejom]. Časové hledisko zohledňuje i opakované „ještě ne“ [terem], které je závislé na záporkách lo a ejn.
2. Gen 29,7: „Tu řekl: Ještě je jasný den [od hajom gadol], není čas [lo-et] shánět dobytek. Napojte ovce a jděte pást.“ V očekávání je shánění dobytka, čas je závislý na dvou paralelních výpovědích od hajom gadol a et „čas“, který je negován. LXX rovnou překládá záporku lo řeckým oupo („ještě ne“).
3. Žalm 78,30-31: „Nepřešla lo (záporku lo přeložit „ještě ne“) je ještě chtivost. Měli ještě od pokrm v ústech, když proti nim vyšlehl hněv Boží.“ Fráze jsou sémanticky podobné, zatímco v první části „ještě ne“ přešla je chtivost, zatímco v druhé části „ještě“ měli pokrm v ústech.
4. Ezdráš 3,6: „V první den sedmého měsíce začali obětovat zápalné oběti Hospodinu, i když ještě nebyly lo položeny základy Hospodinova chrámu.“ Předpokládaný vývoj je stavba židovského Chrámu, s kterou se počítá a je to také jistota. Není to negace a nejistota, ale záporka lo dává důležitý smysl větě.
5. Ezechiel 4,14: „Namítl jsem: Ach, Panovníku Hospodine, já jsem se ještě nikdy neposkvrnil (lo – „ještě ne); od mládí až do nynějška jsem nejedl zdechlé či rozsápané zvíře ani jsem nedal do úst závadné maso.“ Naznačený vývoj spočívá v poslušnosti proroka vůči přikázání nejíst závadné jídlo. Tato událost, která potkala proroka Ezechiela, měla posloužit jako znamení k vyhnanství. Fráze „od mládí až do nynějška“ stanovuje časový prostor pro negaci. „Ještě ne“ v tomto kontextu vyznívá více než idiomaticky v tom smyslu, že prorok jistě bude muset jíst poskvrněnou potravu, bude to poprvé v jeho životě.
Následující dva příklady ukazují jiné časové hledisko.
6. Jeremjáš 37,4: „Jeremjáš vcházel a vycházel uprostřed lidu, dosud jej nedali [velo] do žaláře.“ Pisatelův úhel pohledu je retrospektivní. Pisatel soudí, že čtenář zná děj a proto předpokládaný vývoj událostí spočívá v tom, že Jeremiáši je odepřen kontakt s lidmi města. Smysl záporky velo „ještě ne“ v tomto textu, ještě více zdůrazní nebezpečí, kterým bude bezprostředně vystaven Jeremiáš a kterým pak bude muset čelit.
7. 2 Sam 23,3-5 „(3)Pravil mi Bůh Izraele, skála Izraele ke mně promluvila: Kdo člověku vládne spravedlivě, ten, kdo vládne v Boží bázni,(4) je jak jitřní světlo při východu slunce, jak bez mráčku jitro, od jehož jasu a vláhy se zelená země.(5) ki A: I když můj dům před Bohem takový není, ki B: ustanovil pro mne věčnou smlouvu ve všem uspořádanou a dodrženou. ki B´: Je to veškerá má spása a veškeré blaho, ki A´: odjinud nevzejde nic.“
Pátý biblický verš (2 Sam 23,5) má čtyři části, které jsou uvozeny hebrejskou partikulí ki – což následně text rozděluje podle chiastické struktury:
A – Davidův dům není ještě dokonalý.
B – Smlouva s Davidem je jistá.
B´– Tato smlouva je nejdůležitější záležitost v Davidově mysli.
A´– Zaslíbený Potomek se ještě nenarodil.
Rozpoznaná struktura v pátém verši tohoto textu nám pomůže mnohem lépe pochopit smysl textu. Vnitřní páry (B,B´) vysvětlují Davidovo pochopení Božího zaslíbení ohledně smlouvy a Davidovo přesvědčení, že Bůh splní, co slíbil.
Vnější struktura (A,A´) jsou pouze časově relativní – nikoliv absolutní a ještě negující – vůči smyslu vět (B,B´). Zmíněný jev, ve kterém chápeme překlad záporky lo na „ještě ne“, se týká úvodu a závěru verše pátého. A hned ve třetím verši bych navrhoval, aby namísto adverbia „spravedlivě“, bylo v textu užito adjektiva „spravedlivý“. (což nakonec podporuje i překlad Vulgáty)
Výpovědi ve verších 3,4 jsou výpověďmi o Mesiáši. Mesiáš bude spravedlivý, bude panovat v Boží bázni. (viz Jan 5,30) Bude jako jitřní světlo při východu slunce. (viz Hildebert Turonensis)[1] Popis ve verši 3 a 4 je v přesném opaku vůči současné Davidově rodině, kde jeden i druhý syn (Abšalóm, Amnón) zemřeli díky svým hříchům a samotný David byl také shledán jako cizoložník a vrah.
Nejproblematičtější bude pro překlad závěr pátého verše – A´, který bývá přeložen různě.
Překlad od třetího do pátého verše s ohledem na logiku článku by mohl vypadat takto:
(3)Bůh Izraele mi řekl, skála Izraele promluvila: Ten, který bude vládnout nad lidmi, bude spravedlivý, bude vládnout v Boží bázni.(4)Zajisté bude jako světlo jitřní při ranním východu slunce bez oblaků. A bude jako zeleň po dešti, která vyroste ze země.
(5)Zajisté můj dům takový není před Bohem, přestože se mnou ustanovil trvalou smlouvu ve veškerém ohledu uspořádanou, utvrzenou. Nepochybně v tom je má spása a všechno potěšení. Ale ještě tomu Bůh nedal vzejít.
Výskyt jevu, kdy záporku lo je možné překládat jako „ještě ne“ není zase tak častý, studie odkazuje pouze na tato místa v Biblickém textu: Gn 2,5; Gn 29,7; Ž 78,30-31; Ag 1,2; Ezd 3,6; Ezd 5,16; Jb 22,15-16; Ez 4,14; Ez 5,9; Jb 23,16-17; Jr 37,4; 2 Sam 23,3-5.
Poznámky:
1. Sol tegitur nube, foeno flos – Slunce skrývající se na nebesích, převzácná květina na rozkvetlé louce.
