Typické znaky[editovat | editovat zdroj]Ashley Montagu uvádí seznam strukturálních rysů, v nichž se mongoloidé liší od europoidů: větší mozek, větší mozkovna, širší lebka, širší tvář, ploché temeno nosu, epikantus, více vystupující oči, absence nadočnicových oblouků, slabší kosti, mělká fossa mandibularis (jamka čelistního kloubu), malé bradavkové výběžky na lebce (processus mastoideus), podsaditá stavba těla, zachování brzlíku do plné dospělosti, zachování dětské formy velkého lícního svalu, přetrvání dětské formy svalu horního rtu, pozdější objevení dospělého chrupu, méně tělesného ochlupení, méně potních žláz, méně vlasů na centimetr čtvereční a dlouhý trup.[3] Mongoloidé mají podle výzkumu v průměru o 20% větší kostní hustotu v oblasti spodní čelisti než europoidé.[4]Lebka[editovat | editovat zdroj]Typickým znakem mongoloidní lebky je plochý obličej. Tato plochost vzniká tím, že lícní kosti u mongoloidních plemen vyčnívají daleko více dopředu než u jedinců europoidního původu.Podle forenzní antropoložky Caroline Wilkensonové mají mongoloidé chybějící nadočnicové oblouky.[5] Lebky východních Asiatů a amerických Indiánů mají vysedlé lícní kosti a poměrně ploché tváře, kulatější očnice než jiné rasy a středně velikou nosní štěrbinu s lehce zašpičatělým dolním okrajem.[6] Mongoloidní lebky jsou nejvíce gracilní mezi lidskými rasami. Uvádí se, že mongoloidní lebka je produktem velmi nedávného evolučního vývoje.[7]Podle Ashleye Montagu je mongoloidní lebka ve vývoji dále než lebka kterékoli jiné skupiny.[3] Podle něj mongoloidní lebka vykazuje více znaků neotenie než lebka europoidní a ženská mongoloidní lebka je ze všech lidských populací nejvíce pedomorfní ve vztahu k mužské. [3]K ostatním znakům charakterizujícím mongoloidní původ patří ještě přerůstání nosních kůstek přes lebeční šev mezi kostí nosní a horní čelistí, kulatý tvar očnice a lícní kosti klesající až k nebo pod dolní okraj horní čelisti.[8]Krogman dále uvádí, že u mongoloidů lze velmi často pozorovat široký a plochý tvar nosních kůstek.[9]Zuby[editovat | editovat zdroj]Mongoloidní lebky se dále vyznačují také tím, že při skusu se incisiální plochy horních a dolních řezáků vzájemně dotýkají (odlišné od europoidních lebek, kde horní řezáky překrývají dolní). Tento znak označuje pojem „hrana na hranu“ při skusu (anglicky edge-to-edge bite). Při kousání pak tření incisiálních ploch o sebe způsobuje rychlejší opotřebení skloviny a kousací hrany řezáků. Mezi další velmi významné znaky patří i tzv. lopatovitě tvarované řezáky. Jedná se o horní střední řezáky, které se vyznačují zesílenou sklovinou na linguální ploše a jejich okraje se rozšiřují a stáčejí do dutiny ústní. Díky tomu mají tyto zuby tvar lopatky, v extrémních případech i tvar trubičky (hlavně u některých indiánských kmenů). Podle Basse můžou být tyto zuby také lehce pootočeny směrem ke střední rovině. Lopatkovitý tvar řezáků se u mongoloidů vyskytuje u více než 90% populace, ojediněle je však možné jej nalézt i u europoidní nebo negroidní populace[9]Vývoj[editovat | editovat zdroj]„Mongoloidé jsou ze všech lidí nejvíce pedomorfní.“[10] „Myšlenka, že lidský vývoj směřuje k pedomorfóze spíše než ke stagnaci nebo zrychlenému vývoji (akceleraci), znepokojovala mnohé evropské antropology 19. století.“[11] „Jestliže juvenilizace je charakteristická pro pokročilý stupeň vývoje, je jasné, že mongoloidní rasa je ve většině ohledů nejlépe fetalizována a tudíž schopna největšího vývoje.“[11] „Mongoloidé mají relativně velkou hlavu.“[12]Zesnulý americký paleontolog Stephen Jay Gould už před delším časem přišel s hypotézou, že soubor anatomických změn mongoloidů může být vysvětlen neotenií, kdy se dětský tvar těla zachovává až do dospělosti. Neotenie u hominidů je stále jedním z nejjednodušších vysvětlení, jak si lidé v průběhu posledních několika milionů let dokázali vytvořit tak disproporčně velký mozek za tak relativně krátkou dobu. Relativně velký mozek a dopředná orientace lebky, jakož i ztráta tělesného ochlupení, byly pozorovány u zárodků šimpanzů. Gould se domnívá, že u mongoloidů došlo k mírnému zvýšení neotenie. Takový mechanismus má podle něj zřejmě méně kontrolních genů a může se rozvinout během relativně krátké evoluční periody. Tato teorie by vysvětlovala i slabé terciární ochlupení (ztrátu vousů) a nahoru zvednutý nos mongoloidů.[13]Snížení přebytečné svalové hmoty, méně zubní hmoty, tenčí kosti a menší tělesná výška jsou znaky selektivně adaptačního modelu mongoloidů.[13]

A jak to udělal? Je možné, že po potopě se druhy zvířat nešířily stejnou rychlostí a proto tam některé chybí a jiné (které jinde nejsou) tam naopak přežily. Prostě se tam do oddělení od pevniny nestihly dostat.

Rozhodně to není důkazem evoluce ani důkazem proti stvoření a pravdivosti Bible obecně.

Ostatně také chybí jakýkoliv důkaz, že tam žádný savec nikdy nebyl.

Podvod menom Darwin:

Pozri video:

Chybu urobil tvoj otec,že priviedol na svet takého diablovho lokaja ako si ty.