Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 248, komentářů celkem: 429583, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 505 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

Mikim
oko
rosmano
ivanp

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116497429
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Bible
Vloženo Pondělí, 13. listopad 2017 @ 23:54:22 CET Vložil: Tomas

O Bibli poslal karels

Vyprávění patří k lidskému pokolení už od nepaměti. Vypravěči byli důležitými a váženými členy rodu, byli nositeli jeho historie a zárukou jeho budoucnosti.[1] Vypravování jednoduše patří k našemu kulturnímu dědictví a to platí i přesto, že jsme z různého prostředí.

Vyprávěný příběh byl jednou z možností, kterým jsme se dostávali už jako děti do bájných světů v naší vlastní dětské představivosti. Byli jsme to my sami, kteří jsme často domýšleli nejenom pozadí příběhů, ale také děj, kterým se příběh mohl ubírat, stejně tak chování jednotlivých postav vystupujících v příběhu. Z této fabulace jsme pak měli velkou radost, vždyť jsme se na příběhu sami spolupodíleli.

Příběhy se nejenom vyprávěly, ale také byly zapisovány nebo se podle nich natáčely filmy. Proč tomu tak je? Je to snad kvůli tomu, že téměř každý příběh odpovídá alespoň na některé naše nejhlubší otázky o naší existenci, o našem bytí, tedy „kdo jsem?“, „kam kráčím?“, „a co se mnou bude?“.

Rozměr každého příběhu ale nemusí být jenom tento, příběhy mají také svůj určitý společenský rozměr. Z příběhu můžeme vyrozumět, že náš osud není vypravěči lhostejný. Díky příběhu se tak dozvídáme, že někam patříme, že všichni máme ve své podstatě podobné obavy, na které se snažíme nalézt odpovědi. Příběhy mohou být a také často jsou určitým pojítkem ve vzájemném pochopení různých generací v tom samém národě, ale také nám umožňují vzájemné pochopení napříč různými národy.

Výjimečné postavení v lidské historii má ve vyprávění příběhů již tradičně Bible. Můžeme konstatovat, že Bible patří k našemu naprosto jedinečnému dědictví. Vždyť z biblických textů se dozvídáme nejenom o minulosti celého lidstva, tedy o naší minulosti, můžeme z ní také pochopit nejen chování celých národů, ale také motivaci při rozhodování jednotlivých lidí.

Domnívám se, že Bible rovněž odpovídá naprosto dostatečně na všechny dotazy o našem bytí. Je to především zjevení Pána Boha-Stvořitele, bez kterého by ztratila četba biblických textů z větší části svůj smysl. Pán Bůh je hlavním aktérem, který stojí za předivem biblických vztahů. Pokud máme i nadále o Bibli hovořit, musíme upřesnit, že Bible je souborem celé skupiny různých knih, které dále můžeme rozčlenit na jednotlivé příběhy.

Přeci jenom se od čtenáře cosi očekává. Je potřeba, aby do těchto příběhů jejich čtenář vstoupil. Vstoupit do příběhu znamená, že se posluchač či čtenář ocitne alespoň na krátkou dobu v dramatu děje příběhu, což ho jistě obohatí. Ne jinak tomu bude s biblickým textem. Abychom se setkali s Bohem Bible, potřebujeme vejít do příběhu. Potřebujeme vejít s úctou a porozuměním, potřebujeme odložit mnohé, co si neseme s sebou.[2]

Případné obtíže s jasným pochopením smyslu biblického textu, které se na naší cestě při hledání Pána Boha nepochybně vyskytnou, by nás v našem úsilí neměly odradit.[3]


Poznámky:

1. ALLISTON, Ruth et al. Jak vyprávět příběhy. 1. vyd. Praha: Samuel, 2005. 90 s.
2. HALÍK, Tomáš. Divadlo pro anděly. Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 257 s.
3.Ale oni jeho slovu neporozuměli.“ Lk 2,50 Dokonce i rodiče Pána Ježíše ne vždy chápali, co Ježíš řekl. Jak bychom mohli chápat my, když jsme nejenom kulturně, ale i časově na hony vzdáleni událostem z před 2 000 let.

"Bible" | Přihlásit/Vytvořit účet | 93 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Bible (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Čtvrtek, 16. listopad 2017 @ 17:13:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Každý musel někdy začít se čtením Bible.

Starý zákon znamenal zpočátku nesrozumitelné příběhy, v nichž nějaký cizí Bůh někoho zabíjel, jiným vyhrožoval a kde proroci předpovídali zkázu všem okolo, jen Izraeli ne.

Z Nového zákona teprve na člověka dýchnul Boží duch se svým milosrdenstvím a spravedlivou láskou. A jako každý podobný příběh dobra a lásky i ten skončil v reálném světě špatně - zde smrtí na kříži.

Je zajímavé, že při čtení Koránu na člověka dýchne také Boží duch. Je však jiný než v Novém zákoně. Má ve všem jasno, čiň dobré skutky, a odměním se ti rájem. Pro nás sice rájem ne zcela přitažlivým, neboť se v něm klade důraz na vody, kterých zde máme dost a dost. Ale ať člověk ty texty vnímá i jakkoliv odlišně, je v nich Bůh zahrnut a je zřejmé, co chce. Není divu, že islám se tak snadno šířil a vytlačil křesťanství i tam, kde se ve svých počátcích tak slibně usadilo. Nejspíš to bylo tím, že byl tolerantní oproti demagogickému učení, které křesťané sami vyprodukovali ke své zkáze. To i Řekové  z východní křesťanské církve říkali pod osmanskou nadvládou, že je "lepší být pod tureckým turbanem, než pod římskou tiárou".

Používání příběhů je ve Starém zákoně základním prvkem o sdělení vztahu s Jahvem. Teprve křesťanské výklady ze Starého zákona vytvořily duchovní záležitost, přestože příběhy nic takového neobsahují a ani obsahovat nechtěly. Takže dnes, aby bylo možné obhájit různé ideologické církevní  poučky, se Starý zákon vykládá duchovně až symbolicky. Zkrátka aby si ti, co ideologiím podlehli, pod texty Starého zákona mohli představit ne to, co je tam napsáno, ale co jim ideologie namlouvá.

S Novým zákonem je to sice trochu jinak, ale je církvemi ideologicky rovněž tak vzdálen od toho co je v textech napsáno, že dnešní čtenář jen těžko vyluští, co pisatelé NZ měli skutečně na mysli. Dá to sice práci, ale jde to.



Re: Bible (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 16. listopad 2017 @ 06:42:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Karle.

  Díky za článek. Hezky sepsané. 

  Příběhy rozvíjí fantazii, poslouchané slovo dělá v člověku tvořivost, představivost, buduje myšlení. 

  To, jestli je člověk součást příběhu, nebo jenom čte cosi vzdáleného je hodně důležité k pochopení textu, před lety jsem měl podobný postřeh

  S písmem jsem to zažíval stejně: Mnoho let bylo pro mne písmo cizí, jen nějaká snůška příběhů cizího národa, kdesi daleko v čase, prostoru, zkušenostech i způsobu uvažování. Maxiámálně jsem si fantazií mohl představovat cobyasitak mohl ten který příběh být, přičemž jsem si samozřejmě domýšlel do těch příběhů svou situaci. To je určitě trochu užitečné pro život, ale k pochopení původního textu pramálo.

  K tomu je potřeba ten text zažít, vstoupit do něj. Ale ne virtuálně, v hlavě, to je pak jen a jen rozčarování.

  Toník



Re: Bible (Skóre: 1)
Vložil: timg v Středa, 15. listopad 2017 @ 13:42:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Karle , 

díky za příjemný článek k zamyšlení. Ano, z biblických textů se dozvídáme ne jen minulosti, ale i budoucnosti. Která je pro každého jedince , i dnes , velmi důležitá. 

Co se té historie týká, domnívám se že může být velmi hodnotnou pokladnicí směrem i k těm, kteří se dnes zabývají naprosto všemi vědními obory. Pokud by si ji všichni ti, kteří si nechají říkat odborníci či vědci, pozorně četli. A si nad ní sedli k jednomu stolu. Mě osobně, dle záznamů Bible, docela zaujaly zaznamenané astronomické jevy, kterým také nemám důvod nevěřit. 






Re: Bible (Skóre: 1)
Vložil: Neprihlaseny v Pátek, 17. listopad 2017 @ 09:09:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Starý zákon:

Ideologie:
nesmíš v pondělí
nesmíš v úterý
nesmíš ve středu
nesmíš ve čtvrtek
nesmíš v pátek
nesmíš v sobotu
musíš v pondělí
musíš v úterý
musíš ve středu
musíš ve čtvrtek
musíš v pátek
musíš v sobotu

Zabij ostatní  národy, zabij homosexuály, zabij  syna, ponižuj ženy.

Abrakadabraka: Hůl se promění v hada, další hůl sežere první hůl, 5 denní dovolenka v břiše velryby, moře se rozestoupilo, dej pářícím se zvířatům před oči pruty, porodí pruhované potonky

Nový zákon:

Ideologie: 
buď jako ovce
buď jako otrok
buď jako dítě

abrakadabraka: Chození po vodě, chlast z vody, hroby se otevírají, 50 skřítků z jednoho člověka přeskočí na prasata a ti se běží utopit, kouzelná ošatka, z které se nají tisíce lidí



Závěr: Bible je kniha sraček. 



Re: Bible (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 14. listopad 2017 @ 07:02:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Život je sám o sobě příběh a hra :). Čas je velice subjektivní.  Může nám být sice 20 let ale jak nám bude 80 let bude to jen pouhý mžik :). Kdo má blíže k duchu ten to více pochopí :) protože duch je nezávislý na času a plyne od počátku lidského pokolení v lidských duších.



Re: Bible (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 14. listopad 2017 @ 14:11:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bible. Kde ji začít číst a studovat? Já měl to štěstí, že spíše jsem začal od evangelií. Začít od SZ a válek, kdy židé masakrují ostatní národy, rabují a ještě tvrdí, že to na nich chce Hospodin, tak člověka to odkloní  od Bible i od Boha. Jak lidem vysvětlit chování vyvoleného národa jako agresora ?? Na jedné straně Desatero a na druhé straně v Talmutu si vše vysvětlí po svém. Platí asi jen pro židy, ale vůči ostatním neplatí. A války ve SZ? Akorát inspirace pro lidstvo. Je tohle od Boha?? Obohatí mne to násilí a krutost SZ???



Re: Bible (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 14. listopad 2017 @ 18:34:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nazdar Karle.
Ano, vyprávění..Na něco jsem si při čtení tvého článku rozpomenul, nevím odkud to mám, je to z nějakého vyprávění a pamatuji si to, jelikož se to snad dá vložit do biblických souvislostí. Tak to nosím v hlavě.
Slyšel jsem někde, nevím kde, že PRÝ, písmo lidstvo nepotřebovalo dokud zde byli živé kroniky- bibličtí patriarchové, kteří se dožívali skoro 1000 let. Po potopě bylo již lidem max 120 let, jak pravil Hospodin. A tak prý nastala potřeba písemného záznamu. Kdysi jsem si zkusil udělat časovou osu. V Genesi je zaznamenané kolik se dožil Adam, v kolika zplodil potomka, kolik se dožil jeho potomek a v kolika zplodil potomka dalšího. Je to v podstatě jednoduchá matematika, ve které mi vyšlo, že když byl Metuzalém 113 letý "mládenec", tak zemřel Adam. Metuzálém měl 113 let na to aby Adama mohl poznat osobně. A pravděpodobnost, že Adama poznal, a on mu vše povyprávěl, tak jako ostatním svým je vysoká asi proto, protože o tom co kdysi bylo víme. Metuzalém byl dědek Noema. Když se Noemi narodili tři synové, měl Noe 500let, a Metuzalémovi jeho dědovi bylo 869 let. Metuzalém se dožil 969 let. Potopa mohla proto přijít nejspíše za sto let po narození synů Noeho. Metuzalém žil po narození synů Noeho ještě 100 let a na arše nebyl. Mno to jsem ale drobátko odbočil.

Karle, ty jsi vědec přes biblickou historii, překladatelství, lingvistiku.
 
Četl jsi, slyšel jsi, je o tom nějaké studium, záznamy, že písemných záznamů v době patriarchů nebylo pro jejich dlouhověkost  třeba, a potřeba písemného záznamu vnikla až po potopě?



Stránka vygenerována za: 0.61 sekundy