Grano Salis - Rekonstrukce sbírky Ježíšových výroků

„Město postavené na vysoké hoře a opevněné, nemůže padnout ani nemůže být ukryto.“

„Nikdo nerozsvěcuje lampu a neklade ji pod nádobu, ani ji neklade na skryté místo, ale klade ji na svícen, aby každý, kdo vchází dovnitř a kdo vychází ven, viděl její světlo.“

„Nic není skrytého, co nebude zjeveno, a nic ukrytého, co nebude poznáno.“

„Dávejte pozor, co slyšíte. Měrou, jakou měříte, bude vám naměřeno a bude vám přidáno. Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“

Někdo ze zástupu mu řekl: „Učiteli, řekni mému bratru, ať se se mnou rozdělí o dědictví.“ On mu řekl: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“

„Království Boží je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole.“

„Království Boží je podobné obchodníku, který má zboží a který našel perlu. Ten obchodník je moudrý. Prodal zboží a koupil si tu jedinou perlu.“

„Království Boží je podobné moudrému rybáři, který hodil svou síť do moře a vytáhl ji z moře plnou malých ryb. Mezi nimi našel ten moudrý rybář velkou dobrou rybu. Vyhodil všechny malé ryby do moře a vybral bez váhání tu velkou rybu.“

„Hle, vyšel rozsévač, nabral do dlaně a rozhazoval. Něco padlo na cestu. Přišli ptáci a sezobali to. Jiné padlo na skálu a nezapustilo kořeny dolů do země a nevyhnalo klas. A jiné padlo do trní, které semeno udusilo a červ je sežral. A jiné padlo na dobrou zemi a ta vydala dobrý plod. Přinesla šedesátinásobek a stodvacetinásobek.“

„Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se už vzňal! Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!“

Pověděli mu o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí. Řekl jim na to: „Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? Ne, říkám vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete. Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, říkám vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete.“

„S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem; v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on neví jak. Země sama od sebe plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu. A když úroda dozraje, hned posílá srp, neboť nastala sklizeň.“

„Čemu se podobá Boží království a k čemu je připodobním? Je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a hodil do své zahrady; vyrostlo, stalo se stromem a ptáci nebeští se uhnízdili v jeho větvích.“

„K čemu připodobním Boží království? Je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.“

„Království Boží je podobné ženě, která nese džbán plný mouky. Když šla dlouhou cestu, ucho džbánu se utrhlo a mouka se vysypala na cestu. Nevěděla to, nepoznala ztrátu. Když došla k domu, postavila džbán na zem a zjistila, že je prázdný.“

„Království Boží je podobné muži, který chtěl zabít mocného muže. Vytáhl ve svém domě meč a vrazil do stěny, aby poznal, zda jeho ruka je dost silná. Potom zabil mocného.“

Přišli někteří farizeové a řekli mu: „Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít.“ On jim řekl: „Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu svého cíle. Avšak dnes, zítra i pozítří musím jít svou cestou, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém.“

„Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. ‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘ Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.“

„Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že špatně hospodaří s jeho majetkem. Zavolal ho a řekl mu: ‚Čeho ses to dopustil? Slož účty ze svého správcovství, protože dále nemůžeš být správcem.‘ Správce si řekl: ‚Co budu dělat, když mne můj pán zbavuje správcovství? Na práci nejsem, žebrat se stydím. Vím, co udělám, aby mne někde přijali do domu, až budu zbaven správcovství!‘ Zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: ‚Kolik jsi dlužen mému pánovi?‘ On řekl: ‚Sto věder oleje.‘ Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; rychle sedni a napiš nový na padesát.‘ Pak řekl druhému: ‚A kolik jsi dlužen ty?‘ Odpověděl: ‚Sto měr obilí.‘ Řekl mu: ‚Tu je tvůj úpis; napiš osmdesát.‘ A pán pochválil toho nepoctivého správce, že jednal prozíravě.“

Použil jsem Český studijní překlad, Český ekumenický překlad, English Standard Version, Westcott-Hortův řecký originál, knihu Neznámá evangelia - Novozákonní apokryfy I, kterou uspořádali Jan A. Dus a Petr Pokorný, a papyrus Oxyrhynchus 654.

Leckoho napadne, že jsem pasáže uspořádal podle jejich obsahu, není tomu však tak. Výběr pasáží i jejich pořadí vychází z rozboru vztahů mezi evangelii. Soudržnost obsahu až druhotně potvrzuje, že nějak takto sbírka skutečně vypadala. Koho zajímají podrobnosti, najde je na www.MkMtLk.cz.

Smysl podobenství o rozsévači a o zasetém semenu byl nejspíš stejný. Se semeny se dějí věci bez vědomí toho, kdo seje. Později to někdo pochopil tak, že Ježíš mluvil lidem o sobě, a mezi podobenství o rozsévači a podobenství o zasetém semenu vložil „Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, ...“

Aby zneutralizoval problematický výrok o zabití mocného muže, vepsal později někdo mezi podobenství týkající se prozíravosti pasáž o Herodovi.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace