 |
Právě je 526 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
Ivanp
rosmano
Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116483890
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Nebezpečná učení: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry?
Vloženo Pátek, 21. květen 2004 @ 10:20:15 CEST Vložil: Bolek |
poslal Pisnicka Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry?
Byla jsem šokována spekulacemi médií o příčině smrti mladého muže, který se minulý týden polil benzínem a zapálil a který včera svým zraněním podlehl. Z denního tisku, který se tomuto případu široce věnuje, vybírám:
Zoufalý čin A. Ch. z Plzně může mít souvislost i s jeho vztahem k náboženské společnosti Slovo života. Mladík ji navštěvoval asi pět roků. Otec mladého sebevraha říká:"Viděl jsem videokazetu. Byli tam mladí lidé, stáli se zdviženýma rukama, vyvrácenýma očima a zpívali. Byli jako v transu. Tvrdí, že umí vyléčit i rakovinu. Saša jim dával peníze, úplně jim propadl. Podle odborníků dokáže Slovo života labilního jedince zničit. Společnost stavěla na názoru, že zdraví, úspěch či bohatství jsou důkazem, že člověk nemá hříchy a Bůh jej má rád. To může mít pro věřícího, ale chudého či nemocného člověka nesmírně nebezpečný vliv:"Selhal jsem, jsem špatný a navíc mě Bůh nemiluje."
Jeho matka říká:"My s manželem v Boha nevěříme. Saša v Boha věřil.Když začal chodit na přednášky religionistiky, začal se hodně zajímat o náboženství. Pak se seznámil s pastorem Slova života, to je odnož americké sekty Hnutí víry. Chodil na bohoslužby, nakonec ale trávil dlouhé hodiny každý den v církvi. Nelíbilo se nám to, ale nemohli jsme nic dělat.Začal snad i věřit, že je Ježíš. Věnoval náboženství čím dál víc času, přerušil studia. Měli jsme málo peněz, přitom ale musel peníze dávat církvi. Snažil se přesvědčit manžela, aby se neléčil se slinivkou - věřil Slovu života, že vyléčí i rakovinu. Jen se modlili nebo zpívali. Jednou přinesl videokazetu, mladí lidé stáli s rukama nad hlavou na jevišti, byli v transu... Po hodině už jsem to nemohla poslouchat, nebylo mi z toho dobře...
Tak si říkám, jestli toto je dobré ovoce a dobré svědectví tomuto světu. Co zanechalo toto setkání se Slovem života v nešťastných rodičích? Nejsou takové excesy v učení kontraproduktivní nejen pro Slovo života, ale i pro pověst ostatních křesťanů v naší spoečnosti?
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: krestan v Pátek, 21. květen 2004 @ 10:40:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Na to by nám mohl odpovědět a detailně vysvětlit náš tomas15. ;-)
"Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce.
Každý strom, který nedává dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
A tak je poznáte po jejich ovoci.
Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
Mnozí mi řeknou v onen den: `Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?´
A tehdy já prohlásím: `Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.´"
Mat 7, 19 -23
|
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 21. květen 2004 @ 16:25:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Ne vzdy je treba novinarum ve vsem verit, dokazali by udelat sektare i z tech neliberalnejsich evangeliku, ale tohle zni skutecne neprijemne. Odkud je to citat? Zajimal by mne celkovy kontext. |
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: RomanH v Sobota, 22. květen 2004 @ 17:18:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | NE. |
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: RomanH v Neděle, 23. květen 2004 @ 11:43:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Podařilo se mi sehnat zdroj, ze kterého je tento článek vytvořen. JE TO Plzeňský deník z 21.05. Článek se jmenuje ZNIČILA SEBEVRAHA NEMOC, NEBO VÍRA.
Je zajímavé si všimnout jak ho Pisnicka přetvořila k názoru svému.
Myslím, že bych z něho mohl citovat i jiné výroky v zájmu objektivity:
----------------------------------------------------------------------------------
Společnost stavěla na názoru, že zdraví, úspěch či bohatství jsou důkazem, že člověk nemá hříchy a Bůh jej má rád. To může mít pro věřícího, ale chudého či nemocného člověka nesmírně nebezpečný vliv:"Selhal jsem, jsem špatný a navíc mě Bůh nemiluje."
Pastor plzeňského sboru Marek Kult tvrdí, že nic podobného Slovo života nehlásá, i když ví, že se často zmíněné názory objevují.Přiznává, že v některých přístupech hlavně v pražském sboru se staly chyby.“ Jsme křesťanská protestantská církev, modlíme se za uzdravení, ale léčit neumíme. Členové sboru přispívají ve sbírkách. Saša ale nikdy nebyl naším členem, v poslední době chodil jen na nedělní bohoslužby. Nevím kolik peněz dával do pokladničky, nikdo je po něm ale nevyžadoval.“
Pastor Kult se Alexandrovi prý snažil pomoci, radil, aby vyhledal lékaře a užíval léky. „Věděli jsme, že je velmi nemocný. Někdy byl v pořádku jindy propadal hlubokým depresím. Když jsme s ním mluvili o víře, byl často zmatený. Neuměli jsme mu pomoci.“ Říká Kult, podle nějž měl Alexandr i mesiášské sklony. Rodiče přiznávají, že chlapec trpěl schizofrenií. Poslední dva roky navštěvoval také Křesťanské sbory a zajímal se například i o židovskou víru.
Jeho matka říká:"My s manželem v Boha nevěříme. Saša v Boha věřil.Když začal chodit na přednášky religionistiky, začal se hodně zajímat o náboženství. Pak se seznámil s pastorem Slova života, to je odnož americké sekty Hnutí víry. Chodil na bohoslužby, nakonec ale trávil dlouhé hodiny každý den v církvi. Nelíbilo se nám to, ale nemohli jsme nic dělat.
Ve škole bylo všechno v pořádku, bez problémů dělal zkoušky až do pátého ročníku. Pak ale začal chodit nejen do Slova života, ale taky do Křesťanského sboru, synagogy, židovské obce.
Když přicestoval do Prahy dalajlama musel ho vidět. Začal snad i věřit, že je Ježíš.
Proč myslíte, že to udělal?
Asi v tom hrálo roli víc věcí. První problém byla jeho povaha a nemoc. Pak to, že neměl práci, nevěděl co bude dál se školou, nevydělával. Neměl přátele ani dívku. Měla jsem pocit, že pořád něco hledá. Hledal kamarády, práci , víru , Boha….Snad ani nevěděl, co chce, jen stále něco hledal…
---------------------------------------------------------------
Myslím, že Pisnicka by byla dobrou inkvizitorkou. :-((
|
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Pisnicka v Neděle, 23. květen 2004 @ 17:03:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Romane,
není pravda, že jsem si článek přetvořila k obrazu svému. A ty to dobře víš. A to jak se mě snažíš shodit, je příliš okaté a nešikovné a hlavně nefér.
Jasně jsem napsala, že: Byla jsem šokována spekulacemi médií o příčině smrti mladého muže" a že "Z denního tisku, který se tomuto případu široce věnuje, vybírám:". Celý článek jsem zveřejnit nemohla, protože nemám na to povolení, ale citovat z něho podle zákona můžu. A citovala jsem spekulace, které mě šokovaly. Nic víc a nic méně.
A v souvislosti s těmi spekulacemi jsem si položila otázky: "Tak si říkám, jestli toto je dobré ovoce a dobré svědectví tomuto světu. Co zanechalo toto setkání se Slovem života v nešťastných rodičích? Nejsou takové excesy v učení kontraproduktivní nejen pro Slovo života, ale i pro pověst ostatních křesťanů v naší společnosti?" Pro mě není podstatné, co říká pastor plzeňského sboru Marek Kult, ale to, co zanechalo setkání se Slovem života (a potažmo s křesťanstvím jako takovým) v nešťastných rodičích. To mě šokuje. Pokud by všechno bylo v pořádku, asi by rodiče reagovali jinak, např.: Náš syn měl těžkou nemoc a životní problémy a my jsme vděční křesťanům ze Slova života, že mu v těžkých chvílích jeho života obětavě pomáhali, podpírali ho i nás rodiče do poslední chvíle, děkujeme jim za jejich lásku a nezištnou pomoc atd. Nic takového v nich toto setkání nezanechalo. To by mělo být šokující nejen pro mě, ale i pro tebe Romane i pro ostatní křesťany, o Slovu života v Plzni ani nemluvě.
Jestli sis myslel, že citací plzeňského pastora uvedeš celou situaci do lepšího světla, pak jsi mu spíš prokázal medvědí službu. Za prvé se ti nějakým nešťastným nedopatřením vytratilo slovíčko už z jeho citátu: "Pastor plzeňského sboru Marek Kult tvrdí, že nic podobného Slovo života už nehlásá, i když ví, že se často zmíněné názory objevují." Jedním dechem tu pastor přiznává, že v praxi jsou tyto doktríny ve Slovu života běžné. Toto rozporné prohlášení mě vůbec neudivuje. Nakonec ve fundované studii G. Swartlinga, která je na Granu v článku Psychické problémy bývalých členov Slova života, popisuje autor některé doktríny Slova života a poznamenává, že "Tieto doktríny vodcovia (a veriaci) v styku s ľuďmi mimo hnutia vždy popierajú." Takže nic nového pod sluncem.
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: RomanH v Neděle, 23. květen 2004 @ 22:26:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já myslím, to jestli jsem nefér, okatě a nešikovně můžou posoudit ostatní. Mně to co mně vyčítáš spíš přijde, jako když zloděj volá: chyťte zloděje.
Myslím, že výběr, který jsi provedla byl účelový s účelem poškodit plzeňské Slovo života.
P.S. skutečně mi tam „UŽ“ vypadlo, za což se všem čtenářům omlouvám, nebylo to úmyslné. Pokud někdo hlásá omyl nebo blud (můžete si vybrat) a dokáže svůj omyl uznat a poučit se z toho, potom jsem za to rád. Nejsem členem Slova života.
Možná, že setkání (zprostředkované přes duševně nemocného syna) se Slovem života nezanechalo v jeho rodičích dobré vzpomínky, jen bych chtěl věřit tomu , že ze setkání s tebou jsou všichni nevěřící nadšeni.
Roman
|
]
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Pisnicka v Neděle, 23. květen 2004 @ 23:11:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý Romane,
ráda na tvoje poznámky zareaguji:
Já myslím, to jestli jsem nefér, okatě a nešikovně můžou posoudit ostatní. To je přeci samozřejmé, že čtenáři všechno sami posoudí a udělají si názor.
Mně to co mně vyčítáš spíš přijde, jako když zloděj volá: chyťte zloděje. Volala jsem, že jsem v šoku nad spekulacemi. Mám tedy podle tebe na svědomí také sebevraždu člověka kvůli mým doktrínám, jako se spekuluje o Slovu života?
Myslím, že výběr, který jsi provedla byl účelový s účelem poškodit plzeňské Slovo života. Nečteš pozorně, co jsem napsala. Z článku jsem vybrala spekulace, které mě šokovaly. Ty spekulace samozřejmě poškozují Slovo života. Ale nejsou to moje spekulace a já jsem jim nezavdala příčinu. Máme to chápat tak, že ty a tvoji sympatizanti včetně Slova života vyžadujete na křesťanech autocenzuru v tom smyslu, aby se negativní věci záměrně přehlížely, skrývaly a nemluvilo se o nich, jinak to bude chápáno jako záměr poškodit dotyčnou církev? Mohl bys provést výběr z toho článku, který by Slovo života nepoškodil a přitom zachovat názor rodičů sebevraha na Slovo života?
P.S. skutečně mi tam „UŽ“ vypadlo, za což se všem čtenářům omlouvám, nebylo to úmyslné. Je zajímavé, že vypadlo slůvko sic malé, leč značně měnící smysl věty. Je rozdíl říci, že nic podobného Slovo života nehlásá a nebo že nic podobného Slovo života už nehlásá. Snad ti čtenáři uvěří...
Pokud někdo hlásá omyl nebo blud (můžete si vybrat) a dokáže svůj omyl uznat a poučit se z toho, potom jsem za to rád. Hezká slova, ale obávám se, že je zde přání otcem myšlenky. Z našeho případu je naopak vidět, že nejenže se tyto myšlenky ve Slovu života často objevují, ale že se s nimi potýkal i nešťastný student. To o nějakém poučení nevypovídá. Nejsem členem Slova života.
Možná, že setkání (zprostředkované přes duševně nemocného syna) se Slovem života nezanechalo v jeho rodičích dobré vzpomínky, jen bych chtěl věřit tomu , že ze setkání s tebou jsou všichni nevěřící nadšeni. Tuto jedovatost sis mohl odpustit. Na rozdíl od Slova života nejsem vláčena v novinách s tím, že mám na svědomí život člověka.
|
]
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: krestan v Pondělí, 24. květen 2004 @ 07:21:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Opět jsem si ověřil, že diskuse s některými charismatiky mají neměnné zákonitosti:
- kritika se nepřipouští, jakákoliv zmínka o negativech je považována za útok na tu kterou charismatickou církev nebo skupinu
- když dojdou argumenty a selhání vůdců nebo učení je očividné, zaútočí se bez skrupulí na osobu oponenta
Základní charismatický zákon tedy zní: My jsme výlučně nejlepší a vyvolení, kdo se nám opováží něco vytknout, je nástrojem satana a musí být zničen.
Průběh této diskuse je také pěkným příkladem, jak charismatici a jejich sympatizanti dovedou být vůči argumentům slepí a hluší. Písničko jsi skvělá, ale myslím, že se namáháš zbytečně. Kdo nechce slyšet, ten neuslyší... |
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: RomanH v Pondělí, 24. květen 2004 @ 08:59:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nejsem ani zdaleka charizmatik, mám jenom ve sboru Slovo života pár přátel, takže si o mně můžeš myslet maximálně, že jsem sympatizant několika charismatiků. Jestli ti to stačí k tomu abych spadal do tvého chlívečku, který sis udělal pro charismatiky, je tvoje věc.
|
]
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Lolik v Úterý, 25. květen 2004 @ 20:24:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Když jsem tento článek četl ve zmíněných novinách, vzpoměl jsem si na mého blízkého kamaráda z mládí. A proč?
Nuže proto, že příběh onoho človíčka z Plzně byl velmi podobný příběhu mého kamaráda. Myslím že jsem byl překvapen tím, kolik společných rysu jsem nalezl v obou příbězích.
- oba dva byli pravděpodobně psychicky labilnější jedinci,
- oba dva měli kontakt s extrémním křesťanstvím, označovaným jako chrizmatické hnutí
- oba dva se potýkali se svou vírou, nejdříve snaha o dokonalost, zjištění že vždy selhali, otázka co je ten Bůh zač, a nakonec totální zmatek a nechápání Boha
- oběma to trvalo zhruba pět let,
- oba dva byli na léčení v psychiatrické léčebně
- oba dva krátce po návrátu spáchali sebevraždu
- oba dva ji spáchali sebezničujícím způsobem, tedy způsobem brutálním, tak aby dílo bylo definitivní
- u obou případů bylo označení diagnozy schizofrenie.
Je to příliš mnoho podobných rysů. Bylo by mylné se domnívat, že takto končí mnoho lidí z charizmatického hnutí. Pravděpodobně je asi fakt, že kombinace psychicky labilnějšího člověka s extrémním charizmatickým proudem je velmi nebezpečná. Je nebezpečná jednak pro toho člověka, ale i pro církev. Nedá se totiž dost dobře odhadnout který člověk danou věc unese a který už ne. Poté je na církev pohlíženo velmi negativně.
Já se však ptám: "Je možné, aby Bůh dovedl člověka skrze víru až k láhvi benzínu, nebo k jiinému sebevražednému nástroji, a je možné, že by nechal své dítě dokonat čin sebevraždy?"
Tuto otázku jsem si kladl ve chvíli když jsem viděl v TV Nova jak odnášejí mého kamaráda z kolejiště. Já věřím tomu, že Bůh zkouší člověka, ale sebevražda je hřích. Označení daného člověka jeko nemocného schizofrenií mne moc neuspokojuje. Je to z toho důvodu, že ani sami lékaři neví co schizofrenie je.
Když si vzpomínám na rozhovory s mým kamarádem, tak si uvědomuji jaký měl v hlavě zmatek, a uvědomuji si jak silně se nenáviděl. Tato nenávist pramenila z vědomí neposlušnosti rozumu a myšlení, z nemožnosti pochopit Boží milost, z nemožnosti chápání ničeho. Takto pravděpodobně může vypadat zcela vymytý mozek. Je tedy pochopitelné, proč způsob provedení sebevraždy je tak sebezničující. |
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Spuntik v Středa, 26. květen 2004 @ 15:40:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Je-li pro charismatiky základní podmínkou vlastní identifikace potřeba zážitku a duchovním růstem stupňování prožitků, pak není divu, že slabší povahy přicházejí o rozum. A nejenom slabší povahy. I autority, které tu jejich káru táhnou, mají s tím problémy. Příkladem budiž sám Dan Drápal, který ve svém 18. pastýřském listu z ledna 2001 doslova píše, cituji:
Období zhruba od 15. listopadu do 15. prosince bylo v mém osobním životě i v životě regionu hodně dramatické, což souvisí s tím, že se nám - po letech hledání! - podařilo identifikovat hlavní mocnost nad naším národem. Hned po té následoval neuvěřitelně ostrý protiútok - jednu chvíli jsem si myslel, že opravdu přijdu o rozum.
Dan to tehdy ustál, ovšem psychické výkyvy se projevily jinde. Tato duševní rozháranost a nestabilita je ovšem pro charismatiky charakteristická. Stačí se zaposlouchat do "svědectví" či běžného hovoru charismatické mládeže a nikoho už neudiví, že slovo deprese je velmi frekventované. Často mluví o tom, jak upadají do depresí a jak se z nich dostávají. Není divu, když normou je euforie a ta se nikdy nedá udržet dlouho.
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: blabla1989 (blabla1989@seznam.cz) v Středa, 26. květen 2004 @ 16:25:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Hej Špunťas, si asi svačil vtipnou kaši nééé? |
]
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 26. květen 2004 @ 22:20:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Tento příběh, který poslala Písnička, mne zaujal. Je to hrozná škoda, že něco takového se může stát. Je to i důkaz, že všechno neděláme dobře, že jsme někdy fanatičtí, bez rozumu a objektivní sebekritiky.Víra nejsou jen emoce, ale vyplývá i z přesvědčení, které má logiku a musí se na ní podílet i rozum. Nesmí to být vymývání mozků a jen jednostranný pohled. Jako mladý člověk jsem se kdysi také dostal mezi věřící a zažil určitý tlak, který mne pořádně rozhodil. Tehdy jsem ještě moc nevěřil a měl ze všeho spíše zmatek. Plno věcí jsem nechápal a myslel si, že nikdy věřícím nebudu a nikdy to nepochopím. Zoufale jsem se o něco snažil a efekt byl spíše opačný. Určitou dobu jsem měl potíže se soustředěním na školu a kluci na koleji poznali, že se mnou není něco v pořádku. Chvílemi jsem také pomýšlel i na skoncování se životem, ale naštěstí pud sebezáchovy byl větší. Prožíval jsem hrozné pocity, ale měl jsem to štěstí, že mezi kamarády na koleji jsem zase trochu ožil a hlavně jsem díky Bohu, ve kterého jsem neustále věřil, našel dívku a celý život dostal smysl. Trápila mne totiž velká samota. A samota je zlá. Bůh mne nezklamal. Nechodil jsem nikam do shromáždění či kostelů, ale potají se modlil a meditoval. Víra sílila díky důkazům v mém životě. Už je to hodně roků. A do cesty mi tehdy před mnoha lety Bůh poslal hodnou věřící dívku, která hledala Boha podobným způsobem jako já. To nebyla náhoda, ale důkaz, že Bůh o nás ví a pomáhá.
Možná, že ten nešťastný chlapec a jiní, kteří podobně skončili, potřebovali spíš nějakou radost, zaměstnání něčím, co člověka přivede na jiné myšlenky, než jsou výčitky svědomí, pocity nicotnosti a bezvýchodnosti atd. Potřebovali pro sebe člověka, který má pro ně pochopení….Možná, že ten chlapec opravdu duševně onemocněl. Tlak na člověka, který se dostane do společnosti fanaticky založených lidí, může být neúnosný a škodlivý….
Určitě by mělo existovat více křesťanských psychologů a psychiatrů, na které by bylo možné se obrátit o pomoc. V dnešním světe bude lidí labilních a duševně nemocných přibývat a tyto problémy mohou narůstat.
Správná pomoc je pomoc odborná. Fanatismus je vstupem do duševní nemoci. Píšu to tak, jak to cítím, i když se to mnohým nebude líbit. Lidi ke Kristu a k Bohu nelze přivést nátlakem, strašením apod, což se dnes bohužel stává...
|
|
|
Se Sašou Ch. jsme byli přátelé. (Skóre: 1)
Vložil: PavelT v Středa, 02. červen 2004 @ 14:25:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Se Sašou Ch. jsem se osobně znal za svého pobytu v Plzni a také mne dvakrát navštívil v Brně. Vím tedy něco o něm a o vlivech jenž jej formovaly. Napřed vyzývám každého, kdo s takovou sebejistotou tvrdí, že SŽ je sekta, ať navštíví některé jejich bohoslužby, ať v PLzni nebo jinde v ČR. Dále nechť se zeptá uznávaných křesťanských vedoucích z evangelikálních církví (D. Drápal, R. Bubik, E. Rucký ..atd.), zdali soudí oni, že SŽ je sekta. A nyní k Sašovi. Krátce před tím, než to udělal, mi volal do Brna a domluvili jsme se na případném setkání v Praze. Pak už se podivně neozýval... Saša byl psychicky v nepořádku po celá ta léta, stále se hloubal sám v sobě a něco hledal. Neměl mnoho přátel, asi proto, že se projevoval poněkud nesrozumitelně a když mluvil, tak většinou o sobě. Měl jsem jej rád a dobře jsme spolu vycházeli. Slovo života byla pouze jedna z církví či náboženských směrů, které navštěvoval, ale patrně proto, že je to malý sbor a tudíž tam byl prostor aby se mu lidé věnovali. Poslední půlrok byl v psychiatrické léčebně v Dobřanech, ale po propuštění odmítal nadále užívat léky. Pastor Marek Kult spolupracoval s jeho rodiči ve snaze přimět Sašu k rozumějšímu přístupu ke své léčbě. V tomto případě ani dlouhý vliv křesťanského prostředí ve kterém se Saša pohyboval, mu nedokázal pomoci. Oproti tomu vím o např. o jednom děvčeti, které začalo navštěvovat SŽ, absolvovalo biblickou školu SŽ a došlo k její úžasné proměně. Ze zamindrákovaného ošklivého káčátka se stala krásná, samostatná a sebevědomá žena.
Pastoři by mohli potvrdit, že malé, evangelizačně aktivní církve typu SŽ přitahují lidi podobného druhu, psychotiky. Sebevraždou nebo léčbou na psychiatrii končí končí lidé s různým náboženským či filosofickým pozadím ateisté, agnostici, katolíci, židé, tradiční protestanté atd. Máme snad kvůli tomu varovat před zhoubným vlivem ateismu, agnosticismu, katolicismu..? |
Re: Se Sašou Ch. jsme byli přátelé. (Skóre: 1)
Vložil: blabla1989 (blabla1989@seznam.cz) v Čtvrtek, 03. červen 2004 @ 14:26:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Obávám se, PavleT, že sektou jsou pro mnohé uživatele i církve, jejichž představitele jsi jmenoval: AC, KS a JB. A na to, zda jsou tyto církve evangelikální, na to by se našlo také asi víc názorů. Jedna z nich je letniční a 2 charismatické (což je prý jedno) a tak jejich svědectví tady na GS asi nebude zrovna IN. |
]
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: MarekK v Úterý, 13. červenec 2004 @ 08:58:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Přátelé, jsem pastor zmíněný ve článku, a tak si vám také pro vaše porozumění dovoluji uvést článek, kterým jsem reagoval na zpravodajství Plzeňského deníku. Můj článek však tento deník neotiskl. Snad tedy alespoň vám přinese i můj pohled na danou smutnou událost určitou korekci názorů.
Marek Kult
Dost jsem váhal, zda vůbec budu reagovat na článek Terezy Maixnerové „Zničila sebevraha nemoc nebo víra?“ uveřejněný v Plzeňském deníku v pátek 21.5. Jde přece jen o příliš vážnou a smutnou záležitost a hlavně nic už nevrátí život Sašovi Chalupovi, o který šlo.
Jelikož byla ve výše zmíněném článku dávána Sašova sebevražda do souvislosti s jeho vztahem k církvi Slovo života Plzeň, jejíž jsem pastorem, rozhodl jsem se uvést některá fakta na pravou míru.
Ze všeho nejdříve bych chtěl uvést, že je mi velice líto Sašovy tragické a zbytečné smrti. Asi nikdo nemůže plně rozumět bolesti, kterou teď prožívají jeho rodiče.
Osobně jsem Sašu poznal asi před pěti lety, kdy v našem sboru uvěřil v Ježíše Krista a po nějaké době jsem ho pokřtil. Poměrně pravidelně tehdy navštěvoval naše bohoslužby, ale nikdy se nestal členem našeho sboru. Naopak za mnou několikrát v průběhu let přišel, že se rozhodl chodit do jiných církví. Vždy jsem ho podporoval, aby našel místo, které mu bude nejvíce vyhovovat. Asi před dvěma lety mi sdělil, že bude navštěvovat bohoslužby hlavně Křesťanských sborů. K nám přicházel potom nepravidelně spíše však až na kávu po bohoslužbě.
V posledních čtyřech letech máme v našem sboru maximálně tři, ale většinou jen dvě akce týdně, které trvají asi dvě hodiny. Těžko tedy mohl Saša u nás trávit každý den dlouhé hodiny.
Jako v každé církvi, i u nás děláme finanční sbírky, které jsou však zcela dobrovolné, a nikdo neví, kdo a kolik peněz do ní dává. Nikdo také příspěvky do sbírek po nikom nevymáhá.
S takzvanou teologií prosperity se, pokud vím, Saša asi vůbec nesetkal a pokud ano, tak rozhodně ne v podobě, která byla popsána v článku. Citovaný Zdeněk Vojtíšek je obvykle považován za odborníka na náboženské směry a hnutí (a podle mne jím skutečně je), ale plzeňský sbor Slovo života nikdy za dobu jeho existence nenavštívil, a tak jeho informace jsou přinejmenším zprostředkované. Ve větě : „Společnost stavěla na názoru, že zdraví, úspěch či bohatství jsou důkazem, že člověk nemá hříchy a bůh jej má rád.“, je hned několik protimluvů a z hlediska křesťanské víry nesmyslných tvrzení. Zdráhám se tedy uvěřit, že by ji takto formuloval. Je pravda, že i já bych se jako nezainteresovaný čtenář nad takovou společností upřímně vyděsil, pokud by ovšem něco takového skutečně učila.
Pokud bych měl odpovědět na nevyřčenou, ale přesto se nabízející otázku, zda cítím nějakou odpovědnost za Sašovu smrt, tak bych odpověděl, že ano. Cítím stejnou odpovědnost asi jako každý, kdo Sašu znal a aspoň někdy se s ním stýkal. Každého takového člověka, ať už se jednalo o rodiče, lékaře, pastory, spolužáky, učitele, přátele, musela napadnout při zprávě o jeho činu otázka, zda pro něho mohl udělat něco víc, aby se to nestalo. Všichni jsme prohráli boj o jeho život, všem nám bude chybět. Takovou odpovědnost cítím. Takovou, jakou mně a lidem ze sboru Slovo života alespoň nepřímo přisuzuje uvedený článek (a jeho ještě nesmyslnější vybičovaná verze v sobotním Blesku) ovšem ne. Myslím, že Saša byl skutečně psychicky nemocný a jeho stav byl asi ještě vážnější, než jsme si mnozí mysleli. Mám však za to, že tento stav nebyl způsoben kontaktem s křesťany ať už z jakékoliv církve. Je mi však upřímně líto, že jsme mu nikdo nedokázali skutečně pomoci.
Na závěr si dovolím zhodnotit práci, kterou odvedla novinářka Tereza Maixnerová. Uvedený článek je výsledkem rozhovoru se Sašovými rodiči a dvou telefonátů - se Zdeňkem Vojtíškem a se mnou. Nabídl jsem novinářce hned na začátku telefonického rozhovoru osobní setkání, ale odmítla s tím, že po telefonu to bude stačit. Hovořili jsme potom spolu asi dvacet minut. Panu Vojtíškovi volala předtím již rovnou
s předporozuměním, že za Sašovu smrt může Slovo života. V článku však hlavně chybí vyjádření dalších lidí, kteří by k Sašovu činu měli co říci. Mám na mysli jeho pastora, jímž jsem v posledních letech nebyl, a především ošetřující lékaře, kteří ho bezprostředně před sebevraždou měli v péči. Nemohu se tedy ubránit dojmu, že ve zpracování této tragické události vedla Terezu Maixnerovou spíše její touha po senzaci než ochota najít pravdu. Ne každý, kdo se snaží stylizovat do pozice investigativního žurnalisty, jím skutečně je.
|
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 13. červenec 2004 @ 13:43:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Mily Marku,
chtel bych Ti podekovat za opravdu uprimny a mily clanek a rad chci i verit, ze ona tragicka udalost nema se SZ nic spolecneho. Pokud bych Ti mohl doporucit, a je-li proklamovane oddeleni se SZ od uceni prosperity a jinych bizarnich uceni, opravdove, pak by bylo dobre vyslovit se jednoznacneji. Pokud vim (a rad se budu mylit) stale lze na shromazdenich SZ zakoupit knihy K. Hagina, U. Ekmana, J. Osteena, R. W. Schambacha... ktere jednoznacne tato uceni propaguji. Dotycni se nikdy oficialne od techto uceni neoddelili a Hagin jeste kratce pred svoji smrti vydaval sve pameti ve "Voice of Faith", kde stavel na svych vizich Krista. Chces-li, aby Vase spolecenstvi byla brana vazve (a okolo Granosalis je skutecne mnoho lidi, kterim charismaticke hnuti ublizilo), myslim, ze mnozi privitaji, kdyz napises kratky a jasny clanek, kde se od uceni techto ucitelu, kteri jsou sirsi krestanskou verejnosti chapani jako neotrodoxni, verejne oddelis, a ktery zde zverejnis. To samozrejme znamena i stazeni techto autoru z distribuce a zamezeni prodeje a distribuce i vlastnim clenum vcetne Vasich kni[*****(nevhodný výraz-automatická změna)]. Jinak, obavam se, muzes sva slova minit sebeuprimneji, ale lide mohou stale cist, ze "uzdraveni jim nalezi", ze dabel "posedne krestany" a zpusubuje chudobu a ze bozi vuli je bohatstvi. O dalsich aspektech antopologie a eklesiologie, deifikujici cloveka atd. se zde nezminuji, nebot vychazeji ze stejneho korene. Vim, ze by Te to neco stalo, a take vim, ze (zel) jsou tito autori stale ve SZ popularni (staci se podivat na diskusni forum brnenskeho sboru). Respektuji samozrejme nezadatelne pravo Vaseho spolecenstvi vyucovat tomu, co uznate za vhodne. Bez tohoto kroku vsak nebude Tve prohlaseni moci byt brano vazne, coz by bylo opravdu skoda a stale zde bude "pachut" sebevrazd a psychiatrickych hospitalizaci clenu WoL z Uppsaly, ktere jsou prisuzovany prave tomuto uceni. Podotykam, ze tyto veci se vyskytuji pouze u religiozniho fenomenu, ktery se nazyva "destruktivni kult".
V lasce Kristove, Tvuj (chci verit) bratr v Kristu
Pastýř |
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Úterý, 13. červenec 2004 @ 13:48:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Nejsem nezvorily, a proto zcenzurovane slovo, ktere vubec neni nemravne, jen obsahuje cast slova, ktere automat nepustil, nahradim anglickym "library" (knih ovna). |
]
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: MarekK (mkult@cmail.cz) v Čtvrtek, 15. červenec 2004 @ 14:04:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milý pastýři, i tvá odpověď na můj příspěvek (článek) je zpočátku milá. Později snad alespoň upřímná. Vzhledem k tvým požadavkům tě jistě zklamu. Nejsem zástupce všech sborů Slovo života, v žádném případě se nemohu vyjadřovat za všechny a už vůbec ne vydávat jakési oficiální prohlášení o našem učení. Já osobně nemám nejmenší důvod dělat gesta, která po mně požaduješ, tj. distancovat se od učení uvedených autorů a stáhnout je z knižního pultu. Obecně lze jistě říci, že asi ve všech sborech SŽ došlo během let k vyvážení křesťanského učení a k čerpání z mnohem širšího spektra pramenů. Pokud ti připadá, že v takovém případě není možno mé vyjádření k situaci brát vážně, je mi tě poněkud líto. K němu nemám příliš co dodat, co jsem psal, psal jsem. Nevím, čím jsi prošel ty, co tě vede k ubohé závorce (chci věřit), ale z celého tvého příspěvku mám dojem, že prostředí sborů SŽ příliš neznáš. Pokud skutečně chceš věřit, tak věř a nepiš závorky.
Přeji ti mnoho Božího požehnání.
S úctou
Marek
PS: Poněkud kuriózně v těchto souvislostech může vyznít informace, že během června došlo ke sloučení plzeňských sborů Slovo života a Křesťanského společenství, které nadále fungují pod hlavičkou KS. Ke změně nedošlo na základě zde probíraného případu, ale byla to delší dobu připravovaná změna. Snad se v nejbižší době dostanu k napsání svědectví o tomto sloučení a vyvěšení na tomto portálu. |
]
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Čtvrtek, 15. červenec 2004 @ 15:03:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mily Marku, dekuji za odpoved. Verim, ze je dostatecna k tomu, aby napomohla ucinit si uceleny obraz o kvalite inzerovane zmeny veroucne baze sboru Slova zivota resp. ceske odnoze hnuti Viry. Verim, ze i ostatni ctenari z neho vezmou pouceni.
S pozdravem,
Tvuj Patýř |
]
|
|
Re: Zabilo sebevraha učení Slova života, resp. Hnutí víry? (Skóre: 1)
Vložil: haluska v Sobota, 17. červenec 2004 @ 17:39:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.haluska.cz | Clanek je skutecne ryzi ukazkou toho, jak se novinari snazi o psani co nejsenzacnejsich clanku. Mam dojem, ze kdykoli se stane neco takhle dramatickeho a ukaze se nejaka spojitost s krestany, nejlepe charismatickymi (to je samo o sobe dost senzacni), da se z toho udelat slusna kauza.
Osobne jsem se uz za tu dobu, co jsem v cirkvi, setkala s vice lidmi, kteri byli psychicky nemocni a vselijak labilni. Ani se nemuseli dostat do kontaktu s charismatickymi krestany, a uz napr. jejich rodice "vysilovali", do jake sekty se to dostali, a ze prave ona muze za jejich stav.
Psychologove a psychiatri si v tom taky celkem libovali, protoze v jejich terapii hodne figuroval nazor, ze krestanska cirkev na dotycne vytvari natlak, aby nezili sexualne mimo manzelstvi, coz pry dotycne lidi velmi narusilo.
Tuto tezi podporoval i u jedne z onech zminovanych fakt, ze na tema sexuality odmitala s terapeutem hovorit. Po letech terapie dotycna priznala, ze byla jako dite zneuzita otcem. To vsak uz temer nic nemenilo na verdiktu, ze za to vlastne muze ta cirkev.
V kazdem pripade se jednalo o neco trochu jineho, ale vzdycky to bylo dost tezke. Nikdy to u nikoho z nich nedoslo az tak daleko, pokud vim, tak dosud ziji, ovsem mimo cirkev, na kterou do jednoho zanevreli a odmitaji jakykoli kontakt.
Chtela bych tim jen rici, ze cirkev vskutku takove lidi pritahuje, a nejen jeji charismaticka odnoz, a ze uceni te ktere cirkve za jejich nemoc rozhodne nemuze. |
|
|
|
|
