poslal tk
Řada kněží tají přítelkyně a děti
Desítky kněží opustily římskokatolickou církev, aby se mohli oženit a mít děti. A říkají, že nelitují. Byla to velká láska. Taková, že si Řehoř Zywczok strašně přál, aby se ráno probudil a byl obyčejným pohřebákem nebo třeba popelářem. Čímkoliv, jen ne knězem.
"Dávat ke kněžství podmínku celibátu je něco strašného," kroutí hlavou.
"Je to stejné, jako kdyby se nesměl ženit třeba pracovník pohřební služby," říká dnes už bývalý římskokatolický kněz. Kvůli své lásce se vzdal práce, na kterou se léta připravoval. A přestoupil ke starokatolické církvi, která sňatky povoluje.
"Zjistil jsem, že nutně potřebuju někoho, kdo mě pohladí, utěší. Pochopil jsem to, když jsem se dostal na faru, kde jsem se musel sám prát s problémy. Najednou jsem potřeboval mít někoho vedle sebe. Někoho, kdo mě pochopí," říká.
"Samozřejmě - říkali nám, že Bůh je blízko. Jenže to nepomůže. Asi víte, kam mířím," přiznává Zywczok. Dnes má dvě děti a dvě starokatolické farnosti v Pacově a Pelhřimově, kam pravidelně chodí do kostela necelá dvacítka lidí. A tvrdí, že je šťastný.
Přesná statistika, kolik římskokatolických duchovních v Česku prožilo milostný vztah, však neexistuje. "Myslím, že kněží, kteří odešli z církve a oženili se, je asi jedno procento, ale to je jen hrubý odhad. Spočítat ty, kteří se zapletli se ženou a jsou dál kněžími, je skoro nemožné. Dost často se to řeší mezi čtyřma očima a zůstane to mezi postiženým a biskupem," říká biskup Václav Malý.
celý článek
