poslal JakubV Konfederace hlupáků aneb Geometrie a theologie
citace 1: “Prvnim krokem bude zvolit jednoho z nich na nejvyssi post - post presidenta.”
citace II: “ ...V tom pripade se musite zacit vzdelavat okamzite, abyste porozumeli vykrikum nasi doby,” rekl Ignatius se smrtelnou vaznosti, “ Zacnete z pozdni Risi Rimskou, vcetne Boethiuse, samozrejme.Posleze se je treba ponorit, rekl bych siroce, do ranniho Stredoveku. Je zcela rozumne vynechat Renesanci a Osviceni. To je ta nejnebezpecnejsi propaganda. Ted kdyz o tom premyslim, rozhodne vynechte Romanticismus a Viktorianske obdobi. K nasi soucasne epose byste meli studovat nejake vybrane komiksy..”
Ignatius J. Reilly, filosof americkeho jihu (‘A Confederacy of Dunces’ by John Kennedy Toole)
Americka Deklarace Samostatnosti zacina slovy: ‘We hold these truths to be self-evident’.... verime, ze tyto evidentni pravdy ( zivot, svoboda, rovnopravnost, hledani stesti...) jsou nezcizitelne. Nezcizitelnost, ci nescizitelna prava nemuze zarucit ani clovek, clovekem vytvorena politicka strana ani clovekem vytvoreny stat. Nezcizitelnost muze garantovat jenom transcendentni sila. Thomas Jefferson, autor deklarace americke samostatnosti, pouzil slovo ‘inalienable’ (nezcizitelne), protoze americky experiment je zalozen na vire v Bozi existenci. Americky politicky genius, ktery vytvoril statni system, zarucujici lidem svobodu jez nemela a nema v historii obdoby, stoji na transcendentnich pravdach. Ty siroce diskutovane moralni zasady, ktere hraly v letosnich presidentskych volbach jednu z rozhodujicich roli, stoji na faktu, ze obyvatele severoamerickeho kontinentu veri v Boha. A to je duvod, proc jsou dnes Americane povazovani Evropou za hlupaky.
Ernst Friedrich Schumacher(1911- 1977) ekonom, katolicky konvert a autor zname knihy ‘Small is Beautiful’ zacina svou knihu ‘A Guide For The Perplexed’, kterou dokoncil pred smrti, svou navstevou v Leningrade. Pise jak se s mapou v ruce snazil zjistit, kde se nachazi. V okoli, kde stal bylo nekolik kostelu, ale na mape zaznamenan nebyl zadny z nich. Pruvodce mu vysvetlil, ze na sovetskych mapach kostely nejsou. Schumacher s nim nesouhlasil a ukazal mu jeden kostel, ktery na mape nasel. ‘To neni kostel, to je muzeum. Na mapach nejsou zaznamenany “zive”kostely,’ odpovedel pruvodce.
Schumacher pouzil tuto prihodu k vysvetleni sveho porozumeni sveta behem svych studii, kde mu byly nabidnuty neuplne ‘mapy’ o zivote a vzdelani. ‘Mapy,’ ktere ho mely pripravit na cestu zivotem tvrdily, ze vsichni jeho predkove vyjma blizke minulosti byli pateticti iluzioniste, kteri zili sve zivoty na zaklade iracionalniho mysleni a absurdnich pover. Vedci jako Johannes Kepler ci Isaac Newton zda se stravili vetsinu sveho casu a energie nesmyslnymi studiemi neexistujicich veci. Obrovske mnozstvi tezce vydobyteho bohatstvi bylo promrhano k pocte a slave smyslenych bohu, nejenom jeho evropskymi predky, ale vsemi lidmi v celem svete, behem cele lidske historie. Lide minulosti venovali podstatnou cast svych zivotu naplano. Tohle vse vzniklo a bylo zito kvuli hlouposti a ignoraci. Nic z toho neni nutne v nasi dobe brat vazne. Lze tomu vsemu porozumet jako existenci muzealnich pamatek. Z jake historie bludu se vynorila nase spolecnost modernich stoleti? Jiste, s nasimi predky musi byt zachazeno s respektem, nebot jejich zaostalosti nebylo pomoci a jejich zaujeti s virou ve Stvoritele je jen jednou znamkou jejich neosvicenosti.
Vystihuje tento uryvek evropsky postoj ke krestanstvi a vire vseobecne? Pravdepodobne. Evropska bezedna tolerance nachazi misto pro vse, jenom ne pro krestanstvi na jejichz tradicich, umeni, architekture, pisemnictvi a literature stoji.
Jestlize clovek zacne seriozne premyslet o politickem systemu a spolecnosti Spojenych Statu na startovni care by mel vychazet s porozumeni, ze Amerika neprestala byt experimentem. Presidentske volby jsou indikaci stavu americke spolecnosti a jejiho mysleni. Mapa volebnich vysledku rozdelila zemi, jak lze najit v jedne z interpretaci na www na Jesusland a United States of Canada. Neznamena to, ze staty ktere volily pro demokraty odmitaji transcendentni koncepty, znamena to, ze odmitaji nabozenskou moralku, predstavovanou ve sve vetsine v Americe praktikujicimi protestanty a katoliky. V kazdem pripade president Bush dokazal oslovit ,udrzet a rozsirit svoji volebni zakladnu volebni kampani, ktera jasne zaramovala jeho postoj k moralnim problemum, ktere byli pro americke volice dulezite v jejich rozhodovani, kdo skonci v Bilem Dome. Kandidat Kerry ztratil sanci na vitezstvi, protoze zanechal tuto cast populace zcela chladnou.
Americky politicky system potrebuje, aby obe existujici strany byly silnymi souperi. Dokud budou demokrate verit tomu, ze Bush je hlupak a jeho volici nevzdelani krupani nepodari se jim Bily Dum ziskat. Mezitim jejich neschopnost polozit na stul neco, co by rezonovalo s zivoty a zivotnimi zkusenostmi americkych volicu (Bushovych volicu) korupce, ktera je inherentni casti moci bude mit volny prostor. Demokraticka strana si ublizila svoji aroganci vuci americkym skutecnostem natolik, ze nemuze druhou stranu ucinne kontrolovat. Pohrdani protivnikem a pohrdani zivotem tak, jak je obycejnymi Americany prozivan, neni inteligentnim receptem na vitezstvi.
Abychom nezustali pozadu za vyse citovanym Ignatiusem J. Reillym ponorme se do filosofie. Evropa veri, ze se Americane zabyvaji necim zcela prezitym a prizemnim - virou v Bozi existenci (i.e. krestanskou moralkou).
citace I: “Ti kteri hledaji rovnou cestu k pravde by se nemeli obtezovat s nicim co nepredstavuje stejnou jistotu, kterou muze demonstrovat matematika a geometrie. Nase pozornost by mela byt venovana jenom takovemu jistemu a nepochybnemu vedeni, ke kteremu je nas mozek dostacující.”
Rene Descartes (Rules for the Direction of the mind , Encyclopaedia Britannica [Chicago, 1971] )
citace II: “ Jestlize v problemu, ktery chceme zkoumat dojdeme v serii kroku ke kroku, kdy nase porozumeni neni schopne intuitivniho poznavani musime zkoumani okamzite zastavit. Nesmime se pokouset zkoumat to, co nasleduje. Takto si usetrime zbytecnou namahu.
Rene Descartes (Ibid)
Evropa uverila, ze svet neni postaven na nicem jinem, nez na nepochybnych pravdach. Buh, nedokazan, prestal hrat v zivote Evropanu roli. Verici lide jsou atheisty definovani jako slabi jedinci, jimz vira v Boha prinasi komfort. Nenachazi vsak ateiste komfort ve sve vire, ze Buh neexistuje? Nachazeji take zadostiucineni ve svem lamentovani na americke hlupaky, kteri se Bohem (v jedenadvacatem stoleti) jeste zabyvaji? Nemeli by se Evropane zamyslet nad tim, ze zeme hlupaku se proste nemuze stat ekonomicka a technologicka velmoc? Nemeli by premyslet nad tim, co umoznuje americkou prosperitu? Neni to svoboda, ktera je garantovana politickym systemem, ktery stoji na Konstituci vznikle na konceptu nabozenske morality? Zakladajici Otcove povazovali viru v Bozi existenci za nutnost, mel-li novy government, ktery vytvareli uspet. Americky system je postaven na tzv. “republikanske moralite” (i.e. Amerika je republika) obcanu zeme. V teto moralite pak videli zabezpeceni svobod, ktery tento system svym obcanum vytvoril.
Thomas Jefferson:‘Nabozenstvi je alfou a omegou moralniho prava.’
John Adams:’Nase Konstituce byla vytvorena pro moralni a verici obcany.’
George Washington: ‘Rozum a zkusenost nam zabranuji ocekavat, ze moralita naroda muze prezit vylouceni nabozenskych principu.’
Kdykoli Americane zaregistruji, ze se to s Amerikou trochu moc naklani, vrati se k podstate. S Amerikou je rozhodne mnoho veci v neporadku, ale hloupost to neni.
Zaverem je pripadne se znovu vratit k filosofovy americkeho jihu Ignatiovy J. Reillymu a uvest jeho klasickou lamentaci:
‘Stoji to vsechno proti veskere theologii, geometrii, mravopocestnosti a dobremu vkusu.’
A tak je mozno uzavrit tim, ze co Stary kontinent potrebuje, je ‘theology and geometry re-alignment’.
Táňa Zajícová
http://www.neviditelnypes.cz
