poslal Nepřihlášený Žádný člověk krom Ježíše není dokonalý, a protože se církve skládají z nedokonalých lidí tak můžeme snad v každé církvi slyšet sem tam nějaký špatně pochopený výklad bible - úlet. Některé z těch úletů jsou zabetonované v církevních dogmatech, ale snad ve všech církvích se nacházejí lidé kteří upřímně hledají Boha a pravdu, a tak věří sami více tomu co jim Bůh v bibli říká, než doktrinám jejich vlastní církve. Protože si jsou sami dobře vědomi toho že kdyby přestoupili do jiné církve kvůli biblické pravdě, tak zjistí že v té nové církvi mají zase jiné úlety tak zůstávají tam kde jsou. Horší je to s těmi kdo slepě věří všemu co jim lidé říkají a kážou, místo aby si uvědomovali že mají osobní zodpovědnost písmo studovat a rozsuzovat co je v souladu s písmem a co né. Bible nám říká na několika místech že Duch Svatý nás bude vyučovat (pomazání. někde nesprávně přeloženo jako zasvěcení).
Proto jsem si všiml že ti kdo hledají pravdu a mají respekt k bibli jako ke skutečnému Božímu slovu si navzájem rozumí a mohou mít výborné společenství, nezáleže na tom z jaké církve či denominace jsou daleko lépe než někteří lidé ze stejné denominace, co jen slepě věří lidem, papouškují církevní doktríny a dělají kompromisy s Božím slovem. Setkal jsem se s lidmi (i duchovními) z katolické církve kteří jsou si vědomi úletú v jejich církvi, a zrovnatak znám lidi z protestantských církví kteří si jsou dobře vědomi těch věcí kde jejich církev chybuje, a zase katolická církev se drží více bible a nedělá s pravdou kompromisy.
Rovněž jde o to kdo v jaké církvi káže, podle toho tam jsou i různé pochopení biblických pravd, značně nezávislých na denominaci.
V Baptistických církvích ve Švédsku kde před snad půl stoletím kázal na svých návštěvách Smith Wiggelsworth jsem zažil větší moc, sílu Ducha Svatého a viděl zázraky uzdravení než v některých letničních církvích v evropě.
Zrovna tak italský katolický kněz Alvaro Grammatica z Litic u Plzně je Boží muž se kterým ten kdo věří plně bibli si bude rozumět lépe než se svým protestantským pastorem který by dělal kompromisy s biblickou pravdou.
V charizmatických kruzích někdy lidé mluví tak jako by oni vynalezli Ducha Svatého.
Ale od pravoslavného kněze (do jehož církve jsem také chodil) by se mohli mnoho učit. Pravoslavná církev se nikdy nepřestala modlit za nemocné a vždy tam Bůh dělal zázraky, a dělá je i dnes.
Proto když jsem cestoval po světě a sloužil Bohu jako evangelista, tak jsem spolupracoval se všemi místními církvemi které o to stály, a nově uvěřící jsem povzbuzoval aby se drželi bible, aby navštívili místní církve a sami si rozhodli kam chtějí chodit.
Proto věřím že shoda mezi věřícími z různých církví je možná ( i když by mezi církevními papaláši co je vedou nebyla) pokud jim bude jasné co jsou absolutní základy na kterých křesťanská víra spočívá , např. že jen ve víře v Ježíše a snaze činit to co nám říká je možná záchrana od hříchu a pekla, neboť popírání tohoto Ježíšova prohlášení není tolerance vůči jiným náboženstvím ale vrchol pokrytectví, nebo schizofrenie ( pokud by záchrana byla i v budhismu hinduismu nebo jiných náboženstvích tak by přece nebyl Ježíš zachránce ale obyčejný lhář protože tvrdí: "Já jsem ta scesta pravda i život, NIKDO se nedostane k Otci- Bohu jinak než skrze mne."... .....dále stojí že není jiného jména jímž bychom mohli být spaseni). Rozdílné výklady bible které se netýkají základů křesŤanství myslím že bychom měli umět tolerovat (není ale vůbec nutné je popírat a nebo zamlčovat), protože tak jako můj bratr chybuje v některém výkladu můžu i já chybovat v jiném. A proto bychom si měli i dávat dobrý pozor abychom biblický text který nehovoří doslovně o tom či onom neklasifikovali hned a netvrdili hned že MOŽNE vysvětlení které nám náš pastor nebo kněz podává je jistá pravda. Toto je něco co Jehovisté s oblibou dělají ( bohužel nejen oni ) že vezmou jeden z několika možných výkladů citátu kde význam není explicitně jasný a konkrétní, a prohásí že tak to určitě je. To je to co pak křesťany zbytečně rozděluje. Daleko lepší je prostě říci: nevím s jistotou co tím chtěl Ježíš říci, nebo nerozumím tomu proč to tak říká ale prostě mu věřím že to tak je!
Proto i když na rovinu přiznávám že vůbec nerozumím tomu co tím Ježíš mínil při večeři Páně- přijímání : to je mé tělo, to je má krev, Tak se slepou dětskou vírou ( a s úctou že je to Jeho tělo, né jen symbol) se budu radši řídit tím varováním ap. Pavla že kdo nerozeznávali že jde o tělo Páně mohou onemocnět nebo zemřít, (tvrzení že by tím tělem měla být církev nikomu nezbaštím protože za "tělo které se za mne vydává" uznávám jen tělo Ježíšovo , za mne se žádná církev nevydala jen Ježíš a jen v něm je záchrana, nikoliv v církvi). Podobně ale budu věřit doslova bibli že Bůh žádné rozhovory s mrtvými netrpí i kdyby mi páni teologové a biskupové tvrdili že když jsou ti mrtví dostatečně svatí tak už to hřích není, dokud mi v bibli neukáží že Bůh toto pravidlo které vydal už zrušil, a o Marii budu věřit tomu co mi bible říká, že je Blahoslavená, byla panna když počala Ježíše ale taky budu věřit tomu co řekl Ježíš když si Ježíšovi bratří a jeho matka mysleli že se zbláznil (neboť ani neměl čas jíst) a snažili se k němu prodrat, že všichni kdo mu věří a činí co On říká, to jsou jeho bratří a to je jeho matka, a nebudu jí vyvyšovat nad jiné blahoslavené dokud mi někdo v bibli konkrétně neukáže že to je vůle Boží. Také nebudu jako někteří charizmatici popírat že by někdy mohl dobrý Bůh dát na někoho nějakou nemoc nebo někoho zabít (Sodoma Gomora, potopa prvorození v Egyptě, atd). Prostě když mi říká v bibli že to někdy ( i když věřím že to jsou výjimky jinak by nás Ježíš neposílal abychom vkládali na nemocné ruce a oni budou uzdraveni) dělá tak mu věřím, a současně i věřím že je dobrý Bůh, že je světlo a tmy v něm není, a že on ví co dělá a proč to dělá i když já tomu vůbec nerozumím.
S lidmi kteří mají hluboký respekt k Božímu slovu i když mu nerozumí a necítí absolutní nutnost vymačkat ze sebe nějaké možné vysvětlení aby ho mohli prohlašovat za svou doktrinu, pak není problém mít výborné společenství nezáleže na tom z jaké denominace jsou, ale dokonce můžeme mít společenství (i když né tak výborné) i s těmi kteří nemají tak pevnou víru v Boží slovo (jakonapř ti charizmatici kteří ve stylu liberálních teologů chtělí mít sametovějšího Boha než jak se nám v Bibli představuje a nevěří tomu co říká) nebo lidé co považují různé církevní výmysly a přikázání které bible nijak nepodporuje za směrodatná protože nemají dost víry že to co nám Bůh v bibli říká je dostačující (jak je v bibli: "né nad to co je psáno"), tak protože nás bible učí že máme být shovívaví k těm kdo dost víry nemají. (samozřejmě se to netýký základů víry a spasení), už proto bychom se měli snažit i s těmi vyjít a milovat je.
Miloš Popp
Milos.Popp@da.cz
