15.10. TÉMA: Kritika islámského fundamentalismu.
Amelie Bezduchová
"Lidé nikdy nepáchají zlo tak naprosté a s takovou radostí, jako když je páchají z náboženského přesvědčení."-B. Pascal. Přestože se mnoho občanů demokratických zemí oficiálně hlásí k nějaké formě organizovaného náboženství, ve většině případů nejde o fundamentalistickou víru a naprostá většina těchto občanů ve skutečnosti uznává hodnoty humanismu a racionalismu. Na místě je proto zhodnocení islámu za použití kritického myšlení. V současné době nás islámští apologetové přesvědčují o tom, že islám je mírumilovné náboženství, přestože celá historie islámu i život Muhammada nás přesvědčuje, že tomu tak není [1], [2], [3], [5], [6], [7].

V[1] P. Kurtz říká: Jestliže doslovná interpretace koránu je používána k represi a vede k rozpoutávání svatých válek a mnohé inspiruje k tomu, aby umírali ve jménu Alláha, je třeba racionální kritiky koránu a jeho pochybných základů, upozorňuje na to, že poslední slova sebevražedných útočníků v Izraeli a Palestině bývají "Allahu Akbar!" (Bůh je veliký!), příbuzní je chválí za jejich "hrdinský čin" a někdy i vyjadřují naději, že další rodinní příslušníci se odhodlají k témuž. Teroristé se očividně domnívají, že konají vůli Alláhovu a že budou odměněni v posmrtném životě. Věří, že budou mít na věčnosti v nebi k dispozici 70-72 pannen. Považují džihád za spravedlivý pouze proto, že je veden ve jménu božím. V protikladu k tomu židé a křesťané se modlí, aby přiměli boha, aby stál na jejich straně. Korán, Hadíthy a Bible byly vytvořeny v kočovných a pasteveckých společnostech a nejsou pro naši dobu vhodné. Měli bychom nalézat společná východiska otevřením diskuse o zjeveních Starého a Nového zákona a Koránu a odmítnout, aby naše postoje diktovaly tyto starodávné dokumenty. Islám rozšiřoval svoji hegemonii mečem. Sám Muhammad vybudoval armádu 10 000 mužů, zničil své nepřátele a nelítostně prosazoval islám. Militantní stoupenci islámu provozovali džihád v průběhu celé historie. Džihád se přerušil před 200 lety, když evropské koloniální mocnosti, zejména Francie a Velká Británie, dobyly mnoho islámských zemí v severní Africe a na Středním východě. Opět se ale obnovil po druhé světové válce, když se tyto země osvobodily a zavedly feudální teokratické zřízení. Dnes ve všech západních zemích existují významné demokratické skupiny mírumilovných muslimů, kteří interpretují korán liberálně s důrazem na symbolická vyjádření. Fundamentalističtí muslimové ale nenávidí moderní západní svět, jeho demokracii, občanské svobody, morální svobodu, rozum a vědu. Na jeho místo chtějí dosadit středověký barbarský patriarchát, který potlačuje práva žen a svobodné zkoumání. Moderní muslimové si uvědomují, že islámská kultura nepostoupí ze zaostalosti, jestliže se nesekularizuje, nepřijme demokracii a racionální vědecké zkoumání. Zastrašuje je ale fundamentalistická lůza.
Ali Sina provádí kritický rozbor koránu a islámu v článku [2] z října 2000. Autor zde uvádí, že islám, který vychází z Koránu a z Hadíth, což jsou zprávy o výrocích a činech Proroka Muhammada nebo jeho významných druhů, je náboženstvím netolerance, nerovnosti, násilí, diskriminace, pověry, fanatismu a slepé víry, islám obhajuje zabíjení těch, kteří nejsou muslimy, porušování práv menšin a žen, islám se šířil díky svaté válce džihádu a díky zabíjení nevěřících a těch, kteří s ním nesouhlasili. Odpadlictví v islámu je největší zločin, určený k trestu smrti. Muhammad sám byl fundamentalista, a proto je fundamentalismus neoddělitelně spjatý s pravým islámem. Islám, v překladu odevzdání se, požaduje od svých stoupenců, aby podřídili svou vůli a své myšlení Muhammadovi a jeho Alláhovi, což je božstvo, které pohrdá rozumem, demokracií, svobodou myšlení a svobodou projevu. Autor odmítá islám ze dvou důvodů.

1. Muhammad postrádal mravní či etickou sílu. Vražedné řádění, masakr a genocida židů, neovladatelná chlípnost, zajímání otroků a obchod s nimi, úkladné vraždy odpůrců, přepadávání a olupování karavan obchodníků, likvidace plantáží a studní, proklínání nepřátel, na které přivolával zlo, msty na válečných zajatcích.
2. Racionální zkoumání koránu ukazuje, že téměř každá věta je nepravdivá. Korán je plný tvrzení odporujících vědeckým poznatkům, historických omylů, matematických chyb, logických absurdit a gramatických chyb.