Grano Salis - Kdyby tyto ovečky...

Kdyby tyto ovečky...ó Bože, Byl jednou obyčejný pastýř,který neznal Písmo a nic nevěděl o modlitbách,ale přesto se modlil jak uměl:"Milý Bože,jsem jen chudý pastýř a musím past tyto ovečky za mzdu.Kdyby tyto ovečky byly tvoje,ó Bože,pásl bych je zdarma,neboť tebe miluji."Šel kolem vzdělaný věřící a znalý písem a slyšel z rozhořčením tuto modlitbu.Vykládal pastýři,jaký je to nesmysl se takto modlit,a učil ho nazpaměť modlitbu "Otče náš"a hlavním náboženským předpisům,a pak jej opustil.Ubohý pastýř se však cítil nešťasten.

Modlitbu,kterou se měl naučit nazpaměť zapomněl a svou bývalou si netroufal Bohu přednést,protože byl poučen,že je to nesmysl a hřích. Když Pán Bůh procházel zemi viděl nešťastného pastýře,zjevil se onomu vzdělanému věřícímu ve snach a řekl mu:" Ne pastýř,ale ty jsi zhřešil.Vzal jsi chudáku jeho modlitbu.Vrať se k němu,přiznej mu svou chybu a řekni mu mým jménem,že jeho upřímná modlitba je Bohu příjemná." Modlitba není mluvení,ale jakési tiché přitulení se k Bohu,podléhající Bohu,klanění se Bohu.Je to jako s lidmi,kteří jsou si velmi blízcí:jakmile zjistí,že jsou vnitřně spolu,komunikuji beze svých slov.Nejvyšší stupeň modlitby spočívá v tom,být dětmi v náručí Božím.Mlčet,milovat a radovat se: / C.Carretto/ Naše modlitba je naše a ne Boží.Je zrozená na zemi a proto je pouhým mluvením,kterým se dožadujeme věcí,jenž neslouží našemu dobru.To pochopili učedníci,když slyšeli modlit se Pána Ježíše /L 11.1 /Zakládáme svou modlitbu na prožitcích nebo na složitých intelektuálských konstrukcích.K Bohu se však nelze přiblížit uvažováním,ani evidovat Jeho blízkost emocemi.Důležité není co,či kolik toho řekneme,ale co zaslechneme.Modlitba je ozvěna zaslechnutého,již se daří v tichu,samotě a čekání,nikoli při hluku,spěchu a mluvení. /C.Carretto/ Základní text je Gn 28:11 až 17.Podle Zóharu symbolizuje žebřík modlitbu,kterou lidé pronášejí na zemi,ale která dosahuje nebe.Žebřík představuje postupný vývoj a vzestup.Ten,k Němuž má modlitba dospět,stojí nad žebříkem.Poté,co se člověk k Bohu pozvedl,Bůh k člověku sestupuje.12 verš činí narážku na čtyři stupně stadia: 1) Žebřík je postaven na zemi.Člověk poznává svou vazbu na Stvoření.Pohybuje se ve světě materiálních jevů,světě učinění.Jeho cílem je najít Boha. 2) Vrchol žebříku se dotýká nebe.Člověku se dostává ZJEVENÍ.Vstupuje do světa utváření.Přestává být rozpolcený,začíná vnímat v jiném kontextu.V tomto stadiu modlitby,kdy mu jde o poznání Boha,tryská z něj nadšený obdiv,který je obrazem zanícení,jenž se ho zmocňuje,začíná rozjímat. 3) Andělé sestupují a vystupují po žebříku.Člověk se účastní,přijímá,zakouší VYKOUPENÍ.Reaguje vzdáváním úcty Bohu.Zde člověk prožívá a dává najevo svou oddanost Bohu. 4) Bůh stojí nad ním - nad žebříkem - jenž nás uvádí do samého nebeského království.Teprve nyní je modlitebník před Bohem a je mu dovoleno Bohu otevřít srdce a prosit o požehnání.Zde je místo pro chválu.Modlitba tak přechází do služby,takže není rozdílu mezi životem a modlitbou = život se stává modlitbou.( Elie Munk ) Modlitba je most mezi člověkem a Bohem.Modlitba umožňuje člověku zvát Boha do svého života.Modlitbou člověk hledá Boha.Modlitbou člověk mluví k Bohu a modlitbou Bůh odpovídá na ty nejšlechetnější aspirace lidského ducha.Modlitba je součástí procesu,jehož prostřednictvím vyrůstáme k Božství. Ferda

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace