Grano Salis - Obtíž a kouzlo jazyků východu

Karels poslal:

Obtíž a kouzlo jazyků východu

Vážené sestry a bratři, pokusím se o jisté přiblížení jazyků východu - čínštiny a biblické hebrejštiny.

Protože jsem studentem prvního ročníku čínské filologie, bude se moje první zastavení týkat čínštiny. Čínština je skutečně velice odlišný jazyk ode všech jazyků, se kterými jsem se setkal. V podstatě má každá slabika v tomto jazyce svůj význam. Navíc záleží na tom, jak tuto slabiku vyslovujete, potom může mít jedna slabika více významů. Například slabika ma, podle toho jak ji vyslovujeme, může znamenat máma, konopí, kůň, nebo nadávat.

Jiný příklad na to, jak se skládají slabiky, je slovo 书柜 šūguì – hláska 书 šū, znamená kniha, nebo knihy a další hláska 柜 guì znamená skříň, tedy 书柜 šūguì znamená kni*****. V čínštině je dán pevný pořádek ve větě, nejde svévolně „pohybovat“ se slovy. Na prvním místě je podmět, za ním obvykle stojí přísudkové sloveso, potom předmět. Na sloveso není dáván takový důraz jako v jiných jazycích. Navíc je v čínštině docela obtížný systém znaků, pro zvládnutí čtení novin jich potřebujete znát asi 3000…

Mojí další zastávkou bude biblická hebrejština. V tomto jazyce je na rozdíl od čínštiny nositelem sémantického významu tzv. trojkonzonantní kořen. Například slovní kořen שׁמר šmr, což znamená střežit, být ve střehu, být ostražitý aj. Od tohoto kořene jsou odvozena například tato slova, אשׁמר ešmor – já budu střežit, שׁמרתי šamarti – střežil jsem, שׁמר šomer – strážce, שׁמוּר šamur – střežený. Pořád se tam slovní kořen שׁמר šmr nějak vyskytuje. Přestože vokály blíže určují význam slova, nemohou zrušit základní slovní význam, který je dán slovním kořenem שׁמר šmr. Postavení ve větě je docela pevně stanoveno – nejdříve sloveso, potom podmět atd. Pokud je tento slovosled porušen, je záměr pisatele něco zdůraznit. Jako příklad uvedu začátek desatera – אנכי יהוה אלהיך אשׁר הוצאתיך Anóchi Adónaj Elóhejchá ašer hocétichá…, což doslova znamená Já Hospodin Bůh, který jsem způsobil tvé vyvedení… Jediné sloveso v této větě je způsobil jsem tvé vyvedení. To, co je před tímto slovesem je v silném důrazu. Asi nejsilnější je zájmeno אנכי Anóchi, tedy Já. Jako by se v tomto slově skrývala celá energie nejen této věty, ale i desatera. Jako by Bůh chtěl dát takto najevo, že je to jenom on sám, který uzavírá smlouvu, ne nikdo jiný. A že je osobním Bohem, ne žádným neosobním veškerenstvem. Vždyť veškerenstvo by nezačalo větu osobním zájmenem – Já.

Pády se v hebrejštině netvoří flexí, musí se vytvořit předložkami. Hebrejština, jako i ostatní semitské jazyky, mají jednu zvláštnost, což jsou sufixy a prefixy. Pro ilustraci hebrejské slovo סוּס sús, znamená kůň, סוּסי súsí – můj kůň, סוּסו súsó – jeho kůň atd. V tomto případě není ještě hebrejština obtížná, například arabština, stejně jako babylónština mají navíc infixy. Kupříkladu babylonské slovo wardum je otrok a vložením infixu at – wardatum, získáme slovo označující otrokyni.

Takovou malou „třešničkou na dortu“ hebrejštiny, ale i ostatních semitských jazyků jsou slovesné kategorie. Sloveso מלכ malach v hebrejské slovesné kategorii Qal, znamená kraloval. Ale totéž sloveso by ve slovesné kategorii Hifil znamenalo ustanovil za krále המליך . Jiný příklad je sloveso z první věty desatera – הוצאתיך hocétichá (ve slovesné kategorii Hifil), což doslova znamená způsobil jsem tvé vyvedení. Není jenom ohromné, že Izrael odešel do Země zaslíbené, ale jakým způsobem to Hospodin Bůh učinil. V podstatě toto sloveso vypovídá, že Bůh dává povstat Mojžíši, způsobuje deset egyptských ran, zatvrzuje Faraónovo srdce. Tlak všech těchto okolností nakonec způsobí, že Izrael odejde do země zaslíbené. Tedy není úžasné jenom vyjití Izraele z Egypta, ale za jakých podmínek se tak stalo. To už by bylo ale na jiné vyprávění.

Co je však docela humorné, pokud vidíte v televizi nějaký film a herci tam čtou nápis ve staré aramejštině zleva doprava. I když se aramejština, stejně jako hebrejština čte zprava doleva. Nebo pro změnu vidíte nějaký odborný dokument a je vám představována babylónština s chybným čtením zprava doleva. Přestože se babylónština čte jako naše čeština zleva doprava.

Doufám, vážení čtenáři, že se mi podařilo přiblížit něco z obtížnosti i kouzla jazyků východu. Pokud vás tento článek nějakým způsobem zaujal a máte zájem o studium těchto jazyků, potom vás do tohoto úsilí povzbuzuji.

Pokud se vám nezobrazily čínské znaky, stáhnout je můžete zde - tady klikni

Karel Sýkora, Apoštolská církev, Olomouc

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace