poslal petrwolfik
Albert Einstein měl pravdu, když vědecky dokázal, že čas ve Vesmíru neplyne stejně. Ano čas v závislosti na rychlosti může plynout na různých místech různě rychle. Bůh sám je nadčasový, vždyť sám čas stvořil. Bůh poroučí času, může jej zpomalovat, zrychlovat, zastavit. Stejné je to s rychlostí a prostorem. Rychlost světla, panečku to už je něco.
Představte si , že za jednu jedinou vteřinu světlo obletí sedm a půlkrát naši zeměkouli. A teď si představte, že / samozřejmě teoreticky / touto fantastickou rychlostí letíte vesmírem. Letíte celý svůj život, řekněme například 90 let. Víte kam doletíte ? V porovnání s velikostí vesmíru dohromady nikam. Už chápete jak je asi vesmír veliký a jakou mocí disponuje náš Otec, který ten nepředstavitelně veliký vesmír stvořil ? Lze to vůbec pochopit ? A lze vůbec pochopit, že stejný Bůh tě miluje natolik, že dal život svého svatého Syna za tebe, abys nemusel zemřít ale měl život věčný ? Přiznám se , že to nechápu. Ale věřím tomu. Věřím tomu, že si mě Bůh vyvolil , a že ještě před mým narozením rozhodl, že mu budu patřit. To On rozhodl, že v Něj uvěřím. To On rozhodl, že budu věřit věcem, které jsou pro nevěřícího naprostým bláznovstvím. Kdysi jsem se snažil vysvětlit jednomu člověku , že jediná kapka Ježíšovy krve je cennější než všechno zlato, všechny poklady tohoto světa. Ten člověk na mě konsternovaně hleděl a netajil se tím, že patřím do blázince. Nechápu, že je můj Otec v každém atomu vesmíru, že je zároveň všude, že má vše pod kontrolou. Nechápu to , ale věřím tomu, že to tak přirozeně je. Nepochybuji o tom. Nepochybuji o jeho lásce ke mě a bojím se jeho hněvu. Tak trochu spoléhám na to že Jeho láska je větší než Jeho hněv a proto někdy dost zlobím. Ale zpět k času. Proč mě čas tak fascinuje ? Mám pro to dva důvody. Především si plně uvědomuji, že na každého křesťana se vztahuje věčný život – a to je opravdu něco. Kdo by taky nechtěl žít věčně. Dokonce Boží duch ve mě mi to pravidelně dosvědčuje a já i bytostně cítím, že jsem se již narodil s potenciálem věčného života. Jednak to Hospodin rozhodl dávno před tím, než jsem k tomu mohl vírou a rozumem dojít. Už v lůně matky o tom bylo rozhodnuto. Tedy nemohl jsem se o to , ani kdybych nakrásně chtěl, zasloužit. Takové dary dává Hospodin. Mohu mít snad lepšího Otce ? Nemohu, protože žádný jiný není. Takže věčný život. Škoda, že si ani neumím představit, co je to věčný život. Důležité však je, že to Bůh připravil, a že tomu věřím. Nakonec až poznám plně tak to pochopím. Druhý důvod, proč mě čas tak zajímá je v druhém Petrově listu 3,8 “Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a tisíc let jako jeden den” Tady doslova Petr říká, kéž vám tato jedna věc nezůstane skryta. Věřím, že je to něco co Bůh chce, abychom si uvědomovali. Neustále uvědomovali. Uvědomovali to jaký On je. Stejně jako si to uvědomoval Mojžíš, když se modlil k Bohu v Žalmu 90,4 “ Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka “ Nejen, že nás to posiluje na naší plavbě ve chvílích, kdy předlouhé dny nevidíme pevninu. Ale abys věřil, že ta pevnina vůbec někde je musíš si uvědomit , jaký je Hospodin. Už chápeš ? Ty musíš vědět v koho věříš. Čím víc to budeš vědět, tak tvá víra bude silnější. Těším se na okamžik až jednou poznám svého Boha plně , jako Bůh zná již teď mne. Těším se na setkání s ním. Sice mám trochu bázeň, ale na druhé straně převažuje příjemný pocit, že se vrátím domů ke svému Nebeskému tatínkovi. Budu doma a jsem přesvědčen , že jedině u Něj se mohu cítit dobře. Můj duch bude zpátky tam odkud přišel.
