poslal belas Přišlo mi mailem:
Galilejci a registrované partnerstvíPrávě v tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich obětmi. On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci, když toto vytrpěli? Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete.Lukáš 13:1-2
Když bylo před nedávnem v parlamentu přehlasováno prezidentské veto zákona o registrovaném partnerství, mnoho křesťanů propadalo frustraci a pocitu, že církev prohrála zásadní bitvu o budoucnost této země. Osobně tuto paniku nesdílím a to i po výrazném úsilí ČEA o to, aby tento zákon nebyl přijat. Přehnaný důraz, který klademe na zákony tzv. "morální", silně kontrastuje s tím, jak málo jsme jako křesťané ochotni nést odpovědnost v oblasti politiky a jak jsme lhostejní k mnoha jiným zákonům, kde bychom mohli prokázat svou schopnost předložit pozitivní alternativu. Přinejmenším stejně bychom měli být znepokojeni počtem 65 rozvodů na 100 manželství, třetinou dětí rodících se mimo manželství, 25 tisíci prostitutkami v ČR atd. Pokud zákon o RP přinesl nějaký zlom, doufám, že to bude zlom v pohledu církve na sebe sama a míru vliv, který máme jako křesťané na společnost a jednotlivce kolem nás.
Podobáme se těm zbožným Galilejcům, kteří chtěli po Ježíši, aby On něco udělal s bezprávím tehdějšího režimu. Ježíš se ale překvapivě obrací naopak k nim a vede je ke změně smýšlení o sobě samých, vede je k pokání. Kapacita církve a křesťanů ovlivňovat věci veřejné je v ČR bohužel zatím velmi nízká. Není to ovšem jen proto, že nemáme dostatek věřících politiků a expertů, ale především proto, že nám chybí dostatek svědectví. A tam, kde chybí svědectví, nastupuje pouhá teorie a náboženský "moralín".
Téma registrovaného partnerství a homosexuality ani zdaleka není uzavřenou kapitolou a bude jen otázkou času a připravenosti církve kdy a jak se věci dají do pohybu. S největší pravděpodobností nás čekají zákony proti homofobii a tlaky na omezení svobody projevu církve v otázkách homosexuality. Může se i nadále zhoršovat postavení těch, kdo budou lidem s homosexuálními sklony nabízet reprativní terapii vzhledem k tomu, že se homosexualita etablovala jako svého druhu sociální instituce. Na školách se možná setkáme se sexuální výchovou prosazující registrované partnerství jako variantu k manželství a bude třeba se připravit i na omezení svobody věřících učitelů odmítnout z důvodů svědomí vyučovat jistým způsobem o homosexualitě. Adopce a další způsoby osvojení homosexuálními páry, homosexuální sňatky v církvi, diskriminace homosexuálů církví (zaměstnávání, ordinace, atd) - to jsou jen některá další témata, o nichž bychom se neměli naivně domnívat, že se naší zemi v dlouhodobém horizontu vyhnou.Svoboda církve smaozřejmě není založena na právech, která jsou jí zaručena zákonem, ale svobodou v Kristu. Přesto pokud v budoucnu bude církev díky svým postojům napadána, tím větší důležitost bude mít kvalita našich vztahů a schopnost podpořit se navzájem.
S pozdravemMgr. Jiří Unger
tajemník ČEA