 |
Právě je 416 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116464412
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Trochu ''Cestománie''
Vloženo Pondělí, 26. červen 2006 @ 04:19:55 CEST Vložil: Bolek |
poslal Miloslav Je za několik vteřin dvanáct, Boží trest už nemužeme zastavit, ale můžeme ho pokojnou modlitbou zmírnit. Věřte nebo nevěřte, je to vaše svobodná volba vaše svobodné rozhodnutí, ale za neúctu k dobrým mravům, za naše zbabělé mlčení k relativizmu použije Bůh Muslimy nenechá urážky nevěřících psů bez trestu a bude trestat konzumní Evropu za potraty, za to, že k vůli pohodlí odmítáme plodit děti, za pedofilii, kanibalismus, zoofilii, euthanazii, homosexualitu i za karikatury Ježíše Krista. Bůh k tomu může použít i milión dalších způsobů, přírodní zákony, počasí, neúrodu nemoci.... Dotkne se to každého z nás, protože každá ohavnost západní „kultury“, kterou dělali i starozákonní Kananejské národy si vyžádá reakci. Materialisté by si měli spočítat zda je ekonomické urážet Boha.
zvětšit fotografii...
Indičtí muslimové slaví první den svátku ášúra (Autor: Reuters)
9. února 2006 12:18
Tisíce muslimů po celém světě slaví ášúru. Desetidenní svátek patří mezi nejvýznamnější součásti muslimského kalendáře, kdy si věřící připomínají mučednickou smrt imáma Husajna ze sedmého století. Oslavy doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření.
FOTOGRAFIE ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM
Svátek ášúra slaví všichni muslimové, pro šíity ale znamená nejvýznačnější svátek jejich kalendáře.
Ášúra by měla věřícím připomenout násilnou smrt světce Husajna. Ten byl podle šíitů pravnukem proroka Mohameda. V roce 680 ho zabila v Karbale armáda kálifa Jásida.
Oslavy spočívají v tom, že si většina mužů a chlapců v procesích řeže noži do hlavy. Někteří se rovněž bičují důtkami.
Rituály se neobejdou bez ztrát na životech. Lidé bývají často ušlapáni davem. Velkých srocení šíitů také hojně využívají nepřátelští sunnité. Jen během posledních 24 hodin si sebevražedné útoky v Afghánistánu a Pákistánu vyžádaly desítky mrtvých. - více zde
|
ANTI-KŘESŤANSTVÍ V DNEŠNÍM VEŘEJNÉM PROSTORU (Skóre: 1)
Vložil: Serafim v Pondělí, 26. červen 2006 @ 09:01:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | ANTI-KŘESŤANSTVÍ V DNEŠNÍM VEŘEJNÉM PROSTORU
Náboženská intolerance existuje nejen v diktátorských režimech, ale v jemnějších formách i ve svobodných demokratických zemích, říká Joan-Andreu Rocha Scarpetta, profesor religionistiky a ekumenismu na univerzitě Regina Apostolorum a Evropské univerzitě v Římě; na toto téma přednášel na konferenci, kterou ve dnech 12.-13. června pořádala v Alma-Atě v Kazachstánu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na téma podpory tolerance.
Profesor Scarpetta poskytl interview agentuře Zenit.
Jaký byl hlavní úkol konference OBSE v Alma-Atě?
R: Úkolem konference bylo zhodnotit situaci a navrhnout nové cesty k lepšímu porozumění mezi různými kulturami, náboženstvími a etniky.
Podnětem k jejímu uspořádání byly nedávné události po uveřejnění karikatur proroka Mohameda a závažné urážky náboženského cítění, které vyvolaly.
V Turecku vyprovokovaly vraždu katolického kněze, v jiných částech světa útoky a hrozby zaměřené proti jiným křesťanům i případy násilí. Nešlo o ojedinělý jev, nýbrž o řetězovou reakci, do níž byly zataženi i příslušníci dalších náboženství.
Tyto tendence navodily vhodnou chvíli, abychom se soustředili na otázky náboženské identity a na její místo ve společnosti v kontextu svobody slova a osobitosti náboženství.
Z: Byla diskriminace křesťanů ústředním tématem konference?
R: OBSE bojuje proti diskriminaci a intoleranci, zejména v případech antisemitismu a islamofobie, a to pomocí rozsáhlých specifických programů.
Ale pokud jde o diskriminaci křesťanů, máme před sebou ještě veliký kus cesty. Diskriminace náboženských menšin získává nyní v agendě organizace větší důležitost, avšak diskriminaci křesťanů se stále věnuje malá pozornost.
Jak se diskriminace a intolerance vůči křesťanům projevuje?
R: Diskriminace a intolerance vůči křesťanům je zřejmá nejen v těch zemích, které ještě nedokáží zaručit svobodu náboženství, ale i v celkové kulturní atmosféře v podobě výsměchu křesťanským symbolům, obřadům a institucím.
Nyní uváděný program nazvaný Popetown (Papežské město), který zesměšňuje specifické stránky křesťanské víry a ukazuje vedoucí představitele katolické církve jako zločince zapletené do různých druhů ničemností, je toho jasným příkladem.
Nedávno bylo zavřeno několik internetových stránek kvůli jejich protikřesťanskému jazyku.
Četná moderní výtvarná díla a divadelní představení se vysmívají křesťanským symbolům a obřadům. I politikové si dovolují veřejně žertovat o křesťanských symbolech.
Rostoucí počet urážek proti křesťanům v podobě humoru, umění nebo pokřivené svobody projevu ukazuje, že je nutné něco dělat.
Z: Jak si tuto situaci vysvětlujete?
R: V zemích, v nichž křesťanství přestavuje základní kulturní pozadí a kde bylo náboženství redukováno na soukromou záležitost, si zvykáme na subjektivní víru, v níž "být věřící" neznamená "příslušet" k určitému útvaru.
Tím vzniká zvláštní situace, v níž se výsměch symbolům patřícím k naší víře jeví jako něco normálního, co se nás netýká. Absence reakcí povzbuzuje šíření tohoto druhu urážek, a to je nakonec setba intolerance.
Z: Jak mohou křesťané bojovat proti takovému typu diskriminace své víry?
R: První věcí je uvědomit si skutečnost skryté diskriminace. Ale rovnováha mezi svobodou projevu a respektem vůči specifické náboženské vnímavosti je naléhavou výzvou.
Měli bychom se učit na takové situace reagovat, samozřejmě bez násilí, ale dávat svůj nesouhlas najevo médiím, jež je produkují, a občanským institucím, které to dovolují. To by pomalu vytvářelo novou citlivost vůči zneužívání křesťanských symbolů na veřejnosti.
Nestátní organizace by také mohly hrát významnou roli. Některé z nich aktivně působí proti diskriminaci různých etnických skupin a náboženství. Snad je načase, aby se začaly důrazně zabývat veřejnou diskriminací křesťanských symbolů, obřadů a institucí a ne pouze přímým pronásledováním křesťanů.
Takové úsilí by otevíralo cestu specifičtějším akcím, jako je vytvoření kodexu slušnosti v otázkách svobody vyjadřování a respektu vůči náboženstvím, jenž by mohl zabraňovat růstu diskriminací proti křesťanské víře a jejím symbolům.
Z angličtiny přeložil Dr. Václav Frei.
Zenit, 19. 6. 2006
|
|
|
Texty špinící Krista v ČR - „Čítanka 8 pro ZŠ a víceletá gymnázia (Skóre: 1)
Vložil: Serafim v Pondělí, 26. červen 2006 @ 09:08:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Texty špinící Krista - „Čítanka 8 pro základní školy a víceletá gymnázia“
Str.103-104:
Francois Cavanna: Léčitel
Když vstoupil Ježíš do města, přistoupil k němu jeden setník římského vojska a řekl mu: „Pane, mám ve svém domě otroka, leží ochrnutý, k ničemu už se nehodí, takže jsem se rozhodl, že ho vyhodím na obecní smetiště. Po městě se říká, že je tu Syn Boží, který léčí nemocné. A já bych ti dal nějakou drobnost za tvou námahu a přišlo by mě to v každém případě levněji, než kdybych si kupoval nového otroka.“ A Ježíš řekl setníkovi: „Můj diář je přeplněn, ale jakmile budu moci, zastavím se u tebe.“ Tehdy prosil setník: „Není zapotřebí, aby ses obtěžoval. Jsi přece Syn Boží, prones pouze nějaké slovo a můj otrok bude uzdraven.“ A Ježíš si řekl sám pro sebe: „Vida! Že mě to nikdy nenapadlo!“ A řekl setníkovi: „Jdi a jako jsi uvěřil, tak se ti zdaří.“ A setník se vrátil domů a shodil otroka z postele. „Raduj se, ó, otroku! Jsi uzdraven!“ a vtiskl mu do ruky smeták a hadr na podlahu. A chodil za ním, aby povzbuzoval jeho rekonvalescenci velkým bičem na otroky, který otrokáři dávali jako prémii při koupi nejméně dvanácti otroků. A odevšad přinášeli Ježíšovi nemocné a JEŽÍŠ JE UZDRAVOVAL. KULHAVÝM DÁVAL NARŮST TŘETÍ NOHU, SOUCHOTINÁŘE OBDAROVÁVAL ÚPLAVICÍ, ABY SI NETROUFALI ZAKAŠLAT, A BEZNOHÝM DÁVAL VYRŮST NA HLAVĚ DRŽADLO, ABY SI MOHLI VYDĚLÁVAT NA ŽIVOBYTÍ JAKO ŽEHLIČKY. A LID TO VIDĚL, VŠICHNI V NĚJ UVĚŘILI A BYLI SPASENI.
Str.95
Francois Cavanna: Jak to vlastně bylo. Shrnutí předcházejících kapitol
Bůh svede Pannu Marii, spíše z politických důvodů než z vášnivé lásky, a udělá jí dítě. JOSEF, dívčin snoubenec, je v podstatě dobrotisko a smíří se s domácností ve třech, ačkoliv SE NEMŮŽE zcela ZBAVIT NÁVYKU OTVÍRAT dveře od skříně, ABY UVIDĚL, ZDA SE TAM NEUKRÝVÁ BŮH V PODVLÉKAČKÁCH. Panna Maria porodí za žalostných hygienických podmínek. Ježíšek se narodí z neznámého otce. Až potud to není mravné. PROTOŽE BŮH JEŠTĚ NENÍ KŘESŤAN. Strpení!
Když se v Betlémě narodil Ježíš, objevili se v Jeruzalémě tři králové – mudrci, kteří mudrcokralovali v tajuplném Orientě. A rádi opakovali moudré orientální přísloví Moje království není velké, ale močím v království svém. A jestli to pocáká sousedy, tak ať.
|
|
|
Jak se vám ty fotky líbí. Máte rádi svoje děti? (Skóre: 1)
Vložil: Miloslav v Úterý, 05. prosinec 2006 @ 22:18:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://miloslav.pletanek@prolife.cz | Evropa umírá na blahobyt
Příloha Perspektivy 35/2004
Moc zlých pochází ze zaslepenosti, lenosti a zbabělosti dobrých...
Zdá se, že nedávno zveřejněné údaje demografické statistiky neučinily na veřejnost významný dojem, i když jsou jejich důsledky alarmující. V porodnosti jsme na světě na předposledním místě, na jednu ženu u nás připadá 1,2 dítěte (to znamená, že za necelých čtyřicet let se česká populace zredukuje na polovinu). Na posledním místě je Ukrajina. Západní Evropa je na tom o něco lépe, ale i tam porodnost nápadně klesá, a to i v "tradičně katolických" zemích, jako je Itálie a Španělsko. Návyk na blahobyt vede k "demografické katastrofě". Tamější situace zřetelně ukazuje, že úbytek domácí populace vyrovnává příliv migrantů z islámských zemí, kteří se odmítají plně integrovat. Tím je zakládáno na závažné problémy, jejichž řešení nikdo nezná. Jako by se mentalita prosperující Evropy řídila heslem "po nás potopa". Andreas Laun, pomocný biskup solnohradský, proslulý nesmlouvavý kritik duchovní situace Západu (u nás, žel, málo známý, ač Prahu navštěvuje), proto volá na poplach. Jeho řeč je naléhavá, tvrdá, ale míří do černého. (Nad alarmujícími ukazateli demografických statistik se zamýšlí mimo jiné také známý americký politik a novinář Patrick J. Buchanan v knize Smrt Západu, která u nás nedávno vyšla v nakladatelství Mladá fronta.) Red.
V rámci biskupské vizitace jsem zavítal do nádherně položené horské vsi. Je vidět, že se tu lidem žije dobře. Mluvím s nimi. Starosta se ptá, co mám na srdci jako biskup. Odpovídám otázkou: "Kolik dětí se tu musí letos narodit, abyste v nejbližších desetiletích nevymřeli?" Otázku upřesním, uvedu i rostoucí počet muslimů v Evropě. "Máte pravdu, pane biskupe," říká starosta, "ale my si víc dětí nemůžeme dovolit." - Dříve tu lidé žili chudě. Dneska říkají, že si nemohou dovolit budoucnost. Nezdá se, že by je to zaráželo nebo že mají starost o vnoučata, naopak. Kdosi poznamenal: "Ale já žádný úpadek nepozoruji." Tlumený smích. Já na to: "Kdybyste věděli, že vaší vsi hrozí lavina, taky byste říkali, že si nemůžete dovolit se před ní ochránit?" Mlčení. Dodávám pro názornost: "Pak bych musel novinářům vysvětlovat, že ti bohatí tam pod sněhem si nemohli dovolit něco proti tomu dělat." Jeden z přítomných: "Pan farář vám měl přece jen předvést pár dětí..." Smích a záhy na to konec debaty.
PODLE KTERÉHO SCÉNÁŘE?
Skutečnost je taková, že nedojde-li v Evropě brzy k radikálnímu obratu, bude nadále stárnout. Staří umírají. Do vakua směřují jiné národy a podle své početnosti požadují politickou moc. Nikdy v dějinách se nestalo, že by na ni silné skupiny či země dobrovolně rezignovaly. Neplatí to ani o muslimech. Těm dokonce jejich náboženství přikazuje, aby svou moc prosadili. - Máme se bát, anebo zůstat lhostejní?
Kýžený scénář evropských křesťanů vypadá takto: Muslimové se naučili respektovat náš právní a hodnotový řád. Vzájemnost muslimů a křesťanů "funguje", jak si to my, evropští křesťané, přejeme a jak žádá církev. Nastává intenzivní mezináboženský dialog a mnozí muslimové se po zkušenostech s křesťany a pod dojmem převahy evangelia nad Koránem nechávají pokřtít. Přítomnost islámu se možná stane křesťanům výzvou, která v nich s Boží pomocí probudí misijního ducha. Na politické scéně se muslimové i křesťané spojí proti evropským ateistům a společně prosadí zákaz pornografie, zákonnou ochranu nenarozených dětí. Absurdity jako "homo-manželství" odsunou do kabinetu kuriozit.
Kýžený scénář liberálních Evropanů: Islám je právě tak soukromou a nezávažnou věcí jako křesťanství. Jen by neměl rušit jistými náboženskými výstřednostmi. Muslimové mohou přijít, řádně pracovat, chovat se nenápadně a neobtěžovat. Jinými slovy, mají se stát tím, čím se stali vlažní křesťané. Jejich náboženství přece už také nikoho neruší.
Kýžený scénář uvědomělých muslimů: před tisícem let se stal Cařihrad muslimským, nyní je na řadě Řím (řekl to významný představitel islámu v Itálii). Evropa má být prostě islamizována. - Islám však nedělá rozdíl mezi státem a náboženstvím. Evropa se možná nestane "radikálně" islámskou, ale co je to "radikální" a v čem spočívá "neradikálně" islámský stát? Snad nějaký evropský "islám light" (jako např. "cigarety light" - pozn. red.)? Jak bude vypadat? Co přinese křesťanům a židům, ženám a jak bude nakládat se skupinami z islámského hlediska nežádoucími? Měli by se už dnes příští prarodiče připravit na to, že jejich vnučky budou nosit čádor? Nikdo nemůže vyloučit, že se v Evropě s muslimskou převahou nedostanou k moci radikální síly talibanského ražení a že nebudou chtít učinit z Evropy "radikální" islámskou zemi. Není to sice příliš pravděpodobné, ale vyloučit to nelze. Jak se pak bude dařit křesťanům a židům? V lepším případě by se stali občany druhé kategorie, v nejhorším otroky nebo psanci.
KDO ZA TO MŮŽE?
Muslimům nelze nic vyčítat. Proč by se neměli ujmout stále pustnoucí Evropy? Co z evropské kultury mělo na ně udělat dojem? Moderní abstraktní umělecké výtvory ze starého železa? Homosexuální "manželství"? Uvolněná sexuální morálka, kterou škola vštěpuje dětem? Současné filmy, kde herci chodí ve spodním prádle a sedí na toaletě? Naše neochota mluvit veřejně o Bohu a o jeho zákoně? Vysmívání se náboženství ve jménu umělecké svobody? Náš cynismus, s nímž etické komise "legitimují" zabíjení nenarozených dětí? Je vůbec škoda takové Evropy? Muslimové říkají, že ne, a proto chtějí vybudovat svou Evropu, islámskou.
Dovedeme objevovat, restaurovat a uchovávat materiální kulturu svých předků jako nikdy předtím. Totéž je však nutné i v oblasti ducha. Odhoďme tedy všechno to smetí a vybudujme novou, moderní Evropu na jejích židovsko-křesťanských základech! To by se mělo stát tím mnohokrát zmiňovaným "dát Evropě duši". V takové Evropě by měli i muslimové svobodu žít po svém až do podivuhodné Bohem darované chvíle, kdy by objevili Krista a svobodně požádali o křest.
Příčinou demografické katastrofy je dlouhodobá liberálně ateistická politika v celé Evropě. To ona rozbila rodinu, neumožňuje matkám zůstávat u dětí, a dokonce je přesvědčuje, že právě v tom spočívá jejich svoboda. To ona převrátila sexuální morálku v její opak, zvýhodňuje bezdětné a z odváděných daní zvýhodňuje soužití homosexuálů.
Jsou tedy viníky ateisté? Ano i ne, neboť těmi pravými viníky jsou křesťané, laici i klerici, vinní svým mlčením, svou nečinností. Katalogizujeme sice třísky a trámy v očích našich předků, ale zapomínáme na ty vlastní. V dějinách se často stává, že moc těch zlých vyplyne ze zaslepenosti, lenosti a zbabělosti těch dobrých.
VINA LHOSTEJNÝCH KŘESŤANŮ
Jistý francouzský generál se zeptal Bernadety Soubirousové (svědkyně zjevení Panny Marie v Lurdech - pozn. red.), zda má strach o Francii, do níž se právě valily německé armády (v roce 1871 - pozn. red.). Odpověděla: "Nemám strach z ničeho, jen ze špatných katolíků." - Těmi "špatnými katolíky" jsou nezřídka i ti velmi prominentní, včetně těch vysvěcených.
Muslimové směřují k většinovému postavení, tedy i k politické moci. Proti tomu je jediný prostředek: křesťané musejí mít děti, hodně dětí, víc než muslimové. O habsburském mocnářství se říkávalo: "Alii bella gerant, tu, felix Austria, nube! - Ať si ti druzí válčí, ty, šťastné Rakousko, žeň se a vdávej!" Dnes to znamená: žádné násilí, ale sňatečnost a porodnost, děti, hodně dětí! Jedině tak můžeme jednat s muslimy jako rovní s rovnými. Bez dětí vymřeme ještě dřív, než se staneme občany druhé kategorie.
Potřebujeme děti. Že mají ženy právo o tom rozhodnout? Když hoří, je na místě mluvit o právu odjet si na výlet? Vždyť je za pět minut dvanáct, ne-li později, stojíme před jedinou volbou: buď se změnit, anebo vymřít.
Nikoli muslimové, nýbrž vlažní, lhostejní křesťané ohrožují Evropu. Přenechali moc liberálům a ateistům. Ti pak naplánovali a spustili proces umírání Evropy na blahobyt. Zejména katolíci se musí probudit a dát Evropě, co potřebuje - změnu smýšlení skrze novou evangelizaci. Teprve pak mohou politici přicházet s vhodnými propopulačními opatřeními.
Přistěhovalecká politika by měla dávat přednost křesťanským migrantům. Společné duchovní kořeny a socializační procesy pak usnadní soužití a srůstání nových obyvatel s evropským prostředím.
Jisté skupiny nadále propagují antikoncepci, potraty a nevázanou sexualitu, jako kdyby nebylo jasné, že právě tato politika vede Evropu do demografické katastrofy. Zákonné normy, které to usnadňují, jsou pro Evropu zhoubnější než zakládání požáru ve vyschlém lese za silného větru! - A neztrácejme odvahu jednat s muslimy zcela otevřeně. Tak jako římský Cato se svým "ceterum censeo" za punských válek. Při vší svobodě víry a svědomí na základě sdíleného přesvědčení existuje i v náboženských otázkách pravda. Nejsou-li muslimové ochotni uznat základy židovsko-křesťanského myšlení, musíme je zdvořile, ale rozhodně vyzvat, aby nás opustili. Máme snad mezi sebe přijímat ty, kdo předem vyhlašují nepřátelství k naší kultuře?
Je tohle všechno pouhá iluze, politicky neprůchodná a neufinancovatelná? Můžeme si dovolit všechno kromě dětí? Škoda, je-li tomu tak, pak zanikneme. Církev bude žít dál, Bohu nic není nemožné. Nedávno jsem navštívil Lvov. Ocitl jsem se u kříže, o němž mi můj průvodce prozradil, že tam před pár lety nebyl, protože na jeho podstavci stála - Leninova socha...
Andreas Laun
Původní text (Europa stirbt den "Wellness-Tod") uveřejnil list Die Tagespost 3. 6. 2004. Přeložil pp. Mezititulky redakční. KT
Evropa umírá na blahobyt
http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=666
|
|
|
|
|
