Grano Salis - Co presne je na Bozim slove Bozi?

poslal aviaf

Stane se cas od casu, ze cloveka nejaka otazka uplne posedne a neda mu spat. Jedna obzlvast palciva posedla nedavno i mne: jak to vlastne presne myslime, kdyz tvrdime, ze Bible je Bozi slovo a Pravda? Malokdo zastava nazor, ze Bozi inspirace (pri vzniku biblickych knih) vedla k totalnimu potlaceni osobnosti a vyjadrovaciho stylu autora toho ktereho biblickeho spisu. Napriklad to, ze treba Marek psal horsi rectinou nez Lukas, vubec neznamena, ze Marek mel "horsi" Bozi inspiraci nebo ji mel mene. Ale ta linie, ktera vymezuje "lidsky faktor" od toho Boziho, se urcuje pomerne tezko a je predmetem mnoha sporu. Zastanci bezchybnosti (inerrancy) tvrdi, ze lidskeho faktoru je v Bibli tak malo, ze nikdy ani nedoslo k zadnemu vecnemu omylu v detailech. Nasledujici pasaz, ktera haji tezi o bezchybnosti proti liberalum, pochazi z www.reformace.cz z oddilu "O Bibli":

"Například, Ježíšův zamýšlený účel byl, aby nám sdělil, že malá víra, ač je jako nejmenší hořčičné semínko, vzroste neúměrně do velikosti. Ježíš ale udělal botanickou chybu, protože semínko třeba divoké orchideje je ještě menší než hořčičné. Na tom ale nezáleží, tvrdí liberál, absolutní velikost semene není součástí tohoto Ježíšova sdělení. Ježíš ale hovoří o semenech, která Židé vysazovali v zahradách. A mezi těmi je hořčičné semeno nejmenší. My věříme v bezchybnost Bible i co se botaniky týče." Nevim, nevim, napriklad podle Marka 4:31 Jezis rika: "[Bozi kralovstvi...] Je jako horcicne zrno: kdyz je zaseto do zeme, je mensi nez vsechna semena na zemi." Proste vsechna na zemi, ne jen nez semena zahradni. Myslim, ze Jezis (nebo Marek) tuhle botanickou chybu udelal. Osobne se ale priznam, ze souhlasim s liberalem: to je detail, kterej znervozni jen hnidopicha. Podobnych drobnych nesrovnalosti je, pokud jsem se docetl, vic:

Lukas 3:2 tvrdi, ze Jezis byl pokrten "za nejvyssiho kneze Annase a Kaifase", ackoli Annas knezoval v letech 6-15 po Kr., Kaifas 18-37 po Kr. Vubec samotny fakt, ze nejvyssi knez muze byt jeden a Lukas uvadi hned dve jmena pro jeho historickou verohodnost v tomto konkretnim bode nesvedci.
V Markovi 2:26 Jezis vyklada, jak David jedl posvatne chleby "za velekneze Abiatara", ackoli v pasazi, na kterou Jezis svym vypravenim odkazuje, se pise, ze knezem byl Achimelek (1S 21:2-7), ktery byl Abiatarovym synem (2S 8:17).
Nekteri vidi i nesrovnalosti v popisu toho, co Saul/Pavel presne delal po obraceni, jak je to popsano v Sk 9:19-31 a Ga 1:16-24.

Stejne jako u horcicneho zrna se priznam, ze nemam problemy souhlasit s liberalem, ze ve vsech tech pripadech jde o detaily, ktere nijak nesnizuji Bozi charakter Boziho slova. Stejne jako Buh nekontroloval evangelistum gramatiku a slovni zasobu, mavnul rukou i nad podobnyma faktografickyma prkotinama. A protoze lidska pamet selhava, vznikaji faktograficke chyby. Moderni biblistika ovsem naznacuje, ze toho lidskeho faktoru je v Bibli jeste o trochu vic: jak se vyrovnavame s faktem, ze nektere vyznamne verse v nejstarsich rukopisech chybi nebo jsou formulovany jinak?

Mk 16:9-20 je v kazde Bibli s poznamkovym aparatem oznacen jako pravdepodobny pozdejsi dodatek (coz obzvlaste rozrusuje ty, kteri povazuji brani hadu do ruky, vyhaneni demonu a mluveni jazyky za nezbytnou soucast sveho duchovniho zivota)
J 7:53 - 8:11 - Jezis a cizoloznice je bludna perikopa, ktera se v ruznych rukopisech objevuje na ruznych mistech.
Verse L 22:43.44 chybi v nekterych rukopisech, nehlede na to, ze nezapadaji do kontextu kompozicne.
1K 14:34-35 se v nekterych rukopisech objevuje az za versem 40 ve 14. kapitole, nehlede na to, ze text si podle vseho protireci s Pavlovymi instrukcemi v kapitole 11 tehoz listu.
1J 5:7-8 je trojicni dodatek, ktery se dnes do Bibli uz prakticky nedava (povazuje se za pozdejsi podvrh), ale treba jeste v Kralickem prekladu ho najdeme.
Marek 1:41 podle nekterych starsich rukopisu pise, ze Jezis se "rozhneval", kdyz ho jeden z malomocnych pozadal o uzdraveni, ale v nasledujicich rukopisech, jako i ve vetsine prekladu, stoji, ze se "slitoval".

Jak se stavime k tem versum, ktere jsou pravdepodobne pozdejsi redakci nejakeho aktivniho pisalka, ktery si chtel vylepsit Pismo k obrazu vlastni teologie? Na zaver jsem si nechal otazku nejkontroverznejsi: co s temi biblickymi spisy (a hlavne mam na mysli nektere NZ epistoly), ktere se vydavaji za dilo nekoho jineho nez jsou? Maloktery seriozni biblista dnes pochybuje o tom, ze pastoralni epistoly jsou pozdejsiho data a ze je nemohl psat Pavel, protoze uz byl po smrti. Predevsim se jedna o epistoly pastoralni. Jak se s takovou skutecnosti popasovat? Pro ilustraci budu citovat reakci Dana Drapala (Emancipace zen v cirkvi? str. 68): "Vyklad tohoto textu [1Tm 2:12] je vskutku nesnadny. Liberalni teologove si ovsem poradi snadno: Pastoralni epistoly...povazuji nikoli za dilo Pavlovo, ale za dilo Pavlova nasledovnika nekdy z 2. stol. po Kristu. Takovy vyklad je pro mne samozrejme neprijatelny. Nedovedu si predstavit, ze by prvotni krestane tolik lhali a ze by Duch svaty jeste dilo nepravem pripsane Pavlovi nechal zaradit do kanonu novosmluvnich spisu." Jako protiargumentace mi to prijde velmi slabe. Liberalni teologove (cetl jsem napriklad Uvod do NZ od Petra Pokorneho) uvadeji dobre a racionalni argumenty pro pseudonymicke autorstvi 1Tm (slovni zasoba, citace v ostatnich zdrojich apod.). Pokud se myli, jiste se to da ukazat. Pokud se nemyli, pak je ovsem jakekoli dusovani se skvelym moralnim profilem prvotnich krestanu dost mimo misu. Osobne se priznam, ze s liberalnimi teology povetsinou souhlasim, protoze mi byli schopni predlozit dobre argumenty ve prospech svych tezi. I nadale si myslim, ze Bible je Bozi slovo, ale zmenil jsem svuj nazor na to, jak vyznamny byl pri jejim vzniku lidsky faktor. Mozna, ze vsechno, co jste si tu precetli, jste uz vsechno davno vedeli a slyseli. Mozna jsem nosil drivi do lesa. V tom pripade vsak jiste mate na vec zformovan nejaky zralejsi nazor a ten si rad prectu. Aviaf

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace