Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Zlořeč, žehnej Bohu a zemři, Jobe
Jaký prapodivný nadpis jsem si to zvolil? Tato výpověď, přesněji řečeno část výpovědi je „rada“ manželky Joba. Job trpí a jeho žena za ním přišla s radou: „Ještě se držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři.“ (Job 2:9) Jakpak jsem přišel na slovo „žehnej“ ? Článek není pouze mé další „bezbřehé“ lingvistické bádání, ale závěry v článku mohou být důležitými ponaučeními pro náš křesťanský život. V hebrejštině je řečeno ברך [barech], což je přeloženo jako „zlořeč“, ale už latinská Vulgáta překládá ono hebrejské slovo ברך [barech] latinským slovem „benedic.“ Celá pasáž zní v latině „benedic Deo“. Přeloženo z latinského textu to, ale pro změnu znamená – „dobře mluv o Bohu, chval Boha, žehnej, dobrořeč Bohu“ [1] Řecká Septuaginta, LXX se raději rozhodla problému vyhnout úplně: „αλλα ειπον τι ρημα εις κυριον“ – což se z řečtiny dá přeložit následovně: „mluv slovo k Hospodinu“.

Tady můžeme zvolnit v našem „úprku“ a zrekapitulovat, kolika možnostmi se dá přeložit pasáž z Joba 2:9, přesněji sloveso ברך [barech]: 1. zlořeč – to je tradiční překlad snad ve všech Biblích 2. žehnej – tak se to pokusily přeložit alespoň některé Bible, určitě je to varianta překladu ve Vulgátě 3. mluv slovo k Hospodinu – tak to přeložila Septuaginta Nejdříve si zodpovíme, proč je hebrejské slovo ברך [barech] [2] možné přeložit takovou spoustou možností, variant – často protikladných. Posléze se pokusím uvést závěry článku do souvislosti s naším praktickým křesťanským životem. Proč je tady možnost tolikerého překladu? Když jsem nahlédl do slovníku, dozvěděl jsem se, že slovo ברך [barech] je v tomto konkrétním kontextu eufemismus. [3] Pro zlořečení, prokletí bývá obvykle v hebrejštině užito jiné slovo. Například: „Ale král odvětil: Co je vám do mých záležitostí, synové Serújini? On zlořečí, protože mu Hospodin řekl: »Zlořeč Davidovi!« …“ (2 Samuel 16:10) [4] V tomto případě měl asi pisatel knihy Job strach napsat výraz označující prokletí, zlořečení vůči Bohu! Tak tam užil jiný výraz s původně opačným významem. Je tady ještě jedna možnost výkladu této lingvistické záhady. Pisatel knihy Job užívá slovo ברך [barech] s možnostmi překladu žehnat, zlořečit zcela záměrně, zcela úmyslně! Proč by to dělal, proč by si dával takovou práci? Domnívám se, a je to můj názor, že svatopisec chtěl tímto způsobem zdůraznit pomatenost manželky Joba. Zřejmě chtěl zdůraznit nepochopení, bláhovost manželky Joba. A tady jsme u druhé části článku, která má slibovat praktický rámec slova z Joba 2:7. Celou předchozí lingvistickou část možná mnozí z vás, vážení čtenáři, přeskočili, protože je až tolik neoslovila. Moje lingvistická analýza však byla důležitá z jednoho prostého důvodu. Jobova žena, která není ve Svatých textech Bible ani uvedena jménem, se naprosto neorientuje v duchovní situaci svého manžela Joba. Jobova manželka mu radí zlořeč, žehnej! Pisatel biblické knihy Job nám možná tímto způsobem chce naznačit, že Jobova manželka byla tak duchovně „dezorientovaná“, že by stejně vůbec nepomohla svému muži, ať už by řekla cokoliv. A tady je základní poučení, základní pravda, ke které jsem směřoval. My nemůžeme porozumět zcela jasně lidskému neštěstí, lidskému utrpení druhého člověka a proto mu nemůžeme pomoci ani konkrétní radou! Možná to znáte sami, sousedům zemřela dcera. Soused za mnou přišel a ptá se mě, „vy jste věřící člověk, proč moje dcera zemřela tak mladá, proč to Bůh dopustil?“ A moje odpověď, jakkoliv by byla teologicky, psychologicky (a já nevím jak ještě…) fundovaná, by byla jenom pouhé bláhové tlachání. Proč? Protože neznám dopodrobna Boží záměr; já nemám na „nebeskou telefonní ústřednu“ spojení, abych tam zavolal a zeptal se: „Nevíte, proč zemřela dcera mých sousedů?“ S tím úmrtím sousedovic dcery to byl můj smyšlený příklad. Ale my známe tisíce různých neštěstí, katastrof, životních bolestí našich bližních jako – autohavárie, těžké nemoci, náhlé úmrtí, infarkty, úmrtí v nejbližší rodině, ztráty zaměstnání, děti se daly na šikmou plochu atd. Copak víme, co je příčinou, co stojí za tím, kterým konkrétním neštěstím? V případě trpitele Joba to nebyl Boží soud, nevěděla to však ani jeho manželka, nevěděli to ani jeho „soudruzi“. Já myslím, že v tom kratičkém verši (Job 2:9) je moudré ponaučení pro nás křesťany. Pokud za námi někdo přichází s nějakým neštěstím, je zbytečné, ba myslím i bláhové dávat nějaké konkrétní rady, hledat příčinu jeho obtíží. Spíše se držme slov našeho milého bratra apoštola Pavla, který učí: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.“ (Římanům 12:15) Soudím, že i v případě našeho osobního neštěstí je zbytečné chodit k někomu pro radu. Znáte to možná sami, bratři a sestry, jdete za někým s prosbou o radu a on jenom suše konstatuje: „Už dlouho tě sleduju bratře, příčina tvých obtíží může být v tom, že zřejmě nedáváš desátky, málo si čteš v Bibli, málo se modlíš; a kdy ses naposledy postil?“ Takové rady, nejsou žádné rady, protože to víme i sami. Já myslím, že jediným rádcem, jediným, který nám může vysvětlit naší obtížnou situaci, je Pán Ježíš. Jako v případě Joba, nakonec promluvil Bůh, tak i v našem, často beznadějném případě, můžeme čekat, že naším rádcem a důvěrníkem zůstává věrně Pán Ježíš. To neznamená, bratři a sestry, že byste neměli se svým utrpením jít za druhým člověkem, za vaším bratrem, sestrou. Rozhodnete-li se za nimi už přijít, myslím si osobně, že je lepší neprosit je o radu, nějaké vysvětlení, jako spíše o jejich přímluvnou modlitbu za vás a za vaší obtížnou situaci. Karels
poznámky: 1. Josef M. Pražák, František Novotný, Josef Sedláček. LATINSKO-ČESKÝ SLOVNÍK. Praha: SPN, 1955 2. ברך [barech] je imperativ slovesné třídy piel 3. Eufemismus je nahrazení výrazu drsného nebo označujícího nepříjemné představy, jevy nebo děje výrazem zjemňujícím. Eufemismy jsou ustálené například: odešel navždy místo zemřel. 4. V tomto textu je zlořečení odvozeno od hebrejského slovního kořene – קלל