 |
Právě je 560 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116487382
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Je modlitební praxe prvotní církve z 2. a 3. století nadřazena Písmu?
Vloženo Středa, 24. leden 2007 @ 14:29:23 CET Vložil: Standa |
Otázka:
Nedávno mě kamarádka zaskočila názorem, že neexistuje očistec. Mluvila prý s "lidmi", kteří se zabývají Biblí a ti tvrdí, že nikde v Bibli nenajdeme nic o očistci. Nesouhlasím s ní, ale ani jí to nedokážu nijak vyvrátit. Chtěla bych proto poprosit o radu Vás. Předem děkuji za odpověď.
________________________________________________________
Odpověď:
Vaši přátelé mají pravdu: bible nikde o očistci nemluví. Ale to ještě není důvod pro to, aby byla nauka o očistci nesmyslná. Písmo není ucelený teologický systém, který by rozebíral každou otázku, ale je to svědectví života izraelského národa a prvních křesťanů. Náznak teologické nauky je sice u sv. Pavla, ale určitě není vyčerpávající. Teprve teologické spory a reflexe dalších století se pokušejí o přesnější definice a vysvětlení (otázka přirozenosti Ježíše z Nazareta, nauka o Trojici, svátosti...). Do tohoto okruhu patří i nauka o očistci.
Zkusme se na to podívat blíž. Žádná nauka "nespadne s nebe", ale je dílem dlouhého hledání a konfrontací. V tomto případě řešili teologové následující problém: K čemu je modlitba za zemřelé? Druhá kniha Makabejských (2Mak 12,40-45) mluví o přinášení oběti za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy. Nový zákon ovšem nic k tomu jasnějšího nedodává, jen zde najdeme náznaky o možném odpuštění po smrti (Mt 5,25n; 1Kor 10-15). Výslovné potvrzení, že by modlitba za již zemřelé byla zbytečná, zde ale nenajdeme.
Rozhodujícím činitelem pro nauku o očistci byla pak eucharistická a modlitební praxe prvotní církve. Od 2. a 3. století máme dosvědčeny modlitby za mrtvé a zvyk slavit eucharistii za jejich spásu. Vzhledem k tomu, že můžeme jen stěží předpokládat, že by tato praxe byla zcestná (museli bychom zpochybnit celý biblický základ křesťanství, protože např. definitivní redakce novozákonního kánonu Písma je až ze 4. století), byli zřejmě křesťané přesvědčeni, že jejich modlitby mohou mít účinek. Totiž: jesliže je člověk po smrti již spasen, pak je modlitba o jeho spásu zbytečná. Jesliže je po smrti zavržen, pak je zbytečná rovněž. Z toho lze usoudit, že musí existovat jakýsi "mezistav", kdy člověk ještě není ve stavu blaženosti, ale postupně k němu dozrává, očišťuje se pro něj. Zde můžeme najít základ nauky o očistci. S definitivní platností o ní rozhodly 2. lyonský koncil r. 1274 (DS 856), Florenstký koncil r. 1439 (DS 1304) a Tridenstký koncil r. 1563 (DS 1820). Berme tedy učení katolické církve o očistci jako snahu o vyjádření víry v možnost dorůstání do Boží lásky i po smrti za pomoci modliteb a přímluv živých i zemřelých.
Na otázku odpověděl: P. Mgr. Petr
zdroj: http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=689
|
není spásonosná .... (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Středa, 24. leden 2007 @ 15:09:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | to je tedy otázka,... díky Stando
...vždycky jsem měl za to, že nauka o očistci není spásonosná tj. že modlitba za mrtvé jim nijak nepomůže ke spáse, ale prospěje jim i nám jinak ...
... kam strom padne tam zůstane ležet, jak pravil svatý Jan Maria Vianney ...
...
ale rád se poučím
...
jarda
|
Re: není spásonosná .... (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Středa, 24. leden 2007 @ 15:59:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Možná Ti dá odpověď tato velmi kvalitní, odborná studie. Přeji Ti hodně Božího požehnání. Standa.
__________________________________________________________________________
3. Smrt
Co je to podle biblického učení smrt? Především je třeba si uvědomit, že život je darem od Boha a jako takový existuje pouze ve spojení se svým dárcem. Pouze Bůh sám je nesmrtelný sám od sebe (1Tm 6,16: On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen.). Člověk byl stvořen Bohem a určen k nesmrtelnému životu, ale pouze za předpokladu, že zůstane spojen se svým tvůrcm. V zahradě Eden toto spojení, tedy tato lidská závislost na vnějším zdroji nesmrtelnosti byla vyjádřena nutností jíst ovoce ze stromu života (Gn 2,9; 3,24). Jakmile byl znemnožněn po pádu člověka do hříchu přístup k tomuto stromu, stal se člověk smrtelným tvorem. Nasmrtelnost je stav nebo vlastnost „nepodléhat smrti". Smrt je tedy důsledkem hříchu a je opakem života. Jestliže život je bytí, pak smrt je nebytí. Věčná smrt je tedy věčné nebytí. Kdyby měla být věčná smrt věčným životem nesmrtelné duše, jak dnes věří mnoho křesťanů, pak by:
a) Smrt vlastně neexistovala, neboť by buď byl věčný blažený život nebo věčný život v utrpení
b) Bůh by byl krutější tyran než nejhorší lidský zločinec, neboť ať už by věčné utrpení nespasených spočívalo v čemkoliv, bylo by vždy horší než utrpení pozemské, ze kterého když už žádná naděje není, tak je alespoň v tom, že jednou skončí
c) Zvítězila by Satanova lež z ráje, který prohlásil: „nikoliv, nepropadnete smrti" (Gn 3,4). Měl by pravdu, neboť by skutečně nepropadli smrti, ale skončili by věčným životem, byť v utrpení.
d) Bůh by byl lhář, neboť jasně řekl, že kdo ze stromu dobrého a zlého pojí, propadne smrti (Gn 2,17).
e) Hřích by byl věčný, neboť by navěky existovali hříšníci. Sice potrestaní, ale stále existující jako hříšníci mající hřích v sobě.
Nepochopení smrti jako skutečného nebytí je velmi závažné právě proto, že dělá z Boha lháře. Ale to je taktika Satanova, dělat z Boha lháře. Dále dělá z Boha krutého tyrana, který ty, kteří v něho neuvěřili, trestá strašným věčným a beznadějným utrpením, ze kterého není vysvobození.
Smrt je důsledkem (mzdou) hříchu (R 6,23) a je opakem života. Smrt je nebytí, neexistence. Bible zná však dvě smrti. První smrt, kterou umírají všichni a druhou smrt, kterou zemřou nespasení hříšníci (Zj 2,11: Kdo zvítězí, tomu druhá smrt neublíží."; Zj 20,6). Tedy první smrtí zemřou všichni (kromě těch, kteří se dočkají druhého příchodu Ježíšova) a druhou smrtí, tou konečnou, ti, kteří nepřijmou Boží nabídku spásy.
První smrt pak popisuje Písmo sv. jako spánek, tedy stav nevědomí. Sám Ježíš tak hovořil například v případě Lazarovy smrti (J 11,11-14: To pověděl a dodal: "Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit." Učedníci mu řekli: "Pane, spí-li, uzdraví se." Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku. Tehdy jim Ježíš řekl: "Lazar umřel.) Když Kristus popisuje stav Jairovy mrtvé dcery, říká též, že spí (Mt 9,24; Mk 5,39). Petr i Pavel také nazývali smrt spánkem (1K 15,51.52; 1Te 4,13-17; 2Pt 3,4).
Stejně tak je vyjádřena smrt mučedníka Štěpána: Sk 7,60 Kral. A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul (ČEP: To řekl a zemřel). Starý zákon hovoří o smrti jako o stavu, kde lidé nic nevědí a nekonají: Kaz 9,5-6: Živí totiž vědí, že zemrou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta. Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje. Žalm 6,6: Mezi mrtvými tě nebude nic připomínat; což ti v podsvětí vzdá někdo chválu? Ž 115,17: Mrtví nechválí už Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha.
Učiňme nyní pro ilustraci bližší zamyšlení nad příběhem vzkříšení Lazara (J 11):
Podívejme se na povahu Lazarovy smrti. Byl skutečně mrtev? Samozřejmě, byl již 4 dny v hrobě a čteme, že jeho tělo bylo již v rozkladu. To není nic morbidního, to je jen realita, neboť i v méně teplých krajinách již několik hodin po smrti podléhá tělo člověka rozkladu. Je to přirozený biologický proces a je to neklamná známka smrti.
Jak nazval Lazarovu smrt Ježíš? Spánkem – Lazar usnul, ale myslel tím nade vší pochybnost smrt. Tak to učedníkům i řekl. A co prohlásila Marta, když jí Ježíš řekl, že Lazar vstane? "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den." v. 24. Marta věděla, že Lazar zemřel. A jak si představovala smrt? Jako že je Lazar někde v nebi nebo očistci? Nebo že se jeho nesmrtelná duše někde vznáší a dívá na ni? NE! Jasně a prostými slovy vyznala víru ve vzkříšení. A ve vzkříšení kdy? Hned po smrti, jak věří mnoho dnešních křesťanů? NE! Ve vzkříšení v poslední den. A to je kdy? V poslední den Lazarův? To jistě ne, neboť ten již nastal před 4 dny. Věřila, že Lazar vstane v poslední den světa, až nastane všeobecné vzkříšení (při Ježíšově druhém příchodu). Marta dobře věděla, že Lazar není nikde při vědomí po smrti mezi svatými na nebi, ale že spí a vstane v poslední den. Proto také Ježíš pravil, že Lazar usnul, i když tím myslel jeho smrt. Smrt je nevědomým spánkem a čekáním na vzkříšení v poslední den.
4. Nesmrtelná duše
Pojem nesmrtelné duše nenalezneme v Bibli ani jednou. Pochází z řeckého způsobu myšlení a je výsledkem především Platonovy filozofie. Dnes je učení o nesmrtelnosti duše součástí učení mnoha křesťanských církví. Není však pravda, že by bylo součástí myšlení všech učených teologů těchto církví, spíše je součástí myšlení prostých věřících. Odmítání nesmrtelné duše bývá označováno za specifické učení adventistů a svědků Jehovoých. Ani to však není pravda. Stačí se např. i v českém jazyce začíst do odborných publikací křesťanských teologů jiných církví.
a) Např. biblický teolog Církve československé husitské prof. ThDr. Jindřich Mánek ve své publikaci „Ze smrti do života" velmi příhodně hovoří o pojmech duše a duch a zcela jednoznačně uvádí, že „duše je smrtelná a neexistuje bez těla"[2]. Na jiném místě píše: „Učení o nesmrtelnosti duše, s nímž se křesťanství v řecko-helénistickém prostoru setkalo a jímž bylo ovlivněno, mělo neblahé důsledky pro poměr člověka k světu a pro odpovědnost za svět. Toto učení vedlo k rezignaci na zlepšení poměrů ve světě; vedlo pohledy naděje výlučně k nebeskému světu a hlásalo odvrat od světa".[3]
b) Velmi zajímavý je též výrok významného evangelického teologa Oscara Cullmana v téže publikaci: „Když se dneska zeptáme průměrného křesťana, ať je to protestant nebo katolík, co učí Nový zákon o individuálním údělu člověka po smrti, nehledě k některým výjimečným případům, dostaneme tuto odpověď: Nesmrtelnost duše. Mínění vyslovené v této formě představuje jedno z největších neporozumění křesťanství.[4]"
c) Stejně tak podíváme-li se do Nového biblického slovníku, jenž vyšel jako překlad z angličtiny v nakladatelství Návrat domů a je prací mnoha teologů různých církví; i zde nalezneme od odborných teologů např. následující údaj:
Bible však nevidí člověka jako duši v těle, ale jako celek, jednotu duše a těla, která je tak skutečná, že dokonce i při vzkříšeni, ačkoli tělo a krev nemohou obdržet království Boží, budeme mít těla. [5]
d) Biblický slovník evangelíka Adolfa Novotného pak. uvádí: Duchem naplněné tělo je duše živá., … Je tedy duše vázána na tělo. Při smrti člověka umírá i duše… Izraelec si nedovede představit duši bez těla, jak si ji snaží představit Řek. NZ zdůrazňuje nutnost vzkříšení z mrtvých, ukazuje, že si nedovede představit život bez těla, byť i těla »duchovniho«. V tom je rozdíl od řecké filosofie a moderního názoru, který mluví o inherentní [s podstatou duše od původu spojené] věčnosti duše[6].
Duše je přímo jiným názvem pro člověka. Tělo a duše je celek, jednotka v každém životním projevu. … V Písmu se mluví arci také o »duši«, to však zpravidla není vůbec »složka« člověka, nýbrž jeho »oživenost«, to, co odlišuje živou bytost [i zvířecí! Gn l,20nn] od mrtvé; nelze tedy mluvit ani o »rozdělení« člověka na »tělo«
a »duši«, nýbrž o tom, že jeden a týž člověk, který jest po stránce své pozemské povahy »tělem«, jakožto žijící jest »duší«; … jde-li o vystižení člověka samého, nelze přesně řečeno mluvit o žádném »dělení«, tedy ani o dichotomii ani o trichotomii: člověk je ve své podstatě jednotou, jednotou těla a duše…[7]
|
]
Re: není spásonosná .... (Skóre: 1)
Vložil: jarda2005 (jvag@centrum.cz) v Středa, 24. leden 2007 @ 16:08:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Díky Stando,
pročetl jsem si to ... je to zajímavý pohled na smrt.
Ta studie je asi delší - napiš mi prosím i odkaz na celou studii, ať se podívám i na další souvislosti a závěry.
Přeji Ti též vše dobré!
jarda
|
]
Re: Jardovi (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Středa, 24. leden 2007 @ 16:39:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zde můžeš najít celý článek.
http://granosalis.cz/article.php?sid=4788
Podle mě si tato studie opravdu zasluhuje velké uznání. Já nerozlišuji, kdo to napsal a odkud to přišlo. Pro mě jako křesťana (bez církevní příslušnosti) je důležité a rozhodující, zda to co bylo napsáno je v souladu a harmonii s Písmem. S přáním porozumění a všeho dobrého Standa.
|
]
Propagátor potratu a homosexu nemyslí v souladu a harmonii s Písmem (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Středa, 24. leden 2007 @ 17:22:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://cs.gloria.tv/?user=416 | Malá varovná poznámka o Standovi, který sám sebe označuje za křesťana bez církevní příslušnosti.
Pravděpodobně právě tato příslušnost NEcírkevní ho svedla k tomu, že zcela v rozporu a v NEharmonii s Písmem svatým, propaguje homosex a umělé potraty miminek.
Podobně necírkevně si vykládal Písmo i manžel ubohé Věry v článku "Evangelizovali jsme. Trávila jsem s mužem v hospodách mnoho večerů"
http://www.granosalis.cz/article.php?thold=0&mode=nested&order=0&sid=6317
Ten manžel Věry se pokládal za křesťana, když se opíjel, propagoval a praktikoval cizoložstvo, Standa když propaguje homosex a vraždu umělým potratem. Oba dva nejsou proto poctivými křesťany, ale svůdci a falešnými proroky. Běda jim, jsou dle biblických slov apoštola Pavla prokletými.
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
|
]
]
|
|
Za zesnulé, co nelitovali pekelných hříchů, je zbytečné se modlit (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Středa, 24. leden 2007 @ 16:12:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Vyjádřím se k tomu co říkal P. Mgr. Petr:
"Jesliže je člověk po smrti již spasen, pak je modlitba o jeho spásu zbytečná.
Jesliže je po smrti zavržen, pak je zbytečná rovněž.
Z toho lze usoudit, že musí existovat jakýsi "mezistav", kdy člověk ještě není ve stavu blaženosti, ale postupně k němu dozrává, očišťuje se pro něj. Zde můžeme najít základ nauky o očistci."
Pravoslavná teologie nepoužívá termín očistec, avšak za ty zesnulé křesťany, kteří se pravděpodobně nerouhali Duchu svatému, se modlíme i po jejich smrti.
Za nekřesťany se nemodlíme, neboť ti jsou pro množství svých těžkých hříchů plynoucích z nevěry zavrženi navěky.
Pokud křesťané zemřeli, aniž by litovali následujících pekelných hříchů, tak jim naše modlitba už vůbec nepomůže. Pekelné hříchy lze jmenovat dle Zjevení
21,8 Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí (tzn. sexuálně nečistí - např. homosexuálové), vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.
21,27 A nevstoupí tam (tzn. k Bohu) nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.
22,15 Venku (tzn. v Pekle) zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři - každý, kdo si libuje ve lži.
PZ: V závorkách jsou mé výkladové poznámky, které vyplývají z kontextu Bible.
Závěr:
Za zesnulé, co nelitovali pekelných hříchů, je zbytečné se modlit.
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve |
]
Nezbude Ti čas na modlitbu za živé i za ty zesnulé,co to potřebují (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Středa, 24. leden 2007 @ 17:34:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://cs.gloria.tv/?user=416 | Bratře, budeš-li se modlit za zesnulé NEkřesťany, kteří jsou ve věčném Pekle, nebo za ty křesťany, kteří prokazatelně ani na smrtelné posteli nelitovali svých těžkých hříchů, nezbude Ti čas na modlitbu za živé, nebo i za ty zesnulé křesťany, kteří to opravdu potřebují.
Máš-li však nadbytek modlitebního času, klidně s ním plýtvej. Já tolik času nemám.
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve |
]
]
PS: (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Středa, 24. leden 2007 @ 17:43:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.bohu-a.svetu.cz/ | | Kdo jiny potrebuje me modlitby nez orave NEkrestan? A jeste k tomu zatvrzeki NEkrestan? Vzdyt krestane mai sveho mocneho primluvce v nebi, Jezise Krista! A maji sveho Primluvce v srdci, Ducha Svateho! |
]
Re: Ztrácím víru (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 25. leden 2007 @ 05:05:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Libore. Ty jsi napsal zde:“Za nekřesťany se nemodlíme, neboť ti jsou pro množství svých těžkých hříchů plynoucích z nevěry zavrženi navěky“
Znám lidi, kteří se díky některým křesťanům křesťany nestali, protože existují lidé, kteří se ohánějí vírou a Biblí, ale jde z nich strach a odpuzují ostatní od víry!!!!!
Tak za nekřesťany se nemáme modlit? Křesťanští „ lumpové“ mají nebe jisté, že ? Hnus!!!
Je mi z toho zde na webu špatně.
|
]
|
|
Re: Je modlitební praxe prvotní církve z 2. a 3. století nadřazena Písmu? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 24. leden 2007 @ 16:37:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | V Bibli najdeme mnoho pasáží o místě, které by bylo možno nazvat očistec. Není to však shodné s katolickým pojetím očistce.
Je mnoho míst, která hovoří o dočasném trestu v ohni nebo ve vězení či ve vnějších temnostech, kde bude pláč a skřípění zubů ( Mt 5,22 // Mt 5,25-26 // Mt 8,12 // Mt 13,42+50 // Mt 22,13 // Mt 24,51! // Mt 25,30! // Lk 13,27-28! )
1Kor 3,15 hovoří o tom věřícím, jehož skutky nebudou uznány Pánem u před soudnou stolicí Kristovou, že sice bude SPASEN, ale tak, jako SKRZE OHEŇ, a že VEZME ŠKODU. Protože, jak dále píše ve verši 17, kdo poskvrňuje chrám Boží , toho zničí Bůh.
Také Zj 2,11 hovoří o vítězných věřících, o přemožitelích, že nebudou URAŽENI ( = zraněni, neutrpí úraz ) od DRUHÉ SMRTI. A druhá smrt je oheň gehenny. To znamená, že poražení věřící, kteří nezvítězí dočasně okusí utrpení druhé smrti.
Budou spaseni, ale jako skrze oheň. Nebudou pohlceni druhou smrtí, ale budou jí bolestivě zraněni. Utrpí škodu. Je to něco jako dvě auta, která prošla autonehodou. Jedno může být zcela zničené a pohlcené zkázou ( navěky odsouzení ) a skončí na vrakovišti
a druhé prostě jen utrpí ŠKODU ( 10, 20. 30 tisíc Kč ), ale po opavě bude i nadále použitelné ( to bude zkušenost poražených věřících ).
To vše se týká věřících, kteří již JSOU SPASENI skrze Kristovo dílo na kříži, ale kteří nevyznali a neopustili své hříchy ( žili v těle místo, aby usilovali o život v Duchu ). Zakusí utrpení, které
bude mít za následek očištění jejich NEVYZNANÝCH a NEOPUŠTĚNÝCH hříchů, které nemohla očistit Kristova krev, protože nebyly k tomuto očištění dány.
Z jednoho hlediska byly navěky odpuštěny před Bohem všechny naše hříchy. Před Pánem Ježíšem, kterému budeme u soudné stolice vydávat počet, však bude požadováno vyúčtování za všechny naše nevyznané a neopuštěné hříchy.
V žádném případě však podle Písma nelze toto utrpení v očistci zkrátit modlitbami za zemřelé nebo dokonce penězi. To je již pouze lidský výmysl. |
|
|
Ač byla Lazarova duše v lůně Abrahamově a jeho tělo v hrobě, ožil (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Středa, 24. leden 2007 @ 16:59:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Ač byla Lazarova duše v lůně Abrahamově a jeho tělo v hrobě, ožil.
Když bylo Lazarovo tělo 4 dny v hrobě, tak ve stejném čase byla dle slov samotného Pána Ježíše jeho duše (duch) v lůně Abrahamově.
Evangelium sv. Lukáše
16,19 Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.
16,20 U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
16,21 a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.
16,22 I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.
16,23 A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama, a u něho Lazara.
16,24 Tu zvolal: 'Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.'
16,25 Abraham řekl: 'Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš.
16,26 A nad to vše jest mezi námi a vámi velká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.'
16,27 Řekl: 'Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,
16,28 neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.'
16,29 Ale Abraham mu odpověděl: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!'
16,30 On řekl: 'Ne tak otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání. Řekl mu: Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'"
To, co Lazarovi řekl Abraham, to se přesně stalo poté, když Lazar vstal z mrtvých.
Pět boháčových bratrů, kteří neposlouchali Mojžíše a Proroky, se nedalo přesvědčit, ani když uviděli, že Lazar vstal z mrtvých. Přesvědčit se nedali ani velekněží. Uradili se, že zabijí spolu s Ježíšem i Lazara. Jidáš, který vzkříšení Lazara viděl, se stal jejich vražedným nástrojem - zrádcem. Tak se chovají ti, kteří se již rouhali Duchu svatému. Jsou nezměnitelně bezcitní, krutí.
Pán Ježíš však Lazara vzkřísil nikoliv kvůli 5 boháčovým bratřím, ale kvůli tomu, že mnozí jiní Židé díky tomu mohli uvěřit v mesiášství Ježíše Krista.
Evangelium sv. Jana
12,9 Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých.
12,10 Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara;
12,11 neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.
Bohatí lidé velmi obtížně vstupují do království Božího, to říkal přece Pán Ježíš. Řekl, že to je tak těžké, jako kdyby měl velbloud projít uchem jehly. Proto např. sv. František Assiský tak miloval dobrovolnou chudobu. Viz: http://www.granosalis.cz/article.php?sid=6117
Vysvětlil Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
|
|
|
Stejně jako uctívání zlatého telete (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Středa, 24. leden 2007 @ 17:02:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/ | | pod horou Sinaj nezpochybňuje desatero, tak i případný teologický omyl z přemíry lásky nemuže zpochybnit kánon, byť byl přijat o sto, dvě stě lez později. |
|
|
Re: Je modlitební praxe prvotní církve z 2. a 3. století nadřazena Písmu? (Skóre: 1)
Vložil: roboz v Středa, 24. leden 2007 @ 22:41:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Aj kabalisti poznajú prerozdeľovanie duší po prexode na nebo, peklo a čosi ako očistec (teraz si nespomeniem ako to volajú- žeby niečo so stromom nejakým). majú to ale omnoho zložitejšie(zamotanejšie možno zámerne- predsa len je to mystické učenie), človek sa skladá z 3 časťí (tie z ďalšíx) a každá z nix má vlastný raj, peklo a očistec vo svojom svete. jednoduxo myslím že prvotné kresťanstvo čerpalo aj z mystickejšíx hebrejskýx učení, nielen od esejcov a ostatnýx (platonistov). a pravdaže dúfam že aj z ježišovho učenia. |
|
|
|
|
