Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 234, komentářů celkem: 429550, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 425 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
gregorios777
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116467672
přístupů od 17. 10. 2001

Povzbuzení: Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání?
Vloženo Úterý, 06. únor 2007 @ 12:30:18 CET Vložil: xxx

Zamyšlení Tento text z Ř 2, 4 jsem uvedla jako protipól morbidního proklínání, vyhrožování peklem a kategorizování lidí mezi spasené a nespasené. Nebyla jsem na Granu delší dobu, protože když sleduji, jak portál ovládl pan Halík s jeho "pomocníkem" panem Pletánkem, nechce se mi reagovat na nic z jejich "výtvorů". Je neuvěřitelné, jak si tito dva libují v negativismu, ať to nazývají, jak chtějí. Ježíš miloval, neproklínal ( kromě fíkovníku ), nezatracoval. Nikde v Novém Zákoně nečtu o tom, že kdo má 3 děti a méně, skončí v pekle. Když jsem tenhle blábol non plus ultra četla poprvé, nevěděla jsem, jestli je to myšleno vážně, nebo jestli pisatel zkouší, kolik toho lidé snesou. Ale svými pseudobiblickými  výroky nezamořuje jen Grano, mají ho podle diskuse plné zuby i na Christnetu.

Nejtragičtější na tom je, že on to bere jako poslání, možná jako oběť ( i když tohle už Ježíš jednou provždy vyřešil ), a to, že mu spousta lidí píše ostré odpovědi, s ním ani nehne. Je mi zle z popisu nechutností, které pod rouškou varování před homosexuály tak podrobně popisuje. A když mu Rive napíše svoje pocity, odkáže ji do ilegality s tím, že tohle je bitevní pole a není to nic pro ženu. Ano, souhlas, tyhle hnusárny žena opravdu nemusí číst, ale ani znovuzrozený muž by se v nich nemusel patlat. Jenže tohle je veřejný portál, kde se může vyjádřit každý, tedy i ženy, ačkoliv mnozí by je rádi odkázali k verši "žena ve shromáždění ať mlčí". Už jednou jsem na tenhle verš reagovala, zopakuju to: Apoštol Pavel zde popisuje situaci, kdy v chrámu byly ženy od mužů při bohoslužbách odděleny mříží a stávalo se, že vyrušovaly a pokřikovaly na manžely. Proto byl Pavel nucen to nějak usměrnit. Toto nemám ze své hlavy, ale z vyučování v biblické škole. Každé náboženství se snaží nějak snížit ženu, odkázat ji někam do kouta, ale Pavel sám říká " v Kristu není ani muž, ani žena , ale nové stvoření". Takže i žena může svobodně vyjádřit svůj názor. Nejsem feministka, ale nemám ráda nespravedlnost. A nejsem ani zastánce potratů, ani homosexuálního jednání, ani se nezastávám pedofilů a adopcí dětí do sodomrodin, ale snažím se objektivně vyjádřit to, co mě zde mrzí. Nevím, jestli se ještě budu zúčastňovat zdejšího dění, ale zatím to vypadá, že ne. Daleko rozuměji strávený čas vidím při čtení Božího Slova, které buduje a neodsuzuje, nezatracuje. Mějte se krásně a Pán vám žehnej. Irena

"Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 41 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Úterý, 06. únor 2007 @ 13:26:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Navrhuji 100 hodin veřejně-prospěšných prací pro pány Pletánka a Halíka... :)))

Karels



Re: Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání? (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Úterý, 06. únor 2007 @ 13:31:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A já navrhuji, aby si to odkroutili úklidem brněnské porodnice.

Olin



Re: Irena; Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání? (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Úterý, 06. únor 2007 @ 13:55:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Smutné, leč pravdivé konstatování. Přesto nebo právě proto, díky za něj.

Honza



Re: Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Úterý, 06. únor 2007 @ 14:45:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Draha Irena.

Ja si myslim ze robis chybu ked to beries tak tragicky. Ja Libora osobne nepoznam, teda mozem sa mylit ale myslim si, ze je to velmi uprimny clovek a na rozdiel od mnohych duchovnych nieco pre Boha skutocne robi. Urcite to co robi nemysli zle ale prave naopak. Pripada mi, akoby na svojom chrbte skutocne nosil bremeno demoralizacie a sodomie v cechach a okoli ....

Je skoda ze ak sa dostane do konfliktu s tym proti comu bojuje, vznikne s toho absolutne kontraproduktívna vec a je tiez skoda ze akoby svojim neprajnikom nahraval na smec. Je mi to luto ale celkove si myslim ze je to vzacny clovek. Tema s ktorou pracuje (demoralizacia+sodomia) je tazka a nieje jednoduche o nej hovorit ludom pravdu.

Co sa tyka jeho tapiet, je zial pravda ze prevazuje kvantita nad kvalitou ale ak si otvoris gs, serafinove clanky sa daju proste preskocit....ja to tak vacsinou robievam aj ked su clanky od serafina ktore ma naozaj zaujali, s tymto na verejnych portaloch musis proste pocitat...

Inac niekedy mi pripada, akoby ho do reakcii, ktore oznacujes za extremne dohanali prave ti ktori ho kritizuju. Na extremne obvinenie reaguje este extremnejsim. A to je zle.

Inac celkove mu velmi zehnam a tak tajne dufam ze ho niekedy spoznam osobne. Sice okolo brna vobec nemam cestu ani nahodou ... ale snad niekedy :-)))))




HALÍKOVY A PLETÁNKOVY TRNKY - BRNKY (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Úterý, 06. únor 2007 @ 15:56:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Halíkovy a Pletánkovy Trnky - Brnky

Vždyť i česká nadávka „Jdi [*****(nevhodný výraz-automatická změna)]“ je doslova o homosexualitě, neboť oni používají k sexu konečník.
Libor Serafím Halík
__________________________________________________________________________

Premiér Mirek Topolánek (ODS) dnes ve sněmovně udělal vulgární gesto, vzápětí se za něj ale omluvil. Opozičním poslancům, které tím pobouřil, řekl, že nebylo určeno jim. "Hluboce ho lituji," omlouval svůj zdvižený prostředník (tzn. jdi do ženského přirození – řečeno však vulgárněji).
Informoval: Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve
__________________________________________________________________________

Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde, že Libby (Skóre: 1)
Od Seraphim v Sobota, 03. únor 2007 v 12:58:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.liborhalik.cz/
Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde, že Libby.

Zároveň Vám, Libby, děkuji za vysvětlení, že "ten vystrceny prst nahoru neznamena do zeny, ale komukoliv do konecniku."
Nejsem tak vzdělaný v těchto vulgárnostech, tak jsem se v přesné definici asi zmýlil. To gesto Topolánka bylo tedy homosexuální.
__________________________________________________________________________


http://uwaga.solnet.cz/Rubriky/Stisk/Halik.html

Když dojde řeč na detaily kolem potratů a antikoncepce snaží se Halík prezentovat zcela jasný postoj. Přesto je na něm vidět, že si není v některých věcech tak úplně jistý. Jedním dechem, říká, že kvůli antikoncepci vymírá Evropa a osidlují ji islámští imigranti, aby vzápětí přikývnul na přerušovanou soulož nebo kondomy jako cestu, jak se vyhnout nechtěným početím. Často operuje se zkazkami typu „jedna paní povídala“, podléhá tradičním „babským“ pověrám a pavědeckým tezím. Tak je tomu například, když tvrdí, že při používání antikoncepčních pilulek dochází k zabíjení oplodněných vájiček nebo že vrozená homosexualita je „účelová lež“. „Já jsem například od jednoho známého slyšel,“ zamyslí se Halík a s kameným výrazem pokračuje, „že Karel Gott byl také nejdřív homosexuál a pak se stal normálním. Takže si myslím, že je to léčitelné.“
__________________________________________________________________________

http://www.christnet.cz/diskuse/tema.asp?id=2175

RE: Zastánci práv gayů protestovali, 12.4. 2006 10:57:56

miloslav pletanek, miloslav.pletanekprolife.cz

Dělal jsem 20 let služební kynologii a nikdy jsem neviděl u psů ani u jiných zvířat, aby jeden samec jinému samci strčil svůj pij do konečníku. To dělají pouze 0,3%lidé a dokazuje to pouze to, že jsou lidé někdy horší než zvířata.
__________________________________________________________________________

http://www.partnerstvi.cz/fid-texty/2005-10-19-desetduvodu.phtml

Jelikož se 30 let zabývám služební kynologií mohu zcela jistě říci, že se nejedná o homosexualitu v případě, když dva psi po sobě „skáčí“. Je to výraz dominance vůdčího psa ve smečce. Pes je sice vzrušený, ale nikdy nestrčí svůj ztopořený pij jinému psovi do konečníku, aby se takto ukájel. To dělají pouze maximálně 1% homosexuální spoluobčané. Jsem přesvědčen, že to proč se takto psi chovají, potvrdí i odborná literatura a celá řada kynologů pokud se nenechají zastrašit zesměšňováním a nebudou mlčet, když je „císař nahý“. Od jednoho příznivce jednoprocentních spoluobčanů jsem dostal e-mailem informace z novin o „vědecky“ dokázané homosexualitě u zvířat. Pan S., který mi tento e-mail poslal, zřejmě věří, že to co je v novinách, musí být vždycky pravda.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Připomínám, že homosexualita byla z tzv. politických či spíše ideologických důvodů vyřazena ze seznamu nemocí Světovou zdravotnickou organizací teprve v roce 19992 a to pod nátlakem bohatých a vlivných homosexuálů. Obávám se, že dochází ke stejné chybě jako s desetinnou čárkou v obsahu železa u špenátu o kterém se desítky let věřilo, že má velký obsah železa . Doufám, že seriozní přírodovědci tomuto nátlaku nepodlehli a nepodlehnou. Ať je vědecké bádání jakékoli, pro mě je v tuto chvíli důležité, že jsem za 30 let „pejskařiny“ neviděl, že by se nějaký pes (či jiný samec) ukájel tak, že by strčil svůj penis jinému psovi do konečníku. To prý dělají homosexuálové a dokazuje to pouze, že jsou lidé, kteří nechtějí zkusit léčbu někdy horší než zvířata. Jako otec 5 dětí vím, že mám být svým dětem příkladem. Ptám se tedy: „Jakým příkladem mohou být dětem homosexuálové v případě, že adoptují děti, když se lze homosexualitě naučit např. ve vězení?“ Omlouvám se za svoji češtinu, nicméně ani onen malý chlapec nebyl vzdělaný, ale přesto upozornil pana krále na to, že je nahý.

Miloslav Pletánek





Nemyslim si, (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Úterý, 06. únor 2007 @ 17:29:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
ze takoveto obecne soudy jsou spravnou vcestou k naprave. Lepsi zpusob vidim v konkretni kritice konkretnich nazoru, v otevrene forme diskuze, kde by mela i druha strana prilezitost obhajit sve nazory. Domnivam se, ze spise vecna konkretni kritika muze vest bratra Libora k zamysleni se nad svymi nazory, nez obecne soudy.
S pozdravem VM.



Re: Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání? (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Středa, 07. únor 2007 @ 09:40:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já jsem taky už nejméně tisíckrát musel změnit svůj názor, taky pod vlivem křesťanů na Grano Salis.

U všech názorů si musím být vědom, že se mýlím. Druhá věc je ta, jak ty své názory prosazuju - pokud bych jel jako "buldozer" tak si tak akorát vykoleduju antipatii..




Pokorný připomíná mrtvolu. Nehněvá se, když mu křivdí, neraduje se z chvály (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Středa, 07. únor 2007 @ 10:16:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Karelsovi a spol. k zamyšlení:

O pokoře
„Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ (Lk 18,14)
Spasitel nám nemohl jasněji a důkladněji ukázat, jak moc bychom měli být v našich myšlenkách, slovech a skutcích pokorní, pokud chceme dosáhnout nebeské slávy. Jednou byl totiž svědkem toho, jak se lidé chvástali svými přednostmi a ponižovali při tom jiné, a proto jim vyprávěl podobenství o farizeovi a celníkovi, kteří přišli do chrámu, aby se modlili. Farizej stál a modlil se takto: „Bože, děkuji ti, že nejsem tak špatný, jak jiní lidé – krutý, nespravedlivý – tak jako i tento celník. Postím se dvakrát do týdne a ze všeho, co mám, dávám desátky.“ Ale celník stál vzadu, dokonce se neodvažoval ani pozvednout oči k nebi, jenom se bil v prsa a říkal: „Bože, buď milostiv mně hříšnému“ (srv. Lk 18,10-13).
Modlitba farizeje je plná nadutosti a pýchy. Neděkuje Bohu za milosti, nemodlí se, jenom se vychvaluje a pohrdá bližním, který se modlí vedle. Proto Pán odpouští hříchy celníkovi, ale farizeus naopak – takový zasloužilý a ctnostný ve vlastních očích – se vrací domů s novými hříchy a Boží nemilostí. Pokora celníka – přestože byl hříšný – se líbila Bohu více než všechny vyjmenované zásluhy pyšného farizeje. Na celníkovi se vyplnila slova žalmisty: „K modlitbě bezmocných se skloní, jejich modlitbami nepohrdne“ (Ž 102,18).
Když Pán Ježíš dovyprávěl toto podobenství, dodal ještě slova, která jsme uvedli na samém začátku: „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ V tomto případě Kristus nezná výjimky. Je to potvrzení jiných míst Písma svatého, např. slov proroka Jeremiáše, který říká: „Zavedla tě hrůza, kterou šíříš, opovážlivost tvého srdce. Bydlíš v skalních rozsedlinách, zmocnil ses vysokého pahorku. I když sis založil hnízdo vysoko jak orel, strhnu tě odtud, je výrok Hospodinův“ (Jer 49,16). Žádná jiná cesta kromě pokory neuvádí do slávy budoucího života – protože jak říká bohabojný Páně: „Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora“ (Př 15,33). BEZ TÉTO KRÁSNÉ, NEDOCENITELNÉ CTNOSTI POKORY, TAK JAKO BEZ KŘTU, NEDOJDETE DO NEBE. Pozastavme se nyní nad tím, proč máme usilovat u tuto ctnost. Nejprve připomenu, že jestli budou naše skutky bez pokory, nebudou se líbit Bohu a nepřinesou nám zásluhy pro život věčný. Za druhé ukážu, že máme mnoho příležitostí se v této ctnosti cvičit.
I.
V čem spočívá tato pěkná ctnost, která je pro nás tak potřebná jako po prvotním hříchu křest a po těžkém hříchu svátost pokání? Svatý Bernard, který se vzdal bohatství, pozemské radosti, rodičů a přátel a poté se odebral do lesů mezi divokou zvěř, aby tam takto konal pokání za své hříchy, a který dosáhl pokory v heroickém stupni, říká, že tato ctnost nám dá poznat sebe samé, naučí nás pohrdat sebou a neradovat se z pochval, které nás potkají.
Jestli chceme, abychom si tím, co děláme, zasloužili věčný život, nutně potřebujeme pokoru. Ježíš Kristus říká, že BEZ POKORY, PODOBNĚ JAKO BEZ KŘTU, NEZÍSKÁME ŽIVOT VĚČNÝ. Sv. Augustin to vyjadřuje takto: „Jestli se mě zeptáte, jaká je první ctnost křesťana, odpovím vám, že pokora; jestli se zeptáte, jaká je druhá, řeknu, že pokora; jaká je třetí, znovu odpovím, že pokora. Tedy kolikrát mi položíte tuto otázku, tolikrát dostanete tu samou odpověď.“
Jestliže PÝCHA JE MATKOU VŠECH HŘÍCHŮ, pokora naopak rodí všechny ctnosti. Pokud budete mít pokoru, budete se podobat Bohu a spasíte svou duši; bez ní všechny vaše ostatní ctnosti budou ničím. Svatá evangelia říkají, že některé matky přiváděly své děti za Ježíšem, aby jim požehnal. Apoštolové je nechtěli ke Spasiteli pustit. Pánu Ježíši se to nelíbilo, proto řekl: „Nechte děti přicházet za mnou, protože jejich je království nebeské.“ Potom je bral do náručí a žehnal jim. Proč Pán Ježíš tak vlídně zacházel s dětmi? Protože děti jsou pokorné, prosté a nemají v sobě zvrácenosti. Jestli se jim chceme víc podobat, buďme ve všech našich záležitostech pokorní a v duchu upřímní. Tato pěkná ctnost způsobila, jak říká sv. Bernard, že Věčný Otec se zalíbením shlédl na nejsvětější Pannu Marii. Jestliže Mariino panenství přitáhlo Boží pohled, tak také VTĚLENÍ SYNA BOŽÍHO UMOŽNILA PŘEDEVŠÍM JEJÍ POKORA. Jestliže je Svatá Panna Královnou panen, tak je také Královnou pokorných. Svatá Terezie z Avily se jednou ptala Boha, proč se dříve tak často zjevoval ve Starém zákoně (například prorokům nebo patriarchům) a odhalil jim svá tajemství, a nyní už tak nečiní. Pán jí odpověděl, že oni byli pokorní, zatímco DNEŠNÍ LIDÉ MAJÍ SRDCE PLNÉ PÝCHY a ješitnosti. BŮH JE NEMILUJE TAK, JAKO MILOVAL HODNÉ PATRIARCHY A PROROKY, kteří se vyznačovali prostotou a pokorou srdce. Sv. Augustin říká: „Jestli se hluboce ponížíte a uznáte, že jste nicotní a nic si nezasluhujete, tak vám Bůh bohatě nadělí své milosti. Jestliže se ale budete vynášet a myslet si, že jste někým, odvrátí se od vás a nechá vás ve vaší bídě.“
Božský Spasitel nám chtěl ukázat, že pokora je nejpěknější a nejcennější ze všech ctností, proto s ní začíná svá blahoslavenství: „BLAHOSLAVENÍ CHUDÍ DUCHEM, PROTOŽE JEJICH JE NEBESKÉ KRÁLOVSTVÍ.“ Sv. Augustin říká, že těmito lidmi chudými duchem jsou lidé pokorní. Proto také u proroka Izaiáše čteme: „Laskavě pohlédnu na toho, kdo je utištěný a na duchu ubitý, kdo se třese před mým slovem“ (Iz 66,2).
Tato ctnost způsobí, že se staneme milí nejen Bohu, ale i lidem. Pokorného člověka všichni milují a každý rád přebývá v jeho společnosti. Proč jsou děti tak oblíbené, když ne pro svou pokoru a prostotu? Pokorný člověk lehce ustoupí druhému, nikoho nerozhněvá, se vším se spokojí a bude se snažit skrýt svou osobu před zrakem světa. Vidíme to na příkladu sv. Hilariona, kterého, jak píše sv. Jeroným, si vážili císařové, králové i knížata. Ctnosti a zázraky tohoto muže se šířily do daleka a přiváděly do jeho poustevny nekonečné davy lidí. Ale jakmile mohl, skrýval se, často zamykal svou celu, chtěl žít v zapomnění, nikomu neznámý. Plakal, když viděl, že se kvůli různým milostem a zdraví lidé obrací právě na něj. Tesknil po dávné samotě a se slzami říkal: „Vrátil jsem se do světa; již v tomto životě získávám odměnu, protože mě lidé považují za někoho většího.“ Sv. Jeroným dodává, že nemůže být nic podivuhodnějšího než taková pokora v situaci tak veřejné úcty. Když se rozkřiklo, že se Hilarion chce ukrýt v nedostupné poušti, aby ho tam nikdo nenašel, začali ho bez přestání hlídat, aby nemohl svůj záměr uskutečnit. Tehdy svatý řekl lidem, kteří ho hlídali, že nevezme do úst ani sousto jídla, jestli ho nenechají na pokoji a nedají mu volnost. A skutečně po sedm dní nic nejedl, až ho konečně přestali hlídat. Potom utekl do nejodlehlejšího koutu pouště a z lásky k Bohu se věnoval zbožným cvičením. Uvědomil si, že teprve teď začal skutečně sloužit Bohu. Jak vzácná je pravdivá pokora a pohrdání sebou samým. Proto není divu, že je tak málo svatých! Nakolik lidé nesnáší pyšné, natolik milují pokorné, protože ti vždy chtějí být na posledním místě, každého respektují a ocení. Proto všichni tak rádi kamarádí s těmi, kdo mají tuto pěknou vlastnost.
Dále je pokora základem všech ostatních ctností. Kdo chce sloužit Bohu a spasit svou duši, ten musí v celé šíři praktikovat tuto ctnost. Bez ní bude zbožnost podobná stéblu slámy zasazenému v zemi, porazí je jakýkoli závan větru. Bratři! ZLÝ DUCH SE NEBOJÍ ZBOŽNOSTI, KTERÁ NEMÁ ZÁKLAD V POKOŘE, protože ví, že ji může podlomit, kdy se mu zachce. Tak se stalo s jedním poustevníkem, který chodil po rozpáleném uhlí bez jediného poranění, ale vzápětí se stal otrokem nejodpornějších hříchů kvůli nedostatku pokory. Jestliže nemáte pokoru, musíte přiznat, že jste velmi ubozí, protože při prvním pokušení upadnete. V životopise sv. Antonína čteme, že Božím zásahem viděl MNOŽSTVÍ SÍTÍ, KTERÉ ROZESTAVĚL ZLÝ DUCH, ABY PŘIVEDL LIDI K HŘÍCHU. Po tomto pohledu se svatý roztřásl na celém těle jako list osiky a ptal se Boha: „Ach, Pane, kdo unikne těmto nástrahám?“A uslyšel odpověď: „Pokorný, protože pokorným dá Bůh milost, aby se pokušení mohli postavit; naopak PYŠNÍ JSOU HRAČKOU V ĎÁBLOVÝCH RUKÁCH, A KDYŽ PŘIJDE POKUŠENÍ, UPADNOU. Ale pokorné se zlý duch napadnout neodváží.“
Proto se v nebezpečí kryjme pláštěm pokory, tehdy na nás ďábel nemůže. Tak postupoval sv. Makarius, který, když na něj přišlo pokušení, se s pokorou vrhal na kolena a zlý duch utíkal. Jak je Bohu milá tato ctnost, jak mocnou je obranou proti nástrahám pekla!
Bohužel, jak vzácně se objevuje. Pokora se přece nezakládá na pěkných slovech a na nesmělém vyjadřování o sobě. Je to vidět na dalším příkladě. Za sv. Serafimem přišel jeden poustevník, který se dokonce s tímto svatým nechtěl ani modlit, kvůli svým hříchům se považoval za nehodného této milosti. Netroufal si dokonce dýchat ten samý vzduch a sedět na židli vedle sv. Serafima. Nedovolil si ani umýt si nohy, což bylo ve zvyku poustevníků. Zdálo by se, že ten poustevník je skutečně pokorný. Sv. Serafim mu vytkl, že by udělal lépe, kdyby zůstal ve své poustevně a pracoval, místo aby bezúčelně pobíhal z místa na místo. Na ta slova se mnich rozhořčeně zvedl a odešel, čímž jasně dokázal, že jeho pokora byla předstíraná. Proto Serafim odcházejícímu ještě řekl: „Ach, synu, přiznával ses ke všem možným hříchům, nechtěl ses se mnou modlit ani jíst, protože toho nejsi hoden, a NYNÍ TĚ OBYČEJNÉ NAPOMENUTÍ VYVEDE Z ROVNOVÁHY A PODNĚCUJE TĚ K HNĚVU!? PŘÍTELI, TVÝM CTNOSTEM A DOBRÝM ČINŮM CHYBÍ NEJHEZČÍ OZDOBA – SCHÁZÍ JIM POKORA.“
Na tomto příkladě můžeme vidět, jak vzácná je pravdivá pokora. Když lidé slyší pochvaly, lichotky, když jsou chváleni, tehdy se zapálí pro zbožné činy – všechno by vrátili, od všeho by se odloučili. Ale jenom KDYŽ USLYŠÍ DROBNÉ NAPOMENUTÍ, když zaznamenají vlažnost vůči své osobě, již je to trápí, časem dokonce přivádí k pláči, naplní se hořkostí, jsou pobouřeni a znechuceni, NAŘKNOU BLIŽNÍHO Z NESPRAVEDLNOSTI, ZAČÍNAJÍ POMLOUVAT. Není divu, že dnes vidíme u křesťanů ctnosti pouze zdánlivé – chybí jim pokora.
Na čem je založena pokora? Budu vám mluvit o dvou druzích této ctnosti: o pokoře vnitřní a vnější. Vnější pokora se zakládá na tomto:
1) Nechválit se před lidmi dobrými činy a úspěchy, nepovídat o svých dobrých vlastnostech, ale ani o chybách, neopakovat to, co dobrého o nás říkají druzí.
2) Ukrývat své dobré skutky, almužny, modlitby, pokání, dobrodiní prokázané bližnímu nebo skryté milosti, které nám Bůh udílí.
3) Netěšit se z pochval, ale pouze samému Bohu připisovat skutek, kvůli kterému nás lidé chválí; je dobré stočit rozmluvu na jiné téma, abychom přerušili pochvalu.
4) Nemluvit o sobě ani zle, ani dobře. JSOU LIDÉ, KTEŘÍ O SOBĚ ČASTO MLUVÍ ŠPATNĚ, ABY JE OSTATNÍ CHVÁLILI. TO JE FALEŠNÁ POKORA. Nic o sobě nemluvte a buďte hluboce přesvědčeni, že jste ubozí a že Bůh vás na tomto světě ponechává pouze ze soucitu.
5) Nikdy se nehádat se sobě rovnými; je třeba ustoupit, pokud to dovoluje svědomí. Ať se nám nezdá, že pravda je vždy na naší straně. Což se často nemýlíme? Pouze člověk plný pýchy chce vždy stavět na svém.
6) NEBÝT SMUTNÝ, KDYŽ NÁS DRUZÍ HANÍ – to by svědčilo o nedostatku pokory. Po vzoru krále Davida (srv. Ž 8,5) JE TŘEBA DĚKOVAT BOHU, KDYŽ NÁM LIDÉ ODPLÁCÍ ZA DOBRO ZLEM.
7) Po vzoru Ježíše Krista, který byl naplněn trpělivostí nebo po vzoru apoštolů, kteří se radovali, že mohou trpět z lásky ke Spasiteli, je třeba radostně snášet útisk a znevažování, protože to bude naším štěstím a nadějí v hodině smrti.
8) Nezbavovat se viny a neospravedlňovat se, jestliže jsme se dopustili činu hodného napomenutí. Obyčejně se lidé v takových případech utíkají ke lžím a výmluvám. KDYBY NÁS NESPRÁVNĚ POSUZOVALI, STAREJME SE PŘEDEVŠÍM, JESTLI TÍM NEUTRPÍ CHVÁLA BOŽÍ. Tak jednala mladá dívka, sv. Marina. Mohla se lehce očistit z pomluv, ale neudělala to.
9) Vyhýbat se tvrdým řečem a chovat se skromně.
Na čem spočívá vnitřní pokora? Na tomto:
1) O sobě smýšlet pokorně, v srdci sami sebe nevychvalovat a být hluboce přesvědčeni, že podle učení Ježíše Krista (srv. J 15,5) BEZ MILOSTI NEMŮŽEME NIC UDĚLAT DOBŘE; bez ní nedokážeme dokonce ani jméno Ježíše správně říci (srv. 1 Kor 12,3).
2) NEDĚLAT SI TĚŽKOU HLAVU Z TOHO, KDYŽ DRUZÍ VIDÍ NAŠE CHYBY, protože právě tehdy máme příležitost pokořit se.
3) Být spokojeni s tím, co dostáváme, a NETRÁPIT SE TÍM, ŽE DRUZÍ JSOU BOHATŠÍ, SCHOPNĚJŠÍ A CTNOSTNĚJŠÍ.
4) Podřizovat se vůli a posudkům jiných, jestliže to není proti našemu svědomí. Člověk OPRAVDU POKORNÝ PŘIPOMÍNÁ MRTVOLU, KTERÁ SE NEHNĚVÁ, KDYŽ SE JÍ KŘIVDÍ, ANI SE NERADUJE Z TOHO, ŽE JI CHVÁLÍ.
Na tomto je tedy založena křesťanská pokora, která nás dělá milými Bohu a lidem. Pozastavte se nyní nad tím, zda máte tuto ctnost. JESTLI JI NEMÁTE, PAK O NI BOHA VROUCNĚ PROSTE, PROTOŽE BEZ NÍ NELZE DOSÁHNOUT KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉHO. Sv. Bernard byl tak přesvědčen o své nicotnosti, že když někam přišel, padl na kolena a vzýval Boha, aby kvůli jeho hříchu netrestal ty, kdo tam přebývají, protože byl přesvědčen, že kdekoliv se nachází, svolává na to místo kvůli své nehodnosti Boží kletbu. Jak se nepodivit nad pokorou tak velkého světce – a přece je jeho život jedním dlouhým výčtem divů!
Kéž by tato pěkná ctnost provázela všechny naše skutky, pak bychom měli zásluhy pro život věčný!
Jste pokorní při modlitbě a vnitřně přesvědčeni, že jste nehodní vstoupit do Boží blízkosti? Kdybyste měli pokoru, nebrali byste na lehkou váhu modlitbu a neodříkávali byste ji při oblékání nebo při práci. Kdybyste měli tuto pěknou ctnost, s jakou soustředěností a skromností byste naslouchali mši svaté! Nebylo by vás vidět, jak se smějete, vybavujete, jak se rozhlížíte na všechny strany, spíte v kostele nebo se i modlíte, ale bez jakékoli zbožnosti či lásky k Bohu. Nenudili byste se při katechezi, byli byste vděční Bohu za to, že je tak dobrý a milosrdný, že vám dovoluje přebývat mezi věřícími, i když kvůli svým hříchům byste zasloužili věčné zavržení. Kdybyste měli tuto ctnost, následovali byste kananejskou ženu, která prosila o uzdravení a před zraky všech padla na kolena před Ježíšem (srv. Mt 15,26). Následovali byste příklad Magdaleny, která mezi tolika přítomnými líbala Kristovy nohy (srv. Lk 7,38). Kdybyste měli pokoru, jednali byste jako ona žena, která trpěla dvanáct let krvotokem a s pokorou se vrhla před božským mistrem na zem, aby se jenom dotkla lemu jeho šatů. Kdybyste měli pokoru sv. Pavla, který byl uchvácen až do třetího nebe, a přesto se považoval za nedochůdče a za posledního z apoštolů, vaše jednání by bylo úplně jiné!
Ach, můj Bože, jak pěkná je tato ctnost, ale jak vzácná…
Kdybyste měli pokoru, nezamlčovali byste při zpovědi své hříchy, nevypočítávali je bezmyšlenkovitě, jako byste chtěli vyprávět nějakou historku na rozptýlení, nesváděli byste také vinu na jiné! Kdybyste si také patřičně uvědomili velikost svých hříchů a nepřeberné milosrdenství Boží, zachvátilo by vás svaté vytržení! Sv. Jan Klimak říká, že na vlastní oči viděl velmi pokorné a umrtvené řeholníky, kteří hlasitě naříkali a prosili milosrdného Boha o odpuštění. Jejich prosby a modlitby by mohly proměnit srdce tvrdé jak kámen. Tento svatý dále říká, jak slyšel v tomto klášteře srdcervoucí skřeky: „Běda nám nešťastným! Tvá spravedlnost, Pane, nás může uvrhnout do pekel! Ach, Pane, odpusť nám, jestli jsou naše duše ještě schopny přijmout odpuštění.“ Všichni poustevníci měli před očima živý obraz smrti, a proto si říkali: „Co se jen s námi stane, když jsme si dovolili urazit tak dobrého Boha? Což můžeme mít nějakou naději v den soudu?“ Jiní opět žádali, aby byla jejich cela po smrti zatopena nebo dána napospas zvěři. Sv. Klimak vyznal, že když slyšel nářek těch pokořujících se kajícníků, nemohl mluvit, nemohl se modlit, jen bez vlády nad sebou plakal a vzlykal.
A proč my, drazí bratři, se neponižujeme, i když se dopouštíme mnohem horších hříchů? Důvod je bohužel v tom, že málo známe sami sebe.
II.
Jestliže křesťan zná dobře sebe sama, musí být pokorný. Jsou tři věci, které nás vedou k pokoře - 1) velikost Boží, 2) ponížení a pokora Ježíše Krista, 3) naše vlastní ubohost.
1. Kdo rozjímá nad tím, jak velký je Bůh – ten, který úkonem své vůle stvořil z ničeho nebe a zemi a jediným pohledem může obrátit celý svět vniveč – bude se pyšně nafukovat v jeho přítomnosti? Bůh je nekonečně velký, jeho moc nezná hranice; on obsahuje všechny dokonalosti, je od věků nekonečně spravedlivý a jeho prozřetelnost všechno moudře řídí - my jsme nic. Což se nemusíme mnohem více než svatý Martin obávat, že se nám země rozestoupí pod nohama a pohltí nás oheň, protože nejsme hodni toho, abychom žili na světe? V životopise sv. Pafnucia čteme, že jednou potkal velkou hříšnici a jen se jí zeptal, zda je Bůh na nebi. „Ano,“ odpověděla, „a vím, že je království připravené pro ty, kdo žijí podle jeho přikázání, a že existuje peklo pro špatné.“ „Jestliže o tom všem víš, proč ničíš tolik duší a sama se vrháš do věčného ohně?“ zeptal se Pafnucius. Tehdy si ona hříšnice vzala ponaučení z toho, že k ní mluví člověk poslaný od Boha, padla mu se slzami k nohám a řekla mu: „Otče, ulož mi jakékoli pokání a já je vyplním, jak nejlépe dovedu.“ Tehdy ji svatý stařec zamkl v malinké cele a řekl: „Jsi velká hříšnice; nejsi hodna vyslovit jméno dobrého Boha. Proto se budeš obracet k východu slunce a budeš se modlit pouze tuto jedinou modlitbu: Ach, ty, který jsi mě stvořil, smiluj se nade mnou.“ A tak po tři léta každý den a každou noc se slzami a nářkem kajícnice – sv. Tais – opakovala tuto jedinou modlitbu. Ano, pokora nás učí poznávat sama sebe!
2. Pokora Ježíše Krista je druhým bodem, který nás vede k naší pokoře. „Když pomyslím,“ říká sv. Augustin, „že Bůh od svého vtělení až do smrti na kříži žil v pokoře a ponížení, že žil na zemi nepoznán, budu se pak obávat vlastního pokoření? Bůh hledá ponížení a já, pozemský červ, bych se měl naparovat? Ach, můj Bože, zahlaď tuto pýchu, která mě od tebe vzdaluje.“
3. Třetím důvodem, který nám přikazuje se pokořovat, je naše ubohost. Nicota je naším začátkem; nekonečný počet věků uplynul, než jsme přišli na svět, k nicotě směřujeme – jenom ruka Všemohoucího nás pozvedá. Bez stálé péče Boží bychom zmizeli z povrchu země tak rychle jako slabý list urvaný silným větrem. Čím se může chlubit člověk – ten člověk, o kterém Job říká: „Člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti. Jako květ vzejde a zvadne, prchá jako stín a neobstojí“ (Job 14,1-2). Sv. papež Řehoř říká, že člověk, který si myslí, že je něčím, je nemoudrý. Kdyby dobře znal sám sebe, cítil by k sobě odpor a pohrdání.
Všechny naše schopnosti a talenty pocházejí od Boha, který je rozděluje podle své vůle, a my tak nemáme žádný důvod být chváleni. Člověk není tvůrcem svého vykoupení, sám od sebe nepřináší nic kromě hříchu a lži. Sám vlastními silami se může jenom zatratit. Sv. Augustin říká, že celé naše vědění spočívá v tom, že my sami jsme nic a všechno, co máme, pochází od Boha.
Proto se konečně musíme ponižovat, protože to vyžaduje naše štěstí a sláva nebeská. Na sebe samé zde nemůžeme spoléhat, můžeme počítat pouze s Božím milosrdenstvím a s nekonečnými zásluhami Ježíše Krista. Jako děti Adama zasluhujeme peklo. Jak dobrý, jak milosrdný je Bůh, který nekonečná dobra – dobra, která sami sobě nemůžeme zasloužit – nám zaslíbil!
A jaký z toho plyne závěr?
Každý den prosme Boha o pokoru, abychom si s pomocí jeho milosti uvědomovali, že sami od sebe nejsme ničím, že všechna dobra tělesná i duchovní pocházejí jenom od něho. Cvičme se v pokoře vždy, kdy k tomu máme příležitost. Buďme přesvědčeni, že se žádná ctnost nelíbí Bohu tak jako pokora, že zároveň s ní obdržíme všechny ostatní ctnosti. I kdybychom byli velkými hříšníky, Bůh nám jistě odpustí, jestliže budeme pokorní. Ano, bratři, milujme tuto pěknou ctnost, protože nás sjednocuje s Bohem, činí schopnými pokojně žít s bližními, pomáhá nám poznat kříž a naplňuje nás tak hlubokou nadějí, že jednou budeme vidět Boha. Blahoslavení chudí duchem, protože jejich je nebeské království. Amen.

I tak kázal Vianney - dalších devět kázání svatého faráře arského
www.fatym.com





Re: Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání? (Skóre: 1)
Vložil: Binford v Středa, 07. únor 2007 @ 17:48:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Smutné a pravdivé. Sem tam se tu objeví článek, který je fakt zajimavý, ale v záplavě nesmyslů od Seraphima si ho prostě nikdo nevšimne. Ježíš byl laskavý a milosrdný. Ženě hříšnící řekl "Jdi a už nehřeš více" a nezvedl kámen aby po ni hodil. Ač On na rozdíl od p. Halíka jako bezhříšný beránek k tomu měl jistě právo. To je duch na hony vzdálený zpupnému, nelaskavému a nemilosrdnému tónu p. Halíka.



Re: Nevíš, že BOŽÍ DOBROTA tě vede k pokání? (Skóre: 1)
Vložil: kalef v Čtvrtek, 08. únor 2007 @ 07:49:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://kristovo.info
Keď čítam tvoj príspevok, vidím seba pred pár rokmi. A trochu aj teraz. Stále som rpesvedčený, že ľudia musia nalprv poznať Božiu dobrotu a pomoc a až potom sa im môže hovoriť o zákone, pekle a tak.

Izrael najprv spoznal vyslobodenie z Egypta a až potom dostal zákon.
Pán Ježiš najprv povedal hriešnici: "Ani ja ťa neodsudzujem.", ale potom : "Už viac nehreš."

Ľuďom, ktorí spoznali Jeho dobrotu a milosť veľmi jasne hovoril o pekle a súde. Snáď tak jasne a hrozivo, ako nikto iný.

Slová z Biblie, ktoré cituješ sa dajú pochopiť dvojako - Buď tak, že ku pokániu vedie pochopenie Božej dobroty, alebo tak, že pokánie je úzkou bránou ku spaseniu a Boh nás do tej brány tlačí - síce bolestivo, ale v dobrom úmysle.

A ten druhý výklad je presnejší, lebo nasledujú verše:

Alebo či pohŕdaš bohatstvom Jeho dobrotivosti, trpezlivosti, zhovievavosti a nevieš, že dobrota Božia ťa vedie k pokániu?
5 Ale ty vo svojej zatvrdilosti a nekajúcnosti srdca zhromažďuješ si hnev - keď príde deň hnevu a zjaví sa spravodlivý súd Boha, 6 ktorý odplatí každému podľa jeho skutkov: 7 večným životom tým, čo s vytrvalosťou v dobrom skutku hľadajú slávu, česť a nesmrteľnosť, 8 ale hnevom a rozhorčením tým, čo sú svárliví, sú neposlušní pravde, ale povoľujú neprávosti. 9 Súženie a úzkosť príde na každú dušu, ktorá pácha zlo, najprv na Žida, i na Gréka, 10 ale sláva a česť a pokoj každému, kto činí dobro, najprv Židovi, aj Grékovi. 11 Lebo Boh neuprednostňuje nikoho.



[Chybí předmět] (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pátek, 09. únor 2007 @ 21:14:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ireno

to je v pohodě,

je to asi léty umocněny speciální přístup duchovního : milý bližní co tě nezabije to tě posílí... budiž proklet

rive

Stránka vygenerována za: 0.37 sekundy