poslal Seraphim J U L I T A BYLA ZBOŽNÁ KŘESŤANSKÁ ŽENA v městě Ikoniu v Lykaonii. Měla jediného syna Cyra. Když nastalo pronásledování křesťanů, uprchla s chlapcem a dvěma služkami z Ikonia do Seleucie a odtud do Tarsu v Kilikii. Avšak ani tam nebyla v bezpečí před slídivými císařovými biřici. Zanedlouho Julitu poznali a jako křesťanku vsadili do žaláře a druhého dne předvedli před císařského náměstka Alexandra. Obě služky uprchly, ale brzy se vzpamatovaly, dodaly si odvahu a odebraly se k soudu, aby zjistily, co se stane s jejich paní.
Julita držela své dítě v náručí a odpovídala na otázky náměstka: “Jsem křesťanka a pohanským modlám obětovat nebudu." Náměstek se rozhněval, dal jí syna odebrat z náručí, ji pak natáhnout na skřipec, bít a mučit. Cyrus viděl, jak kati ukrutně bijí jeho matku, dal se do usedavého pláče a chtěl se k ní dostat. Soudce, aby ho utišil, ho vzal na klín, lichotil mu a chtěl ho políbit; ale hošík svýma malýma rukama odstrkoval jeho hlavu, vjel mu do vousů, poškrabal mu nehty tvář a volal, jak slyšel volat svou matku: “Jsem křesťan, jsem křesťan."
Náměstek se rozzuřil, popadl chlapce za nožku a mrštil jím vší silou o zem. Chlapečkova hlavička se roztříštila a celé místo bylo postříkáno krví a jeho mozkem. Diváci se zhrozili této nelidské ukrutnosti a i pohané ji odsuzovali. Julita, ač něžná matka, zůstala klidná. V pohledu na umírající dítě překonala přirozený mateřský cit a modlila se: “Díky vzdávám tobě, ó Bože, že jsi mému synu dal přede mnou palmu mučednickou." Náměstek dal Julitu opět natáhnout na skřipec, lít jí na nohy vroucí smolu a její tělo drásat rozpálenými železnými hřebeny. Potom kázal, aby byla sťata. Na cestě k popravišti jí dali do úst roubík, aby nemohla promluvit k lidu. Byla popravena r. 305.
RUDOLF SCHIKORA: NAŠE SVĚTLA, Čtení ze životů svatých, r.1947, str.394-395
